Klíčová slova - Finální odhad

25.02.2021 Tuzemský kalendář je prázdný a korunový trh tak i dnes bude zřejmě reflektovat především zhoršující se pandemickou situaci v ČR. Je tedy pravděpodobné, že koruna setrvá nad 26 CZK/EUR, kam se dostala po včerejším výrazném oslabení. Z makroekonomických dat se můžeme těšit na indikátory ekonomického sentimentu z Německa a eurozóny. Ty by měly vesměs ukázat na nárůst důvěry v další vývoj evropské ekonomiky. Velká část evropských států je totiž v boji s virem úspěšná a může si tak dovolit pozvolné rozvolňování protiepidemických opatření, či o něm začít alespoň uvažovat. V USA zveřejní semidefinitní výsledky vývoje tamní ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí, které by však měly podle nás pouze potvrdit její mezičtvrtletní nárůst anualizovaně o 4 %. Tradiční čtvrteční statistiky z amerického trhu práce pak podle očekávání trhu ukáží na mírný pokles počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

24.02.2021 Důvěra v českou ekonomiku se v únoru mírně zvýšila, když souhrnný indikátor ekonomického sentimentu podle ČSÚ vzrostl z lednových 87,3 b. na 89,7 b. Vývoj v jednotlivých segmentech ekonomiky se však významně lišil. Zatímco spotřebitelé hledí na další vývoj tuzemského hospodářství se stále větší skepsí a jejich důvěra již druhý měsíc v řadě klesá, podnikatelé vyhlížejí lepší zítřky. Sentiment v podnikatelském sektoru tak v únoru vzrostl na nejvyšší úroveň od loňského března, a to hlavně díky průmyslu, kde byla míra optimismu dokonce nejvyšší za poslední bez mála dva roky. Důvěra se zvýšila i ve stavebnictví a ve službách, v odvětví obchodu naopak klesla. Je však nutné poznamenat, že hodnocení nálady mezi podnikateli a spotřebiteli bylo prováděno v prvních dvou únorových týdnech a neodráží tak významné zhoršení pandemické situace, kterého jsme svědky v posledních dnech.

23.02.2021 Z pohledu globálních finančních trhů je klíčovou událostí dne vystoupení hlavy americké centrální banky J. Powella v americkém Senátu, kde přednese svou pololetní zprávu. Nelze očekávat nějaké jestřábí vystoupení, naopak bude i nadále vyjadřovat ochotu centrálních bankéřů ekonomiku dlouhodobě podporovat. Kombinace uvolněné měnové politiky a schváleného fiskálního balíčku by se měla odrazit ve vyšší spotřebitelské důvěře. Finální odhad inflace v eurozóně potvrdí předběžná data ukazující na inflační vzestup s nástupem roku 2021. Regionální kalendář přinese tuzemské ceny z primárních okruhů za leden a polskou lednovou inflaci. Dnes také zasedá maďarská centrální banka, změna v nastavení měnové politiky se však nečeká.

20.01.2021 Ekonomický kalendář je dnes v podstatě prázdný. Zveřejněna bude pouze prosincová inflace v eurozóně. Jedná se však o finální výsledek již publikovaných předběžných odhadů, a tak statistika mnoho překvapení nepřinese. Ze záporného teritoria by se inflace měla v nejbližších měsících vymanit, inflačního cíle ale v nejbližších letech nedosáhne. To bude nepochybně i tématem čtvrtečního zasedání ECB. Společná evropská měna míří na silnější úrovně, což by mohlo přinést impulz i pro regionální měny.

07.01.2021 V eurozóně pokračuje deflační vývoj, což by měla potvrdit předběžná data inflace za prosinec. Pokles spotřebitelských cen se však podle našeho odhadu nepatrně zmírnil na -0,2 %. Vyšší inflace bychom se měli dočkat v lednu, kdy vyprší platnost nižší DPH v Německu. Německé tovární objednávky v listopadu zřejmě korigovaly předchozí silný růst a meziměsíčně o 1,2 % poklesly. Situace ve výrobním sektoru však zůstává dobrá, což by měl potvrdit nárůst evropské podnikatelské důvěry.

