Vládní balíček

13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.

12.07.2019 V návrhu je zvýšení spotřební daně z lihu, cigaret, tabákových výrobků i hazardních her. Sněmovna podpořila vládní daňový balíček.

21.12.2018 Poslanecká sněmovna dnes projednává vládní daňový balíček. Ten vláda schválila již v průběhu června tohoto roku, avšak poslanecká sněmovna se k němu dostala až v jeho úplném závěru. Z toho důvodu bude třeba platnost některých změn odložit až o čtvrt roku a nevejdou tak v účinnost od začátku roku 2019, jak bylo původně zamýšleno. Největší změnu zaznamená zákon o dani z příjmu a týkat se bude především velkých korporací. Jeho hlavním účelem je zamezit či redukovat únik daní. Nově by tak zdanění podléhaly například majetky přesunuté do zahraničí bez změny vlastníka či ovládané zahraniční společností. Dále návrh zavádí omezení odečitatelnosti úroků od základu daně s limitem 80 mil. Kč nebo 30 % zisku před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) a v neposlední řadě pravidla proti zneužívání nesouladu daňových systémů. Vládní balíček však mění celkem deset daňových zákonů. Poté, co návrh projde sněmovnou, poputuje ke schválení do senátu.

26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.

30.03.2020 Globální počet nemocným přesáhl 723 000. Nemoci podle oficiálních statistik podlehlo cca 34 000 lidí. V posledních dnech jsme svědky výrazného nárůstu nových infekcí ve Spojených státech. To souvisí zejména s masovým testováním v některých státech (zejména New York). Donald Trump minulý týden debatoval o plánu inteligentních karantén – tj. izolace nakažených. Zdravá populace by však mohla fungovat v běžném režimu. Podle posledních čísel nevypadá tento scénář úplně reálně. Ve všech více zasažených zemích se nyní hovoří o karanténách nejméně do Velikonoc. Pro další vývoj a zmírnění ekonomických dopadů bude klíčové zploštění křivky nových infekcí.

15.02.2024 Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají.

04.08.2023 Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy.

23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.

20.01.2021 Dnes je v kalendáři inaugurace nadcházejícího prezidenta USA Joe Bidena. A ačkoliv je samotná ceremonie ryze symbolická, představuje předání moci v Bílém domě pro ekonomiku, finanční trhy i zahraniční politiku významné změny. Z ekonomického hlediska lze od administrativy Bidena počítat s více expanzivní fiskální politikou čítající například výraznější podpůrný vládní balíček, což by se mělo promítnout ve vyšším ekonomickém růstu. Současně to s sebou nese riziko směrem k vyšší inflaci. Trhem očekávaná inflace měřená inflačním swapem 5Y5Y stoupla od konce listopadu z 2,15 % na 2,45 %. Na straně druhé je však třeba očekávat vyšší daně v korporátním sektoru (28 % namísto 21 %) a výraznější progresivní zdanění přesahující 39 % pro nejvyšší příjmovou kategorii. To vládě sice vygeneruje vyšší příjmy, nicméně na seznamu jsou vysokonákladové položky, které státní pokladnu naopak zatíží. Příkladem je dosažení emisních cílů „Green Deal“ nebo navázání na tzv. Obamacare, která představuje alternativu k privátnímu zdravotnímu pojištění především pro nízkopříjmové skupiny. Z politického hlediska lze od Bidena očekávat distancování od „America first“ přístupu a návrat k multilateralismu. Na domácí scéně pak bude Joe Biden čelit polarizaci společnosti. Jistou výzvou bude obnovit v očích veřejnosti přesvědčení, že republikáni a demokraté usilují o spolupráci a nestojí si vždy v cestě.