Klíčová slova - Evropská inflace

01.03.2021 Minulý týden zůstal americký dolar v posledním 2 měsíčním obchodním kanálu, přičemž týden začal korekcí, ale později v pátek zotavil všechny týdenní ztráty. Vzhledem k tomu, že se finanční trhy obávají rostoucích výnosů dluhopisů, investoři se stahují z akciových trhů a vedou k návratu kapitálu k americkému dolaru, který je považován za bezpečnou investici.

01.03.2021 Zítřejší zpřesněný odhad tuzemského HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní růst ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí poblíž 0,3 %. Z hlediska struktury k tomu přispěl zejména čistý vývoz, který odrážel velmi dobré výsledky průmyslu. Přes potíže s dodávkami vstupů převládala ve výrobním sektoru i nadále optimistická nálada, což by měl dnes potvrdit tuzemský PMI za únor. Ze zbytku Evropy budeme sledovat především první odhady únorové inflace. Ta v eurozóně zřejmě setrvala na předchozích 0,9 %. Evropské a americké statistiky z trhu práce by pak měly indikovat mírné zlepšení. Korunový trh však bude odrážet především zhoršující se pandemickou situaci v ČR a zpřísněná protiepidemická opatření, která platí od dnešního dne. Česká koruna tak setrvá nad 26 CZK/EUR a pravděpodobně budeme svědky dalších tlaků na její oslabení.

22.02.2021 Americký dolar začal minulý týden celkem pozitivně, sentiment však netrval dlouho a světová rezervní měna od čtvrtka oslabila. Hodnota indexu v amerických dolarech zůstává od začátku roku 2021 většinou nezměněna.

20.01.2021 Ekonomický kalendář je dnes v podstatě prázdný. Zveřejněna bude pouze prosincová inflace v eurozóně. Jedná se však o finální výsledek již publikovaných předběžných odhadů, a tak statistika mnoho překvapení nepřinese. Ze záporného teritoria by se inflace měla v nejbližších měsících vymanit, inflačního cíle ale v nejbližších letech nedosáhne. To bude nepochybně i tématem čtvrtečního zasedání ECB. Společná evropská měna míří na silnější úrovně, což by mohlo přinést impulz i pro regionální měny.

02.11.2020 Minulý týden se finanční trhy vyznačovaly vyšší než obvyklou volatilitou, která byla většinou negativní a znepokojovala investory z budoucích vyhlídek. To přimělo účastníky trhu k návratu na americký dolar, což vedlo k růstu globální rezervní měny.

21.09.2020 Americká centrální banka (FED) nepřinesla minulou středu opravdu nic nového při svém rozhodnutí o úrokové sazbě, což většina obchodníků také očekávala. Zajímavé je, že na základě očekávání členů zůstanou úrokové sazby v zemi nezměnné, a to minimálně do roku 2023.

04.08.2020 Červnový index cen průmyslových výrobců vykázal v eurozóně meziměsíční růst o 0,7 %, což odpovídá meziročnímu poklesu o 3,7 %. Oproti předchozímu měsíci tak cenová dynamika razantně narostla, což bylo i v souladu s tržními očekáváními. Významnou roli opět sehrály ceny energií, které v červnu vlivem zdražující ropy jako jediné stoupaly, konkrétně o 3,1 % meziměsíčně. Naopak oproti loňskému červnu se energie nadále drží velice nízko a jsou levnější o 12,8 %. Podobně jako v eurozóně se ceny vyvíjely i v celé Evropské unii. Dynamika cen výrobců obvykle poskytuje představu o budoucím vývoji cen spotřebitelských, z čehož vyplývá, že evropská inflace se zřejmě ode dna jen tak neodlepí. Z pohledu Evropské centrální banky tak úvahy o potenciálním zpřísnění měnové politiky zůstávají daleko za horizontem.

30.07.2020 Včerejší měnověpolitické zasedání amerického Fedu v souladu s očekáváními nepřineslo změnu nastavení měnové politiky. Šéf centrální banky Powell pak ve svém vystoupení zdůraznil, že epidemie koronaviru znovu hrozí zpomalit tamní ekonomiku a naznačil, že ani v dohledné době nelze čekat zpřísnění úrokových podmínek. Podobně jako to známe z Evropy, i americká centrální banky zesiluje svůj apel na vládu, aby zintenzivnila fiskální stimulaci ekonomiky.

