Zamrazilová: Ke vstupu Česka do eurozóny musí být širší politická shoda

Ke vstupu České republiky do eurozóny musí být širší politická shoda, proces přijetí eura je dlouhý a náročný. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to dnes řekla viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová. Obsadit pozici národního koordinátora pro euro podle ní má smysl až tehdy, kdy se stanoví datum vstupu ČR do eurozóny. Doplnila, že by proces zavedení eura v Česku urychlilo povýšení zákona o rozpočtové zodpovědnosti na úroveň ústavního zákona.

Přijetí eura podle Zamrazilové nelze stihnout za jedno volební období. Proto je nutné, aby panovala širší shoda a další politická reprezentace změny nezarazila. "Není nic horšího než se k nějakému kroku přihlásit a pak to o dva roky později někdo zarazí," uvedla. Jakýkoliv obrat ve směřování Česka k euru by podle Zamrazilové bylo také "pozvánkou pro spekulanty s českou měnou".

Jednou z podmínek pro přijetí eura je stabilizace veřejných financí, řekla dále Zamrazilová. Veřejné finance podle ní ale musí být stabilizované dlouhodobě a ne jen do momentu, kdy Česko euro přijme. Tomu by pomohlo, kdyby se zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšil na úroveň ústavního zákona, dodala.

S povýšením zákona souhlasil také bývalý viceguvernér ČNB Marek Mora. Zároveň uvedl, že euro Česko ekonomicky nespasí, ale ani mu výrazně neublíží. Otázku, zda by euro Česku pomohlo s tlumením inflace, je podle něj potřeba hodnotit s delším odstupem. Například krok ČNB ponechat delší dobu vyšší úrokové sazby ale ke zpomalení inflace přispělo, dodal. Kdyby Česko mělo úrokové sazby na úrovni, jak ji stanovila Evropská centrální banka, inflace by byla vyšší, řekl.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v ČT minulý týden uvedl, že Česko zřejmě letos vykáže deficit veřejných financí vůči HDP na úrovni 2,2 procenta a bude plnit jedno z maastrichtských kritérií pro přijetí eura, které stanovuje maximálně tři procenta.

Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.

