Tento článek píši hlavně jako reakci na článek „Trading v běžném životě“ od autora Zdendis a také na diskuzi ve vlákně „Nasdaq 100 e-mini challenge“, která probíhala hlavně 18.07. Je to spíš pohled na druhou stranu mince, o které se pořád velmi málo mluví a píše. Proti článku nic nemám, četl jsem ho a jde o dobře napsané postřehy a snad autorovi nebude vadit, když použiji některé jeho věty.
Trading je více než peníze, jde zřejmě o určitou cestu, kterou si člověk vytyčí, musí ji pořádně promyslet a v podstatě k ní přistupovat jak k jinému byznysu. To se však většinou neděje a tak můžou vzniknout velké životní tragédie a zoufalství. Na to by se zapomínat nemělo a mělo by se to více zdůrazňovat.
Obchodní principy získané tvorbou systému a změnou životního postoje k penězům, se určitě může dál aplikovat do života, ale myslím, že jde spíš o celkové nastavení člověka a jeho práci s penězi. Nicméně toto platí i naopak, že pokud se bude trading brát jako hazard k čemuž většinou aspoň v začátcích dochází, tak toto hazardování na trzích se může lehce přenést do života stylem gamblingu s vlastním životem a ne jen vlastním, ale i s životy nejbližších, kterých se „traderův“ gambling přímo týká.
Říká se, že je tenká hranice mezi láskou a nenávistí a zde to platí také a možná i více. Ta hranice hlavně v začátcích je mezi gamblingem a tvorbou něčeho co by se mohlo jednou stát seriozním obchodním přístupem, velmi tenká a zde je obrovský problém toho, že je to těžko rozeznatelné, kdy se už jedná o seriozní podnikání, nebo přehnanou dokola omývající motivací podobných článků. Nemyslím si, že tyto články jsou špatné, ale měly by se vzájemně doplňovat s realistickými upřímnými příběhy lidí, kterým to dobře nedopadlo a museli s tím skoncovat z jakýchkoli důvodů. Tady se ale samozřejmě naráží na fakt, že těmto lidem, se o tom psát pochopitelně nechce, proto ty negativní reálný příběhy zůstávají skryty a tak nám zbývají jen ty všechny věčně motivující články.
Kdo ví přesně čím to je, že zrovna trading se tolik spojuje s filozofováním a psychologií. Třeba pokud bych začínal s podnikáním v gastronomii, tak moc nebudu hledat motivující články o tom jak se někomu povedlo otevřít tuhle a tamtu restauraci a jsou šťastní a bohatí. Takový články samozřejmě jsou, ale spíš jde o určitou senzaci, případně propagaci atd. Kde kdo si rád přečte článek třeba o Pohlreichovi (kuchař, majitel restaurací, ano šéfe) a někdo si jeho rady dokonce začne spojovat s tradingem a hledat v tou souvislosti a opět se motivovat. Když tedy budu otevírat hospodu, tak prostě budu mít vizi, budu seriozně počítat s tím, že to bude těžké a bude to vyžadovat spoustu odhodlaní energie a času. V tradingu to ale u většiny takto neprobíhá, prostě se to zkusí a z téhle zkoušky může vzniknout závislot na klikání po obrazovce a přehlížení faktu, že nám ubíhá život kolem a my s tím nic neděláme, jen klikáme a motivujeme se navzájem, že to jednou dopadne dobře.
K tomuto se dost hodí komentář (možná pro někoho drsný) od DanWensen právě ve vlákně „Nasdaq 100 e-mini challenge“ od autora Kpet, ve kterém se zajímavě diskutovalo 18.07., ve zkratce: pokud je snaha už dost dlouhodobá a výsledky se prostě nedostavují, tak je zřejmě potřeba se zamyslet, jestli to za to stojí a jestli to příliš nepoškozuje život můj či dokonce rodiny.
Slýcháme a občas čteme o případech, kdy došlo k velkým zadlužením a dokonce i k šáhnutí na život poté co „trader“ prodělal i kalhoty. Možná mnozí z vás takový případ znáte osobně. Myslím, že není dobře, že se o tom více nepíše. Nechtěl jsem zas označit trading jako činnost, která by snad podněcovala k sebevraždám a proto bychom se toho měli bát, ale spíš bych rád poukázal na to, že lidé velmi lehce sklouznou k závislostem různých druhů a nechci se nikoho dotknout, ale zrovna my Češi patříme mezi alkoholovou velmoc, (v alkoholismu patříme k nadprůměru), takže možná k těm závislostem máme blízko a proto i závislost z onoho kliku na obrazovku a vidina naskakujících „rychlých“ peněz je právě ten problém, který je těžký si přiznat a odpoutat se od něho.
Vždy jsem tvrdil a i psal, že si nedokážu představit začínajícího obchodníka s rodinou a závazky s tím spojeny, jak se snaží s našetřenými několika desítky tisíc, něco na trzích vymyslet a dosáhnout nirvány onoho blahobytu a volnosti.
Teď ještě pár úvah na zamyšlenou. Není spíš prostě lehčí a do života, (který nejspíš máme jen jeden), přínosnější za ty peníze třeba jet na několik hezkých cest za mořem? Proč vlastně trading už od začátku nebereme seriozně, ale jen něco kam zkusmo nahrajeme virtuální peníze a zkusíme štěstí? Proč spěcháme, nečteme podmínky, neuděláme si přehled o rizicích s tím spojených, nepromyslíme taktiku a neuděláme si prostě byznys plán, který každý seriozní podnikání má mít? Proč diskutujeme o nesmyslech, jestli je něco možné a hádáme se o neověřených faktech a snažíme se motivovat k nesmyslným počínáním, bez toho aniž bychom věděli, co doopravdy děláme? Kolik vlastně začátečníků vůbec ví, co vlastně vytváří cenu, proč se děje to co se zrovna děje na trhu a co vlastně má hledat a dělat když se něco stane?
Celý tento byznys je silně rizikový a je stále velmi špatně prezentován a jen samé motivační články tomu podle mě škodí. Jsem zvědav na vaše názory a případně i na zkušenosti s kterými se podělíte.
