Vládní deficit
2024 je rokem voleb, co to znamená pro akcie?
12.03.2024 „Rok 2024 je význačný tím, že se letos bude konat rekordní počet politických voleb, což má významný dopad na finanční trhy a ekonomický růst. 2024 je rokem voleb, a to je pozitivní pro akciové trhy, říká analytik BHS Timur Barotov.
Dolarová jízda pokračuje
05.01.2024 Tvrdá data ze Spojených států ukazují na pokračující silnou konjukturu v největší světové ekonomice. Tento trend potvrdila dnešní čerstvá čísla z amerického trhu práce – nezaměstnanost zůstává na 3,7 %, tvorba pracovních míst překračuje demografické možnosti a růst mezd zůstává na svižných 4,1 %.
Americká vláda hraje proti Federálnímu rezervnímu systému
26.09.2023 „Krátkodobá úleva za cenu budoucích potíží. To je způsob, kterým americká vláda neutralizuje snahy Fedu,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Proč vláda nyní couvá se svým plánem znárodnit ČEZ a klíčové elektrárny v ČR? I proto, že Češi si málo říkají o přidání, takže se vládě daří „zalepovat“ svůj dluh
03.09.2023 Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Rusko loni kvůli nákladům na válku hospodařilo s rozpočtovým deficitem
10.01.2023 Rusko loni hospodařilo s rozpočtovým deficitem 3,3 bilionu rublů (1,06 bilionu Kč), což je zhruba 2,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Na vině jsou podle západních médií náklady na válku na Ukrajině. Rusko původně plánovalo přebytkový rozpočet, navzdory deficitu jsou ale jeho veřejné finance stále ve velmi dobré formě, uvedla agentura Bloomberg.
Jestřábí Fed už sklízí „úspěchy“
06.05.2022 Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila úrokové sazby o půl procentního bodu do rozmezí 0,75-1,00 % a její šéf Jerome Powell byl až překvapivě konkrétní v přístupu k dalšímu růstu úroků. Ve Spojených státech by na dalších dvou zasedáních mělo dojít ke zvýšení o 50 bps. Trh je ještě více jestřábí, očekává rychlejší utahování měnové politiky, už v září by se tak měl americký dolar úročit v blízkosti 2,50 %.
Co znamená silnější dolar pro zbytek světa?
25.03.2021 Ačkoliv většina investorů očekávala, že si slábnoucí americký dolar v minulém roce udrží negativní náladu i v roce 2021, dolar je od začátku roku v zisku a dostává pod tlak ostatní měny. Silnější dolar může podpořit americké dovozy, ale také negativně dolehnout na rozvíjející se trhy a jejich měny, jako je například česká koruna.
Česká koruna si užívá jestřábí ČNB
22.02.2021 Českému ministerstvu financí se zvyšují úrokové náklady raketovým tempem. Zatímco v září si na 10 let mohl český stát půjčit za 0,85 % p.a., nyní už za stejný dluh musíme platit přes 1,55 % p.a. Byť některá média dávají tomuto trendu za vinu hluboký vládní deficit, hlavním faktorem bude jestřábí komunikace České národní banky (ČNB).
Koho finanční trhy potrestají příště?
11.05.2020 Existuje rčení, které říká, že trh půjde vždy tím směrem, kde způsobí nejvíce bolesti. Restriktivní opatření kvůli koronaviru způsobila prudký pokles ekonomické aktivity, což je reflektováno v dluhopisových výnosech, které se v mnoha zemích pohybují na historických minimech. Tento fakt spolu s rekordním propadem ceny ropy způsobil, že se znovu začíná mluvit o rizicích plynoucích z poklesu cen, tedy z deflace. Na opačném konci názorového spektra se nachází velká skupina analytiků, kteří poukazují na to, že současné bezprecedentní monetární a fiskální programy spolu s kvantitativním uvolňováním prakticky všech nejdůležitějších centrálních bank naopak způsobí devalvaci měn a přinesou vysokou inflaci. Je možné, že trh si vybere třetí cestu a způsobí tak bolest oběma táborům?
Další články k tématu Vládní deficit
MMF: Rozpočtový deficit Itálie letos převýší vládní cíl
29.01.2020 Deficit italského rozpočtu letos převýší vládní cíl, zatímco veřejný dluh zůstane rekordní a v dalších letech dál poroste. Ve svém hodnocení italské ekonomiky to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Římské vládě doporučuje, aby dala veřejné finance do pořádku a využila k tomu nynějších nízkých úrokových sazeb.
MMF: Španělsko nesplní plán snižování deficitu
18.04.2012 Španělsko nesplní vládní plán snižování deficitu veřejných financí v letošním ani příštím roce...
