Klíčová slova - Investiční aktivity

08.03.2021 Následující dny nás čeká hned několik důležitých tuzemských dat včetně únorové míry inflace. Nudit nebude ani ekonomický kalendář eurozóny. K jednacímu stolu zasedne ECB a dorazí také údaje z průmyslu. Finanční trh bude nadále bedlivě sledovat růst dluhopisových státních výnosů, který se nevyhnul ani těm domácím.

12.02.2021 Dnešní makroekonomickou událostí číslo jedna je v ČR zveřejnění lednové inflace. Ta podle nás dále zpomalila z prosincových 2,3 % na 1,7 %. Odhad finančního trhu a centrální banky je totožný. V důsledku současné pandemické situace je však výhled vývoje spotřebitelských cen značně nejistý a lednová inflace tak může nakonec překvapit v obou směrech. Zveřejněn dnes bude také zápis z posledního jednání bankovní rady ČNB, který nabídne pohledy jednotlivých centrálních bankéřů na budoucí vývoj měnové politiky. Celkově tak může být dnešní dění na korunovém trhu spojeno s vyšší mírou aktivity a zároveň i volatility.

11.02.2021 Evropská komise dnes zveřejnila svou aktualizovanou prognózu, podle které česká ekonomika v letošním roce vzroste o 3,2 %. V prvním letošním čtvrtletí by tuzemské hospodářství mělo podle Evropské komise zaznamenat mezičtvrtletní pokles v důsledku přetrvávajících protiepidemických omezení, od druhého kvartálu by však podle jejího názoru mělo docházet k postupnému oživení. Jeho hlavním zdrojem bude spotřeba domácností podpořená nadále příznivou situací na českém trhu práce, nižším zdaněním příjmů fyzických osob i odloženou poptávkou z předchozích čtvrtletí. Pomoci by měly tuzemské ekonomice také prostředky z evropského fondu obnovy, jejichž dopad Evropská komise vyčíslila na 0,2 % letošního HDP. Zvyšování investiční aktivity bude podle Evropské komise naopak pomalé. Vyšší růst české ekonomiky tak čeká až v roce 2022, a to ve výši 5 %. V případě harmonizované inflace Evropská komise očekává její zpomalení v letošním roce na 2,5 %, v roce příštím pak na 2,2 %. Působit bude především nižší jádrová inflace, ale i pomalejší růst cen potravin a regulovaných cen. Ekonomika celé Evropské unie vzroste podle prognózy Evropské komise v roce 2021 o 3,7 % a v roce 2022 o 3,9 %, v případě eurozóny pak o 3,8 % v obou zmíněných letech. Při srovnání s minulou prognózou tak evropské hospodářství poroste podle Evropské komise letos pomaleji a v příštím roce naopak o něco rychleji. Své předkrizové úrovně však do konce roku 2022 nedosáhne.

08.02.2021 Průmyslová výroba v prosinci opět rostla a největším tahounem byla výroba automobilů. Na počátku roku čekáme mírné oslabení výroby, ale ve zbytku roku by měl růst pokračovat a za celý rok dosáhnout téměř 10 %. Silný průmysl koresponduje s růstem exportu, což s ohledem na nízké dovozy znamená další přebytek zahraničního obchodu.

08.02.2021 Prosincový objem průmyslové výroby bez očištění o kalendářní vlivy předčil tržní odhad, když meziročně narostl o 5,8 %. Nepřekvapil ovšem nás, kteří jsme přesně v takový výkon věřili. Po očištění o efekt dvou bonusových pracovních dnů oproti předchozímu roku pak tento výsledek stačil na růst o 0,5 %. Meziměsíčně tak ve srovnání s listopadem průmysl přidal 0,2 %. Rok 2020 skončil výsledkem -8,0 %, což jen o chlup překonal náš výhled, který činil -8,4 %. Za největší úspěch lze považovat poslední čtvrtletí roku, které navzdory pandemickým uzavírkám a restrikcím přineslo meziroční růst výroby o 0,8 %.

