Vliv na zdravotnictví

04.06.2021 Růst průměrné mzdy v ČR v meziročním vyjádření zpomalil v prvním letošním čtvrtletí z 5,3 % na 3,2 %. Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádných odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k výraznému zvýšení průměrné mzdy. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistých příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru. Proti tomu pak jen z části působil předem ohlášený růst tarifních platů od začátku roku v sektoru veřejném, především pak ve zdravotnictví a školství. V reálném vyjádření se průměrná mzda zvýšila o 1,0 % po předchozích 2,6 %.

06.12.2021 Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.

03.12.2021 Data zveřejněná v prosinci ukáží inflaci v blízkosti 6 % tlumenou odpuštěním DPH za energie. Průměrná mzda roste slušným tempem, ovšem většinu z něj umaže inflace. Průmysl zatím zůstává v útlumu. Maloobchodní tržby bez zahrnutí motoristického segmentu setrvají na podobných úrovních jako v minulých měsících, samotný prodej aut však pravděpodobně vykáže další pokles.

30.08.2021 Sympozium v Jackson Hole potvrdilo ochotu americké centrální banky začít s omezováním nákupů aktiv. Konkrétní detaily ale oznámeny nebyly. V tom, že je čas začít jednat, by měla Fed utvrdit páteční data z trhu práce. Ta ukáží na další solidní tvorbu pracovních míst i pokles nezaměstnanosti. Kromě dat z trhu práce stojí za zmínku i tamní spotřebitelská důvěra a průmyslový ISM. Oba ukazatele čeká korekce. I tak se ale udrží vysoko na dlouhodobým průměrem. Mírný pokles čeká i důvěru v eurozóně. Naopak k rychlému růstu se odhodlá inflace v eurozóně, a to dokonce na nejvyšší hodnoty od roku 2011. V Česku se dozvíme, co stálo za překvapivě nízkým růstem HDP ve druhém čtvrtletí. Čeká nás i PMI, který stejně jako v dalších zemích eurozóny mírně zkoriguje. U českých mezd za druhé čtvrtletí očekáváme solidní dynamiku. I tak ale tempo růstu zaostane za prognózou ČNB.

04.06.2021 Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 3,2 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 1,0 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 0,6 %. Výsledek se nachází poměrně významně pod tržním i naším odhadem, zatímco téměř přesně odpovídá prognóze ČNB. To je zajímavé již z toho pohledu, že právě aktuální prognóza ČNB ve stejném období počítala s mnohem výraznějším útlumem ekonomické aktivity, než jaký reálně nastal. Ukazuje se tak, že trh práce se během pandemie stal jen velmi obtížně predikovatelnou oblastí. V tomto kontextu pak ani tolik nepřekvapí, že došlo i k poměrně výrazné revizi údaje o posledním čtvrtletí loňského roku, který nově namísto původně udávaných 3,8 % hlásí „jen“ 2,6 %.

25.06.2021 Velká Británie nyní žije fotbalem a měla by hostit semifinále i finále Mistrovství Evropy ve fotbale EURO 2020. Jak se však ukazuje, fotbalový svátek je jen slabou náplastí na upadající ekonomiku. Země, která se před pěti lety v referendu rozloučila s Evropskou unií a v současné době je půl roku po brexitu, stále ještě nepocítila plné dopady odluky od EU. Ty byly přehlušeny pandemií a frustrací obyvatelstva z toho, jak se vláda vypořádává s Covid-19. „Ekonomický dopad pandemie je tak velký, že je velmi obtížné určit dopad brexitu," říká Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko, který je globálním lídrem v pojištění pohledávek firem a obchodních rizik.

03.09.2021 Do závěrečného obchodního dne v týdnu vykročily tuzemské finanční trhy se třemi články/ rozhovory, které poskytl guvernér ČNB J. Rusnok (všechny jsou k nalezení na www.cnb.cz). Spolu s V. Bendou se razantně postavili na obhajobou v červnu nastartovaného ústupu od extrémně uvolněné měnové politiky ve světle současného inflačního vzestupu i zvyšujících se inflačních očekáváních. V dalších článcích/rozhovorech guvernér uvedl, že zvyšování bude nadále postupné, ale kontinuální. On sám je připraven pro zvýšení sazeb zvednout ruku na všech třech řádných zasedáních, která se ještě letos uskuteční. Připustil debatu o možnosti zvýšení sazeb v jednom kroku o 50 bb, pokud by na to prognóza ukázala. On sám by se ale zřejmě přikláněl k variantě sazby zvyšovat o standardních 25 bb.

06.09.2021 Tento týden přinese téměř všechna domácí ekonomická data. Červencové statistiky z reálné ekonomiky ukážou na mírné navýšení průmyslové produkce i maloobchodních tržeb. Srpnová inflace zůstane relativně vysoká, nad předpokladem ČNB. Významně napoví, co od bankovní rady na konci září čekat. ECB může na svém čtverečním zasedání oznámil záměr postupně ukončovat program pandemického odkupu aktiv (PEPP). Podmínky financování na trzích zůstávají příznivé. Mírně vzestupnou revizi předpokládáme u druhého čtení HDP eurozóny za Q2 21. V závěru týdne se sejdou ministři financí eurozóny na neformálním summitu Euroskupiny a budou debatovat ekonomický výhled, euro, zelenou tranzici a konvergenci uvnitř měnové oblasti.

29.06.2020 Britský premiér Boris Johnson slibuje velké investice do zdravotnictví, školství a výstavby silnic. Chce tak podpořit ekonomiku, která se vlivem koronavirových opatření dostala do recese. Johnson se tak odmítl vrátit k šetření, které následovalo po finanční krizi z roku 2008. V rozhovoru s listem Daily Mail také řekl, že Británie se vrátí zpět na někdejší hospodářskou úroveň pomocí již existujících, ale zatím neuskutečněných projektů. Británie podle dřívějších prognóz směřuje k nejhorší recesi za posledních 300 let.

06.12.2021 Růst průměrné mzdy v ČR ve třetím čtvrtletí zpomalil v meziročním vyjádření z 11,4 % na 5,7 %. Hlavním důvodem je vyšší srovnávací základna loňského třetího čtvrtletí, kdy již ekonomika zaznamenala částečné oživení, a také odeznění vlivu druhého kola mimořádných odměn vyplacených v průběhu druhého čtvrtletí ve zdravotnictví a sociální péči. Ze svižného růstu nominálních mezd ve třetím čtvrtletí však významně ukrajovala inflace a reálné mzdy tak vzrostly v průměru pouze o meziročních 1,5 %.