Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?

Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.

Titulek časopisu The Economist tehdy znamenal budíček pro německou politiku, která byla po letech po sjednocení Německa ještě oslněná ekonomicky úspěšnými roky a odmítala jakékoli reformy. Ty nakonec provedla vláda tehdejšího kancléře Gerharda Schrödera (sociální demokraté - SPD), mimo jiné prostřednictvím reformy trhu práce známé jako Hartz IV v roce 2005.

O 14 let později se situace oficiálně změnila. Skupina ekonomů z Berlína a Londýna nazvala esej o stavu německé ekonomiky "Od evropského nemocného muže k ekonomické superstar". Teď se ale výrok o nemocném muži Evropy na stránky novin vrací.

Index mnichovského institutu Ifo, který měří ekonomickou náladu v zemi a je zásadní pro hodnocení výhledu ekonomiky, vykázal v červenci pokles už třetí měsíc po sobě. Na 9000 dotázaných manažerů zhodnotilo současnou situaci svých firem i výhled na příštích šest měsíců jako horší. "Situace německé ekonomiky se zhoršuje," řekl šéf Ifo Clemens Fuest.

Nejen výzkumníci Ifo předpovídají, že HDP v aktuálním třetím čtvrtletí opět klesne. Podle hlavního ekonoma Commerzbank Jörga Krämera je situace jasná. "Bohužel není naděje na zlepšení," řekl Krämer agentuře Reuters.

Alexander Krüger ze společnosti Hauck Aufhäuser Lampe Privatbank to vidí stejně. "Problém je v tom, že ekonomická produkce se stále pohybuje kolem úrovní před pandemií," míní Krüger. V jiných zemích, také v eurozóně, je přitom výroba už často vyšší.

"Německo jednoznačně zaostává za evropským ekonomickým vlakem,“ řekl Jens-Oliver Niklasch z Landesbank Baden-Württemberg (LBBW).

A extrémně špatně si země vede nejen v rámci eurozóny, ale i ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Německo letos jedinou velkou zemí, jejíž ekonomika klesne. Největší obavy nyní vyvolává průmysl, který byl pýchou země. Představuje poměrně velký podíl na HDP, kolem 24 procent, a dlouhodobě trpí celosvětovým propadem. Snížení poptávky ze strany zahraničních zákazníků pociťují zejména odvětví silně závislá na exportu, jako je strojírenství a automobilový průmysl.

Očekávané oživení důležitého čínského trhu po pandemii covidu-19 nenastalo, protože Číňané také raději šetří. V současné době se německé výrobní společnosti stále vzpamatovávají z velkého nahromadění objednávek a obrovských problémů v dodavatelském řetězci, které se navršily v důsledku pandemie. Tyto objednávky by však měly být brzy vyřízeny a nové přicházejí stále méně často. Od března do května se objednávky oproti předchozím třem měsícům snížily o něco přes šest procent.

Pokles německé ekonomiky má mnoho příčin. Jednou z nich je měnová politika centrálních bank. Strážci měn se výrazným zvyšováním úrokových sazeb snaží omezit inflaci. To zvyšuje náklady na úvěry pro podniky a spotřebitele. Také se tak brzdí stavebnictví, které je pro Německo důležité, a klesá ochota firem investovat. Účelem zvyšování úrokových sazeb je ale právě "zpomalení" ekonomické dynamiky.

Se stejnou situací se přitom musejí vypořádat i další země eurozóny, jako je Francie a Španělsko, které jsou na tom ale lépe. "Všichni naši evropští sousedé mají dynamičtější hospodářské cykly,“ říká Moritz Schularick, nový prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW).

Rozvoj německé ekonomiky brzdí spíše problémy strukturálního charakteru. Kdysi úspěšný obchodní model (dovoz levné energie - hlavně z Ruska - levné materiály, jejich zpracování a export kvalitního drahého zboží) už nefunguje. Několik krizí v posledních letech (pandemie covidu-19, problémy dodavatelského řetězce, ruská válka na Ukrajině a její důsledky) nemilosrdně odhalily slabiny německého obchodního modelu. Jejich seznam je ale ještě delší. Podniky s vysokou spotřebou energie (a není jich málo) trpí vysokými náklady na energii. Ti, kteří přesunuli výrobu, se nevracejí. Drahá energie je však jen jedním z problémů.

Aktuální studie DZ Bank poukazuje především na ohrožení německého sektoru malých a středních podniků – běžně označovaného jako "páteř německé ekonomiky". Autoři studie uvádějí silný mix nevýhod: kromě cen energií je zmiňován nedostatek specializované pracovní síly, ale také přehnaná byrokracie, vysoké daně a chátrající infrastruktura včetně průtahů v procesu digitalizace. Dalším faktorem je stárnutí populace. Jak nedávno řekl prezident Německé obchodní a průmyslové komory Peter Adrian agentuře DPA: "Téměř celá naše ekonomika postrádá důvěru v ziskovost investic tváří v tvář vysokým nákladům a někdy i protichůdným předpisům v Německu."

