Sobota 27. duben 2024 14:55
reklama
CapXmaster srovnani
reklama
Fintokei ProTrader
reklama
CapXmaster srovnani
reklama
InstaForex ETF

Bude prezident Pavel vetovat „balíček“?

10.07.2023 09:17  Sekce: Burzovní zpravodajství  Tisk

Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.

Podmínky pro vetování jsou, ale prezident stanovuje natolik obecně, že je možná přehršel jejich výkladů. Prezident se tak trochu dopouští toho, co vytýká vládě. Ta podle něj nebyla schopná od počátku dát na stůl jasná a srozumitelná čísla, ze kterých by se mělo vycházet. Prezident zase nedává na stůl jasnější a srozumitelnější podmínky, za nichž by balíček vetoval.

Například mohl konkretizovat pásmo deficitu, které je pro nej ještě – přinejhorším – přijatelné. Takto to může vypadat, že mu postačí, když pro příští rok vláda navrhne schodek nižší než 295 miliard, což je jeho zatím letos plánovaná nejvyšší možná úroveň. Znamená to tedy, že prezidentovi postačí, když vláda uplatněním opatření z balíčku stlačí příští rok deficit, dejme tomu, na 280 miliard korun? Vždyť i to bude představovat snížení deficitu, alespoň tedy čistě nominálně. A to tím spíše, že vláda ještě letos bude velmi pravděpodobně nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona a zvednout úroveň letošního schodku ze zmíněných 295 miliard na nějakou vyšší úroveň, třeba 350 miliard.

V takovém případě by pak prezidentovi k nevetování balíčku mohlo – hypoteticky – stačit třeba jen to, že příští rok povede ke schodku nižším než těchto 350 miliard. Už tedy třeba 340 miliard by mu tak postačovalo. Což ale již samozřejmě neznamená konsolidaci veřejných financí, jak ji vládní strany slibovaly.

Z vládních míst zaznělo v poslední době několik cifer týkajících se možné výše schodku pro příští rok. Ohraničují je hodnoty 210 a 270 miliard korun. Pokud se do nich vláda „vejde“, první prezidentova podmínka k nevetování bude podle všeho splněna. Schodek se mírně sníží, půjde tedy o nepatrnou „konsolidaci“ rozpočtu, přestože ovšem fakticky se razantní snížení nominální výše schodku konat nebude. 

A co podmínka druhá? Tedy aby balíček výrazně nepříznivě nedopadal na ty socioekonomické skupiny obyvatelstva, které již dnes čelí potížím. Ale které skupiny tím prezident míní? Kdo má podle něj dnes potíže? Jsou to třeba důchodci? Pokud by ale mínil, že to jsou důchodci, zřejmě by vládě zjara svým podpisem neposvětil seškrtání mimořádné valorizace penzí. Z toho lze usuzovat, že prezident zrovna právě důchodce nepovažuje za natolik sociálně zranitelné, aby kvůli případným negativním dopadům na ně balíček vetoval.

Mohou to tedy být samoživitelé? Dlouhodobě nezaměstnaní? Či takzvaná pracující chudoba? Opět: nic konkrétnějšího od prezidenta nevíme.

Nutno ve prospěch vlády říci, že balíček sestavovala tak, aby žádnou ze socioekonomických skupin nijak zásadněji nepoškozoval. Od řady socioekonomických skupin si prostřednictvím zvýšení daní či odvodů nebo prostřednictvím zrušení slev na dani „něco bere“, ale nikdy ne nějak moc; nikdy si nebere tak moc, aby to dané skupině opravdu citelně snížilo životní úroveň.

Vždyť uvažme jen to, že ze všech opatření balíčku v oblasti daňových nebo odvodových změn je tou s největším očekávaným dopadem opětovné zavedení nemocenského pojištění zaměstnanců. Jenže tento krok má veřejným financím přinést ročně navíc necelých 12 miliard korun. A to jde prosím, zopakujme, o položku s největším dopadem – tedy s nejvýraznějším plánovaným navýšením inkasa státu – ze všech daňových úprav balíčku, jak jsou vládou navrženy.

