Veřejný dluh
Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
01.03.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka
25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.
Makroekonomické faktory - fiskální politika (6. díl)
14.02.2024 V dnešním článku se budeme zabývat fiskální politikou. Od jejího fungování, přes vazby na ekonomické faktory až po rozdíly ve srovnání s měnovou politikou.
Analytici: Vstup do systému ERM II bez termínu pro přijetí eura je nesmysl
07.02.2024 Myšlenka na vstup do systému ERM II na neurčité časové období a bez jasného cílového termínu pro přijetí eura je objektivně nesmyslná. Uvedli to ekonomové, které dnes ČTK oslovila. Odborné stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) není podle nich pro přijetí eura zásadní. Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II je přitom důležitým předstupněm při zavádění eura.
Mechanismus ERM II je důležitým předstupněm pro zavedení eura
07.02.2024 Výběr informací o Evropském mechanismu směnných kurzů ERM II (koalice se dnes shodla, že si vláda vyžádá stanovisko Národní ekonomické rady vlády k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II):
Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
01.02.2024 Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
Investiční glosa: Dlužím, tedy jsem. Podívejte se, jak pákují evropské státy včetně Česka
29.01.2024 Globální ekonomika se točí kolem kolem dluhu. Dluží státy, dluží firmy, dluží jednotlivci. Pro řadu domácností mohou být investice prostředkem, který jim pomůže se z dluhu vyvázat. Těžké je ale učit lidi finanční gramotnosti, když člověk zjistí, jak moc jedou jednotlivé země na dluh.
Ano, dejme dluhovou brzdu do ústavy. Současně ale také podmiňme náš vstup do eurozóny snížením jejího dluhu alespoň do přiměřené blízkosti naší dluhové brzdy
28.01.2024 Návrh ministra financí Stanjury dát "dluhovou brzdu" do ústavy je správný a je třeba jej podpořit. Přesně proto, aby ji nemohla zrušit každá vládní většina.
Zadlužení EU loni ve třetím čtvrtletí dál klesalo, v Česku se naopak zvýšilo
22.01.2024 Zadlužení Evropské unie se loni ve třetím čtvrtletí dál snižovalo a kleslo na 82,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice byl vývoj opačný a zadlužení se proti předchozímu čtvrtletí zvýšilo, podle dat Eurostatu dosáhlo 44,5 procenta výkonu ekonomiky. Státní dluh byl v Česku rekordní.
Forex: Řecko, euro a mýtus o hladkém přistání
19.01.2024 V souvislosti se vzrušenou debatou o euru zaznívá ve veřejném prostoru celá řada mýtů. Jeden z nich se týká Řecka a hodnocení jeho hospodářského vývoje po dluhové krizi prizmatem posledních let jako “úspěch” nebo dokonce “hladké přistání”. Jedná se o zajímavý intelektuální obrat – původně byl totiž řecký příběh akcentován především odpůrci přijetí eura jako odstrašující příklad.
Forex trader Ondřej Hartman a jeho týdenní komentář (8.1.2024)
08.01.2024 První obchod nového roku 2024 dopadl skvěle a dočkali jsme se ziskového obchodu, na který jsem s předstihem upozornil v mém týdenním komentáři. Trh totiž prorazil spodní vyznačenou vstupní S/R zónu, což znamenalo aktivaci sell obchodu, který přesně došel do svého cíle a byl ukončen v zisku na Profit-Targetu. Pokud jste mého obchodu využili ve svůj prospěch, tak gratuluji k zisku!
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
03.01.2024 1) Objemy obchodů na akciovém trhu pražské burzy vloni meziročně klesly o 26 procent na 123,5 miliardy korun. Pokles nastal po třech letech růstů v řadě. Vyplývá to ze statistik, které Burza cenných papírů Praha (BCPP) dnes poskytla ČTK. Ještě v roce 2007 obchody překročily bilion korun.
Veřejný dluh USA poprvé překonal hranici 34 bilionů USD
03.01.2024 Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal 34 bilionů USD (764,6 bilionu Kč). Oznámilo to v noci na dnešek americké ministerstvo financí. Členové Kongresu se nyní připravují na další sérii bojů o financování federální vlády, upozornila agentura Reuters.
Euro používá 20 z 27 členských zemí EU
29.12.2023 Základní fakta o evropské měně euro k 25. výročí (1. ledna) zahájení používání jednotné evropské měny euro v obchodním a bankovním styku v 11 zemích Evropské unie (EU):
Německo a Francie hlásí shodu na reformě fiskálních pravidel
20.12.2023 Francie a Německo dosáhly shody ohledně reformy fiskálních pravidel Evropské unie, oznámil podle agentury Reuters francouzský ministr financí Bruno Le Maire po jednání se svým německým protějškem Christianem Lindnerem. Ten hovoří o shodě v klíčových bodech. Šéfové resortů financí zemí EU budou dnes jednat prostřednictvím videokonference, aby se pokusili najít kompromis v této otázce, poznamenala agentura AFP.
Tisková konference ECB po rozhodnutí
14.12.2023 Evropská centrální banka dnes na svém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny. Nový soubor prognóz ukázal na pomalejší celkovou i jádrovou inflaci v letech 2023 a 2024 a také na nižší růst HDP. V horizontu prognózy (až do roku 2026) se neočekává pokles jádrové inflace na 2% cíl. Očekává se, že reinvestice PEPP zpomalí ve druhé polovině roku 2024 a zastaví se do konce příštího roku.
Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
01.12.2023 V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
Češi jsou nejvíce „odíraným“ národem v Evropě, plyne z dat OECD a Světové banky. Ve své výplatě dostávají nejmenší část toho, co skutečně odpracují; ale i tak „drží pusu a krok“
16.11.2023 Češi se nechávají „odírat“ jako žádný jiný národ v Evropě. Na své výplatnici totiž vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. Konkrétně se jedná o zhruba 67 procent. Třeba Belgičané se ale mohou pochlubit výdělky, které takřka ze sta procent odpovídají hodnotě, kterou skutečně vytvoří. Poměrně vysokou část (93procentní či vyšší) toho, co skutečně odpracují, mají na svých výplatnicích také Francouzi, Slovinci, Rakušané, Španělé a Němci (viz tabulka níže).
Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí opět kleslo, v Česku se dál zvyšuje
23.10.2023 Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak dál zvyšuje a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.
Samé dobré zprávy pro Fialovu vládu. Inflace v Česku klesá nejrychleji v EU a současně nejrychleji za 22 let, ratingové agentury navíc přestávají hrozit zhoršením ratingu
23.10.2023 Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Ratingová agentura Standard & Poor’s mu přitom současně potvrzuje hodnocení úvěruschopnosti, a dokonce i příslušný výhled. Fialova vláda tak získává mezinárodně přijímaný „štempl“, že zvládla podstatnou část odstřižení od dodávek ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance. To může být jeden z klíčových „trumfů“ předvolební kampaně.
Ministři financí EU se zabývají fiskálními pravidly, čeká se komplikovaná debata
17.10.2023 Ministři financí Evropské unie dnes na jednání v Lucemburku od rána debatují o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou loni navrhla Evropská komise (EK). Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat.
Ministři financí EU budou debatovat o reformě fiskálních pravidel
17.10.2023 Ministři financí Evropské unie budou dnes v Lucemburku jednat o reformě rozpočtových a dluhových pravidel, kterou už loni navrhla Evropská komise. Původně měli o reformě na dnešním zasedání už hlasovat. Vzhledem k tomu, že se názory jednotlivých členských států zásadně liší, bylo ale rozhodnuto, že se o tématu bude jen debatovat. Česko bude na jednání zastupovat ministr financí Zbyněk Stanjura.
Češi si myslí, že země bankrotuje, ratingová agentura Standard & Poor’s ale říká, že veřejné finance jsou v solidním stavu. Kdo má pravdu?
14.10.2023 Jako příslovečná lesní včela musí být nyní zmatena ta část veřejnosti, která uvěřila řečem řady politiků, že české veřejné finance jsou v rozvratu, ba dokonce spějí k bankrotu. Renomovaná ratingová agentura Standard & Poor's totiž říká něco docela jiného.
Významná ratingová agentura Standard & Poor’s tleská Fialově vládě: zvládla odstřižení od ruských energií, aniž by destabilizovala veřejné finance. Rating i výhled proto ponechává beze změny
14.10.2023 Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s dnes večer potvrdila Česku hodnocení bonity jeho úvěruschopnosti na stupni „AA-“. Agentura dokonce ponechává beze změny i ratingový výhled, který tudíž nadále zůstává „stabilní“. Celkové hodnocení Českého veřejného dluhu v podání Standard & Poor’s tedy zůstává neměnné už od srpna 2011.
Zdraží Green Deal & etc. vládám půjčky a lidem dvojmo nájmy? Roztáčí se spirála dluhu, na jejímž konci bude celosvětová „měnová reforma“?
19.08.2023 Úroky na půjčkách vládám ve světě jsou nejvýše za 15 let. Zdražuje i půjčování české vlády. Bank of America říká, že svět čeká „nový normál“, kdy třeba úrok na desetileté půjčce vládě USA bude trvaleji činit kolem 5 %. Úrok na desetileté půjčce vládě USA je už dnes v podstatě na maximu od světové finanční krize let 2008 a 2009 (viz graf níže). Roste tedy i úrok na právě dlouhodobém dluhu, mezi nějž se ten s deseti lety do splatnosti řadí.
Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu. Čechy to může přesvědčit k přijetí eura
06.08.2023 Dluhopisy řecké vlády se vrací mezi investiční elitu. Alespoň tedy z pohledu ratingové agentury Scope. Ta jim včera večer středoevropského času, po zavření burz, zlepšila ratingové hodnocení ze stupně BB+ na BBB-. To znamená, že řecký dluh se z hlediska hodnocení agentury Scope ocitá v investičním pásmu.
Akcie ve světě klesají v reakci na historické zhoršení ratingu USA. Přední američtí experti mají zhoršení ratingu za absurdní
02.08.2023 Akciové trhy ve světě klesají v reakci na zhoršení ratingu bonity dluhu Spojených států. K němu se včera historicky poprvé uchýlila ratingová agentura Fitch – jedna ze tří světově nejvýznamnějších. Během dnešního obchodního dne lze předpokládat, že oslabí také aktiva vnímaná jako rizikovější, což by znamenalo oslabení české koruny a růst úroků na dluhopisech české vlády.
Agentura Fitch poprvé v historii snižuje rating Spojeným státům. Světovými trhy to může pořádně otřást; může oslabit koruna a stoupnout úroky na dluhu české vlády
02.08.2023 Ratingová agentura Fitch včera, 1. srpna, přistoupila k mimořádnému kroku – ke snížení ratingu Spojených států. Jedna ze tří světově nejvýznamnějších ratingových agentur tak učinila večer středoevropského čas, po zavření amerických burz. Rating dlouhodobých závazků vůči cizoměnovým věřitelům snižuje z nejlepší „známky“ AAA o stupeň níže, na úroveň AA+. Dosavadní „negativní“ ratingový výhled mění na „stabilní“, ovšem už pochopitelně při zhoršeném vlastním ratingu. Došlo tedy ke zhmotnění dosavadního negativního výhledu.
