Letošek by měl být pro stavební sektor lepší

Čtěte více

• Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu
  Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo BankNa pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky p...
• Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu
  Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo BankNa pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky p...
• Letos bude Valentýn chudší: obchodníci a restaurace přijdou kvůli covidu na valentýnských tržbách o 800 milionů korun. Nadmíru dařit se ale bude květinářstvím
  Dnes, 9. února, začíná vrcholné období valentýnských nákupů. Bude končit 14. února, tedy v Den svatého Valentýna, ve „svátek všech zamilovaných“.
• Léto se s bitcoinem nemazlí
  Bitcoin měl minulý týden navzdory krátké rally na začátku týdne opět potíže a během sedmi dnů se obchodoval převážně beze změny. Kryptoměna začala minulý týden nad úrovní 25 700 amerických dolarů a vystoupala na více než 26 200 dolarů, nicméně klesla opět zhruba na úroveň, kde začala, protože objem obchodů a důvěra na trhu jsou mírné.
• Letos patrně rekordně zdraží potraviny, výrobci nyní přepisují ceníky výrazně nahoru. Loni potraviny v ČR zdražily o necelé procento, což je vzhledem k obecné rapidní inflaci neudržitelné
  Je to až k nevíře, ale potraviny (a nealkoholické nápoje) zdražily loni jen o 0,8 procenta. Tedy takřka neznatelně. Ze základních položek typu bydlení, energií, oblečení a obuvi, dopravy, zdraví, stravování a ubytování, rekreace a kultury, bytového vybavení a dalších takřka všechno loni zdražovalo výrazněji než právě potraviny. Jakákoli radost je však předčasná. Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“. Před letošní cenovou bouří v oblasti cen potravin.
• Letos se bude investovat do udržitelného rozvoje, dolar půjde dolů
  I v roce 2020 budou investiční svět ovlivňovat geopolitická rizika v podobě brexitu a obchodních válek mezi USA a Čínou, v listopadu se přidají americké prezidentské volby. Nadále lze očekávat růst akciových indexů, i když ne v takovém měřítku jako za poslední dekádu, komodity budou spíše stagnovat. Postupně oslabí americký dolar, potenciál růstu má australský dolar a libra bude velmi turbulentní. Ukazuje to analýza společnosti Purple Trading.
• Letos se urodí méně obilovin
  „Letošní úroda obilovin bude podprůměrná. Lze očekávat, že dojde ke zdražování pekárenských výrobků,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letos se začne těžit z nových nalezišť plynu
  Šéf sekce retailu MND Lukáš Pokrupa potvrdil, že se z nových nalezišť plynu objevených před dvěma lety začne těžit na přelomu tohoto roku.
• Letos už bez zvyšování sazeb? Koruně to nevadí. Čeká se na Fed
  Komentář Vladimíra Tomšíka dnes nabídl alternativu k projekcím vyšších úrokových sazeb. Viceguvernér ČNB uvedl, že si banka může dovolit s další akcí vyčkat, až s utahováním začne i ECB. Tomšík přímo říká, že při plnění prognózy je možné, že už pro žádné další zvyšování hlasovat nebude. V bankovní radě mu přitom vyprší mandát na konci letošního roku. Pro rok příští ovšem viceguvernér vidí prostor pro rychlejší růst sazeb v souvislosti s přísnější politikou ECB.
• Letos zůstanou ceny ropy nejspíš stabilní, ale s určitými komplikacemi
  Obecně se nepředpokládá, že by se letos ceny ropy výrazně změnily, ale nad tímto výhledem se vznášejí 2 velké otazníky: Bude mít Čína pracovníky k oživení své ekonomiky, jelikož uvolňuje svá omezení Covid? Zůstanou americké energetické společnosti zaměřující se na frakování u své nedávné neochoty financovat další drahý ropný boom?
• Letošek může být pro akciové trhy znovu rekordní
  Očekává se největší vstup na burzu v historii. Společnosti v USA, Evropě i v Asii využívají příznivého ekonomického vývoje a přebytku peněz, jenž mají investoři k dispozici a snaží se jej zhodnotit.
• Letošní akciové poklesy má na svědomí nárůst rizikové averze
  Globálním akciovým trhům se v letošním roce příliš nedaří. Globální akciový index MSCI All Country World je od začátku roku přibližně v 6% mínusu. Mezi klíčové důvody akciových poklesů patří zpomalující dynamika růstu celé světové ekonomiky, obchodní válka mezi USA a Čínou, zpomalující růst čínské ekonomiky (přispívá k růstu světového HDP bezprecedentní jednou třetinou), zvyšování úrokových sazeb americkým Fedem a korespondující zpřísňování měnových podmínek amerického dolaru, dále měnové krize v Argentině a Turecku, obavy z neřízeného Brexitu a nejistota ohledně italského rozpočtu a obrovské zadluženosti.