Makroekonomické faktory - rozpočtové deficity a přebytky (9. díl)
25.02.2024 V dnešním článku se zaměříme především na vysvětlení rozpočtových deficitů a přebytků. Dále se budeme zabývat dopady rozpočtových deficitů a přebytků na různé oblasti ekonomiky a také si rozebereme některé faktory, které je ovlivňují. Nakonec uvedeme příklad z Ameriky pro lepší pochopení jejich podstaty v ekonomice.
Vládní dluh zemí EU loni mírně klesl, snížil se i rozpočtový deficit
22.04.2022 Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
Americký dolar přijde o status globální rezervní měny spíš dřív než později
09.06.2023 V době, kdy poptávka po americkém dolaru kvůli očekávanému zvýšení sazeb Federálního rezervního systému dál klesá, prohlásil bývalý americký kongresman Ron Paul, že nový zákon o finanční odpovědnosti, který nedávno podepsal prezident Joe Biden, posílí vládní výdaje, státní dluh a rozpočtový deficit země. V této souvislosti dolaru hrozí, že o status rezervní měny přijde spíš dřív než později.
Forex: Schvalování italského rozpočtu může finančním trhům připravit perné chvilky
27.08.2018 Italský parlament odstartoval vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2019. Nejlepší variantou by bylo schvální návrhu italského ministra financí. Ten by znamenal prohloubení deficitu státního rozpočtu na 2 % HDP, což by pro finanční trhy i EU bylo zřejmě přijatelné. Naopak snaha vládní koalice prosadit svůj návrh (deficit na úrovni 3 % HDP), by pravděpodobně vedla ke střetům s EU, turbulencím na finančních trzích a rozpadu vládní koalice. Prezident by pak zřejmě usiloval o sestavení nové vlády. Politicky nejprůchodnější by v takovém případě mohla být koalice Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany. Pokud by měly přece jen nastat předčasné volby, nebylo by to dříve než na jaře 2019.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Po dvou měsících dosahuje deficit takřka 120 mld. Kč
01.03.2023 Za první dva měsíce letošního roku hospodařil stát s deficitem ve výši 119,7 mld. Kč. Únor patří obvykle mezi měsíce, kdy se vládní finance dostávají do výraznějšího deficitu a v záporných číslech skončil v únoru rozpočet vždy během posledních 5 let. Letošní deficit je přesto i na historické poměry relativně vysoký, kdy hlavním důvodem je silný meziroční růst běžných výdajů.
Experti se neshodují, zda by ČNB měla sazbami bojovat proti vlivu deficitu
05.05.2023 Loňské vládní programy na podporu domácností a firem podle ekonomů zbrzdily pokles inflace v letošním roce. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl dnes ČTK ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka (ČNB) měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti. Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu řekl, že za hlavní současný proinflační faktor považuje expanzivní rozpočtovou politiku.
Související klíčová slova:
FXstreet | Kvantitativní uvolňování | Patrik Urban | Japonsko | Finance | Peníze | Akciový index | Fitch | Inflace | Deflace | OECD | GBP/USD | USD/JPY | USD/CHF | Nasdaq | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Janet Yellenová | Koruna | HDP | Monetární politika | Měnová politika | Analytik | Ceny ropy | Česká koruna | Poptávka | Ratingové agentury | Americká ekonomika | Daně | Podpora ekonomiky | Rizika | Politika | Ekonomové | Akciové trhy | EUR/CZK | Kapitál | Sazby | Akcie | Aktiva | Americký dolar | Apreciace | Bank of England | Bank of Japan | Bloomberg | Centrální banka | Centrální banky | Devalvace | Dividenda | Easing | Ekonomika | Emise | Euro | Fed | Federální rezervní systém (FED) | Finanční trhy | Fiskální politika | Hedge | Indikátory | Inflační cíl | Investice | Investor | Japonský jen | Komodity | Kurz | Likvidita | MT4 | Marže | MetaTrader | Finanční instituce | Měnový pár | Měny | Obchodní bilance | Riziko | S&P 500 | Splatnost | Stagflace | Pokladniční poukázky | Trading | Trend | Zlato | Švýcarský frank | ČNB | Úrokové sazby | Analytici | Banky | EUR | USD | Dluhopisy | JPY | CHF | GBP | ČEZ | JPMorgan | Goldman Sachs | Evropa | Hospodářský růst | Indexy | Úroková sazba | Investoři | Fond | EU | Zasedání Fedu | Ekonom | Zisk | Ceny komodit | Zkušenosti | Výsledky | Strach | Arbitráže | Hedge fond | Analytický tým | Financování | Investiční banky | Lukáš Kovanda | Rozvíjející se trhy | EURUSD | Index | Podpora | Americká centrální banka | Analýzy | Banka | BH Securities | Cena | CZK | Dividenda ČEZ | Dolar | Dolary | Ekonomický růst | Eura | Fondy | Forexu | Frank | FXstreet.cz | Graf | Graf EURUSD | Hospodářské noviny | Index Nasdaq | Index S&P 500 | Investiční | Kurz GBP | Kurz rublu | Meziroční inflace | Prezidentské volby | Reuters | Ropy | Růst HDP | Sázky | Trh | Země EU | Zisky | Báze | Indie | Lednový efekt | P.A. | ROCE | Spojené státy | QE | Federální rezervní systém | Volby | Retail | PwC | Uložení peněz | Finanční systém | Nákupy dluhopisů | Ministr financí | Vývoj akciového indexu | Finanční aktiva | Snižování úrokových sazeb | Otočení trendu | Výnosová křivka | Energie | Volby v USA | Agentura Reuters | Index amerického dolaru | Firmy | Vývoj měnového páru | Vývoj měnového páru GBP/USD | Vývoj měnového páru USD/JPY | Inflační tlaky | Ekonomické dopady | JPMorgan Chase | Známý investor | Daňové příjmy | Vladimir Putin | Americký akciový index | Agentura Bloomberg | Utahování měnové politiky | Propad | S&P | Zahraniční investice | Zvýšení úrokových sazeb | Historická minima | Nejistota | Stagnace | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Americké akciové trhy | Zisky firem | Analytický tým FXstreet.cz | Vývoj amerického akciového indexu S&P 500 | Výnosy | Americká vláda | Americký index S&P 500 | Příjmy | cTrader | ČTK | Zpomalení ekonomiky | Bilance Fedu | Členské země EU | Hlavní ekonom | Očekávání | Purple Trading | BHS | Kvantitativní utahování | Jerome Powell | Ray Dalio | Štěpán Hájek | Jamie Dimon | Obchodní válka | Přijetí eura | Podniky | Silný americký dolar | Americké dluhopisy | Nové peníze | Růst výnosů dluhopisů | Obchodní přebytky | Silnější dolar | Daňové úlevy | Základní úroková sazba | Bloomberg Economics | Zadluženost | Vysoká zadluženost | Oslabení amerického dolaru | Nemovitostní trh | Inflace v ČR | Inflační očekávání | Splácení dluhu | Propad ropy | Americké společnosti | Růst mezd | Deficit rozpočtu | Denní graf | Očekávání trhu | Nastavení úrokových sazeb | Snížení daní | Vyšší úrokové sazby | Tým FXstreet.cz | Trinity Bank | Devalvaci měn | Rozpočet | Deficit | Trinity | Objem | Trh práce | Vyšší sazby | FRED | Růst spotřebitelských cen | Data ze Spojených států | Parlamentní volby | TradingEconomics | Růst cen | Maďarská centrální banka | Bilance | Co bude | Generální ředitel | Amazon | Miliardy | Domácí měny | České dluhopisy | Financovat | Průmysl | Vyšší poptávka | Impuls | Čínské zboží | Tvorba pracovních míst | Zdražování | Vládní výdaje | Růst spotřebitelských cen v USA | Prognózy | Nejistoty | Půjčka | Plyn | Moskva | Míra | Úroky | Měnové politiky | Předseda | Dolar roste | Miliardy korun | Výnosy státních dluhopisů | Americký index | Hospodaření | Americké dovozy | Americké dolary | Washington | Horší časy | Podnik | Rozpočtový přebytek | Veřejné finance | Meziroční růst spotřebitelských cen | Vývoj meziroční inflace | Spotřebitel | Velké firmy | Měnový pár EUR/CZK | Komunikace | Prezident | Koronavirus | Trhy | Pokles | Situace | Meziroční růst | Pandemie | Americká administrativa | Výdaje | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Rozhodování | Americké ekonomiky | Lednová inflace | Expanzivní fiskální politika | Ekonomické aktivity | Noviny | Americký Fed | Vývoj | Restrikce | Prudký pokles | Restriktivní opatření | Stimuly | Dopad na finanční trhy | Fiskální politiky | Kabinet | Krátkodobé dluhopisy | Stimul | Anton Siluanov | Spotřebitelé | Manufacturing | Domácnosti | Průmyslové komodity | Nákupu státních dluhopisů | Ministryně financí | Hodinový graf | Tomáš Raputa | Růst | Vyšší výnosy | Repo sazby | Potenciál | E-commerce | Ekonomiky | Akciový index S&P 500 | Války | Schodek | Práce | Údaje | Prezident Vladimir Putin | Více peněz | Peníze z vrtulníku | Nové dluhopisy | Statistiky | Vládnoucí strana | Poradenské společnosti | ODS | Aktuální očekávání | Posílení | Americký HDP | Americká centrální banka (Fed) | Růst výnosů | Vývoj bilance Fedu | Dodání likvidity | Dodání likvidity komerčním bankám | Navýšení měnové báze | Měnové báze | Centrální banka Japonska | Restriktivní opatření kvůli koronaviru | Pokles ekonomické aktivity | Fiskální programy | Maloobchodní inflace | Tisknutí peněz | Propad japonského jenu | Obchodně vážený index | Bilance aktiv | Bilance aktiv držených amerických Fedem | Pád USD | Velikost celkové bilance | Neomezené QE | Kola kvantitativního uvolňování | Pád akciových trhů | Globální pád akciových trhů | Riziko deflace | Nejnižší výnosy státních dluhopisů | Historicky nejnižší výnosy | Nejnižší výnosy | Historicky nejnižší | Výnosová křivka v USA | TIPS dluhopisy | Americké dluhopisy očištěné o inflaci | Dlouholetý trend | Tlak na nižší cenu výrobků | Tlak na nižší cenu | Amazon efekt | Marže prodávajících | Minimální marže | Segment retail trhu | Just-in-time manufacturing | Prodat dluhopisy | Prodat USD | Výnosy na dluhopisech | Růst cen v době stagnace | Další obchodní válka | Antiglobalizační tlaky | Deflační tlaky | Silné deflační tlaky | Snižování cen | Hluboký propad ropy | Navyšování zadluženosti | Prudké navyšování zadluženosti | Křehký finanční systém | Americké repo sazby | Růst zadlužení | Zadlužení | Obavy z insolvence | Expanze | Obavy o bezpečnost | Bezpečnost | Bezpečnost nejbezpečnějších investic | Rezervní měny | Bezpečí investic | Víra v bezpečí investic | Politická nestabilita | Kontrakce | Schopnost financovat vládní deficit | Financovat vládní deficit | Quantitative Easing | Devalvace amerického dolaru | Očekávaná devalvace | Zkušenosti z Japonska | Politika centrální banky | Stimulační procesy | Dluhy | Členské země | ONE | Cena ruské ropy | JDE | ČR | Státní kasa | Mišustin | Agrofert | Vyšší daně | Český stát | Peníze z vrtulníků | Leva | Úspěchy | Ocenění | Ceny | Technologické společnosti | Vysoký přebytek | Cenové hladiny | Slábnoucí americký dolar | Zvýšení daní | Prezidentské volby v USA | Vývoj akciového indexu Nasdaq | Politici | Diverzifikovat | Biden | Příjmy z prodeje ropy | Výsledky voleb | Přebytek obchodní bilance | Zadlužování | Vývoj meziroční inflace v ČR | Emise dluhopisů | Obchodní bilance v USA | Rozvolnění protipandemických opatření | Rozvolnění | Rostoucí úrokové sazby | Oslabení | Příležitosti | Hodně peněz | Akcionáři ČEZ | Dluh vládních institucí | Prostor pro růst | Společnosti | Energetika | Úročení | Češi | Prodeje ropy | Společnost | TIM | 3М | Cykly | Rotace | Jestřábí Fed | Inflační spirála | Rozvahy Fedu | Instituce | Ruská vojska | Michail Mišustin | Invaze | Nárůst výdajů | Boj s inflací | Přijetí | Vývoj amerického akciového indexu | Premiér Fiala | Zestátnění | Úrokové náklady | Tučné zisky | Ruské ropy | Bureau of Labor Statistics | CZ | Strop na ruskou ropu | Timur Barotov | BHS Timur Barotov | Západní země | Podstoupení rizika | Výroba elektřiny | Vládní dluh | Zestátnění ČEZ | Vklady | Vývoj jádrové PCE inflace | PCE inflace | Americký akciový index S&P 500 | Vysoké příjmy | Populismus | Vice | Nadšení | tradingeconomics.com | US Treasury | Pandemie covidu | ProCent | Dolarová jízda | Tvrdá data | Snižování úrokových sazeb v USA | Meziroční vývoj jádrové PCE inflace | Preferovaná metrika Fedu | preferovaná metrika | Metrika Fedu | Výnosy 10letých bondů | Hospodářské cykly | Politické změny | Dotace
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | USA | Index | Pozice | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | ČTK | Banky | Banka | Obchodování | Indikátor | FOREX | Trading | Cena | Růst | Graf | EUR/USD