28.01.2021 Dnešní data o ekonomickém sentimentu na Slovensku ukázala, že si druhá vlna pandemie vybírá svoji daň na ekonomické aktivitě. Sentiment se propadl meziměsíčně o 4,8 bodu na 80,6 bodu, což je nejnižší úroveň od loňského června a hluboko pod předkrizovou úrovní 97,2 bodu. Na druhou stranu je stále nad jarními úrovněmi okolo 60 bodů. Oslabení sentimentu je patrné napříč všemi sektory ekonomiky, avšak největšímu propadu došlo v rámci odvětví služeb, na která tvrdě dopadla poslední omezení vyhlášená vládou Co nám to říká o ekonomické situaci na Slovensku? V posledním čtvrtletí loňského roku pravděpodobně došlo k mírnému poklesu ekonomické aktivity a možná dojde k dalšímu poklesu aktivity na začátku letošního roku. Tento pokles by měl být však mírný, neboť se podařilo udržet v chodu průmysl, spotřebitelé i firmy se do značné míry naučili fungovat pod omezeními, vláda znovu zapnula podpůrné programy na podporu postižených odvětví a firem a v neposlední řadě nejsou přijatá opatření efektivně tak tvrdá, jako byla na jaře.

08.01.2021 Průmyslová výroba klesla pod odhady tzhu. Výroba aut se citelně snížila, ale i tak zůstala hlavním tahounem meziročního růstu průmyslu. Předstihové indikátory ukazují na další expanzi výroby, ale ta může mít kapacitní problémy kvůli nepříznivé pandemické situaci. Koruna po zveřejnění dat mírně oslabila, ale podporuje ji příznivý globální sentiment.

08.01.2021 Stavební výroba v listopadu klesla o něco méně, než jsme očekávali, a to o 8,4 % meziročně. Hlubšímu propadu zabránilo inženýrské stavitelství, jehož produkce meziročně poklesla v uvozovkách jen o 1,3 %. To byl nejlepší výsledek od poloviny loňského roku. Pozemní stavitelství pak ve srovnání se stejným měsícem loňského roku propadlo o 11,6 %. Dobré zprávy přinesla statistika bytové výstavby, kde bylo oproti listopadu 2019 zahájeno o 7,0 % bytů více. Více bylo vydáno i stavebních povolení (3,7 %). Počet zaměstnanců ve stavebnictví i nadále klesal.

06.01.2021 Podle předběžných údajů ČSÚ skončila v listopadová bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách s přebytkem 32,2 mld. Kč, a tím na úrovni říjnového výsledku, který byl revidován z původně avizovaných 33,4 mld. Kč na 32,2 mld. Kč. V meziročním vyjádření se jedná o nárůst ve výši 20 mld. Kč. Zahraniční obchod tak opět předčil tržní očekávání.

01.12.2020 Finální odhad tuzemského HDP podle nás potvrdí mezičtvrtletní oživení, ale i meziroční propad ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Obdobný obrázek nabídnou i další evropské ekonomiky. Pro trhy však budou zajímavější předstihové ukazatele PMI napříč jednotlivými státy, které naznačí, jak dopadla druhá vlna pandemie zejména na zpracovatelský sektor. V pozdějších hodinách Eurostat zveřejní statistiku spotřebitelské inflace za listopad pro celou eurozónu. Nicméně již německá čísla naznačila, že na deflačních tendencích se nic nemění. V odpoledních hodinách Ministerstvo financí vydá listopadovou zprávu o státním rozpočtu, který nepřestává překvapovat svou odolností vůči druhé vlně pandemie. Den pak zakončí sada předstihových ukazatelů z USA, které by, stejně jako v Evropě, měly ukázat zhoršení důvěry napříč ekonomikou.