06.01.2021 Bilance českého zahraničního obchodu se zbožím dosáhla v listopadu přebytku 32,2 mld. Kč a skončila tak mírně nad tržním odhadem. V porovnání s předchozím měsícem zůstal přebytek zahraničního obchodu beze změny, meziročně byl však vyšší o výrazných 20 mld. Kč. To souviselo s vyšším meziročním tempem vývozu (8 %) oproti dovozu (3 %). Tuzemskému průmyslu (především pak tomu automobilovému) se totiž na jedné straně daří i nadále zvyšovat produkci a jeho vývozy rostou, na druhé straně však firmy z důvodu vysoké nejistoty neinvestují, což se odráží v nižších dovozech zboží sloužícího pro investiční účely.

04.01.2021 Finanční trhy vstupují do nového roku s optimismem po uzavření dohody o brexitu i díky schválení fiskálního balíčku v USA. Úvod týdne ukáže odolnost průmyslu v Evropě vůči dalším vlnám pandemie. Finální účet státního rozpočtu potvrdí historicky rekordní deficit českých veřejných financí. Inflace v eurozóně začíná ožívat, nicméně na výraznější růst si bude muset počkat do jarních měsíců. Tuzemský průmysl pokračuje v růstu, čemuž nasvědčují i předstihové ukazatele. ČNB zveřejní záznam z posledního jednání bankovní rady. Koruně se otevírají možnost dále posilovat pod 26,10 za euro.

01.12.2020 Finální odhad tuzemského HDP podle nás potvrdí mezičtvrtletní oživení, ale i meziroční propad ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Obdobný obrázek nabídnou i další evropské ekonomiky. Pro trhy však budou zajímavější předstihové ukazatele PMI napříč jednotlivými státy, které naznačí, jak dopadla druhá vlna pandemie zejména na zpracovatelský sektor. V pozdějších hodinách Eurostat zveřejní statistiku spotřebitelské inflace za listopad pro celou eurozónu. Nicméně již německá čísla naznačila, že na deflačních tendencích se nic nemění. V odpoledních hodinách Ministerstvo financí vydá listopadovou zprávu o státním rozpočtu, který nepřestává překvapovat svou odolností vůči druhé vlně pandemie. Den pak zakončí sada předstihových ukazatelů z USA, které by, stejně jako v Evropě, měly ukázat zhoršení důvěry napříč ekonomikou.

30.11.2020 Kromě hojného počtu ekonomických dat přinese nastávající týden také uvolňování restriktivních opatření v několika evropských státech včetně Česka. Na včerejším mimořádném jednání vláda rozhodla, že ve čtvrtek 3. prosince dojde k přechodu do třetího stupně PES. To znamená, že v omezené podobě bude možné otevřít restaurace, obchody i ostatní služby. Nicméně nařízení, jako například dodržování rozestupů nebo omezený počet zákazníků budou platit i nadále. Uvolnění opatření by v nejbližších dnech měly oznámit také vlády Velké Británie, Irska a Francie.

30.11.2020 Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu. Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

27.11.2020 Důvěra v ekonomiku eurozóny se v listopadu podle očekávání snížila. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu klesl z říjnových 91,1 b. na 87,6 b. a skončil tak mírně nad tržním odhadem, který počítal s výraznějším poklesem na 86,0 b. Snížení důvěry v evropskou ekonomiku samozřejmě souvisí s nástupem druhé vlny koronaviru. Ta se v průběhu listopadu projevila ve většině evropských států a velká část z nich tak byla nucena znovu zavést restriktivní opatření, která se dotkla zejména odvětví služeb. Není tak překvapením, že k největšímu poklesu sentimentu došlo právě v tomto sektoru. Indikátor důvěry ve službách klesl z předchozích -12,1 b. na -17,3 b., tedy dokonce více než se čekalo. Oproti jarním měsícům, kdy se sentiment podnikatelů v oblasti služeb dostal až pod -40 b., se však stále nacházíme na výrazně vyšších úrovních. Důvěra v evropském výrobním sektoru se v listopadu snížila jen nepatrně a stále tak zůstává na dosah hodnot z konce loňského roku. Zpracovatelského průmyslu se totiž opětovně zaváděná opatření přímo nedotýkají a tamní sentiment tak nepřestává v pozitivním slova smyslu překvapovat. Obdobný obrázek jako dnešní indikátory Evropské komise nabídly i pondělní indexy PMI. Zveřejněn dnes byl také finální odhad evropské spotřebitelské důvěry, který však jen potvrdil její další pokles z říjnových -15,5 b. na listopadových -17,6 b.