Debata o zavedení eura zesílila po novoročním projevu prezidenta Petra Pavla, podle kterého je společná evropská měna logickou budoucností. Vyzval k tomu, aby Česko začalo dělat konkrétní kroky k zavedení eura. Například podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale nemá přijetí společné evropské měny nyní smysl řešit, řekl už dříve.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Zaměstnanost v Německu loni vystoupila na nový rekord
  Zaměstnanost v Německu se loni zvýšila nejvíce za deset let. Díky příznivé situaci na trhu práce tak spotřeba nahradila vývoz na pozici hlavního motoru růstu největší evropské ekonomiky. Počet pracovních sil se zvýšil o 638.000, což je o 1,5 procenta, a dostal se na rekordních 44,3 milionu. Vyplývá to z dnešních údajů spolkového statistického úřadu. Důvodem vzestupu je růst zaměstnanosti cizinců, žen a seniorů. Řada sektorů se ale dál potýká s nedostatkem pracovních sil.
• Zaměstnanost v USA je jako před recesí
  Americká ekonomika v květnu vytvořila zhruba 217.000 nových pracovních míst. Obnovila se tak už všechna pracovní...
• Zaměstnanost v USA v prosinci dál rostla
  V americkém soukromém sektoru vzniklo v prosinci 241.000 nových pracovních míst, což bylo více, než...
• Zaměstnanost v zemích OECD je vysoká
  Počet zaměstnaných v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) už je vyšší než před poslední velkou krizí z konce minulého desetiletí. Vzhledem ke stagnaci mezd u lidí s nízkými a středními příjmy se však otevírají nůžky mezi příjmovými kategoriemi a rozmáhají se obavy, že lidé s nejvyššími příjmy mají nepřiměřený podíl na přínosu z hospodářského růstu. Vyplývá to z dnešní zprávy OECD.
• Zaměstnavatelé v USA oznámili v lednu největší propouštění za dva roky
  Američtí zaměstnavatelé v lednu oznámili největší propouštění za dva roky. Technologické firmy totiž rušily pracovní místa druhým nejvyšším tempem za dobu, kdy se tyto údaje sledují, aby se připravily na možnou hospodářskou recesi. Vplývá to ze zprávy agentury Challenger, Gray & Christmas. Celkem podniky nahlásily, že propustí 102.943 zaměstnanců, což byl více než dvojnásobek počtu oznámeného v prosinci a o 440 procent více než loni v lednu. Technologický sektor měl na počtu oznámených propouštění podíl 41 procent.
• Zaměstnavatelé v USA vytvořili méně míst
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech vytvořili v březnu 129.000 nových pracovních míst. Bylo jich nejméně od září 2017 a méně, než čekali analytici. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila organizace ADP.
• Zamíří AUD/NZD k rezistenci obchodního pásma?
  Měnový pár AUD/NZD se na denním grafu obchoduje v bočním trendu mezi supportem 1,0375 a rezistencí 1,0725. AUD/NZD se dokázal před několika dny odrazit směrem vzhůru od zmíněného supportu obchodního pásma a během příštích dnů by mohl naopak otestovat rezistenci obchodního pásma. Indikátor Stochastic aktuálně směřuje vzhůru, což značí převahu býků a tedy další možný růst. Nicméně Stochastic již zároveň atakuje překoupenou oblast a pokud by se otočil směrem dolů, mohli by na řadu přijít znovu medvědi. Aby AUD/NZD dále posílil, musel by navíc překonat S/R zónu uprostřed obchodního pásma, která se nachází okolo minoritní psychologické úrovně 1,0550. Dočkáme se růstu měnového páru směrem k rezistenci obchodního pásma?
• Zamíří EUR/USD k hladině 1,2000?
  Analytici ze společnosti ING (oddělení FX Strategy Research) předpokládají, že Evropská centrální banka (ECB) na svém zítřejším zasedání oznámí omezování programu kvantitativního uvolňování, který bude trvat déle, ale v menším objemu než původně. Analytici ING očekávají, že ECB bude nakupovat aktiva ve výši 25 miliard eur do konce příštího roku. Měnový pár EUR/USD by podle nich v reakci mohl posílit a otestovat hladinu 1,2000.
• Zamíří EUR/USD v tomto týdnu vzhůru?
  Společnost ING (oddělení FX Strategy Research) poskytla svůj pohled na měnový pár EUR/USD. U tohoto měnového páru nastává otázka, zda dokáže v tomto týdnu prolomit směrem vzhůru rezistenci obchodního pásma, ve kterém se obchoduje od roku 2015. Tato rezistence leží okolo 1,1714 a k jejímu proražení mohou podle ING přispět pozitivní data z eurozóny, více holubičí komentáře z americké centrální banky (Fed), horší výsledek amerického hrubého domácího produktu (HDP) za druhý kvartál nebo růst politické nejistoty ve Spojených státech. Ačkoliv jsou toto zmíněné faktory, které by mohly vyvolat růst EUR/USD, tak podle ING je potřeba kombinace těchto faktorů, abychom viděli jasné posílení tohoto měnového páru v tomto týdnu.
• Zamíří USD/JPY nad SMA 100?
  Zamíří měnový pár USD/JPY nad hodinový klouzavý průměr SMA 100? Měnový pár zamířil nad SMA 100 již...
• Zamrazilová: Letošní lednová inflace bude v ČR jednociferná a začínat trojkou
  Letošní lednová inflace bude v ČR jednociferná a začínat trojkou. Není moc důvodů, proč by inflace měla překvapit směrem nahoru. Na dnešní konferenci Investiční výhledy 2024 společnosti Emun to řekla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Doufá, že ČNB bude na každém svém dalším měnovém zasedání moci uvolnit měnovou politiku alespoň o čtvrt procentního bodu.
• Zamrazilová: Měnová politika byla slabší, než by si centrální banky přály
  Ekonomický vývoj v Česku a na Slovensku naznačuje, že měnová politika možná byla v současné inflační epizodě slabší, než by si centrální banky přály. Na Česko-Slovenském ekonomickém fóru v Praze to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Poukázala přitom na podobnou výši inflace v obou zemích, přestože měly odlišnou měnovou politiku, když Slovensko je na rozdíl od Česka členem eurozóny.
• Zamrazilová: Předpoví-li ČNB růst mezd o 10 pct, hrozí zpřísnění měnové politiky
  Pokud by nová prognóza České národní banky v květnu předpověděla růst mezd o deset procent, musela by centrální banka velmi vážně uvažovat o zpřísnění měnové politiky. Poslancům ze sněmovního rozpočtového výboru to dnes řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, když jim představovala zprávu o měnové politice z letošního února. Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.
• Za německou kritikou ECB je podle analytiků politika
  Kritika politiky levných peněz Evropské centrální banky (ECB), která v poslední době zaznívala z Německa, má co...
• Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a plyn, řekl šéf Naftogazu
  Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl včera v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj "měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě".
• Západní firmy chtějí snížit dominanci Číny investicemi do syntetického grafitu
  Firmy ve Spojených státech a v Evropě si vybraly nový způsob, jak se vypořádat s nadvládou Číny v dodávkách grafitu, který je důležitou složkou většiny baterií pro elektromobily. Investují do výroby syntetického grafitu, podle odborníků to ale bude těžký boj, uvedla agentura Reuters.
• Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad
  Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.
• Západní sankce připravily běloruskou ekonomiku o miliardy z vývozu
  Západní sankce zablokovaly prakticky veškerý běloruský vývoz do Evropské unie a Severní Ameriky. Roční ztráty tím způsobené dosahují 16 až 18 miliard dolarů (asi 380-428 miliard Kč), uvedl běloruský premiér Raman Haloučanka v televizním rozhovoru podle státní agentury BelTA.
• Západní sankce ruské ekonomice v konečném důsledku prospějí, řekl Putin
  Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem. Zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř každý den.
• Západoafrické země se dohodly na novém plánu na zavedení jednotné měny
  Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se dohodli na novém plánu na zavedení jednotné měny v roce 2027. Oznámil to včera prezident komise společenství Jean-Claude Brou.