Investiční rozpočet

03.06.2019 Státní rozpočet ČR za prvních pět měsíců roku vykázal schodek 50,9 mld. Kč. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2012 a zároveň jde již nyní o částku, která převyšuje deficit plánovaný pro celý letošní rok. Zatímco výdaje státu se meziročně zvýšily o více než 11 %, primárně vlivem zvýšení důchodů a neinvestičních transferů, příjmy narostly pouze o zhruba 7 %. Oproti plánu zaostává výběr daní, což je dobře vidět např. na příjmech z příspěvků na sociální zabezpečení, kde již nyní chybí přibližně 5 mld. Kč. Ekonomika tak zřejmě zpomaluje výrazněji, než rozpočet přepokládal. Na investiční výdaje bylo za prvních pět měsíců roku vynaloženo pouze asi 26 % prostředků alokovaných pro tento rok a jejich tempo tak zaostává za očekáváním.

03.01.2020 Hospodaření české vlády za rok 2019 skončilo nižším než původně plánovaným schodkem. Ten tak namísto 40 mld. Kč za uplynulý rok činil 28,5 mld. Kč. Přesto se jedná o nejvýraznější deficit od roku 2015. Ani v posledním měsíci roku se nepodařilo dohnat původně plánované daňové příjmy státní pokladny, když výběr daní zaostal za plánem o 11 mld. Kč. Na tomto manku se největší měrou podílel výběr DPH, kde chybělo zhruba 6,5 mld. Kč a pojistného na sociální zabezpečení, kde se nevybralo téměř 5 mld. Kč. Lehce nad plánem naopak skončilo inkaso ze spotřební daně či daní majetkových. Zdaleka největší nepravidelný příjem ovšem plynul z kapitoly operací státních finančních aktiv, odkud v posledním měsíci roku přiteklo přes 20 mld. Kč., čímž došlo k netradičně výraznému navýšení příjmů. Výdajová strana se pak vyvíjela v souladu s plánem, když investiční výdaje převýšily rozpočet pouze o necelé 3 mld. Kč, zatímco běžné výdaje o zhruba 16 mld. Kč.

02.12.2019 Státní rozpočet za prvních jedenáct měsíců skončil v deficitu 38,6 mld. Kč. Oproti předchozímu měsíci se jedná o zhoršení salda o 19 mld. Kč. Zároveň se také jedná o nejhorší listopadový výsledek od roku 2014, kdy byl deficit téměř dvojnásobný.

28.07.2023 Závěrečná obchodní seance tohoto týdne na evropském trhu přináší smíšený sentiment investorů. Navzdory poklesům mnoha společností akciové indexy posilují, přičemž německý DAX se vyšplhal na historická maxima.

03.01.2020 Státní rozpočet zakončil uplynulý rok v deficitu 28,5 mld. Kč. Oproti listopadu se deficit snížil o 10,1 mld. Kč. Jedná se tak o nejhorší výsledek státního rozpočtu za poslední čtyři roky. Z historického hlediska to lze považovat za nadprůměrný výsledek hospodaření.

04.06.2018 Úřad francouzského prezidenta přivítal komentář německé kancléřky Angely Merkelové k reformám eurozóny a označil ho za pozitivní krok. Úřad tak reagoval na rozhovor Merkelové s německým listem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Zdroj z francouzské vlády pak agentuře Reuters řekl, že rozhovor ukázal na jasný posun postoje Německa k francouzskému postoji.

12.02.2021 Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.

03.01.2020 Dnes byl zveřejněn zápis z prosincového měnového zasedání ČNB. Většina členů rady zhodnotila rizika prognózy vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb, přesto však, stejně jako v listopadu, hlasovali T. Holub a V. Benda pro jejich zvýšení. Ze zápisu vyplývá, že členové rady vnímají snížení rizik spojených se zahraničním ekonomickým vývojem, na druhé straně však pozorují výraznější vliv slabé zahraniční poptávky na domácí ekonomiku. Podle některých členů rady sice předstihové ukazatele z eurozóny naznačují obrat v hospodářském cyklu, nicméně přílišný optimismus není na místě, protože v datech z reálné ekonomiky tento vývoj zatím není patrný. Ohledně inflace, která vybočila z tolerančního koridoru, BR konstatovala, že tento vývoj byl dán kolísavými položkami (potraviny), zatímco jádrová složka zůstává mírně nad 2 %. Navíc inflační očekávání zůstávají pevně ukotvena. Měnová politika by se podle bankéřů měla soustředit nikoli na aktuální růst cen, ale na inflaci na horizontu měnové politiky (tam by měla být podstatně nižší). V naší prognóze rovněž očekáváme, že inflace bude postupně zvolňovat a v roce 2021 se dostane až pod cíl ČNB. Proto předpokládáme, že v závěru letošního roku ČNB přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb.

24.11.2011 Hluboké fiskální nerovnováhy, vysoké zadlužení napříč všemi sektory ekonomiky a ...

04.06.2019 Inflace v eurozóně po velikonočním jednorázovém zrychlení opět zpomalila a tento trend si udrží i po zbytek roku. Naopak stagnaci ukáže míra nezaměstnanosti, která v minulém měsíci dosáhla nejnižších hodnot od roku 2008. Podle nás tuzemské mzdy rostly rychleji, než si trh nebo centrální banka myslí, což by mohlo znamenat pokračování zvyšování úrokových sazeb. Zatím co v Polsku inflace zůstává stabilní a tamní centrální banka tak nemá příliš důvodů k úpravě měnových podmínek v ekonomice.