15.10.2020 Podle odhadu sklizně k polovině letošního září se letos sklidí 7980 tisíc tun obilovin včetně kukuřice na zrno. To je nejvyšší finální odhad sklizně obilovin od roku 2016, kdy daný údaj naposledy překročil hodnotu osmi milionů tun. Pro srovnání, v krizovém roce 2018, poznamenaném extrémně suchým a teplým počasím, činil finální odhad sklizně obilovin pouze 6861 tisíc tun.

13.10.2020 Výrazný pokles ekonomické aktivity, kterého jsme byli svědky především v průběhu druhého čtvrtletí, se stále více promítá v nižší dynamice spotřebitelských cen. Ve velké části evropských ekonomik dezinflační vývoj započal jen krátce po vypuknutí kororonavirové pandemie. Německé spotřebitelské ceny s největší pravděpodobností již v září meziročně klesaly, což by měl dnes potvrdit finální odhad tamní inflace. Vliv zde však má i červencové snížení sazeb DPH. K dalšímu snížení meziměsíční dynamiky spotřebitelských cen došlo v září pravděpodobně také v USA. Nižší zřejmě byla nejen celková, ale i jádrová inflace.

01.09.2020 Česká ekonomika podle předběžného odhadu HDP poklesla ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,4 %. Dnes bude zveřejněn zpřesněný odhad, který by podle nás mohl ukázat mírně lepší výsledek a čekáme tak revizi na -8,1 %. V obdobném rozsahu bylo v minulém týdnu revidováno také německé HDP a lepší výsledek podle našich odhadů indikuje rovněž dosavadní vývoj měsíčních indikátorů. V tuzemsku bude zveřejněno také srpnové PMI ze zpracovatelského průmyslu, u kterého očekáváme mírný nárůst. Další zvýšení pravděpodobně zaznamená i evropská nezaměstnanost.

31.08.2020 Předběžný odhad srpnové inflace v Německu skončil jen lehce pod očekáváním trhu. Tamní spotřebitelské ceny poklesly meziměsíčně o 0,1 %, zatímco trh čekal v průměru jejich stagnaci na úrovni předchozího měsíce. Oproti červenci se tak pokles spotřebitelských cen zmírnil, zřejmě v důsledku pokračujícího nárůstu cen pohonných hmot. Ve srovnání s loňským rokem zůstaly spotřebitelské ceny beze změny. Německá inflace se tak již druhý měsíc v řadě pohybuje poblíž nulové hodnoty. Tam jí v červenci dostalo především dočasné snížení sazeb daně z přidané hodnoty, které němečtí prodejci promítli do svých konečných cen pro zákazníky. V Itálii a Španělsku, kde dnes také zveřejnili předběžné odhady srpnové inflace, ceny již meziročně klesaly. Tyto státy, silně závislé na odvětví služeb, patřily mezi nejvíce zasažené aktuální koronavirovou pandemií a není tak překvapením, že se zde silný pokles poptávky odráží i v poklesu cen.

28.08.2020 O rozruch se hned první den setkání v Jackson Hole postaral šéf Fedu, který oznámil změnu v přístupu k cílování inflace. Dnes bude setkání centrálních bankéřů pokračovat, nicméně hlavní program je už za námi. Páteční kalendář nabízí další sérii předstihových ukazatelů z eurozóny, které by měly ukázat pokračující oživení ekonomiky. Koruna po nedávném oslabení stagnuje.