30.11.2020 Tržby v maloobchodě vlivem druhé vlny pandemie a opatřením proti jejímu šíření pravděpodobně v říjnu klesly a za listopad lze pak zřejmě čekat ještě hlubší propad. Od průmyslové výroby naopak v říjnu čekáme pokračující meziměsíční expanzi. Růst spotřebitelských cen by měl dál zvolna brzdit, ačkoliv druhá vlna pandemie má opět potenciál s cenami zahýbat. ČNB v současné situaci bude pouze vyčkávat na další vývoj a komentovat současnost.

30.11.2020 Tento týden bude bohatý na data z domácí ekonomiky. Zpřesněný odhad HDP by měl potvrdit mezičtvrtletní vzestup během Q3 20 o zhruba 6 %. S oživením ekonomické aktivity se zřejmě obnovil také růst mezd. V reálném vyjádření však na ně stále působila vyšší míra inflace, mzdy tak podle nás setrvaly v meziročním poklesu. Předstihové ukazatele za Q4 20 již indikují zhoršující se tendence vlivem druhé vlny koronaviru. Ta dopadá především na sektor služeb, mírné zhoršení ale očekáváme i ve zpracovatelském průmyslu. Přesto by tamní PMI mělo setrvat nad 50 body. V zahraničí budeme také sledovat statistiky z trhu práce, zveřejněna bude nezaměstnanost v Německu, eurozóně i v USA. Z politických událostí zaujme dnešní zasedání ministrů Euroskupiny, kteří budou pokračovat v jednáních o bankovní unii a reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

29.10.2020 Dechberoucí růst americké ekonomiky o anualizovaných 33,1% přináší tři základní zprávy. Za prvé zůstává americká ekonomika i přes pozitivní překvapení 3.5% pod úrovní z posledního čtvrtletí minulého roku. Za druhé má oživení do značné míry „technický“ charakter vyvolaný zrušením velké části restrikcí, které zastavily chod řady odvětví ve druhém čtvrtletí. Zároveň pohled do struktury ukazuje i některé základní slabiny jako stále velký propad výdajů v segmentu služeb a pouze částečné oživení investiční aktivity firem. Na druhou stranu síle oživení neubrala ani "letní" vlna šíření koronaviru, která postihla řadu států USA včetně Texasu, Floridy či Kalifornie. Za třetí inflace odmazala propad ze druhého čtvrtletí a je zpátky blízko trendu, který předcházel vypuknutí pandemie.

07.10.2020 Ve Spojených státech bude zveřejněn zápis z posledního zasedání FOMC. Ten se zřejmě ponese v holubičím tónu. Podobně vyzní i dnešní jednání polské centrální banky, a to i navzdory rostoucí inflaci. Na české průmyslové produkci se podepíší dovolené i nižší výroba aut. Indikátor tak meziměsíčně mírně poklesne.

17.09.2020 Ekonomický propad Německa kvůli koronavirové krizi v letošním roce dosáhne 5,5 procenta HDP. V dnes zveřejněné zpřesněné prognóze s tím počítá hospodářský institut IfW, který ještě v létě pro letošní rok odhadoval výsledek o 1,3 procentního bodu horší. V příštím roce ale IfW očekává horší výsledek, místo předpovídaného růstu 6,3 procenta HDP nyní udává hodnotu 4,8 procenta.

07.09.2020 Výkonnost tuzemského průmyslu pokračuje v náročném procesu zotavování po pandemických restrikcích. Za měsíc červenec na loňský výsledek ztrácela již „jen“ 5 %, což ovšem po červnových -10,5 % (očištěně) znamená citelný posun k lepšímu. Po sezónním očištění tak v červenci došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 5,7 %. Zároveň došlo k revizi údaje z června, který tak namísto původně avizovaných -7,0 % nově činí -5,6 % meziročně. Tržby průmyslníků se v červenci meziročně snížily o 3,6 %, přičemž pokles byl zaznamenán z tuzemska (-8,7 %), nikoliv ze zahraničí (+0,6 %). Snížil se i objem nových zakázek a i zde ubylo více těch domácích (-7,8 %) než zahraničních (-1,6 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v českém průmyslu meziročně klesl o 4 %, jejich průměrná mzda ovšem narostla o 1,7 %.