29.07.2020 Dva členové Rady guvernérů Evropské centrální banky se vyjádřili k výhledu měnové politiky. Yannis Stournaras, zástupce Řecka, se nechal slyšet, že by nouzový program nákupů aktiv měl běžet až do doby, kdy se evropská inflace přiblíží cíli. Ten se podle ECB nachází těsně pod dvěma procenty, a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by k němu cenová dynamika měla namířeno. Základní scénář, se kterým zatím ECB počítá, zahrnuje inflaci hluboko pod cílem i po celý rok 2022. Ani ve scénáři optimistickém se nezdá být návrat ke dvěma procentům v dohledné době nijak pravděpodobný. Podobně i další člen Rady guvernérů, Constantinos Herodotou, podmiňuje ukončení aktuálně probíhajícího programu nákupu aktiv známkami toho, že se Evropské centrální bance daří naplňovat její inflační mandát. I vzhledem k tomu, že ECB vytrvale zdůrazňuje, že navzdory známkám oživení evropské ekonomiky je její vlastní prognóza zatížena riziky směrem k horšímu vývoji, se ze slov bankéřů dá usuzovat, že k zesílení či přinejmenším pokračování nákupů aktiv v blízké době skutečně dojde.

20.07.2020 Minulý týden převládal tržní optimismus a investoři nakupovali rizikové aktiva. To vedlo ke stažení investorů z amerického dolaru, který klesl na úroveň z března tohoto roku, což naznačuje, že čtvrtletní minima jsou znovu testována a stále přetrvává tlak na globální rezervní měnu.

30.06.2020 Třetí odhad statistického úřadu potvrdil předchozí údaj, podle kterého český hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí 2020 meziročně spadl o 2,0 %. K mírné opravě došlo u mezičtvrtletní dynamiky, když byl předchozí pokles o desetinu procentního bodu zvýšen a dosáhl tedy -3,4 %. Nižší hospodářský výkon je dán především klesající investiční aktivitou a zahraniční poptávkou, naopak rostoucí výdaje vládních institucí přispívaly pozitivně a bránily ještě hlubšímu poklesu. Spolu s revidovaným růstem HDP byly nově zveřejněny i čtvrtletní sektorové účty. Podle nich vzrostly reálné příjmy domácností v prvním čtvrtletí 2020 o 2,9 %, reálná spotřeba na obyvatele se však meziročně zvýšila pouze o 0,9 %. U nefinančních podniků klesla míra zisku oproti poslednímu loňskému čtvrtletí o 0,2 p.b. a dosáhla 44,3 %. Mnohem výrazněji ovšem spadla míra investic, která mezičtvrtletně odepsala téměř 4 % a dosáhla jen 26,3 %.

30.04.2020 Spotřebitelská důvěra v eurozóně za měsíc duben propadla z březnových -11,6 bodů na -22,7. Na takto nízké hodnotě se nacházel sentiment naposledy před sedmi lety. Také hodnocení podnikatelského prostředí zaznamenalo značný pokles. Pozitivněji vyznělo očekávání budoucího ekonomického vývoje, kdy většina hráčů na trhu už vyhlíží uvolnění restriktivních opatření a znovunastartování businessu. Proto by již květnová hodnota mohla zaznamenat lepší skóre.

29.04.2020 Spotřebitelská důvěra v eurozóně za měsíc duben zaznamenala nikoliv překvapivě propad. Z březnových -11,6 bodů klesla na -22,7. Na takto nízké hodnotě se nacházel sentiment naposledy před sedmi lety, tedy v dobách recese. Také hodnocení podnikatelského prostředí zaznamenalo značný propad, který dosáhlo až úrovní, na kterých se nacházelo v dobách velké finanční krize z roku 2009. S ohledem na výsledky ostatních evropských předstihových indikátorů dnes zveřejněný průzkum nepřinesl nové informace. Světlem na konci tunelu může být lepší výsledek očekávání budoucího ekonomického vývoje, kdy většina hráčů na trhu už vyhlíží uvolnění restriktivních opatření a znovunastartování businessu.

31.03.2020 Index ekonomického sentimentu eurozóny v březnu odepsal téměř devět bodů a dosáhl 94,5. Protože v řadě zemí probíhal sběr dat ještě před zavedením restriktivních opatření proti šíření koronaviru, lze očekávat, že v dubnu dojde k dalšímu zhoršení ukazatelů. K poklesu ekonomického sentimentu došlo zejména ve službách a maloobchodě, průmysl odepsal „jen“ 4,6 bodu a stavebnictví 2,7 bodu. Bídné vyhlídky se pak projevily i ve zhoršení ukazatele zaměstnanosti.