19.08.2020 Z pohledu dat bude dnešní den patřit spíše k těm méně zajímavým. Vyznění zápisu z posledního zasedání Fedu bude holubičí, jaké změny centrální banka chystá ve své strategii, se ale zatím ještě nedozvíme. Na to si budeme muset počkat až do dalšího zasedání 16. září. Finální výsledek inflace v eurozóně bude zřejmě potvrzen na úrovni předběžného odhadu. Koruna má našlápnuto k dalšímu posilování.

15.07.2020 Dění na finanční trzích se dnes z hlediska nových makroekonomických dat odehraje v ryze prázdninovém módu. Zajímavější data přijdou totiž pouze z USA. Tamní průmyslová produkce v červnu pravděpodobně dále zrychlila a v souladu s tím vzrostlo i využití výrobních kapacit. Podnikatelé tak mají mírný důvod k optimismu, což potvrdí červencový indikátor důvěry z oblasti New Yorku. Přesto však aktivita v americkém výrobním sektoru i nadále významně zaostává za předkrizovou úrovní.

30.06.2020 Ekonomický sentiment v Evropské unii se v červnu zvedl z 67,5 na 75,7 bodu, což však bylo výrazně méně oproti tržním odhadům. Předpokládalo se, že daleko rychleji se bude zlepšovat sentiment v sektoru služeb, ten si však polepšil jen o 8 bodů namísto očekávaných téměř dvaceti. Sentiment ve výrobě si pak připsal necelých šest bodů. Nutno podotknout, že ke zlepšování ekonomické situace podstatnou měrou přispívají rozsáhlé měnové i fiskální stimuly.

29.06.2020 V tuzemsku budou tento týden publikovány finální odhady vývoje HDP v prvním čtvrtletí, které by měly potvrdit pokles české ekonomiky o 3,3 % mezičvrtletně a o 2 % meziročně. Vyjde také červnové PMI, které ukáže na nárůst důvěry ve zpracovatelském průmyslu. Hranici 50 bodů však zatím nepřekročí. ČNB zveřejní zápis z posledního měnově politického zasedání. V Evropě vyjdou nové statistiky z trhu práce a také předběžné údaje červnové inflace. Údaje z trhu práce upoutají pozornost i v USA.

26.06.2020 Finanční trhy obchází strašák vyššího počtu nakažených COVID-19 a možného obnovení bezpečnostních opatření. Z toho těží bezpečná aktiva, zatímco rozvíjející se trhy trpí pod tlakem výprodejů. To neprospívá ani středoevropskému regionu včetně koruny. Ta včera testovala úroveň 26,80 za euro a podle nás na slabších hodnotách zůstane i v nejbližších dnech.

25.06.2020 Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA již druhý týden negativně překvapil trh. 1,48 mil žádostí tak definitivně zchladilo očekávání rychlého oživení amerického trhu práce. Naopak pozitivní signál z americké ekonomiky vyslalo rychlejší oživení objednávek zboží dlouhodobé spotřeby za květen. Část tohoto překvapení však jde na vrub negativní revizi předchozích čísel. I tak se ale zdá, že investiční aktivita by mohla podpořit hospodářské oživení v druhé polovině roku. Finální odhad HDP za první čtvrtletí pak už jen potvrdil pokles ekonomiky o 5 %.

17.06.2020 Ve Spojených státech dnes budou zveřejněna data z trhu nemovitostí. Ten zatím vůči koronavirové pandemii vykazuje poměrně dobrou imunitu. Počet zahájených staveb i vydaných povolení za květen by měl solidně vzrůst. Inflace se v eurozóně v květnu propadla těsně nad bod mrazu. Dnes na této úrovni bude ve finálním čtení zřejmě potvrzena, ačkoli mírná revize směrem nahoru není vyloučena.

