Nord Streamem 1 zřejmě začne znovu proudit plyn, Kreml nevylučuje další přerušení

Čtěte více

• NOK a CAD pod tlakem hrozby recese
  Navzdory slabé seanci na regulovaných trzích přináší dnešní devizová seance výrazné oslabení kanadského dolaru a norské koruny. Tento jev je zajímavý, protože tyto měny jsou označovány za zástupné ukazatele trhu s ropou, který v poslední době silně posiluje na vlně většího snížení produkce ze strany OPEC+.
• Nokia bez znatelné tržní reakce na partnerství s Nvidií
  Finská telekomunikační společnost a výrobce chytrých telefonů Nokia (NOKIA.FI) oznámila, že na mobilních sítích spolupracuje s Nvidií (NVDA.US). Nokia říká, že spolupráce umožní konstrukci aplikací AI a pomůže přinést služby umělé inteligence do telekomunikačního sektoru. Podle oznámení společnosti tato spolupráce prozkoumá, jak umělá inteligence může hrát transformační roli v budoucnosti telekomunikačního průmyslu. Akcie Nokie na zprávu zareagovaly prudkým nárůstem, který byl ale rychle vymazán a akcie se opět obchodují na stejné úrovni.
• Nokia klesá o 5 % po slabých výsledcích za 3. čtvrtletí 📉
  Akcie výrobce smartphonů a technologií Nokia (NOKIA.FI) jsou dnes pod tlakem, protože společnost zklamala svými výsledky. Čistý zisk meziročně klesl o 69 %.
• NOKIA (NOK $6,32)
  Podle nedávné zprávy server POLITICO je pravděpodobné, že prezident Donald Trump podepíše nařízení, které zakazuje používání čínských telekomunikačních zařízení pro bezdrátové sítě v USA. Předpokládá se, že příkaz bude příští týden podepsán před Mobile World Congress, který je naplánován na 25. až 28. února v Barceloně ve Španělsku.
• Nokia plánuje masové propouštění
  „Nokia byla v letech 1998 až 2011 největším výrobcem mobilních telefonů na světě. Společnost však nedokázala zachytit nástup éry chytrých telefonů a svou pozici postupně ztratila. Dnes se Nokia zaměřuje na budování sítí 5G, ale i v tomto odvětví jí začíná ujíždět vlak,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• NOK ztrácí po nižším CPI; ECB zruší kapitálové požadavky pro některé banky!
  Inflace měřená indexem spotřebitelských cen v srpnu dosáhla 4,8 % r/r, zatímco se očekávalo 5,4 % r/r. Meziměsíční dynamika činila -0,8 % oproti očekávání -0,3 %. Jádrová m/m inflace poklesla o -0,6 % oproti očekávaným -0,3 % (meziroční údaj na úrovni 6,3 % oproti očekávaným 6,6 %). Data dobrá z měnového pohledu, což snižuje šanci na další zvýšení (NOK ztrácí vůči USD, který je nejhůře výkonnou měnou G7).
• Nominální mzdy zvolnily své tempo
  Nominální mzdy zvolnily své tempo ze 7,1 % (Q3 2023) na 6,3 % (Q4 2023). To je o něco výraznější růst, než jsme čekali my (6,0 %) i ČNB (6,2 %). Navíc pohled do struktury ukazuje, že mezi jednotlivými odvětvími zůstávají značné rozdíly a obecně rychleji roste dynamika mezd v tržních službách, které vykazují nejvyšší setrvačnost inflační dynamiky. To vše jsou spíše další důvody pro lehkou obezřetnost při snižování úrokových sazeb v nejbližších kvartálech. Jak jsme předpokládali, o něco rychleji rostou mzdy v tržních odvětvích.
• No nového roku vstoupila ekonomika s obavami
  „Do nového roku vstoupila česká ekonomika s obavami. Indikátor důvěry v českou ekonomiku, který sestavuje Český statistický úřad, se v lednu meziměsíčně snížil o 1,3 bodu na hodnotu 92,5. V posledním čtvrtletí loňského roku přitom třikrát po sobě rostl.
• Noonan (Írsky minister financií)
  "Neočakávame zníženie úrokovej miery na na...
• Nordea: Koruna zůstane slabá, větší posílení jí nedovolí ČNB
  Českou měnu v následujících měsících žádná rally nečeká, Česká národní banka totiž bude nadále usilovat o...
• Nord Stream začal posílat malé množství plynu!