30.03.2020 Ekonomický sentiment v eurozóně i evropské unii v březnu dramaticky poklesl. Index pro eurozónu odepsal téměř devět bodů a dosáhl 94,5. I přesto, že se jednalo o nejvyšší měsíční propad za celou historii měření od roku 1985, byla konečná hodnota vyšší ve srovnání s tržním očekáváním. To bylo přitom zřejmě dáno skutečností, že v řadě zemí byla podstatná část dat sebrána ještě před schválením přísných restriktivních opatření proti šíření epidemie koronaviru. Lze tedy očekávat, že v dubnu dojde k dalšímu významnému zhoršení ukazatelů. K poklesu ekonomického sentimentu došlo zejména ve službách (-13,3 bodu) a maloobchodě (-8,1 bodu), když se zejména zhoršily obavy manažerů ohledně budoucí poptávky. Oproti těmto sektorům si lépe vedl průmysl, kde ukazatel odepsal “jen“ 4,6 bodu a také stavebnictví, kde se indikátor snížil o 2,7 bodu. Bídné vyhlídky se pak projevily i ve zhoršení ukazatele zaměstnanosti (-8,9 bodu), který se opět nejvíce propadl díky službám a obchodu. Co se týká cenového vývoje, očekávají firmy pokles prodejních cen, což je v rozporu s vnímáním spotřebitelů. Sektor služeb, který ještě donedávna svou dynamikou vyvažoval bídný stav ve výrobě, je současnou epidemií zasažen nejsilněji a přestává tak hrát svou stabilizační roli.

03.03.2020 Druhý odhad statistického úřadu o desetinu procentního bodu zlepšil předchozí údaj – český hrubý domácí produkt tak ve čtvrtém čtvrtletí 2019 meziročně přidal 1,8 %. Mezikvartální dynamika ztratila oproti třetímu čtvrtletí desetinu a dosáhla 0,3 %. Největší měrou k meziročnímu růstu přispěla spotřeba domácností a investiční výdaje, rostla však i spotřeba vládního sektoru. Naopak výrazně negativní příspěvek k růstu měla zahraniční poptávka. V souhrnu za celý loňský rok si HDP polepšil o 2,4 %.

28.02.2020 Únorový průzkum ekonomické důvěry v eurozóně dopadl mírně nad očekávání, když vykázal nárůst ve všech sledovaných složkách. Sentiment ve službách tak oproti lednu přihodil 0,2 bodu a zakotvil na hodnotě 11,2, nejvýše od května 2019. I v průmyslu se důvěra zlepšila, když z lednových -7,3 narostla na -6,1, přičemž trhy očekávaly jen kosmetické zlepšení na -7,2 bodu. Souhrnný index ekonomické důvěry pak poskočil o 0,7 bodu na současných 103,5. Průzkum ovšem probíhal v období před 20. únorem a nezachytil tak eskalující obavy o šíření koronaviru na starém kontinentu.

31.01.2020 Se šířícím se koronavirem rostou obavy nejen z nákazy, ale také z dopadu do růstu globální ekonomiky. Analytici již začali předběžně odhadovat dopady do čínského HDP. Odhady se přitom zakládají zejména na předchozí zkušenosti s nemocí SARS. Analytici z Economist Intelligence Unit odhadují dopad na čínské HDP za první čtvrtletí v rozpětí mezi půl až jedním procentním bodem. V prvních třech měsících roku by tak Čína rostla jen tempem okolo 5 %. Bloomberg je v odhadech ještě odvážnější a očekává, že by tempo čínského HDP mohlo poklesnout na nejnižší úroveň od roku 1992 tedy zhruba na 4,5 %. Takto významné zpomalení jedné z největších světových ekonomik bude mít dopad nejen na globální růst, ale i na růst závislých ekonomik jako je například eurozóna či Německo. Podle několik let staré analýzy ČNB by zpomalení Číny o jeden procentní bod dopadlo na státy střední Evropy o něco silněji než na zbytek Evropy, konkrétně pak ve výši přibližně 0,27 procentního bodu. Porovnáme-li vzájemný obchod mezi ČR a Čínou, vidíme, že zhruba 11 % dováženého zboží k nám míří právě z Číny, v opačném směru pak putuje v průměru jen asi 1,2 % našich vývozů. Ohroženy jsou tak zejména subdodávky materiálu, což může pozdržet celou výrobu, a dovoz spotřebního zboží včetně elektroniky. Obecně je však velmi předčasné odhadovat dopady nákazy, jelikož ještě nedosáhla svého vrcholu a další vývoj je jen těžko předvídatelný.

08.01.2020 Po pondělním pozitivním překvapení, jež přinesla data o maloobchodních tržbách v Německu, jsme se dočkali podobně dobrých zpráv i z celé eurozóny. Evropští maloobchodníci v listopadu meziročně utržili o 2,2 % více, což o 0,7 procentního bodu překonalo předpoklad trhu. Zároveň došlo k revizi říjnového výsledku, který nově činí 1,7 % namísto původních 1,4 %.

07.01.2020 Po včerejším pozitivním překvapení, jež přinesla data o maloobchodních tržbách v Německu, jsme se dočkali podobně dobrých zpráv i z celé eurozóny. Evropští maloobchodníci v listopadu meziročně utržili o 2,2 % více, což o 0,7 procentního bodu překovalo předpoklad trhu. Zároveň došlo k revizi říjnového výsledku, který nově činí 1,7 % namísto původních 1,4 %. Kromě Německa se obchodům dařilo i například ve Španělsku, všech baltských státech či v Portugalsku. Mezi jednotlivými artikly pak vynikaly prodeje počítačů či knih.