09.06.2020 Koronavirová epidemie způsobila meziroční propad průmyslové produkce v dubnu o 33,7 %, tedy suverénně největší v historii měření. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění došlo k poklesu o 23,4 %. Výsledek je tak ještě o poznání horší, než kolik činily tržní odhady. Evidenční počet zaměstnanců meziročně klesl o 3,2 % a jejich průměrná mzda dokonce o 5,6 %. Naději na brzký obrat hatí údaje o nových zakázkách, kterých v dubnu meziročně ubylo 42 %.

02.04.2020 Český průmyslový PMI v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3. Snížily se víceméně všechny sledované subindexy. Zaměstnanost klesla nejrychleji od září 2009, nižší byl objem výroby, nových zakázek i zásob. Vyhlídky podnikatelů na následujících 12 měsíců se rovněž propadly. Respondenti přitom hodnotili období od poloviny února do poloviny března, takže průzkum plně nezohledňuje dopad restriktivních opatření. Očekáváme proto, že ukazatel za duben spadne ještě hlouběji.

01.04.2020 Český index nákupních manažerů ve výrobě v březnu klesl o 5,2 bodu na hodnotu 41,3, tedy na historicky nejnižší úroveň. K poklesu došlo víceméně ve všech sledovaných oblastech. Zaměstnanost podle dotazníku klesla nejrychleji od září 2009. Objem výroby a nových zakázek se stejně jako objem zásob významně snížil. Ceny vstupů se nepatrně zvýšily, naopak ceny finálních produktů podnikatelé nepatrně zlevnili ve snaze přilákat zákazníky. Vyhlídky podnikatelů na výrobu v následujících 12 měsících podle očekávání zaznamenaly také propad. České PMI nyní ještě rozhodně nenarazilo na své dno. Průmyslníci měli v tomto průzkumu hodnotit situaci od poloviny února do poloviny března. Hlavní vlna restriktivních opatření ovšem přišla až v druhé polovině března. Očekáváme proto, že dubnový index klesne ještě hlouběji, když plně zaznamená dopady nákazy a s ní souvisejících opatření.

31.03.2020 Index ekonomického sentimentu eurozóny v březnu odepsal téměř devět bodů a dosáhl 94,5. Protože v řadě zemí probíhal sběr dat ještě před zavedením restriktivních opatření proti šíření koronaviru, lze očekávat, že v dubnu dojde k dalšímu zhoršení ukazatelů. K poklesu ekonomického sentimentu došlo zejména ve službách a maloobchodě, průmysl odepsal „jen“ 4,6 bodu a stavebnictví 2,7 bodu. Bídné vyhlídky se pak projevily i ve zhoršení ukazatele zaměstnanosti.

30.03.2020 Americký prezident D. Trump prodloužil trvání mimořádných omezení kvůli šířícímu se koronaviru do konce dubna. Amerika s více než 140 tis. nakaženými nedávno předskočila i Čínu a je zde tedy v absolutní hodnotě nejvíce nakažených. Přitom nákaza v USA ještě nedosáhla svého vrcholu. Lze proto očekávat, že toto číslo ještě značně naroste.

25.03.2020 Finální odhad německého ifo indexu vykázal za březen ještě výraznější propad sentimentu. Hodnocení podnikatelského prostředí se propadlo nejrychleji za posledních třicet let a to o téměř 15 bodů na 86,1 bodu. Tak rychlé zhoršení sentimentu tedy nenastalo ani během finanční krize v roce 2008. Navíc, na rozdíl od minulého roku, kdy jsme mohli pozorovat zhoršení sentimentu zejména v průmyslu způsobené ochabující poptávkou, nyní je zasažen v první řadě sektor služeb a obchodu. Ten je výrazně ovlivněn mimořádnými opatřeními, která byla německá vláda, podobně jako ta česká, nucena přijmout ve snaze zabránit šíření koronaviru. Zároveň institut ifo zveřejnil svůj odhad růstu německé ekonomiky pro tento rok. Stejně jako všechny, i jejich odhad je zatížen velkou mírou nejistoty. V základním scénáři očekávají pokles německé ekonomiky o 1,5 %. Největší propad očekávají ve druhém čtvrtletí stejně jako tým RBI. Následovat by mělo oživení. Pokud se ovšem nenaplní základní očekávání vývoje nákazy a bude trvat déle dostat situaci pod kontrolu, odhadují propad německé ekonomiky až o 6 %, což už je blíže odhadům Raiffeisen Research, které jsou pro Německo na úrovni -4 %.