  Nord Stream ukazuje, že do Evropy bylo přeneseno malé množství plynu, které má testovat těsnost plynovodu. Nord Stream taktéž naznačuje, že se připravuje dodávat plyn, proto upravuje tlak v potrubí. Samozřejmě je nutno zmínit, že plyn i nadále zůstane silnou zbraní Ruska vůči Evropské unii.
• Nord Stream 2 by podle šéfa Uniperu mohl být schválen v polovině 2022
  Plynovod Nord Stream 2, který má přepravovat ruský plyn do Německa, by mohl být schválen v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru s německým listem Rheinische Post ředitel firmy Uniper, která je jedním z finančních podporovatelů projektu, Klaus-Dieter Maubach.
• Nord Stream 2 čeká na stavební povolení v Dánsku
  Dlouhodobě diskutovaný plynovod Nord Stream 2 má spojit Rusko s Německem a vede po dně Baltského moře. Nyní je postaveno 1 900 kilometrů a denně se plynovod prodlouží o další 4 kilometry. Zdvojené potrubí kopíruje trasu dosavadního plynovodu Nord Stream a zbývá položit 2 460 kilometrů trubic. Plynovod kritizují Spojené státy, Polsko, Ukrajina a další země, že vzniká velká závislost na Rusku. Koncem roku měl být plynovod uveden do provozu. Nyní se čeká na dánské úřady, které stále nevydaly povolení ke stavbě v dánských vodách.
• Nord Stream 2 je připraven k exportu zemního plynu, oznámil Putin
  Plynovod Nord Stream 2 je připraven k exportu zemního plynu, oznámil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Kontroverzní projekt dokončený v září podle něj v Evropě pomůže snížit cenu této suroviny, která dosáhla rekordních hodnot. Plynovod čeká na souhlas německých úřadů.
• Norges bank překvapivě zvýšila sazbu o 50bps
  Norská centrální banka dnes překvapivě zvýšila svoji depozitní sazbu o 50bps na 3,75 %, přičemž trhy očekávaly zvýšení o 25bps.
• Normalizace měnové politiky ECB bude pokračovat
  Přestože se od dnešního zasedání ECB žádná zásadní změna v nastavení měnové politiky nečeká, na pozadí akcelerujících inflačních tlaků nelze vyloučit další posun komunikace jestřábím směrem. Březnová inflace v eurozóně totiž opětovně překvapila svou dynamikou a meziročně se vyšplhala již na 7,5 %. Rozhodování ECB však významně komplikuje stagflační šok v podobě války na Ukrajině, který sice dále zvyšuje cenové tlaky, zároveň ale působí ve směru nižšího růstu, jak potvrzují březnové předstihové indikátory v eurozóně.
• Normalizace v USA a její dopad na globální ekonomiku
  Americkou ekonomiku ovlivňuje vývoj v zahraničí prostřednictvím obchodních i finančních kanálů. Asi jedna osmina zboží a služeb produkovaných v USA směřuje na zahraniční trhy a velká část agregátní poptávky v americké ekonomice tak závisí na spotřebě v zahraničí a investicích v jiných zemích. K tomu se přidává vysoká propojenost amerických a zahraničních finančních institucí včetně bank a pojišťoven. Vývoj na zahraničních trzích se tak rychle promítá do cen amerických investičních aktiv. Příkladem může být vývoj během krize v eurozóně, která se v americké ekonomice rychle promítla utažením finančních podmínek.
• Nórom sa v investovaní náramne darí!
  Nórsky najväčší vládny fond aktív (tzv. sovereign wealth fund) dosiahol v utorok úctyhodnú hodnotu až 1 bilión (trillion) USD. Smerom nahor ho potlačil hlavne globálny rast akcií ako aj slabší Americký dolár.
• Norové zbohatli na ropě, ale ta nyní ztrácí jejich důvěru
  Norové na ropě obrovsky zbohatli. Nyní ale už nechtějí, aby jejich rezerva vytvořená na horší časy vydělávala právě na ropných firmách. Největší problém je, že mají nyní jejich akcie v držení fondu gigantickou hodnotu, asi kolem 35 miliard dolarů. Plánovaný odklon od současných investic do ropy a plynu je ale mnohem obtížnější operace, než když šlo o jinou komoditu, třeba o uhlí.
• Norská centrální banka sazby nemění
  Norská centrální banka dnes ráno zahájila měnový rok 2023 jako první z centrálních bank vyspělých ekonomik. Norges Bank (NB) zahájila cyklus zpřísňování měnové politiky v září 2021. Zpočátku se řídila tradičním scénářem: zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pouze na zasedáních, na kterých byly předloženy nové prognózy. Od června loňského roku však tempo zrychlilo.