• Letošní akciové zisky jsou impozantní. Euforii však může zastavit výsledková sezóna
  „Pro nejbližší vývoj na trzích bude klíčový průběh právě začínající výsledkové sezóny ve Spojených státech. Investoři se rovněž musí připravit na tvrdší rétoriku prezidenta Donalda Trumpa, která se začne proměňovat s blížícími se volbami nejmocnější hlavy státu,“ říká Senior Equity Trader BHS Jan Němeček.
• Letošní březen byl nejsmrtelnějším měsícem v takřka třicetileté historii samostatné České republiky
  Letošní březen byl nejsmrtelnějším měsícem v historii České republiky počítané od jejího vzniku v roce 1993. V březnu zemřelo 16 657 lidí. Důvodem je pochopitelně pandemie onemocnění covid-19. Před propuknutím pandemie loni v březnu představoval nejsmrtelnější měsíc historie ČR prosinec 1995, kdy si svoji krutou daň vybrala tehdejší chřipková epidemie.
• Letošnímu Davosu bude absolutně dominovat klima, silnější slovo než kdy jindy budou mít ženy a teenageři
  Letošnímu Světovému ekonomickému fóru v Davosu, které dnes začíná, budou více než kdy jindy v jeho padesátileté historii dominovat environmentální témata. Jestliže se loni někteří ušklíbli, že setkání hlav států, miliardářů (letos těch dolarových bude 119), šéfů nadnárodních podniků a aktivistických teenagerů (letos jich bude 10, včetně Grety Thunbergové) ve švýcarském alpském středisku by se mohlo přejmenovat na „Světové environmentální fórum“, letos to platí ještě více.
• Letošnímu výkonu české ekonomiky svědčí vakcinace, zrušení superhrubé mzdy, ale i statistický efekt loňské nízké základny
  Český statistický úřad dnes potvrdil svá dřívější, předběžná čísla k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Tuzemské hospodářství meziročně ztratilo 2,1 procenta svého výkonu, mezičtvrtletně pak 0,3 procenta.
• Letošní Nobelova cena upevňuje dominanci amerických ekonomů mezi laureáty. Milgrom s Wilsonem jí získávají za koncipování aukčních mechanismů, užívaných například při dražbě kmitočtů mobilních sítí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získávají dva američtí ekonomové, Paul Milgrom a Robert Wilson. Upevňují tak dominanci amerických ekonomů mezi laureáty této ceny, jež se udílí nepřetržitě od roku 1969. Dominanci Spojených států ještě zvýrazňuje fakt, že řada neamerických oceněných působí na univerzitách právě ve Spojených státech působí.
• Letošní rok byl z pohledu IPO nejlepší za 21 let
  „Díky uvolněným politikám centrálních bank je na trzích obří množství peněz, které hledá své uplatnění ve světě investic. To v letošním roce umožnilo rekordnímu množství firem úspěšně vstoupit na burzu. Největší zájem byl o technologické společnosti,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Letošní růst Číny stanoven na 6,5 %
  Čínský premiér Li Kche-čchiang uvedl, že letošní cíl růstu ekonomiky je 6,5 procenta, což je o půl procenta méně, než horní hranice loňského předpokladu. Dále přislíbil omezení těžby uhlí a oceli a zároveň varoval před snahou o obchodní protekcionismus některých západních vlád. Peking letos chystá reformy, které by měly přinést lék na rostoucí zadluženost země. Mezi ty by měly patřit stimulace domácí spotřeby a omezení vládních investic. Zmírnění tempa růstu ekonomiky bude následkem transformace silně průmyslově a exportně zaměřené ekonomiky a poklesem silných vládních investic. Cílem bude naopak podpora domácí spotřeby. Čína plánuje vytvořit až 11 milionů nových pracovních míst.
• Letošní schodek může být i 375 miliard korun. Hrozí Česku „řecký scénář“?
  Fialova vláda za prvních devět měsíců vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když pro letošek počítá rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto předchozích 280 miliard. Přitom v tom týdnu sněmovní rozpočtový výbor podpořil dva koaliční pozměňovací návrhy, které letošní schodek státního rozpočtu navyšují na 375 miliard korun. O těchto návrzích rozhodnou poslanci příští týden.