10.03.2020 Česká míra nezaměstnanosti v únoru meziměsíčně poklesla o 0,1 procentního bodu na hodnotu 3,0 %. Nezaměstnanost je tak v České republice nadále z historického pohledu extrémně nízká, když na jedno pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Nezaměstnanost dosud výrazněji nezasáhlo ani pokračující ochlazování ekonomické aktivity v průmyslu.

10.03.2020 Tuzemská inflace pokračuje v růstu a podle našich odhadů by se mohla dostat v březnu až ke čtyřem procentům. Zabránit by ji v tom mohl aktuální pokles cen ropy. Pro centrální banku to však stále bude obtížná situace. Obdobný trend uvidíme dnes i v Maďarsku, kde se inflace nachází již třetí měsíc v řadě nad čtyřmi procenty. Struktura růstu HDP v eurozóně ukáže silnou domácí poptávku ale i pokles investic.

21.02.2020 Dnes zveřejněná data mohou překvapit. Prodeje stávajících nemovitostí za leden mohou dopadnout o něco lépe, než s čím počítá náš odhad, stejně jako tomu bylo u středečního počtu nově zahájených staveb. Naopak na indikátory PMI v eurozóně mohl koronavirus dopadnout tvrději, než si myslíme. Jediné, co se zdá být jisté je, že lednová inflace v eurozóně bude potvrzena na úrovni 1,4 % y/y.

04.02.2020 Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce roku bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob a na straně výdajů došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).

17.01.2020 Čínská ekonomika v závěru roku stabilizovala svůj růst. Pro tento rok však očekáváme další zpomalení. Americkému trhu nemovitostí se v druhé polovině roku daří. Finální odhad spotřebitelské inflace v eurozóně podle nás nepřinese žádnou změnu. Koruna mírně koriguje své předchozí zisky.

10.01.2020 Finální odhad růstu HDP za třetí čtvrtletí potvrdil, že česká ekonomika postupně zpomaluje. Mezičtvrtletní růst byl potvrzen na úrovni 0,4 %, ve srovnání s 0,6 % za druhé čtvrtletí. V meziročním srovnání dynamika dosáhla 2,5 %.

08.01.2020 Ačkoliv předstihové indikátory již poukazují na ekonomické odražení ode dna, v datech z reálné ekonomiky oživení prozatím nepozorujeme. To potvrzují i dnes zveřejněné německé tovární objednávky za listopad, které si připsaly meziměsíční pokles o 1,3 %, meziročně po očištění o vliv pracovních dní pak klesly o 6,5 %. Trh přitom očekával mírný meziměsíční nárůst v řádu desetinek procenta. V Německu se tak nadále projevuje útlum v mezinárodním obchodu, který brzdí investiční aktivitu a způsobil propad v objednávkách kapitálového zboží. Poptávka po spotřebním zboží stagnovala. Objem nových objednávek přitom slouží jako předstihový ukazatel pro budoucí vývoj průmyslové výroby. Ačkoliv ostatní předstihové ukazatele zaznamenávají již nepatrné zlepšení, což se ve velkém propisuje i do očekávání trhu a například velmi silných kurzů měn včetně koruny, data z reálné ekonomiky prozatím na oživení nepoukazují, jak můžeme vidět právě na stavu nových objednávek v Německu. Zlepšení předstihových ukazatelů můžeme připsat na vrub opadnutí mnoha globálních nejistot (brexit, obchodní spory mezi USA a Čínou). I nadále se však zdá, že Německo stále není z nejhoršího venku a obavy o rozšíření ekonomické nákazy z průmyslu do zbytku ekonomiky stále nejsou zažehnány.