Nyní tuto sumu 12 miliard korun srovnejme s částkou zhruba 120 miliard, které by přineslo opětovné takzvané zavedení superhrubé mzdy. Pokud by se tedy zdanění zaměstnanců vrátilo tam, kde bylo před rokem 2021. Vskutku, největší daňová změna v nyní předkládaném balíčku má jen desetinový dopad oproti zrušení superhrubé mzdy!

Těžko tedy bude moci prezident Pavel argumentovat, že byť jen jediné opatření balíčku kohokoli výrazněji poškozuje.

I zde, při stanovení této podmínky, zdá se, tedy prezident hovoří nejen povšechně a obecně, ale zároveň tak, jako by už nyní tušil, že její splnění vládě problém činit nebude – a vlastně ani nemůže. Navržený balíček totiž prostě objektivně nemá zásadnější dopad na žádnou ze socioekonomických skupiny obyvatelstva, přestože například odbory se snaží tvrdit opak. Jenže vzpomeňme, jak dopadly červnové odborářské demonstrace proti balíčku. Fiaskem. Přišly na ně desítky, přinejlepším stovky lidí. I řadoví odboráři zjevně tuší to, co prezident: balíček je ve skutečnosti tak měkký, že přes veškeré mediální „haló“ kolem něj ve skutečnosti nikomu životní úroveň výrazněji nesníží.

Prezident se tedy vlastně jen veřejnosti snaží „vyslat signál“, že je ve vztahu k vládě jejím hlasem – hlasem veřejnosti. K tomu však slova nepostačí. Bude třeba činů. Pokud prezident chce, aby jej veřejnost vnímala jako svůj hlas, bude muset být konkrétnější – a tím pádem vyvíjet na vládu hmatatelnější tlak. A hlavně se bude muset do sporu s vládou dostat, tedy k vetování se vskutku odhodlat. Nemusí to být zrovna v souvislosti s balíčkem. Ale čím déle bude prezident pouze dělat „bububu“, aniž by pak tu či onu legislativu vetoval, tím nižší budou jeho šance, že jej veřejnost bude jako svůj hlas vnímat. Vzpomeňme, že už ve věci zmíněného seškrtání mimořádné valorizace se z prezidentových vyjádření mohlo zdát, že i svým činem vystoupí proti němu, leč nakonec tak neučinil.    

Bude-li jednou ovšem prezident něco zásadnějšího vetovat, a zejména pak v ekonomické a sociální oblasti, bude se muset rozhodnout, hlasem jaké veřejnosti – které její části – chce být. Pokud by nyní – čistě hypoteticky – vetoval balíček s tím, že málo, pokud vůbec ozdravuje veřejné finance, postaví se na stranu té části veřejnosti, jež žádá razantnější škrty a razantnější konsolidaci. Tím pádem si ale proti sobě postaví tu (jinou) část veřejnosti – třeba důchodce –, která už teď míní, že vláda se „hojí“ na ní. Protože další škrty, které by vetováním prezident fakticky žádal, mohou znamenat další zátěž na vybranou socioekonomickou skupinu (nebo skupiny). Pocit této skupiny (či skupin), že prezident Pavel je jejím (jejich) prezidentem, pak nutně oslábne.

Pro prezidenta je tak z více důvodů nejpohodlnější balíček nakonec prostě podepsat. Jeho obecné formulace, které zatím v dané věci vypustil, mu k tomuto podpisu zjevně už nyní připravují půdu. I když na část veřejnosti mohou působit tak, že prezident vládě nic zadarmo nedaruje a že skutečně koketuje s myšlenkou vetování balíčku.           