Zadlužení EU v prvním čtvrtletí kleslo na 83,7 procenta HDP, v Česku dál roste
21.07.2023 Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to dnes uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v EU. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně druhý největší v unii. Státní dluh je na rekordu.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
13.07.2023 1) Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, inflace tak zpomalila z květnových 11,1 procenta a je nejnižší od prosince 2021. Proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Analytici se ale shodují, že hlavním důvodem pokračujícího zpomalování inflace je srovnávací základna z loňského roku. Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko i přes pokles devátou nejvyšší inflaci ze 41 sledovaných evropských zemí.
OSN: Globální veřejný dluh loni stoupl na rekordních 92 bilionů USD
13.07.2023 Globální veřejný dluh se v loňském roce zvýšil na rekordních 92 bilionů dolarů (téměř dvě biliardy Kč), protože vlády si půjčovaly na boj s krizemi, včetně pandemie nemoci covid-19. Za poslední dvě desetiletí domácí a vnější celosvětový dluh stoupl více než pětinásobně. Překonal tak tempo hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt se od roku 2002 zvýšil jen trojnásobně. Vyplývá to ze zprávy Organizace spojených národů (OSN).
Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to budou vyšší daně
12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.
GBP/USD. Přehled na 30. 3. 2023. Libra a euro se nadále obchodují v prázdném kalendáři téměř synchronně.
30.03.2023 Ve středu strávil měnový pár GBP/USD téměř celý den poblíž klíčové Murrayovy úrovně "6/8" (1,2329). Pohyb nahoru naposledy skončil poblíž této úrovně a odraz z ní by mohl vyvolat nový pád v páru, což je podle nás nejpravděpodobnější výsledek. Ještě více než euro v poslední době vzrostla cena libry. Vzhledem k tomu, že Bank of England může objektivně zvýšit svou sazbu nad sazbu Fedu v roce 2023, problém může spočívat v očekávání trhu a sazeb. Trh však může takovou možnost zahrnout do současného směnného kurzu páru. Ale i v tomto případě již libra nadměrně vzrostla a na 24hodinovém TF se stále obchoduje ve vedlejším kanálu mezi 1,1840 a 1,2440. Výsledkem je, že i takový silný pohyb, jaký jsme v poslední době viděli, postrádá smysl. Nic víc než série "swingů" v bočním kanálu.
Situace evropských bank je stabilní, shodují se lídři EU po summitu
24.03.2023 Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání summitu EU v Bruselu. Lídři se v závěrečném prohlášení shodli na tom, že bankovní systém je odolný a má dostatek likvidity. To novinářům řekl také český premiér Petr Fiala, podle nějž nic nenasvědčuje tomu, že by v Evropě hrozily podobné problémy jako ve Švýcarsku či Spojených státech. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu svých akcií, je stabilní.
Státy EU se shodly na principech návratu fiskálních pravidel, na detailech ne
14.03.2023 Země Evropské unie se chtějí vrátit k dodržování společných fiskálních pravidel, která však mají lépe odrážet ekonomickou realitu doby ovlivněné pandemií covidu-19 a války na Ukrajině. Ministři financí unijních zemí dnes podpořili obecné principy reformy rozpočtových a dluhových pravidel navržené loni Evropskou komisí (EK), na všech podrobnostech se však zatím neshodují. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury se čeká debata například o přijatelnosti výjimek pro jednotlivé státy.
Index prosperity: Česko je dvanáctá nejvyspělejší ekonomika v EU
02.03.2023 Česko je dvanáctá nejvyspělejší ekonomika v Evropské unii. Ve srovnání s loňskem si pohoršila o tři příčky, zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě produkce. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a dnes zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Nejsilnější evropskou ekonomikou je podle indexu Švédsko.
WSJ: Nová prognóza ukazuje, jakou fiskální díru už Bidenovi demokraté vykopali
16.02.2023 Zástupci Bílého domu se manipulativně chlubí, že prezidentství Joea Bidena je historické. A v jistém smyslu mají pravdu. Za pouhé dva roky se Biden postaral o největší rozšíření vlády od 60. let minulého století. To je skutečná zpráva z nové prognózy Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO). Účet za toto rozhazování se ale teprve začíná skládat, napsala ve svém komentáři redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ).
Zlato by mohlo v roce 2023 prudce stoupnout, protože poptávka po dolaru dál klesá
20.01.2023 Pokračující oslabování dolaru bude zlato pravděpodobně podporovat po celý rok 2023 – zvlášť proto, že kov už zahájil rok 5% růstem. Dolar navíc klesl od zářijového 20letého maxima téměř o 10,5 %.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
30.12.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích
25.12.2022 Po třiceti letech od rozpadu federace Češi „porážejí“ Slováky prakticky ve všech klíčových makroekonomických ukazatelích. Češi bohatnou rychleji, Slováci se ovšem rychleji zadlužují, mají trvale výrazně vyšší nezaměstnanost a ani přijetí eura je „nenakoplo“.
Evropská komise chce přizpůsobit fiskální pravidla EU potřebám jednotlivých zemí
09.11.2022 Evropská komise (EK) plánuje upravit rozpočtová a dluhová pravidla Evropské unie, aby lépe odrážela fiskální situaci jednotlivých zemí, které se po sérii krizí potýkají s vysokými deficity a zadlužením. Unijní exekutiva dnes navrhla nový způsob usměrňování veřejných financí, v němž chce u každé země vycházet z individuálního postupu. Základem mají být víceleté národní plány dluhové udržitelnosti a pozvolnější vynucování pravidel. Pokud změny získají - zatím nejistou - podporu všech členských zemí, mohla by úprava začít platit od roku 2024.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
01.11.2022 Za prvních deset měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 48,2 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce října meziročně hned o přibližně 111,4 miliardy korun více.
I se schodkem 295 miliard bude moci Fialova vláda stabilizovat veřejné finance, aniž by zvyšovala daně. Pomůže jí rapidní inflace a z ní plynoucí „inflační daň“
26.10.2022 Sněmovna dnes začíná schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Přestože se jedné o extrémně vysoké číslo, před rokem 2020 vlastně nemyslitelné, Fialův kabinet může s tímto deficitem a podobnými v dalších letech stabilizovat veřejné finance ještě během svého funkčního období, tj. do roku 2025. Aniž by přitom opravdu razantně škrtal nebo navyšoval daně.
Agentura Fitch ponechává rating Česka beze změny. Fialově vládě totiž pomůže dluh udržet poměrně nízko inflace a s ní související inflační zdanění lidí
23.10.2022 Agentura Fitch Česku včera pozdě večer potvrdila svůj dosavadní rating AA-. Výhled ale ponechává negativní. Negativní výhled uplatňuje už od svého posledního, květnového posudku. Vývoj zadlužení vidí Fitch pesimističtěji (cca 45 procent HDP už v roce 2023) než jiná vlivná agentura, Standard & Poor's (poblíž 40procent HDP až do roku 2025), která své ratingové hodnocení ČR zveřejnila minulý týden. I podle Fitche ale zadlužení ČR zůstane nižší, než je průměr srovnatelně hodnocených zemí.
Nová čísla MMF naznačují, že Fialova vláda může splnit své oba klíčové sliby. Stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala daně – to vše díky inflaci, která lidi „zdaňuje“ místo vlády
21.10.2022 Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Agentura Standard & Poor’s Česku potvrzuje rating, jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. ČR podle agentury energetickou krizi zvládne, i díky svému nízkému dluhu
15.10.2022 Ratingová agentura Standard & Poor’s, jedna z tří světově významných ratingových agentur, dnes potvrdila ratingové hodnocení i ratingový výhled dluhu České republiky. Rating agentury tak zůstává na stupni „AA-“, přičemž výhled je nadále „stabilní“.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 55 miliard, ale její daňový příjem je o 105 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru
03.10.2022 Za prvních devět měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 55,4 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za období od 1. ledna do konce srpna meziročně hned o přibližně 104,6 miliardy korun více.
Vláda příští rok a pak až do roku 2025 počítá se schodky v pásmu 250 až 300 miliard korun. Nic moc, ale veřejné finance se ani tak do rozvratu nedostanou, vládě totiž pomůže inflace
27.09.2022 Po devíti měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Ve své nejnovější zprávě to ostatně konstatuje i Národní rozpočtová rada. A včera vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. To také úplně nedokládá jednoznačné úsilí ozdravit veřejné finance.
Francie představila rozpočet na rok 2023, energie zdraží maximálně o 15 procent
26.09.2022 Francie dnes představila rozpočet na příští rok, v němž ministerstvo financí vyčlenilo 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), aby omezilo růst cen plynu a elektřiny na 15 procent. Informovala o tom agentura Reuters. Očekává se, že zvláštní odvody energetických společností sníží čisté náklady vlády na toto opatření na 12 miliard eur (296 miliard Kč). Největší prioritou je boj s inflací, řekl při prezentaci ministr financí Bruno Le Maire.
České předsednictví nechce v pátek diskutovat otázku zastropování cen ruského plynu. Vyjmutí tohoto bodu je rozumný záměr, jeho realizace by dále plyn v EU zdražila
07.09.2022 České předsednictví EU se pokusí na pátečním jednání ministrů zemí EU odpovědných za energetiku vyjmout otázku zastropování cen plynu dováženého do EU plynovody z Ruska. Jde o rozumný záměr. Zastropování cen dováženého ruského plynu by totiž velmi pravděpodobně vedlo k tomu, že jej Rusko do EU přestane dovážet zcela. Rusko nyní dováží do EU plyn tranzitním plynovodem přes Ukrajinu a také černomořským plynovodem TurkStream.
Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
01.09.2022 Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Nový návrh rozpočtového schodku je nedostatečně ambiciózní, ale vládě by z důvodu rapidní inflace umožnil nejpozději do roku 2025 snížit deficit veřejných financí pod „maastrichtská“ 3 % HDP
01.09.2022 Dnes zveřejněný první návrh státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově nedostatečně ambiciózní, ovšem představuje určitý pozitivní posun v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun. Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun, v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Fialova vláda vykazuje nižší schodek než loni vláda Babišova jen díky vyššímu daňovému výběru. Za ten může konec covidové pandemie a to, že se rozjela inflace, nikoli úsilí Fialovy vlády
01.08.2022 Za prvních sedm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 86,7 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do července vybral meziročně o 87,4 miliardy korun více.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Česko by mělo předsednictví EU využít zejména k nakročení zpět k energetické racionalitě, tedy ke zlevnění energií bez zadlužování
01.07.2022 Česko by mělo své předsednictví EU, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.