Možné východisko z tohoto dilematu představuje Schularick v článku na webu IfW: "Pokud se Německo nechce stát 'nemocným mužem Evropy‘ musí znovu odvážně nasměrovat své úsilí do průmyslových odvětví budoucnosti místo toho, aby za miliardy bojácně udržovalo energeticky náročná průmyslová odvětví z minulosti." Schularick také tvrdí, že se musí rychle odstranit deficity a promarněné příležitosti z poslední dekády. "Je čas řešit podivnou zaostalost ve všech digitálních oblastech, prudký pokles akceschopnosti státu, zaostalost veřejné infrastruktury a nedostatek životaschopné strategie, jak zlepšit nedostatek bytů a podpořit imigraci, abychom čelili dopadům stárnutí pracující populace," upozorňuje expert IfW.

Zdroj: Reuters, ČTK, The Economist, IfW, DPA, Rzeczpospolita, Commerzbank, Ifo, Hauck Aufhäuser Lampe Privatbank, LBBW

Čtěte více

• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou
  Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Největší letošní nabídka akcií v Evropě se chystá v Rumunsku
  V Rumunsku se chystá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii tamního akciového trhu a letošní největší IPO v celé Evropě. Na trh vstoupí největší rumunský producent energie Hidroelectrica. Rumunský trh ušel v posledních letech dlouhou cestu - od marginálního obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica mluví nejen v tomto regionu, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Řada čínských investic v Británii nevyšla
  Když bývalý britský ministr financí George Osborne před čtyřmi lety navštívil Peking, zavládlo optimistické přesvědčení, že čínské investice oživí města na severu Británie. V některých případech se tento optimismus ukázal být neopodstatněný, napsal list Financial Times (FT).
• Řada evropských zemí zahájí očkování proti covidu-19
  V řadě zemí EU dnes začne očkování proti covidu-19 vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, které je podle řady expertů jedinou možností, jak vrátit život v Evropě do normálních kolejí. První dávky dostanou lidé například ve Francii, Španělsku, Německu, Portugalsku, Slovensku, Řecku či Polsku.
• Řada politiků vyhlíží konec ochranných opatření proti koronaviru
  I přes nadále strmě stoupající počet nakažených koronavirem po téměř celém světě již někteří politici hovoří o uvolňování ochranných opatření proti šíření nákazy, jež tvrdě dopadají na světovou ekonomiku. Rekordní balíček na pomoc místnímu hospodářství schválil v noci na dnešek americký Senát. Počet nakažených v USA se blíží k hranici 70.000, přes 1000 lidí tam COVID-19 podlehlo. Více než 4000 obětí eviduje Španělsko, kde nakažených přibylo za 24 hodin přes 8600. V České republice se počet lidí s koronavirem zvýšil za středu o rekordních 291 pacientů.
• Řada států chystá bezprecedentní hospodářská opatření
  Německo, Spojené státy, Británie, ale i Česká republika a další země chystají rozsáhlá opatření na podporu svých ekonomik, těžce zasažených rychle se šířícím koronavirem. Jejich objem je často bezprecedentní a překonává i ta opatření, která vlády zaváděly v období světové finanční krize po roce 2008. Za normálních okolností by podpůrná opatření v tak obrovské výši vlády patrně nemohly nikdy prosadit.
• Řada švédských firem se vrací k vyplácení dividend
  Švédské firmy se potýkají s menšími problémy, než se čekalo, a řada z nich už se i vrátila k vyplácení dividend. Týká se to například výrobce nářadí Husqvarna, podobný plán má i firma Holmen, která se zabývá lesním hospodářstvím, či realitní společnosti Kungsleden a Wallenstam. Napsala to agentura Bloomberg.
• Řada továren zůstává v Číně kvůli novému koronaviru zavřená
  Řada továren v Číně zůstává po novoročním volnu, které bylo prodlouženo kvůli epidemii nového koronaviru, zavřená i dnes. Místní úřady se tím snaží zamezit šíření nákazy. Zastavení provozů dopadá na druhou největší světovou ekonomiku a globální dodavatelský řetězec. Automobilky se potýkají s nedostatkem součástek od čínských dodavatelů. Podle odhadu Citibank se kvůli zmíněným omezením do práce v úterý bude moct vrátit jen 30 procent čínské pracovní síly.
• Řecká burza zůstává uzavřená
  Řecký akciový trh dnes navzdory obnovení provozu bank zůstane uzavřený. Uvedla to mluvčí aténské burzy...
• Řecká centrální banka očekává konec recese
  Řecká centrální banka dnes zlepšila svou prognózu ekonomického růstu země na letošní a příští rok...
• Řecká centrální banka varuje před Grexitem
  Zadlužené Řecko se den před jednáním ministrů financí zemí eurozóny nijak nepřiblížilo klíčové dohodě s...
• Řecká dohoda: Sporné zůstává snižování penzí
  Řecko se dohodl na všech požadavcích k dohodě o druhém záchranném úvěru s výjimkou krácení některých penzí.