Lukáš Kovanda
Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Bude mít Ethereum hodnotu 10 000 dolarů dříve než Bitcoin 100 000 dolarů
    Ethereum a Bitcoin jsou rozhodně největší hvězdy kryptotrhu. Tyto dvě měny s celkovou tržní kapitalizací 1,4 bilionu dolarů ovládají více než polovinu kryptotrhu ve výši ceny 2,4 bilionu dolarů.
  • Bude mít FC Liverpool vlastního krypto sponzora?
    Už nějakou dobu svět digitálních aktiv spolupracuje se sportem a díky několika sponzorským projektům se tak utvrzuje vzájemná důvěra a vznikají tak i nové projekty. S trochou nadsázky můžeme říci, že sportovnímu týmu, který nějakým způsobem nepracuje s NFT nebo některou z kryptoburz, chybí vlak zisků a popularity.
  • Bude mít Kazatomprom - největší producent uranu prospěch ze spolupráce s Čínou?
    Největší světový producent uranu, kazašská společnost Kazatomprom (KAP.UK), kótovaná na londýnské burze cenných papírů, minulý týden oznámila, že první várka jaderného paliva AFA 3G TM byla odeslána ze závodu na výrobu jaderného paliva Ulba do Číny. Akcie společnosti si vedou o něco lépe než průměr indexu FTSE:
  • Bude nová předpověď ceny BTC Edwarda Snowdena opět přesná?
    V pondělí Edward Snowden svým fanouškům na Twitteru sdělil „poprvé po nějaké době začínám pociťovat touhu vrátit se” s cenou bitcoinu pohybující se okolo 16 500 dolarů.
  • Bude obranný sektor profitovať z napätia?
    Prízrak ozbrojeného konfliktu, často spôsobený expanzívnou politikou mocností ako Rusko, bol vždy príčinou paniky medzi investormi a viedol k výpredajom na burzách. Ozbrojené konflikty vždy zaručovali vysoké zisky spoločnostiam z obranného sektora, ktoré poskytujú technológie a vybavenie potrebné na vedenie vojny vo veľkom meradle.
  • Bude pokračovat spekulativní mánie kolem kryptoměn?
    Kryptoměny v roce 2017 rozdrtily veškeré předpovědi a ovládly novinové titulky. Rok 2018 bude však pro tento dospívající obor mnohem složitější, přestože doteď rostl milníkovými skoky. Buď bude rozvíjející se trh s krypto aktivy „zničen“ nebo nadále poroste. Optimisté čekají, že se trh dostane až k bilionu USD, zatímco pesimisté předpokládají rostoucí vliv regulace a možná i přímý zákaz kryptoměn. To v případě, že se monetární orgány rozhodnou, že se tato oblast vymkla kontrole a představuje přímé ohrožené monopolu na peníze.
  • Bude pokračovat volatilita na burze z minulého týdne?
    V uplynulém týdnu jsme byli svědky vysoké volatility, která odstartovala začátkem týdne propadem na čínské burze. Násl...
  • Bude pokračovat výprodej na technologiích?
    Technologické akcie navázaly na horší minulý týden a vstoupily do nového týdne výprodejem, který i druhou seanci v tomto týdnu akceleruje. Důvodem jsou opět vyšší výnosy z amerických vládních dluhopisů a přeliv kapitálu do hodnotových akcií, kde investoři vidí mnohem větší prostor pro růst. Kam až bude propad na technologiích pokračovat? Nebo jsme teprve na začátku většího propadu? To jsou hlavní otázky posledních dní.
  • Bude pokračovat vzestupný trend ceny bitcoinu?
    Cena bitcoinu se pokouší o nový růst nad úroveň 42 200 USD. Jakmile BTC překoná zónu odporu 43 350 dolarů, mohl by v nejbližší době prudce vzrůst.
  • Bude poptávka z Číny hnacím motorem nového investičního trendu v oblasti dopravy? 🚢
    Světové ceny nákladní dopravy zůstávají na nízké úrovni, a to i navzdory otevření čínské ekonomiky po pandemii. Čína však vykazuje zlepšení v měkkých údajích, jako jsou indexy PMI, a slabé údaje o dovozu výrobků mohou souviset s využitím vlastních zásob. Jak těchto informací využít a které společnosti se vyplatí sledovat?