Eurozónu tvoří 19 členských zemí EU, dvacátou zemí bude Chorvatsko
24.06.2022 - Evropská měnová unie (EMU) vznikla na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později (1. ledna 2000) převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Vedení ECB dnes narychlo mimořádně zasedá. Ve hře je budoucnost předlužené Itálie, a tedy i eura
15.06.2022 Vedení Evropské centrální banky na dnešek narychlo svolává své mimořádné zasedání. Téma se zdá být zřejmé: Itálie. Úrok na dluhu této předlužené ekonomiky se začíná nebezpečně zvyšovat. Rozevírají se totiž nůžky mezi úrokem na dluhu právě Itálie a na dluhu Německa, jenž je obecně považován za bezproblémový. Takovéto rozevírání nůžek je nyní zásadním bolehlavem vedení ECB. Z hlediska ekonomů jde o příznak možného tříštění neboli fragmenatce eurozóny. Jestliže by takovéto tříštění nabylo krajní polohy, je ohrožena samotná existence eura.
Pokud chce Česko mít euro před rokem 2030, musí vláda už teď propouštět, zvyšovat daně a nevymýšlet nové dávky jako 5000 korun na dítě
07.06.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude muset už ve druhé polovině letošního roku razantně zvedat úrokové sazby. Ve své nové analýze tak praví experti Bank of America, druhé největší banky ve Spojených státech. Soudí, že ECB zvýší svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.
Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
05.06.2022 Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Moody's: Česku zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu, důvodem je zejména poměrně nízké celkové zadlužení země
03.06.2022 Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě: buďte v klidu, rating vám teď nezhoršíme. Česko si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance ČR nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
Rozbřesk: V Chorvatsku bude od ledna 2023 fungovat euro
02.06.2022 Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
Kuna v Chorvatsku na vyhynutí
02.06.2022 Dovolená v Chorvatsku bude pro Čechy v roce 2023 zřejmě o něco komfortnější. ECB totiž včera vydala tzv. konvergenční zprávu z níž plyne, že se Chorvatsko může stát počínaje rokem 2023 dvacátým členem eurozóny. Formálně by sice ještě v červenci měly doporučení Evropské komise o tom, že euro nahradí v Chorvatsku kunu, schválit členské země eurozóny, avšak to by již mělo být formalitou.
Anti-inflační boj ECB
26.05.2022 Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které jí nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální. Základní překážkou na cestě k normalizaci měnové politiky ECB je totiž veřejný dluh Itálie.
Rozbřesk: Dilema ECB a co řiká nový guvernér ČNB Michl o koruně
26.05.2022 Poslední týdny to vypadá jako by se ECB rozhoupala a konečně začala řešit to, že inflace je permanentně nad cílem a euro na velmi slabých hodnotách, které ji nedovolí ztlumit. Přechod do restriktivnějšího módu měnové politiky v eurozóně však nebude vůbec triviální.
Brusel kvůli ruské invazi odložil znovuzavedení fiskálních pravidel na rok 2024
23.05.2022 Evropská komise (EK) odložila opětovné zavedení rozpočtových a dluhových pravidel Evropské unie na rok 2024. Unijní exekutiva dnes za důvod označila makroekonomický šok způsobený ruskou invazí na Ukrajinu, zejména pokračující růst cen energií. Ve svých pravidelných doporučeních pro členské země komise konstatovala, že by měly využít investice z mimořádného fondu obnovy pro dosažení rychlé nezávislosti na ruských energiích.
MMF: Potravinová krize v subsaharské Africe může vést k sociálním nepokojům
29.04.2022 Potravinová a energetická krize může v subsaharské Africe vyvolat sociální nepokoje. Upozornil na to Mezinárodní měnový fond (MMF), který snížil odhad letošního hospodářského růstu kontinentu na 3,8 procenta, loni hrubý domácí produkt v Africe vzrostl o 4,5 procenta.
Hlavní obětí amerických jestřábů je japonský jen
22.04.2022 Dolar vlivem očekávaných agresivnějších sazeb Fedu dál roste. Rétorika jestřábů posiluje jeho pozici vůči jenu, sužovaného měkkou politikou Japonské centrální banky.
MMF: Vlády by měly před dopady inflace chránit ty nejzranitelnější
21.04.2022 Vlády by měly daňově podpořit ty nejzranitelnější, kterých se kvůli válce na Ukrajině nejvíce dotkne růst cen energií a potravin a kteří čelí narůstající potravinové nejistotě. Ve své nejnovější zprávě o fiskálním vývoji to včera uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Francii kvůli strachu z vítězství Le Penové rychle rostou úroky na dluhu. ECB chce zavést opatření, která zabrání, aby se takové situace vymkly kontrole
10.04.2022 Vyhlídka na vítězství Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách leká mezinárodní investory. Zbavují se francouzského dluhu, takže Francie čelí citelně vyšším úrokům. Musí nabídnout vyšší úroky, aby jí vylekaní investoři vůbec půjčili. Pokud si tak chce Francie nyní půjčit třeba na deset let, zaplatí nejvyšší úrok za celé období od roku 2015.
Erste Bank: Společnosti MOL nákupy zlevněné ruské ropy a následný prodej pohonných hmot za „západní ceny“, i v Česku, více než kompenzují náklady spjaté se zastropováním cen paliv v Maďarsku
08.04.2022 Rafinační marže společnosti MOL vzrostly v březnu zhruba desetinásobně. Zatímco ještě v únoru činila rafinační marže maďarské společnosti 3,40 dolaru na barel, v minulém měsíci už to bylo 33,70 dolaru za barel.
Snížení spotřební daně na pohonné hmoty v ČR pomůže Orbánovi, Putinovi i oligarchovi Sečinovi – za cenu navýšení českého dluhu
08.04.2022 Česká vláda vyjadřuje nespokojenost s tím, jaké marže mají pohonné hmoty. Zatímco ještě v březnu, po prvním vyhodnocení kontrol marží, ministerstvo financí neshledalo žádné závažnější pochybení, nyní už je situace jiná. Marže čerpacích stanic jsou prý v řadě případů opravdu nadměrné, jak kritici upozorňují už v podstatě od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Forex: Nižší růst ekonomiky při vyšší inflaci
18.03.2022 Válka na Ukrajině ovlivnila vývoj globální ekonomiky. Obavy ohledně možného přerušení dodávek energií z Ruska vyhnaly ceny komodit směrem vzhůru, což jen přiživí již tak silné inflační tlaky. Nedostatek energií z Ruska by navíc mohl negativně dopadnout na reálný výkon ekonomik, především těch evropských, které jsou na těchto dovozech vysoce závislé.
Vybrané ekonomické údaje Ruska a Ukrajiny
03.03.2022 Ruská ekonomika závisí zejména na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu. Země má největší rezervy zemního plynu na světě, druhé největší zásoby uhlí a osmé největší zásoby ropy. Rusko je předním světovým vývozcem zemního plynu, druhým největším vývozcem ropy a druhým největším exportérem zbraní. Hodnota přírodních zdrojů tvoří podle odhadu z roku 2019 zhruba 60 procent ruského HDP. Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu podle ruského ministerstva financí tvořily v loňském roce 36 procent příjmů státního rozpočtu.
Před 20 lety se euro stalo jedinou měnou 12 zemí EMU
28.02.2022 Euro jako jedinou měnu v současnosti používá 19 z 27 členských zemí Evropské unie. Euro mají i Kosovo a Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino. Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později, 1. ledna 2000, převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
Ifo: Koronavirová pandemie způsobila Německu ekonomické ztráty 330 miliard eur
17.02.2022 Náklady na koronavirovou krizi v letech 2020 a 2021 v Německu dosáhly 330 miliard eur (osm bilionů Kč). To odpovídá ztrátě deseti procent hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2019, uvedl dnes na základě svých propočtů ekonomický institut Ifo.
Řecko do konce března splatí poslední půjčky od MMF, řekl ministr financí
14.02.2022 Řecko do konce března splatí poslední tranše záchranných půjček od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a v příštím roce bude mít primární přebytek. Agentuře Reuters to dnes řekl ministr financí Christos Staikuras. Primární přebytek nebere v úvahu platby úroků, a pokud země zbývající peníze do konce března splatí, bude to o dva roky dříve, než se zavázala.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí, nižší odhaduje i zadlužení
04.02.2022 Česká národní banka očekává za loňský rok nárůst deficitu veřejných financí na 6,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,6 procenta. Letos by pak měl schodek klesnout na 4,1 procenta a v roce 2023 na 3,9 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V listopadu banka očekávala pro loňský rok deficit 6,9 procenta, letos 4,4 procenta a v roce 2023 pak 4,2 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 11. února.
Technická analýza páru BTC/USD na 27. ledna 2022
27.01.2022 Mezinárodní měnový fond je znepokojen riziky souvisejícími s dluhopisy krytými bitcoinem, které vydává Salvador. Následně byl Salvador vyzván, aby bitcoiny co nejdříve přestal používat jako zákonné platidlo.
Kde může škrtat Stanjura
23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
MF zhoršilo odhad růstu HDP pro letošní rok, inflaci čeká 8,5 pct.
20.01.2022 Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta z listopadových 4,1 procenta. Zároveň úřad čeká proti odhadům z listopadu vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 8,5 procenta. V listopadu MF počítalo pro letošní rok s inflací 6,1 procenta. Prognózu dnes ministerstvo zveřejnilo. Dokument bude sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
Fed nechce a nemůže zvyšovat sazby
18.01.2022 Finanční trh v USA byl včera uzavřen z důvodu svátku – Dne Martina L. Kinga. Evropský trh se mezitím obchodoval v kladném pásmu v souvislosti s očekáváním, že ECB možná zvýší svou klíčovou úrokovou sazbu do konce letošního roku o 20 bazických bodů, a nikoliv o 17, jak se očekávalo před týdnem.
Deloitte: Ekonomika letos stoupne o 4 pct a dostane se na úroveň před pandemií
11.01.2022 Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.
Dluh Česka stále dramaticky roste. Vláda čelí dvojímu problému: citelně stoupá „jistina“ dluhu, jež je letos historicky rekordní, i úrok na něm, ten je na maximu od půle roku 2012
10.01.2022 Veřejný dluh České republiky meziročně dále narůstá, ačkoli tempo růstu se zpomalilo. Ve třetím loňském čtvrtletí činil dluh 40,5 procenta HDP. Předloni ve třetím čtvrtletí to přitom bylo 38,1 procenta HDP. Vzestup tedy odpovídá 2,4 procentního bodu. Mezi třetím čtvrtletím 2019, tedy předposledním čtvrtletím před propuknutím pandemie, a třetím čtvrtletím 2020 se dluh zvýšil z 31,3 procenta HDP na zmíněných 38,1 procenta HDP, tedy o 6,8 procentního bodu.
Euro používá 19 z 27 členských zemí EU
30.12.2021 Základní fakta o evropské měně euro k 20. výročí (1. ledna) zavedení eura do oběhu v zemích Evropské měnové unie (EMU):
Fundamentální analýza EUR/USD a GBP/USD na 17. 12. 2021
17.12.2021 Euro upevnilo svou pozici poté, co ECB oznámila své rozhodnutí, ale nedokázalo opustit širší boční kanál, který začal 30. 11. 2021. Libra prudce vzrostla na základě zvýšení úrokové sazby Bank of England.
