Daně z příjmů fyzických osob

19.07.2020 Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení v prvním pololetí klesly meziročně o 12,6 procenta, tedy o 65,2 miliardy, na 454,2 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 188 miliard korun, meziročně o 12,2 miliardy korun méně. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 24,7 miliardy méně, celkem 74,4 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci června.

20.12.2023 Vstupujeme do roku 2024, který bude rokem řady daňových změn. Od zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob až po omezení daňových výhod pro rodiny a zaměstnance - tyto a další změny budou mít rozsáhlý dopad na ekonomický život v České republice. Jaké jsou podle odborníků poradenské skupiny Moore Czech Republic ty nejzásadnější změny a jaký bude jejich dopad?

21.04.2020 Česká republika doposud investovala do záchrany ekonomiky postižené koronavirovou krizí výrazně nižší částky než jednotlivé členské státy EU, uvedli dnes ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Česká vláda přitom podle nich může být díky nízkému zadlužení daleko aktivnější. Proto vyzvaly vládu, aby poskytla malým a středním podnikům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění minimálně do ledna 2021 nebo plošně poskytla garantované úvěry pro zasažené sektory.

24.03.2022 Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP. Návrh vypracovalo ministerstvo financí, které tak reaguje na ekonomické dopady války na Ukrajině. Roční náklady na chystané daňové změny se odhadují na 15 miliard zlotých (bezmála 78 miliard Kč).

14.06.2023 Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč). Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.

12.03.2019 Řecko musí pokračovat v nedokončených reformách hospodářství, aby snížilo rizika ohrožující ekonomické oživení ve střednědobém horizontu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond ve své první zprávě o řecké ekonomice od doby, kdy země ukončila svůj třetí záchranný program. V letošním roce má ekonomika vzrůst o 2,4 procenta a příští rok tempo růstu zpomalí na 2,2 procenta.

03.02.2020 Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Příjmová strana státního rozpočtu zaostávala oproti plánu již loni, a ani letos nebude situace příznivější. Ekonomika bude zpomalovat, což sníží výběr daní. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).

03.02.2020 Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Výsledek z minulého roku byl výrazně lepší, když rozpočet skončil v plusu o 8,8 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie.

02.12.2019 Listopadové plnění státní kasy nedopadlo právě příznivě, když skončilo minusem na úrovni 38,6 mld. Kč. Jedná se o nejhorší výsledek od roku 2014 a poměrně dramatické meziměsíční zvýšení schodku o plných 19 mld. Kč. V návaznosti na předchozí trend za plánovanými příjmy významně zaostává výběr daní. Konkrétně zde proporčně k 11 měsícům roku schází více než 36 mld. Kč, přičemž největší výpadek nastal u daní z příjmů právnických osob, kde chybí zhruba 15 mld. Kč. Plnit se ovšem nedaří ani daň z příjmu fyzických osob, DPH, či pojistné na sociální zabezpečení. Aktuální míra (ne)plnění plánovaných příjmů prakticky nemá v posledních letech českého hospodaření obdoby. K posunu oproti předchozím měsícům došlo alespoň ve výběru spotřební daně, kde se podařilo předchozí výpadky dohnat. Naproti tomu výdaje státu se přibližně drží nastavené trajektorie, s výjimkou výdajů investičních, které za plánem zaostávají.

01.10.2019 Schodek rozpočtu zaznamenal nejvyšší zářijovou hodnotu od roku 2014, když dosáhl 21 mld. Kč. Aktuální výsledky potvrzují trend pozorovaný v předchozích měsících, a totiž že příjmy se nedaří plnit podle původního plánu. Zatímco v případě daně z příjmu právnických osob se oproti předchozím měsícům výběr zlepšil, ostatní daně znatelně zaostávají, když se např. na dani z příjmu fyzických osob po uplynutí tří čtvrtin rozpočtového období vybralo jen necelých 72 %. Ještě výraznější je manko u DPH, kde se nevybralo ani 70 % plánovaných příjmů. Naproti tomu výdaje státu plánovaného tempa dosahují, hlavně ty neinvestiční. U kapitálových výdajů pak evidujeme výdaje pod plánem, jak je u českého rozpočtu obvyklé.