  • Bude pro další kolo kvantitativního uvolňování rozhodující britské HDP za 3. čtvrtletí?
    Co se děje?Evropské akciové trhy otevřou dnes s největší pravděpodobností o 0,3 % níže, protože uzav...
  • Bude projekt Nord Stream pokračovat? "Dvojka" vzbuzuje obavy východu Evropy
    Plynovod Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa, funguje právě pět let. Plynovod vede z ruského Vyborgu do německého Lubminu, který leží nedaleko Greifswaldu na severovýchodě Německa. Jeho délka dosahuje 1 224 kilometrů a první větev plynovodu byla uvedena do provozu v listopadu 2011, druhá v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Klíčovým zdrojem plynovodu je obří pole Južno-Russkoje v severozápadní Sibiři.
  • Bude rast výnosov z dlhopisov pokračovať?
    Október je globálne dlhopisy zatiaľ mimoriadne slabým mesiacom. Index výkonnosti dlhopisov zaznamenal v doterajšom priebehu mesiaca jeden z najväčších poklesov v posledných rokoch. A keďže ceny a výnosy sa vyvíjajú inverzne, tak to pre výnosy znamená rast (@queenofchartz):
  • Bude rok 2023 rokem vodíku?
    Vodík mnozí považují za řešení, které během nadcházející dekády umožní dekarbonizaci ekonomiky. Akcie, které mají co do činění s vodíkem, zahájily letošní rok výrazným posílením, za nímž stojí několik velkých průmyslových objednávek. To naznačuje, že by se mohl vodík v tomto roce konečně prosadit ve velkém. Obnovitelné zdroje je sice možné budovat rychleji než jaderné elektrárny a ve srovnání se spalováním zemního plynu jsou ekologičtější, nepředstavují ale stabilní zdroj energie.
  • Bude rok 2024 rokem drahých kovů?
    Rok 2023 byl pro drahé kovy náročný. Ačkoli zlato zaznamenalo 13% nárůst hodnoty, stříbro stagnovalo, platina klesala a palladium ztratilo až polovinu své hodnoty.* Tato spíše pesimistická nálada se může v roce 2024 změnit. Hlavními faktory, které by měly působit ve prospěch růstu, jsou politika centrálních bank, která naznačuje postupné uvolňování, a poptávka investorů po investičních produktech, které sledují vývoj tržních cen těchto komodit.
  • Bude ropa atakovat minima roku 2008 ještě letos?
    ROPAPodle Energy Information Administration se zásoby ropy drží na vysokých úrovních stejně jako před 80 léty a v USA ...
  • BUDE SE HISTORIE OPAKOVAT? 🔴 To nejhorší prý teprve přijde | Kam se vyplatí investovat? 🎯
    Týdenní videokomentář: Forex, komodity, akcie, indexy a kryptoměny.
  • Bude se historie opakovat? Úvod roku na trzích zatím velmi dobrý
    Nový rok začínáme bez zásadních dat a událostí, když revize evropských PMI investoři přešli bez vážné reakce. Zároveň aktivitu drží dole absence Ameriky, kde se trhy rozjedou až zítra. To však nezabránilo evropským akciím a dluhopisům ve velmi slušném růstu. 
  • Bude sladkou Francii řídit Thatcherová v kalhotách?
    Fran„ois Fillon zvítězil v souboji expremiérů a ponese prapor francouzské konzervativní pravice v prezidentských volbách v příštím roce. Voličům slibuje menší stát a bolestivé reformy. Damoklův meč visí i nad proslulým 35 hodinovým týdnem. Stoupenci tradiční pravice ale na slova politického veterána o „svobodě a činu“ zareagovali.
  • Bude Slovinsko pátou zemí žádající o pomoc? Tamní ministr financí chce akčnější ECB
    „Slovinsko má problémy, a může potřebovat pomoc Evropské unie,“ překvapila reportéry svými otevřenými slo...
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
Dukascopy new