Proto zde máme hojně rozšířený koncept jádrové inflace, tj. růstu cen bez potravin a energií. Centrální banky obecně nereagují růstem úroků na dočasné faktory typu nízké úrody nebo výpadku dodávek ropy, které sice inflaci zvýší, ale postupem času tento faktor odezní. Americká centrální banka (Fed) dokonce cíluje přímo jádrovou inflaci. Naproti tomu Evropská centrální banka se ve svých začátcích dogmaticky držela celkové inflace, zvyšovala úroky v době vysokých cen ropy v letech 2008 a 2011, což se zpětně ukázalo jako školácká chyba.
Meziroční vývoj celkové a jádrové inflace v USA:
S nástupem covidové ekonomiky však začali ekonomové vylučovat i další položky ze spotřebitelského koše, aby sledovali skutečné „superjádro“. Ve Spojených státech pak jde především o 2 položky – ojeté vozy a náklady vlastního bydlení.
Především v roce 2021 zamíchaly ojetiny klasickou jádrovou inflací a poslaly ji výrazně výše. Z důvodu slabé nabídky (čipová krize) a mohutné poptávky (Trumpovy a Bidenovy peníze z vrtulníku) Američané kupovali cokoliv se čtyřmi koly, co bylo na trhu. A protože nová auta nebyla, zamířili do autobazarů a prodejci v návalu zájmu zvýšili ceny o 40-50 % (viz graf).
Vývoj ceny průměrného ojetého vozu v USA:
Nyní už ceny ojetin klesají (meziročně o cca 10 %) a vracejí se ke svému dlouhodobému trendu v poměru k cenám nových aut, které tak volatilní nejsou. V roce 2023 tedy bude jádrová inflace podhodnocená právě tímto poklesem cen ojetin, a proto superjádrová inflace je od tohoto vlivu očištěná. Váha ojetých vozidel v celém spotřebitelském koši je 2,7 %.
Náklady bydlení (shelter) jsou takovou americkou specialitou. Mají ve spotřebitelském koši váhu ohromných 34 % a jsou velmi zpožděné a korelované s cenou domů, přičemž zpoždění dosahuje 3-4 čtvrtletí. Aktuální růst o 7,9 % meziročně se proto během roku přiblíží k nule s tím, jak během loňského roku zchladl trh s nemovitostmi v USA.
Kam tedy míří ono superjádro? Když se podíváme na poslední dva roky, tak vývoj této očištěné inflace koreluje s přístupem Fedu i celkovou náladou na trhu. V polovině roku 2021 se velmi citovala dočasnost růstu cen – superjádro ukazovalo návrat k inflačnímu cíli, protože rostly především ceny ojetin. Fed tak zůstával v klidu a akcie mohly růst na svá historická maxima.
Vývoj superjádrové inflace meziměsíčně (modře) a 3měsíční klouzavý průměr (oranžově), anualizovaně:
S příchodem podzimu 2021 se však ukázalo, že zdražuje všechno, nikoliv jen vybrané volatilní položky. A tehdy přišel onen zlom, který nejvíce pocítili investoři do technologických akcií a kryptoměn – „Fed was no longer a friend“.
Vývoj akciového indexu Nasdaq (denní graf – D1):
Optimismus se pak začal vracet až ke konci roku 2022, kdy se růst superjádra vyčerpal a zařadil nižší rychlost. Aktuální vývoj však nenaznačuje, že je inflace pod kontrolou, což koresponduje s rétorikou představitelů Fedu již několik měsíců. Pro dosažení inflačního cíle by totiž musela oranžová křivka (3měsíční anualizovaný růst) v grafu klesnout na 2 % a zůstat tam delší dobu. Nyní naopak roste zpět ke 4 %. Můžeme proto očekávat, že Fed bude držet utaženou měnovou politiku i nadále a přání finančních trhů o snížení úrokových sazeb v letošním roce zřejmě nevyslyší.
Vývoj meziroční superjádrové inflace:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, tradingeconomics.com, Jason Furman, cargurus.com