06.08.2020 Stavební výroba v červnu meziročně klesla o 11,5 %, což je nejhorší výsledek od poloviny roku 2013. Přitom v průměru stavebnictví za posledních dvanáct měsíců spíše stagnovalo. Podle očekávání tak dohání propad celé ekonomiky, který jsme pozorovali v předchozích měsících, a se zpožděním přijde i jeho oživení.

07.07.2020 Stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 %, což je nejhorší výsledek od začátku předchozího roku a výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. To odpovídá tradičnímu zpoždění celého sektoru za ekonomikou, která dosáhla svého dna v dubnu a v květnu už vykazuje známky oživení. Stavebnictví si však na toto oživení teprve čeká.

07.07.2020 Objem zakázek v německém průmyslu se v květnu zvýšil meziměsíčně o 10,4 % po celkovém propadu o 37 % v předchozích dvou měsících. Nárůst byl však slabší oproti tržním očekáváním. Objem domácích průmyslových zakázek v květnu vzrostl o 12,3 %, ze zahraničí pak přišlo o 8,8 % více. Údaje o objednávkách signalizují, že recese výrobního sektoru sice překonala své dno, nicméně jejich nízká úroveň poukazuje na déletrvající proces obnovy.

11.05.2020 Po již oznámených měsíčních datech z tuzemské ekonomiky se v závěru tohoto týdne dočkáme odhadu reálného HDP za Q1 20. Obáváme se poměrně razantního mezičtvrtletního poklesu o 7,6 %. To jenom ospravedlní očekávání dalšího snížení korunových úrokových sazeb, a to navzdory námi přepokládanému pomalejšímu snižování inflace ve srovnání s tržním konsensem i předpokladem ČNB. Dnes může trhům dodat impuls virtuální setkání analytiků s představiteli ČNB. Hodně mohou napovědět i dnešní čtvrtletní data ze sektoru služeb. Pokud jde o světový ekonomický kalendář, i ten bude ve znamení publikování dat HDP za Q1 20. Hlavní pozornost bude směřovat na Německo a eurozónu. Z USA se v záběru týdne dočkáme statistik dubnových malo-obchodních tržeb a průmyslové výroby. Právě duben by měl být pro tamní ekonomiku tím nehorším.

07.05.2020 Stavební výroba v březnu meziročně klesla o 2,3 %, což je výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. I tak ale výsledek odpovídá tempu růstu loňského srpna a v kontextu aktuálních bezpečnostních opatření lze označit výsledek za pozitivní. Stavebnictví tradičně reaguje na vývoj celé ekonomiky se zpožděním, což platí i v případě současné krize. Zatímco průmysl poklesl v březnu o více než deset procent, stavebnictví si jen mírně pohoršilo. Za tím stojí již tradičně letošní velmi teplé počasí ale hlavně fakt, že se stavebnictví dotýkaly bezpečnostní opatření jen minimálně ve srovnání se zbytkem ekonomiky.

06.04.2020 Stavebnictví i zahraniční obchod v únoru překvapily pozitivními výsledky. Stavební výroba téměř dvojnásobně překonala loňské průměrné tempo růstu, zatímco přebytek zahraničního obchodu byl ve srovnání s loňským únorem o šest miliard korun vyšší. Průmyslová produkce meziročně poklesla, nové zakázky z tuzemska však pokračovaly ve svém růstu. Únorová data zatím nebyla dotčena preventivními opatřeními proti šíření koronaviru. V březnu, a především pak dubnu, už u statistik očekáváme výrazné zhoršení.