Západu hrozí „druhý čínský šok“. Přesně před 20 lety Západ přijal Čínu do Světové obchodní organizace, a učinil tak svojí možná největší chybu vůbec
12.12.2021 Přesně před dvaceti lety učinil Západ podle mnohých možná svoji největší chybu vůbec. V čele s Washingtonem podpořil vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO). Členem se někdejší „dílna světa“ stala 11. prosince 2001. Vstup Západu způsobil šok, „čínský šok“, z něhož se dodnes nevzpamatoval.
Světově významná ratingová agentura Fitch potvrzuje Česku rating. Rizikem může být příliš nesourodá koalice Fialovy nastupující vlády, provizorium samo o sobě ne
12.12.2021 Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí
05.11.2021 Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,6 procenta. Příští rok by pak měl schodek klesnout na 4,4 procenta a v roce 2023 na 4,2 procenta. ČNB tak odhad pro všechny tři roky zlepšila. V srpnu banka očekávala letos deficit 7,5 procenta, příští rok 5,3 procenta a v roce 2023 5,1 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu zveřejní ČNB v pátek 12. listopadu.
EU zahájila debatu o postpandemické podobě rozpočtových a dluhových pravidel
19.10.2021 Evropská komise dnes zahájila se státy Evropské unie konzultace, na jejichž základě chce aktualizovat rozpočtová a dluhová pravidla bloku, jež řada zemí není schopna plnit. Podle unijní exekutivy by se měla pravidla zjednodušit a lépe přizpůsobit zejména potřebám masivních investic do klimaticky šetrného hospodářství. Státy přitom mají různý pohled na to, jak moc má unie výši veřejných dluhů a rozpočtových schodků hlídat.
Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…
15.10.2021 Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.
Schodek státního rozpočtu se dále varovně prohlubuje, letos bude rekordní, přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, ratingové agentury nebudou shovívavé věčně
01.10.2021 Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun.
Česku hrozí dluhová spirála, dluh enormně roste. Úrok na vládním dluhu přitom po včerejším zvýšení sazeb ČNB stoupá na víceletá maxima
01.10.2021 Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, plyne z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím předpandemického roku 2019. Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | FXstreet | Technická analýza | Money management | Bitcoin | Fundamentální analýza | Čínský jüan | Intervence | Kvantitativní uvolňování | Price Action | Brexit | Řecko | Čína | Japonsko | Finance | Peníze | Bank of Canada | Expert | Akciové indexy | Akciový index | Moody's | Fitch | Korelace | Inflace | Deflace | OECD | EUR/USD | GBP/USD | USD/JPY | AUD/USD | EUR/GBP | Nasdaq | Dow Jones | Mario Draghi | Světová banka | Rusko | USA | NFP report | Nezaměstnanost | Británie | Britská libra | OPEC | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | BIS | G20 | Euroskupina | Evropská unie | Grexit | Ruský rubl | HDP | Obchodní deník | Devizové rezervy | Mexické peso | Dluhová krize | Divergence | Monetární politika | Měnová politika | Forexový trh | Austrálie | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Turecko | Španělsko | Apple | Evropské akcie | Kypr | Analytik | Ceny ropy | Spekulace | Ropa Brent | Ropa WTI | USD/CNY | Česká koruna | ETF | Dluhopisový trh | Dividendy | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Lehman Brothers | Americká ekonomika | Daně | Podpora ekonomiky | Akciové tipy | Rizika | Politika | Export | Import | Průmyslová výroba | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Ekonomické události | Objemy obchodů | Ekonomická teorie | Obchodování na burze | Měnové trhy | Investujeme | Interactive Brokers | Ekonomické prognózy | Eurodolar | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Akcie | Aktiva | Akvizice | Alert | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Bank of England | Bank of Japan | Bankovní rada | Beta | Bloomberg | Bod | Bonita | Breakout | Bundesbank | Burza | Burza cenných papírů | Béžová kniha | CCI | CFD | CME | Cash flow | Centrální banka | Centrální banky | Stock | Konsolidace | Devizový trh | Nesoulad | Dividenda | Dividendový výnos | Dluhopis | Dolarový index | ECB | EFSF | ERM | ERM II | ESM | Ekonomika | Emerging markets | Emise | Euro | Eurobondy | Eurozóna | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | Expanzivní politika | FOMC | Index FTSE 100 | FX | Fed | Finanční páka | Finanční trh | Finanční trhy | Fiskální politika | Forex trader | Futures | Fúze | G7 | Grafy | High | IFO index | IPO | ISIN | Index PX | Index spotřebitelských cen | Indikátor | Indikátory | Intradenní obchodník | Investice | Investor | Investování | Japonský jen | Kapitálový trh | Komodity | Korekce | Kotace | Kurz | Kurzové riziko | Kurzy měn | LES | Likvidita | Long | Long pozice | Lot | Low | MIFID | MMF | MT4 | Maastrichtská kritéria | Margin | Záloha | Risk | Marže | MetaTrader | Momentum | Měna | Finanční instituce | Měnový pár | Měny | Nabídka | Stavební povolení | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Nástroj | Obchodní bilance | Obchodní systém | Obchodník | Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby | Opce | Open | Pakt stability | Parita | Peněžní zásoba | Platební bilance | Platforma | Poplatek | Portfolio | Pozice | Prémie | Rally | Rating | Ratingová agentura | Reinvestice | Repo sazba | Reserve Bank of Australia | Reserve Bank of New Zealand | Rezistence | Platina | Riziko | Rizikové měny | Ropa | S&P 500 | Saldo běžného účtu | Schodek rozpočtu | Sentiment | Short | Směnný kurz | Splatnost | Spotová cena | Spread | Statut | Support | Timeframe | Trader | Trading | Trend | Trigger | Tržní kapitalizace | Ukazatel | VIX | VaR | Volatilita | Výkonnost | Výnos | Výnosnost | WTO | Wall Street | Warren Buffett | Zisk na akcii | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Jednotná evropská měna | Americká měna | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Commerzbank | Dluhopisy | JPY | CHF | AUD | GBP | ČEZ | Obchodování | Obchodování na forexu | JPMorgan | Morgan Stanley | EMU | Goldman Sachs | Regulátor | Evropa | Japonské akcie | Panevropský index | Finanční krize | Citigroup | Cena zlata | Cena ropy | Hospodářský růst | Německá ekonomika | Investiční příležitosti | FTSE | Ekonomika Spojených států | Komerční banka | Patria | Bank of America | Americký prezident | XTB | BOSSA | Admiral Markets | Indexy | Úroková sazba | OSN | Americká lehká ropa | Globální ekonomika | Investoři | Produkce ropy | Fond | Exxon Mobil | Ekonomie | Stimulační opatření | Program nákupů dluhopisů | EU | Finanční sektor | Ministři financí | Vývoj ceny | Aukce | Aktuální kurz | Zasedání ECB | Ekonom | Byznys | Business | Pravděpodobnost | Drahé kovy | BNP Paribas | Výnosy dluhopisů | Makroekonomická data | Zisk | Ziskový obchod | Breakout strategie | Komise pro cenné papíry a burzy | Těžba ropy | Dluhopisové trhy | Sázka | Ceny komodit | Kurz koruny | Zkušenosti | Panika | Optimismus | Výsledky | Strach | Trpělivost | Index nákupních manažerů | Bohatství | IEA | London Stock Exchange | Euronext | Credit Suisse | Japonská měna | RBNZ | Intervenovat | ČSOB | Partners | Deloitte | Obchodovat | Ondřej Hartman | Investiční bankovnictví | Deutsche Bank | Stoxx 600 | Světová obchodní organizace | Analytický tým | Regulace | Financování | Investiční společnosti | Investovat | Makro | USDX | Index cen | Index PPI | Index CPI | Eurostat | Český statistický úřad | Portugalsko | EUR/HUF | Obchodní deficit | LYNX | BTC | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Burzy | BCPP | Mezinárodní měnový fond | Time-Frame | Zásoby ropy | Dukascopy | Japonská centrální banka | Wall Street Journal | ADP report | Financial Times | Bankrot | Ceny akcií | Obchodníci | Vzdělávání | Komunita | Praxe | Centrální bankéři | EURUSD | USDJPY | Raiffeisenbank | Global macro | Delta | Index | Investiční strategie | Podpora | Přenos | Vlastní jmění | Volatilní | Akcie Apple | Akcie Erste | Akcie Microsoft | Akcie ve světě | Akciové burzy | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analytika | Analýza trhu | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Brent | Brokers | Burza cenných papírů Praha | Burzovní indexy | Capital Markets | Cena | Cena akcií | Cena libry | Cena ropy WTI | Čínská ekonomika | Conference Board | Cyrrus | CZK | Česká ekonomika | České akcie | České koruny | Členové eurozóny | Členské země eurozóny | Členské země Evropské unie | Devizové trhy | Dluh Řecka | Dolar | Dukascopy Europe | Ekonomická krize | Ekonomické analýzy | Ekonomický kalendář | Ekonomický růst | Ekonomický výhled | Ekonomika USA | Elektřina | Emisní povolenky | Engulfing | Eura | Evropská banka | Evropská měna | Evropská měnová unie | Evropské měny | Exchange | Finanční prostředky | Fiskální rok | Fitch rating | Fondy | Forexu | FXstreet.cz | GDP | GfK | Graf | Guvernér české národní banky | Guvernér ČNB | HDP Číny | HDP Ruska | HDP USA | Hrubý domácí produkt | HSBC | Index Dow Jones | Index Nasdaq | Index PMI | Indikátor CCI | Investice do akcií | Investice do fondů | Investice do nemovitostí | Investiční | Investiční doporučení | Investiční nemovitosti | Investiční poradenství | Investiční portfolio | Investing | Investování do nemovitostí | Irsko | ISM | Jádrová inflace | Japonská ekonomika | Japonské firmy | Jiří Rusnok | JP Morgan | Kapitálové trhy | Krize eurozóny | Kurz dolar | Kurz kuny | Kurz USD | Kurzy | Libra | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Management | Market | Markets | Měnové kurzy | Měnový kurz | MetaTrader 5 | Meziroční inflace | Minimální mzda | Míra inflace | Nákup dluhopisů | Nemovitosti | Nové trhy | Oslabení koruny | Oslabení měny | Patria Online | PayPal | Pips | Pivot | Portfolia | Prezidentské volby | Pro investory | Prognóza | Převodník měn | Pšenice | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Rubl | Ruská ekonomika | Růst HDP | Řecká ekonomika | Řecká krize | Řízení rizika | Signály | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Stoxx | Španělská ekonomika | Švýcarské banky | TopForex | Trh | Tržní hodnota | Tržní podíl | Ukrajinská ekonomika | Velká Británie | Volatility | Volkswagen | Výprodej | Vývoj cen ropy | Vývoj inflace | WTI | Zavedení eura | Země EU | Země eurozóny | Zemní plyn | Zpráva | Zprávy | Železná ruda | Předpověď | Zisky | Tradeři | CNBC | EIA | Buffett | Komise pro cenné papíry | Andrej Babiš | Bill Gates | Čistý dluh | EBITDA | Ekonomika EU | Christine Lagarde | Indie | Jeff Bezos | MIC | Ministerstvo financí | P.A. | Petr Kellner | Redukce | ROCE | Sell | Small caps | Tovární objednávky | Tranše | Vláda ČR | Crédit Agricole | Itálie | Spojené státy | WSJ | Převis | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Úvěr | Světové ekonomiky | Bohatý | eBook | Komise | Kontrakt | Federální rezervní systém | Volby | Fundamentální data | S/R zóny | Rozhovor | Know-how | Vzdělání | Poradenská společnost | Burze | Skvělý zisk | Aramco | Moody's Investors Service | Markit | Dow Jonesův index | DPA | Jackson Hole | Microsoft | Bankovní sektor | Česká bankovní asociace | ANZ | Sentix | Baker Hughes | David Marek | Institut Ifo | Investing.com | Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) | NATO | Moody's Analytics | PwC | Next Finance | Agentura AP | BBC | Hospodářské vyhlídky | Oslabení eura | Reporty | Zvyšování sazeb | Obchodní nastavení | Ceny nemovitostí | Thomson Reuters | Technický výhled | Uložení peněz | Brazílie | Průmyslová produkce | Zasedání centrální banky | Finanční systém | Nákupy dluhopisů | Úspěch | Podnikání | Euro vůči dolaru | BMW | Automobilový průmysl | Erste Bank | Mark Carney | Der Spiegel | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Stock Exchange | Evropské banky | Rheinische Post | Zvyšování úrokových sazeb | Snižování úrokových sazeb | Trendový kanál | Výnosová křivka | Energie | Společná evropská měna | Severomořská ropa | Rada ČNB | Podnikatelé | Malý prostor | Podnikatelská důvěra | Přehled | Kč/EUR | Kč/USD | Il Sole 24 | Rosněfť | Christine Lagardeová | Agentura Reuters | Bankovnictví | Ekonomická aktivita | Fidelity International | Evropský stabilizační mechanismus (ESM) | Forbes | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Vývoj měnového páru EUR/USD | Vývoj měnového páru | Vývoj měnového páru GBP/USD | Vývoj měnového páru USD/JPY | Vývoj dolarového indexu | Mezinárodní ratingové agentury | Mezinárodní instituce | Standard & Poor's | České firmy | Economist | Economic | Inflační tlaky | Akcie v USA | Ekonomické dopady | Akcie v Asii | IHS | Evropská dluhová krize | Globální finanční krize | Britská centrální banka | Program nákupu dluhopisů | Daňové příjmy | Vladimir Putin | Americký akciový index | Šok na trhu | S&P Global | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Biliony dolarů | Miliardy dolarů | Vládní dluhopisy | Oslabení japonského jenu | Odchod z EU | Britský ministr financí | Fitch Ratings | AAA | Summit EU | Finančnictví | Alibaba | Halliburton | Dnes na trzích | Propad | Vystoupení z EU | Kurz domácí měny | Úvěrový rating | Kryptoměny | Les Echos | Ropné společnosti | Severomořská ropa Brent | Citi | S&P | Hodnocení úvěrové spolehlivosti | Rating dlouhodobých závazků | Mezinárodní ratingová agentura | Agentura S&P | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Cena mědi | Marže společností | Zahraniční investice | Ztráty | Politická nejistota | Zvýšení úrokových sazeb | Bezpečné útočiště | Posílení koruny | Čínské akciové trhy | Dnešní údaje | Historická minima | Evropský trh | Nejistota | Erste | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Saúdská Arábie | Největší banky | Rozpočtová pravidla | Stagnace | London Stock Exchange (LSE) | Tempo růstu | Objemy obchodů na akciovém trhu | Prodej aut | Akcionáři | Daně z příjmů | Libra k dolaru | CySEC | Zajištění | Výrobní index PMI | FTSE 100 | Digitální měny | Tesla | Měnové zóny | Dluhové krize | Agentura AFP | Zahraniční firmy | Odhodlání | Výnos desetiletých dluhopisů | Kryptoměna | Ekonomický institut | Kapitalizace | Výhled | Francouzská ekonomika | Bankéři | Poplatky | Poptávka investorů | Rekordní maxima | Britská vláda | Exxon | Chevron | Payrolls | Konsensus | Mzdy | Dobré výsledky | Úspěšné obchodování | Britská ekonomika | Americký trh práce | Predikce | Světová obchodní organizace (WTO) | Ekonomická situace | Světový obchod | Hospodářská situace | Záchranný bankovní fond | Bankovní fond | Bankovní unie | Průzkum | Data z amerického trhu práce | Bankovní systém | Krize | Investiční rozhodnutí | Inflace v Německu | Opatření na podporu ekonomiky | Analytický tým FXstreet.cz | FCA | Finanční ústav | Inflace v Česku | Snížení úrokových sazeb | Pierre Moscovici | Ministři financí EU | Mezinárodní agentura pro energii (IEA) | Výnosy | Shazování peněz z vrtulníku | Měnový pár GBP/USD | Měnový pár USD/JPY | Japonská vláda | Česká vláda | Očekávání analytiků | Ekonomické údaje | ISTAT | Index cen domů | Softbank | ARM Holdings | Příjmy | Vydávání dluhopisů | Dun & Bradstreet | Návratnost investice | Oslabování dolaru | Podnikatelská aktivita | Indexy PMI | Údaje o inflaci | ČTK | Země G20 | Růst ekonomiky | Pokles ekonomiky | Belgie | HDP eurozóny | Rozjednané prodeje domů | HDP Británie | Zpomalení ekonomiky | Program kvantitativního uvolňování | Členské země EU | Tisková konference ECB | Výhled ekonomiky | Stimulace hospodářského růstu | Hlavní ekonom | Švédsko | Norsko | Dánsko | Očekávání | Evropský statistický úřad Eurostat | Tempo růstu ekonomiky | Globtrex | IHS Markit | Flash Crash | Obchody s akciemi | Makléřské firmy | Ranní nadhoz | Krize eura | Veřejný dluh USA | Zahraniční forex | Daňové změny | Výnosy řeckých dluhopisů | Goldenburg Group | BHS | Globtrex.com | Aleš Michl | Breakout Trader | Kurzové intervence | Paul Tudor Jones | Investiční firmy | Vladimír Pikora | Jan Dvořák | BTC/USD | ERM-2 | Jerome Powell | MiFID II | LYNX Trading | ETC | Capitalinked | Radim Dohnal | Panevropský index STOXX 600 | Štěpán Hájek | Robinhood | Lithium | Jak fungují akcie | Obchodování na trzích | Vzácné kovy | Kurz eurodolaru | Kobalt | Airbnb | Geopolitická rizika | Podnikání na kapitálovém trhu | Globální akcie | Obchodní války | Krypto | Bitcoiny | Virtuální měny | Růstové akcie | Analytik finančních trhů | OPEC+ | Obchodní válka | Capitalinked.com | Přijetí eura | Podniky | Evropské akciové trhy | Renaissance Capital | Globální růst | Technologické akcie | FAANG | Inflace v eurozóně | Akcie společnosti | Portu | Objem obchodování | Americké dluhopisy | Forint | Geopolitika | Ekonomické krize | Šéf Fedu | Posílení kurzu | Cenový kanál | Fond kvalifikovaných investorů | Index Stoxx 600 | Poptávka po dolaru | TradeCentrum | Czech Fund | Profesionální obchodník | USMCA | Nové peníze | Spotřebitelská inflace | Použití finanční páky | Přímé zahraniční investice | Reakce trhu | Ruská centrální banka | Dodávky ropy | Pokles cen ropy | Propad cen ropy | Long obchod | Goldenburg Group Ltd | Hodnota amerického dolaru | Růst úrokových sazeb | Primární nabídka | Posilování české koruny | Jiné měny | Daňové reformy | Zvyšování úroků | Růst zisků | Anticyklické akcie | Zvýšení úrokové sazby | EK | M5S | Náklady na úvěry | Dopady na ekonomiku | Evropská komise | Pohyby na trzích | Základní úroková sazba | Šéf ECB | Vývoj finančních trhů | Bloomberg Economics | Jednotná měna | Fiskální pakt | Budoucnost eura | Vstup do eurozóny | Evropský stabilizační mechanismus | Záchranný bankovní fond (SRF) | Evropský fond finanční stability | Pojištění vkladů | Jednotný řešící mechanismus (SRM) | Česká firma | Financial Times (FT) | Zadluženost | Carige | Odhady analytiků | Čínské firmy | Společnost Apple | Volatilita na trzích | Oslabení amerického dolaru | Úrokové sazby ČNB | Majetek | Analytici společnosti | The Wall Street Journal | Ukončení obchodní války | Heiken Ashi | Dluhopisy Saúdské Arábie | Mezinárodní dluhopisy | SABIC | Nemovitostní trh | Obchodovat s akciemi | Sazby ČNB | Problémy Evropy | Evropské dluhopisy | Globální dluh | Způsob obchodování | Pozornost trhu | Primární nabídka akcií | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Zvýšení sazeb ČNB | Rekordní růst | Světové finanční trhy | Market alert | Inflace v ČR | Cena zemního plynu | Uber Technologies | Odpůrci eura | Plánované obchody | Rozdílové smlouvy | Veřejný dluh Francie | Dluh zemí eurozóny | Veřejný dluh zemí eurozóny | Statistický úřad | Podnikatelská nálada | Podnikatelská nálada v Německu | Inflační očekávání | Short obchod | CNY | Vývoj hlavní úrokové sazby | Nejznámější kryptoměny | Německé firmy | Ceny pohonných hmot | Odhad růstu ekonomiky | Společná měna | Boris Johnson | Finanční svět | Nabídka akcií | Americké společnosti | Snížení sazeb | Ferrari | Dolarové sazby | Čínský trh | Prezidentka ECB | Akcie a ETF | Cena železné rudy | Gazprom | NASDAQ 100 | Defenzivní akcie | Pokles úroků | Obchodní konflikt | Vývoj na trzích | Výnosové křivky | Pokles cen | Snížení úroků | XTB Research | Štěpán Křeček | Ministerstvo obchodu | Šéfové států | Řešení krizí | Britský premiér | Oživení ekonomiky | Ekonomické problémy | Nejlidnatější země světa | Pohonné hmoty | ISM index | Kapitálové výdaje | Kristalina Georgievová | Růst mezd | Tisk peněz | Deficit rozpočtu | Deficit rozpočtu Itálie | Saudi Aramco | Televize CNBC | Kjódó | Agentura Kjódó | Denní graf | Očekávání trhu | Italská vláda | Italská ekonomika | Poptávka po ropě | Thomas Cook | Finanční situace | Snížení daní | Kurzarbeit | Oslabení české koruny | Investujte do akcií | Předstihové indikátory | Platinové akcie | Akcie roku 2019 | Akcie roku | Investice do platiny | Jak se stát lepším investorem | Banky pro mezinárodní platby | Antiticyklické akcie | Akcie stabilních společností | Cyklické růstové akcie | Čeští ekonomové | Stav ekonomiky | RISK-ON | Hospodářské dopady | Vyšší úrokové sazby | Největší ekonomika | Druhá největší ekonomika | CzechTrade | MMF Kristalina Georgievová | Šéfka MMF | Obchodujte | Tým FXstreet.cz | Trinity Bank | Investice do fondu | Hospodářské krize | Devalvaci měn | Platební společnost | TikTok | Huawei | Vatikán | Digitalizace | Rozpočtová politika | New Deal | Automobilky | Čistý zisk | Obchodní model | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Celkové příjmy | Deficit | Prohloubení schodku | Akcie Erste Group | Prezident Donald Trump | WIFO | Michal Dvořák | Ropný gigant | Politická situace | Německá vláda | Výdaje státního rozpočtu | Ropné firmy | Trinity | Jakub Seidler | LNG | Objem | Bílý dům | Ekonom BHS | BHS Štěpán Křeček | Obchod | Trh práce | Obchodní dohody | Myšlenka | FRED | Hluboká recese | Nobelovy ceny za ekonomii | Vyšší volatilita | Včerejší obchodování | Přijmout euro | Růst spotřebitelských cen | Šéf Fedu Jerome Powell | Cena severomořské ropy Brent | Cena severomořské ropy | Americká lehká ropa WTI | Inflace v USA | Hrubý domácí produkt České republiky | ČSÚ | Nejlepší internetové akcie | Internetové akcie | List The Wall Street Journal | Statistický úřad Eurostat | Firma | Maloobchodní sektor | BAT | Risk-off | Parlamentní volby | Olívia Lacenová | Celosvětový dluh | Svíčková formace | TradingEconomics | Ceny v průmyslu | Růst cen | Borsa Italiana | Server BBC | Maďarská centrální banka | Produkty obchodované s finanční pákou | Studie | Vysoké riziko | Zpráva CNBC | Bilance | Index DOW | Hospodářský růst Evropy | Ekonomický vývoj | Vysoký veřejný dluh | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Erste Group | Avast | Vývoj trhu | Generální ředitel | PSA | GM | Ukrajina | Lagardeová | Amazon | Nízké úrokové sazby | Nálada spotřebitelů | Philip Lowe | Výhled růstu Japonska | Nadhodnocení | Nulový úrok | Úrok | Tiffany | LVMH | Miliardy | Vyhlídky | EBRD | Průzkumy | Legislativa | Domácí měny | Čínský vicepremiér | Vicepremiér | Liou Che | Federální rezervní banka | Walt Disney | 5G | AFP | Vývoj ceny americké ropy | Vývoj ceny americké ropy WTI | Ceny americké ropy WTI | Technická analýza GBP/USD | Technická analýza EUR/USD | Chilské peso | Finanční rezervy | Dlužníci | Valdis Dombrovskis | FT | Naše ekonomika | Růst české ekonomiky | Domácí poptávka | Meziroční růst HDP | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Zveřejněná data | Chování čínských spotřebitelů | Globální trh | Technické rezistence | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | Hospodaření státu | Omezení těžby | Předpovědi | Technologický sektor | E-shopy | ČSOB Petr Dufek | Petr Dufek | Průmysl | ADP | Poslanecká sněmovna | HUF | PLN | Mario Centeno | Šéf euroskupiny | Na burze | Centrální banka USA | Gabriel Štefaňák | Vyšší poptávka | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Rozhodnutí o úrokové sazbě | Rostoucí náklady | General Motors | NTT | Docomo | Ceny potravin | Rozvoj | Tuzemský průmysl | Stavebnictví | Koruna dnes | Zdražování | Inflace v listopadu | Rostoucí mzdy | Nízká inflace | Sociální sítě | Problémy | Růstový impuls | NAFTA | Vládní výdaje | Finanční ztráty | Tomáš Holub | Americké ministerstvo práce | Zasedání FOMC | Prognózy | Ruská ropa | Státy EU | Goldenburg | ECB Christine Lagardeová | Prezidentka ECB Christine Lagardeová | Soukromý sektor | Světové obchodní organizace | Výhled do budoucna | Plyn | Nálada | Kontrakty | Koruna zpevnila | Ekonomické zpomalení | Prohlášení | Alstom | Moskva | PSA Group | HDP Německa | PKN Orlen | Časopis Forbes | Společnost Huawei | Americká automobilka | Farmaceutická společnost | Londýnské akciové burzy | Huawei Technologies | Airbus | Nord Stream | Nord Stream 2 | Akciový index Dow Jones | Události ve světové ekonomice | Nejdůležitější ekonomické události | Události roku | Událostí ve světové ekonomice | Škoda Auto | Míra | Premiér Babiš | SZIF | Úroky | Konec roku | Německý PMI | Francouzská centrální banka | Měnové politiky | Bankovní rada České národní banky | Hypotéky | Smartwings | Premiér Boris Johnson | Důchod | Předseda | Americké centrální banky | Trumpova administrativa | Vojtěch Benda | Kupní síla | Metalurgie | Záporné úrokové sazby | Paolo Gentiloni | Eurokomisař | Italský premiér | xStation5 | Nejziskovější | Disney | Rozpočtové politiky | Andrew Bailey | TASS | Ministr hospodářství | CECE | Americké vlády | Lámání rekordů | Český plynárenský svaz | Zákon o sankcích | Celkový deficit | Bydlení | Uber | Česká zbrojovka | Eugal | První obchod | Ztráta | Úbytek | NERV | Hlavní akciové indexy | Giuseppe Conte | Roční růst | ACEA | Miliardy korun | KLDR | Demokratické strany | Výnosy státních dluhopisů | Peking | Investiční platformy | Počet výdělečně činných osob | Wirecard | Hospodářský růst v Německu | Schodek státního rozpočtu | Ceny dluhopisů | Obchodní podmínky | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Paschal Donohoe | Analytik Cyrrusu | Nízké ceny ropy | Klesající trend | Jestřábí hlasy | Stephen Poloz | Američané | Francouzský ministr financí | Bruno Le Maire | Odškodné | General Motors (GM) | Výroba aut | Výroba aut v Německu | Washington | VDA | Finální odhad | Federální úřad pro letectví | Americký Federální úřad pro letectví | FAA | Letecké společnosti | Miliardy eur | Čeští exportéři | Von der Leyenová | RBA | Asociace exportérů | Budoucnost | OX Capital Markets Ltd | Ifo | Clemens Fuest | Experti | Zemědělství | Příjmy domácností | Poradenství | Nový rekord | Ministerstvo práce | Wall Street Journal (WSJ) | Čínský vicepremiér Liou Che | Hodnota primární veřejné nabídky akcií | Hodnota primární veřejné nabídky | Podnik | Proinflační | Luboš Růžička | Zpřísnění měnové politiky | Rozpočtový přebytek | Snížit úrokové sazby | Prosincová inflace | Růst cen potravin | Míra zadlužení | Nejnižší dluh | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Vývoz z Číny | Bankroty | Americké ministerstvo financí | Růst německé ekonomiky | Kryptoměny bitcoin | Inflace v Německu v prosinci | Meziroční růst spotřebitelských cen | Dobré zprávy | Americké ministerstvo | Americké ministerstvo obchodu | Nájemné | Nájmy | Nižší růst | Velké firmy | Ceny energií | Angela Merkelová | Kancléřka Angela Merkelová | Německá kancléřka | Komunikace | Francouzská vláda | Astrazeneca | Trump | Pozitivní zprávy | Mezinárodní organizace práce (ILO) | Mezinárodní organizace práce | ILO | Chudoba | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Paypal Holdings | Brand Finance | Značka Amazon | Google | 100 miliard dolarů | Trhy | Šíření nového koronaviru | Ursula von der Leyenová | Světová zdravotnická organizace | WHO | Evropské ekonomiky | Pražské burzy | Šíření koronaviru | Ratingová agentura Fitch | Rating České republiky | Nový virus | Virus | Jüan | Negativní dopad | Eva Zamrazilová | Pokles | Situace | České měny | Ifo Clemens Fuest | Prezident Ifo | Romain Boscher | Důchody | Nejvýraznější pokles | Odhad letošního růstu HDP | Odhad letošního růstu | Provozní zisk | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Vít Hradil | Růst inflace | SARS | Epidemie koronaviru | Pandemie koronaviru | Pandemie | Analytik skupiny | Vysoká inflace | Burzy v Šanghaji | Boeing | Rozpočtový deficit Itálie | Deficit Itálie | Výstupy | Lehká ropa WTI | Deficit italského rozpočtu | Raiffeisenbank a.s. | FIAT | Zpomalení růstu | Zpomalení růstu ekonomiky | Zlepšení | Úsilí | Světová zdravotnická organizace (WHO) | Obchody | DRFG | Výdaje | Platit daně | Daň z příjmu | Next Finance Vladimír Pikora | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Hlavní úrokové sazby | Dopady koronaviru | Dinár | Převody peněz | Americká společnost | Sazby beze změny | SEC | NFP | Rozhodování | Postmates | Snowflake | Americké ekonomiky | Ekonomický dopad | Britský statistický úřad | Medvědi | Prodávající | Poptávky po ropě | Organizace zemí vyvážejících ropu | Dopady koronaviru na ekonomiku | Růst sazeb | Marek Mora | Státní dluh ČR | Výrobce elektromobilů | COVID-19 | Kukuřice | Expanzivní fiskální politika | Zadluženost Španělska | Deutsche Telekom | Ekonomické aktivity | Výhled úvěrového ratingu | Výhled hodnocení úvěrové spolehlivosti | Gilead Sciences | Prudký propad | Noviny | Dopady epidemie koronaviru | Šíření koronavirové nákazy | Cestovní kanceláře | Průměrná mzda | Americký Fed | Stabilita | Jižní Korea | Sestupný trend | Cestovní ruch | Toyota | Vývoj | Analytická společnost | Nová data | Šok | Snížení těžby | Martin Gürtler | Mzda | České mzdy | Současná cena | Společnost IHS Markit | Aktuální Price Action | Obrovská panika | Panika na ropě | Londýnský index | Inflace v únoru | Obrovské ztráty | Videokonference | Lídři EU | Rishi Sunak | Pomoc ekonomice | Premiér Giuseppe Conte | Italský premiér Giuseppe Conte | Restrikce | Hospodářský šok | Negativní hospodářské dopady | Prudký pokles | Rozhodnutí centrální banky | Poradci | Aerolinky | Air France-KLM | Lufthansa | Opatření proti koronaviru | Deficit státního rozpočtu | Olaf Scholz | Bankovky | Mince | Bankovky a mince | Tržní podmínky | Profitovat | Solidarita | Dostatek likvidity | Vládní představitelé | Desetileté dluhopisy | Restriktivní opatření | Stimuly | Italské dluhopisy | Evropské země | Unijní instituce | Brusel | Letectví | Záchranné balíčky | Pokles HDP | Fiskální politiky | Kabinet | Energetické společnosti | Zrychlení inflace | Standard & Poor’s 500 | Největší propad | Vyšší úrok | Cenový vývoj | Pokles české ekonomiky | Chod firem | Tudor | Šíření viru | Burzy cenných papírů | ECB dnes | Odhad inflace | Propad poptávky | Spotřebitelé | Šíření nového typu koronaviru | Nemoc COVID-19 | Automobilka | Dopady koronavirové pandemie | Dopady pandemie | Historie | Počet nakažených | Čerpací stanice | Dluhopisy řecké vlády | Spiegel | Žádosti o podporu | Dopady krize | Onemocnění | Dolar zpevňuje | Vládní podpory | Levnější půjčky | Rating vyšší | Zásobníky | Internetový obchod | Prodeje domů | Další pokles | Ekonomiky zasažené krizí | Koronavirová krize | Unilever | MF | Ošetřovné | Hlavní centrální banky | Pravidla EU | Ministryně práce a sociálních věcí | Ministryně práce | Jana Maláčová | OSVČ | Kongres | Německá automobilka | Automobilka Volkswagen | Skupina Volkswagen | Škoda | Index ISM | Rozpočtovaný schodek | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Il Sole 24 Ore | Asociace | Páka | Iracionální | Výrobce letadel | Úrokové sazby na nízké úrovni | Hotovost | Taro Aso | Fiskální balík | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Index podnikatelské aktivity | Spoření | Klaus Regling | Stabilizační mechanismus | Sněmovna reprezentantů | Porovnání vývoje | Tomáš Raputa | Politická rozhodnutí | Další růst | Růst | Vyšší výnosy | Německý parlament | American Airlines | Úbytek pracovních míst | Roberto Azevedo | Koronavirové krize | Poslanci | Signál | Ratingová agentura S&P | Instituty | Počet žádostí o podporu | Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Tisková konference | Biliony | Potenciál | Evropský parlament | Bankovní asociace | ČBA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Koronové dluhopisy | Platební neschopnosti | Sněmovna reprezentantů USA | Boj s koronavirem | České vlády | Rozsáhlé propouštění | Německý statistický úřad | Ministryně financí Alena Schillerová | Odklad hypoték | Viry | Šíření nákazy | Bulharsko | Unijní země | Izrael | Fiat Chrysler | Reálné mzdy | Podnikatelé a firmy | Ekonomiky | Ekonomický propad | Nigérie | Angola | Alžírsko | Těžba ropy v Angole | Společnost Walt Disney | Italové | Slovensko | Války | Schodek | Aukce státních dluhopisů | Organizace | LTV | Deficit veřejných financí | Americké žádostí o podporu | British Airways | Britská letecká společnost | Letecká společnost | Společnost British Airways | Závislost | Práce | Koronakrize | Afrika | FAO | Údaje | IATA | Výhled ratingu | Dlužník | Ekonomické škody | DPH | Obchodovat s cennými papíry | Novela zákona o ČNB | Novela zákona | Opatření proti šíření koronaviru | Sociální nepokoje | Poradenské firmy | Veřejný sektor | Kvantitativní uvolňování ČNB | Možnosti obchodování | Pohonné hmoty v ČR | Menší poptávka | Dopady koronavirové krize | Jihoevropské země | Ministři | Oživení ekonomik | Ekonomické oživení | Nemovitosti v ČR | Světoví těžaři | Přední světoví těžaři | Znárodnění | Italský dluh | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Španělé | Pákistán | Rozpočtový schodek USA | CRFB | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet | Výbor pro zodpovědný federální rozpočet (CRFB) | Veřejný dluh Spojených států | Nejvyšší soud | Nejvyšší rozpočtový deficit | Celní úřad | Celková inflace | Výpadky | Více peněz | Peníze z vrtulníku | Majitel | Úspory | Hospodářské oživení | Prognóza Evropské komise | Otevírání ekonomiky | Otevírání ekonomik | Statistiky | Americké univerzity | Ministři financí Evropské unie | Malé podniky | Návrat do práce | Rizikové averze | Propad ceny | Guvernér australské centrální banky | Největší ekonomika eurozóny | Chesapeake Energy | Finanční pomoc | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Premiér Andrej Babiš | Uvolňování karanténních opatření | SARS-CoV-2 | Reddit | Debata | Soukromá spotřeba | Břidlicové ropy | Posílení | Omezení pohybu | Náklady na obsluhu dluhu | Legendární investor | Premiéři zemí Evropské unie | Výrobce letadel Boeing | Výkon dolaru | Nové zakázky | Joe Biden | Dluh Itálie | Federální dluh | Christos Staikuras | Automobilka Škoda Auto | Automobilka Škoda | Podpůrná opatření | Lucembursko | Poklesy HDP | Evropské méně | Ekonomika oživuje | Propad poptávky po ropě | Cestování | Ekonomické vztahy | 737 MAX | Americká centrální banka (Fed) | Pracovní síly | Norwegian Air | Ryanair | Volvo | Osobní výdaje | BCM | Ekonomická realita | Zaměstnanci | Gilead | Společnost Gilead | Řecký dluh | Dopravci | Fondy obchodované na burze | Růst výnosů | Soud | Herbert Diess | Koncern Volkswagen | Oddlužení | Soud v Karlsruhe | Karlsruhe | Propad zaměstnanosti | Čínský dovoz | Dovoz | Vývoz | Zdražení ropy | Oživení hospodářství | Státy eurozóny | Historicky nejnižší | Růst zadlužení | Zadlužení | Expanze | Bezpečnost | Rezervní měny | Pokles dovozů | Propad veřejných financí | Italský statistický úřad | Italský statistický úřad ISTAT | Dluhy | Toyota Motor | Společnost Avast | Členské státy | Průmyslová výroba v Evropské unii | Členské země | Pokrok ve vývoji | ONE | Riziko korekce | Světové hospodářství | Rekordní propad | Auta | Vývoj ekonomiky | Vakcína | CL | Jukos | Hans Dieter Pötsch | Předseda dozorčí rady | Koronavirová pandemie | Kupci | Podnikatelské aktivity | Podnikatelské aktivity v eurozóně | Aktivity v eurozóně | Předsedkyně Evropské komise | Renault | Úvěry britské vlády | Britský veřejný dluh | Fischer | Umělé inteligence | Vládní pomoc | Tisknout peníze | Ekonomický institut Ifo | JDE | Unijní činitelé | Unie | Propady HDP | ČR | Záchranný program | Prezidenti a premiéři | Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie | Salesforce | Koronavirové pandemie | Hertz | Německý Spolkový sněm | Spolkový sněm | Nissan | Francouzská automobilka | Automobilka Renault | Počet nemocných | Zadlužení firem | Česká zbrojovka Group SE | Česká zbrojovka Group | Václav Klaus | Zbrojovka | Dluh USA | Pozitivní sentiment | CBO | PEPP | Londýnské burzy | Nová prognóza | Antivirus | Čínská poptávka | Rekordní nárůst | Německé vládní strany | Předkrizové úrovně | Francouzský ministr | Počet nových žádostí o podporu | Berlín | Používání eura | Mário Centeno | Hertz Global Holding | Hertz Global | Rozpočtový deficit USA | Národní rozpočtová rada | Období krize | Místopředseda Evropské komise | La Stampa | Investice do infrastruktury | Stimulační balík | Podpůrné programy | CapitalPanda | BCM Begin Capital Markets CY Ltd | BCM Begin Capital Markets CY | OX Capital Markets | Jozo Perić | Propad cen | Znepokojení na trhu | Negativní výhled | Dluh Británie | 100 procent HDP | Političtí vůdci | Rostoucí trend | Videosummit | Závěr dnešního obchodování | Bezpečná měna | Covid | Tiff Macklem | Zahraniční kapitál | Vyšší daně | Německá finanční společnost | Společnost Wirecard | Podmínky půjčky | Snížení nákladů | Druhá vlna | Nové žádosti o podporu | Práce z domova | Příjmy a výdaje | Vlna koronaviru | Živnostníci | Chesapeake | ONS | Český stát | Dostupnost bydlení | Letošní úroda | Úroda | Úroda obilovin | Společnost Uber | Situace na trhu práce | Dopad pandemie | MAM | Ant | Japonská společnost | Fundamentální pozadí | Střední kurz | Chorvatsko | Americký výrobce letadel | Ocenění | Americká společnost Apple | Šance | Stellantis | Chrysler | Ceny | Viktor Orbán | Premiér Viktor Orbán | Praha | Summit Evropské unie | Dluh státu | Američtí politici | DPFO | Spotřební daně | Technologické společnosti | Společnost XTB | Salesforce.com | CVVM | Burzovní hodnota | Životní úroveň | Následky pandemie | Celkový výsledek | Záchranné programy | COVID III | Společnost PwC | Americké žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Čínská společnost | Světové rezervní měny | Výhled německé ekonomiky | Odhad růstu HDP | Důvěra | Výhled ratingu USA | Turistický ruch | Ant Group | Odhad vývoje ekonomiky | Výhled veřejných financí | Damoklův meč | Bruegel | Cenové hladiny | Zpomalování inflace | Letošní úroda obilovin | Letecká přeprava | Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu | Erdogan | Turecký prezident | Recep Tayyip Erdogan | Americké ministerstvo spravedlnosti | Podhodnocený | Analytik XTB | Pandemická situace | Upozornění na rizika | Vládní koalice | Veřejný dluh Británie | SkyBridge Capital | Nový stavební zákon | Stavební zákon | Globální pandemie | Airbus Group | Investor Warren Buffett | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Výrobní index | Americký soud | Představitelé ECB | Klimatické změny | Odborníci | Zdanění | Automobilka PSA | Fiat Chrysler (FCA) | Mezinárodní agentura pro energii | Nvidia | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Rezidenční nemovitosti | Zadlužení Německa | Americký podnik | Program Antivirus | Cena elektřiny | Německý rozpočet | Politici | Objemy peněz | Plynovody | Primární veřejné nabídky akcií | Primární veřejné nabídky akcií (IPO) | Zadlužení země | Nárůst HDP | Biden | Průměrný kurz koruny | Druhá vlna koronaviru | Český veřejný dluh | Česká republika | Cineworld | Společnost Cineworld | Nejvýraznější růst | Přerušení těžby | Odvolací soud | Fyzické akcie | Energetický sektor | Vyjádření premiéra | Měnový fond | Ceny v Česku | Jens Klatt | Paul Milgrom | Robert Wilson | Negativní úrokové sazby | Ceny bytů | Americké prezidentské volby | Výrobce letecké techniky | Globální veřejný dluh | Masivní investice | Kompenzační programy | Významné riziko | Příjmy z prodeje ropy | Koncern | Andorra | Digitální převody peněz | Nařízení | Dluh eurozóny | Veřejné finance ČR | Odklad splátek | Státy Evropské unie | Tempo inflace | Vakcína proti covidu-19 | Hospodářský vývoj | Letecká doprava | Snižování daní | Srovnání fiskální politiky | Srovnání měnové politiky | Politická stabilita | Výdělky | Daňový balíček | Zelené investice | Akcie americké společnosti | Spotřebitelské ceny v ČR | Měnové reformy | Norwegian Air Shuttle | LATAM Airlines | Největší IPO | Největší IPO roku | IPO roku | Prezidenti Turecka | TCL | Vakcinace | Trans Adriatic Pipeline | Alexandre de Juniac | Virgin Atlantic | Výsledky makroekonomických statistik | Změny úrokových sazeb | Očkování | Data o vývoji HDP | Rozpočtové deficity | Rozpočtové deficity vlád | Deficity vlád | Velké zadlužování | Zadlužování | Finanční společnost | PX Pražské burzy | NBP | Maďarská vláda | Orbán | Rekordní rozpočet | Balík stimulačních opatření | Předsednictví EU | Cenné papíry a burzy | Boeing 737 Max | Nízké úroky | Stimulační balíček | Emise dluhopisů | Poptávka po plynu | Počasí | Růst ceny | PMI ve výrobě | Autopůjčovna Hertz | Zvýšení ceny | Fiskální situace | Zdravotní péče | Salutem | Salutem Fund | Zhoršení ratingu | Nemovitosti v Česku | Znehodnocení úspor | Evropské centrální banky | Tempo hospodářského růstu | Francouzský dluh | Covid-krize | Vakcína proti covidu | BlackBerry | Masivní spekulace | Vypuknutí pandemie | Poměrové ukazatele | Obchodní deficit USA | Kov | Slovenská ekonomika | Evropský výrobce letecké techniky | Rozhodnutí vlády | Rumunský ministr financí | Florin Citsu | Rumuni | Digi24 | Bukurešť | Plán zavedení eura | Počet živnostníků | Air | Americký Federální úřad pro letectví (FAA) | Tržní rizika | Míra inflace v Německu | Uvolnění rozpočtových pravidel | Půjčky od MMF | Silný růst | Britská společnost | Pandemie covidu-19 | Analýza EUR/USD | Fidelity | Řecká vláda | Hodnotové akcie | Zpravodajské události | Týdenní shrnutí | Veřejný dluh ČR | Organizace OSN pro výživu a zemědělství | Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) | Prudký růst cen | Používání kryptoměn | Eurokomisař pro ekonomiku | AA | Formace Bearish Engulfing | Bearish Engulfing | Ekonomický plán | Premiér Mario Draghi | Italský premiér Mario Draghi | Odhad letošního růstu ekonomiky | ERA | Rostoucí ceny | Objednávky | Šéf fondu ESM | Dluhový strop | Reformy fiskálních pravidel EU | Reformy fiskálních pravidel | Revize fiskálních pravidel | Revize fiskálních pravidel EU | Pakt stability a růstu | Tempo ekonomického růstu | Otevření ekonomik | Výrazná inflace | Plán obnovy | Ceny realit | Růstové sektory | Malta | Těžaři | Oslabení | Zisk před zdaněním | Navýšení důchodů | Růst úroků | První zvýšení sazeb | MNB | Spotřeba domácností | Přehřátí ekonomiky | Salvador | Plány | Cíle | Zneužití tržní síly | Tržní síly | Dodávky plynu | Platidlo | Konkurence | Revolut | Prodej | Jednotné měny | Zavedení jednotné měny | Zvyšování daní | Nové prognózy | Dolar dnes | Zajímavý rozhovor | Pokutování za volný byt | Volný byt | Největší rizika | Změny HDP | Cenové stability | Technologie | Americký výrobce | Rekordní schodek | Nabídky akcií | Hlubší deficit | Koncentrace | Pivovar | Tempo zdražování | Český vývoz | Raiffeisenbank Helena Horská | Rada guvernérů | Základní úrokové sazby ČNB | Současný trend | Odvětví | Divize | Flexibilita | Načasování | Ministři financí zemí Evropské unie | Výrobce elektromobilů Tesla | Rekord | Bilion | Německý automobilový koncern | Automobilový koncern | Silné hospodářské oživení | Rakouská bankovní skupina | Bankovní skupina | Skupina Erste Group | Thomas Schäfer | Ministerstvo spravedlnosti | Daňový poplatník | HICP | Chování | Ovlivňování | Takata | Čínští výrobci | Letecká společnost Virgin Atlantic | Společnost Virgin Atlantic | Základní sazby | Sekce měnové | Komentář Fidelity | Komentář Fidelity International | Britská společnost Cineworld | Německý výrobce | Pád Kábulu | První odhad | Vyšší úroky | Funkční období | Společnosti | Měnové unie | Neúspěch | Opatření | Chorvatská ekonomika | Rychlý růst | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Energetika | Ceny plynu | Zvyšování sazeb ČNB | Růst sazeb ČNB | Omezení cestování | ČSSD | Kompenzace | Německá automobilka Volkswagen | Úročení | Energetická krize | Růst cen plynu | Hospodářské soutěže | Snížení dluhu | Fiskální pravidla | Inflace v září | Nová vláda | Zákonné platidlo | Strategie Ondřeje Hartmana | Breakout strategie Ondřeje Hartmana | Úspěšnost strategie | Vylepšení teorie aukcí | Minulá výkonnost | Nobelovy ceny | Češi | Energetické krize | Prodeje ropy | Vysoké ceny | Rekordní ceny | Snížení schodku | Zdravotnictví | Rozpočtové schodky | Obilí | Rumunsko | Pozornost | Zprostředkovatelé | Joseph Stiglitz | Veřejné investice | Plyn v EU | Fialova vláda | Odhad vývoje veřejných financí | Soud v Haagu | Společnost | Zoufalství | Reálné úrokové sazby | Týdenní pivot | Pivotní body | Týdenní pivotní body | Obchodní výhled | Další růst sazeb | Dopady inflace | Nexi | Lockdowny | TIM | Zprávy z krypto | Omikron | Operace na volném trhu | Rozhodnutí o úrokových sazbách | Zprávy z krypto průmyslu | 3М | Daňové zatížení | Rotace | Časové období | Rozšíření | Arm | Prognózy inflace | Ekonomické ztráty | Spotřebitelské inflace | Jaromír Gec | Kritéria konvergence | Konvergence | Covidové krize | Kosovo | Investiční byt | Ziskovost bank | Ruský plyn | Nemoc covid-19 | Organizace spojených národů (OSN) | Organizace spojených národů | Průměrná míra inflace | Rozhodnutí japonské centrální banky | Dražší energie | Reality | Válka na Ukrajině | Instituce | Spotřební zboží | Základní úrok | Přerušení dodávek ruského plynu | Murray | Invaze na Ukrajinu | Bezpečnostní situace | Ruské invaze na Ukrajinu | Capitalinked.com Radim Dohnal | Ruská invaze na Ukrajinu | Ruská invaze | Ruská agrese | Green Deal | Kyjev | Mezinárodní vztahy | Západní společnosti | Sedmadvacítka | Harmonizovaná inflace | Turecký statistický úřad | Meduza | Server Meduza | Invaze | XTB Štěpán Hájek | Záporné reálné úrokové sazby | Pokles inflace | Snížení spotřební daně | Řetězce | Zahájení ruské invaze | Zahájení ruské invaze na Ukrajinu | Nákup ruské ropy | Hospodářské škody | Velké korporace | Značné riziko | Vysoké ceny energií | Nárůst výdajů | Německý kancléř | Německý kancléř Olaf Scholz | Kancléř Olaf Scholz | MOL | Růst cen energií | Petr Fiala | Zákonodárci | Vlastnictví | Potravinová krize | Potravinová a energetická krize | Index prosperity | Boj s inflací | Ratingový výhled | Výhled České republiky | Occidental | Splátky úroků | Zavedení rozpočtových a dluhových pravidel | Znovuzavedení fiskálních pravidel | Šéfové | Posílení kapacit LNG | Vedení ECB | Zavedení eura v Chorvatsku | Přijetí | Snížení inflace | Cenu plynu | Marketingová komunikace | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Udržitelnost | Pomoc Ukrajině | České předsednictví | Zpřísnění finančních podmínek | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Zastropování cen | Windfall tax | Scope | Marka | Daňové škrty | Plaza Accord | Dohoda z Plazy | Plaza v New Yorku | Český statistický úřad (ČSÚ) | Investiční rating | Jeremy Hunt | Český premiér Petr Fiala | Rating Česka | Realitní bublina | Bublina v USA | Volby do Kongresu | Komise v přenesené pravomoci | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Dluhová pravidla | Dluhová pravidla Evropské unie | Pravidla Evropské unie | Fiskální pravidla EU | Rozvojové země | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Nouriel Roubini | CZ | Ministr financí Jeremy Hunt | Podnikové objednávky | Donohoe | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Měnová unie | Vzdělávací články | Nejdůležitější události | Prezident Biden | Reálné spotřeby domácností | Vyšší náklady | Obnovitelné zdroje | Válka | Černá Hora | Situace evropských bank | Veřejné zadlužení | Burza cenných papírů Praha (BCPP) | Srovnávací základna | Růst cen nájmů | Roční maximum | Investor Warren | Vysoké příjmy | Jednání ministrů financí | Litva | Vládní konsolidační balíček | Konsolidační balíček | Vice | Mimořádná inflace | Aktuální stav | Navýšení dluhového stropu | Agentura Standard & Poor's | Státní svátek | Měnová reforma | Evropské dluhové krize | Oděvy | Obsluha státního dluhu | Agentura Scope | Historický vývoj | Zdroje energie | Zadlužení EU | Zadlužení v EU | Zadlužení Evropské unie | Covidové pandemie | Řecké dluhopisy | Paříž | Roubini | Obnovitelné zdroje energie | Měnové intervence | Tudor Jones | Filip Kalčák | Investiční glosa | Pomoc pro Ukrajinu | tradingeconomics.com | Bankovní rada České národní banky (ČNB) | Posílení japonského jenu | Pandemie covidu | Jakub Matis | ProCent | Žebříček miliardářů | Makroekonomické faktory | Zadlužení státu | Bitcoinové investičních fondy | Obchody pro EUR/USD | Plánované obchody pro EUR/USD | STAN | Dnes ČTK | Úřad Eurostat | Velké hospodářské krize | Valorizace | W1 | Dopad na ekonomiku | Vstup do ERM II | Vstup do ERM | Mechanismus ERM II | Mechanismus ERM | ČR do ERM II | ČR do ERM | Přizpůsobovat se | Rozdíl mezi měnovou a fiskální politikou | Co je to fiskální politika? | Fungování fiskální politiky | Výzvy a rizika | Faktory ovlivňující fiskální politiku | Cílové priority | Sociální faktory | Mezinárodní vztahy a obchod | Úvěrový rating a státní dluh | Kontrola inflace | Fiskální udržitelnost | Úroveň důvěry veřejnosti | Úroveň důvěry | Vláda a kongres | Vládní nástroj | EUR/USD a GBP/USD | Demografické trendy | Fialův kabinet | Politické fráze | Štempl
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | FOREX | Indikátor | Trading | Cena | Graf | EUR/USD | ROCE