06.04.2020 Stavební výroba v únoru meziročně vzrostla o 5,3 %, což je téměř dvojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Za tím stojí jednoznačně velmi teplé počasí během zimních měsíců, které dovolovalo pokračovat v pracích na stavbách. Ve srovnáním s předchozím rokem byla průměrná únorová teplota vyšší o celé dva stupně.

09.03.2020 Bilance zahraničního obchodu skončila v lednu s o něco vyšším přebytkem než jsme předpokládali (15,1 mld. CZK). I tak byl ale výsledek ve srovnání s loňským rokem o 2,4 miliardy korun nižší. Na výsledku se příznivě odrazil především růst přebytku bilance s motorovými vozidly, a to o 5,4 mld. CZK. Vývozy automobilů byly o 5,8 mld. CZK meziročně vyšší. K výsledku dopomohl i přebytek bilance s plastovými a pryžovými výrobky. Celkový vývoz meziměsíčně stoupl o 2,6 %, dovoz o 3,5 %, což ukazuje na postupný růst v obou kategoriích. Jedná se však o data za leden, která ještě nebyla zasažena koronavirem.

03.01.2020 „Schodek státního rozpočtu ve výši 28,5 miliardy korun je přijatelný a umožňuje snižovat zadlužení České republiky vůči hrubému domácímu produktu. Naše země se díky hospodaření v posledních letech dostala mezi země Evropské unie s nejnižším zadlužením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

23.12.2019 Česká národní banka ve své analýze vhodnosti přistoupení České republiky k eurozóně shledala, že ve většině sledovaných kritérií by pro českou ekonomiku tento krok nepředstavoval významnější rizika. Negativně banka hodnotí primárně rozdíl v ekonomické úrovni Česka oproti členským zemím měnové unie, nedostatečnou sladěnost finančního cyklu a některé aspekty fiskální politiky. Naopak ve prospěch vstupu hovoří například vysoká ekonomická provázanost obou celků, samovolně probíhající široká adopce eura českými podniky, či stabilita a odolnost českého bankovního sektoru. Navzdory celkově spíše optimistickému vyznění analýzy je nutno připomenout, že ČNB v tomto ohledu působí výhradně jako expertní orgán a není v její kompetenci přechod na euro ani doporučovat, natož iniciovat. Jedná se o čistě politické rozhodnutí, ke kterému v České republice momentálně panuje spíše skeptický názor.

19.12.2019 Věříme, že naše čtvrtletní publikace "Strategie Česká republika" shrnující novou makroekonomickou prognózu Raiffeisenbank Vám poskytne potřebné informace k zorientování se v nadcházejícím roce 2020.

16.12.2019 Běžný účet platební bilance skončil v říjnu ve schodku 2,6 mld. Kč a zaostal tak výrazně za tržními odhady, ačkoliv oproti září došlo k mírnému zlepšení. Kladně se do celkového výsledku promítl obchod se zbožím a službami, kde evidujeme přebytek v hodnotě 24,6 mld. Kč. Opačným směrem pak působil silný odliv důchodů z přímých investic, který činil 30,2 mld. Kč.

16.12.2019 „Díky Národnímu investičnímu plánu může naše země dosáhnout velkého ekonomického pokroku. Při rozumném řízení státního dluhu bychom se neměli bát půjčit si na realizaci klíčových investičních projektů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

07.11.2019 Česká průmyslová výroba si v září meziročně připsala 4,9 %, tedy ještě o trochu více, než čekal trh. Výsledek byl ovšem do značné míry ovlivněn vyšším počtem pracovních dní v letošním září. Na celkovém přírůstku se nejvýrazněji podílela výroba elektrických zařízení a výroba motorových vozidel. Naopak výroba strojů a zařízení vlivem nízké investiční aktivity firem meziročně odepsala téměř 10 %. Zaměstnanost v průmyslu opět poklesla, růst mezd se udržel vysoký, když dosáhl 7 %.