Makroekonomické modely

05.01.2024 Ve druhém článku pokračuji ve zkoumání světa fundamentální analýzy (FA) a prohlubuji naše chápání jeho klíčových aspektů. V předchozím článku jsme se seznámili se základy této důležité metody analýzy trhů a pochopili, proč hraje v investování nezastupitelnou roli. Nyní však přejdeme k hlavním pilířům FA, které nám umožňují lépe pochopit a předvídat pohyb trhů.

02.08.2019 Česká národní banka dnes představila detaily své nové makroekonomické prognózy postavené na aktualizované verzi jejího predikčního modelu. Centrální banka v ní zlepšila výhled růstu HDP České republiky pro letošní i příští rok o desetinu procentního bodu na 2,6, potažmo 2,9 %. Její optimismus vychází hlavně z předpokladu solidního výkonu zemí eurozóny, kde počítá s růstem o 1,2 % pro rok 2019 a 1,5 % pro 2020, zatímco my očekáváme zpomalení z 1,1 % na 1,0 %. Nesdílíme tak ani odhad bankéřů na nadcházející žně pro české exportéry, kterým věští růst dokonce o 7 %. I pro vývoj kurzu české měny ČNB očekává pozvolné posilování, ačkoliv mírně snížila jeho tempo. Dle našeho názoru je výhled centrální banky skutečně příliš optimistický a to hlavně s ohledem na situaci v eurozóně a intenzitu českého exportu. Poslední údaje z Německa ukazují na pokračující ochlazování ekonomické aktivity a podobně ani české předstihové indikátory zatím nevěstí obrat k lepšímu, když například poslední index PMI pro Českou republiku vykázal nejnižší hodnotu za 10 let. Výhledu do blízké budoucnosti nepomáhá ani pokračující mezinárodní napětí spojené s konflikty mezi USA a Čínou či s nekonečným odcházením Spojeného království z EU. Český růst tak v letošním roce odhadujeme na 2,4 %, v tom příštím na 2,2 % a koruna podle nás dále mírně oslabí.

26.11.2010 Vysokoškolskí súdruhovia a euroKeď sa už včera zdal...

22.06.2023 Interní model společnosti Fidelity International ukazuje, že dluhopisové fundamenty a ocenění od pandemie lépe předpovídají investiční výnosy než nálada, což odráží měnící se tržní a makroekonomické podmínky.

21.12.2022 Bankovní rada ČNB stejně ponechala 2T repo sazbu již šestý měsíc v řadě beze změny. Současně rozhodla, o tom, bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potřeba intervencí ze strany ČNB ve prospěch silnější koruny ale upadá s tím, jak korunu opouští globální depreciační tlaky.

21.12.2022 ČNB v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 7 %. Současně bylo rozhodnuto o tom, že centrální banka bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potřeba intervencí ze strany ČNB ve prospěch silnější koruny ale upadá s tím, jak korunu opouští globální depreciační tlaky.

26.05.2022 IDEA: Skandinávské akciové trhy dlouhodobě dosahují lepších výsledků (viz graf), přičemž v posledních 15 letech byl severský trh sedmkrát nejvíce výkonný ze všech vyspělých zemí světa. Vedou si tak vysoko nad očekávání, neboť tvoří pouhá 2 % světového HDP a tržní kapitalizace a 0,3 % populace.

03.12.2020 Koruna dnes oslabila k euru a dál posílila vůči dolaru. K americké měně se už ve středu dostala na nejsilnější úroveň od poloviny září 2018. Kolem 17:00 se obchodovala v kurzech 26,42 Kč/EUR a 21,72 Kč/USD, vůči euru tak proti středečnímu závěru tři haléře ztratila, naopak k dolaru deset haléřů získala. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online.

23.03.2022 Spotřebitelská důvěra v eurozóně zřejmě poklesla v důsledku negativních ekonomických dopadů války na Ukrajině. Avšak například v porovnání s příchodem pandemie, kdy se index spotřebitelské důvěry propadl během dvou měsíců o 15,5 bodů, očekáváme mírnější efekt: z únorových -8,8 bodů se index podle nás dostal na -11,8. Spotřebitelská důvěra totiž byla v eurozóně na ústupu už v závěru minulého roku především kvůli zvyšující se inflaci. Ruská válka na Ukrajině tento problém ještě umocňuje a k tomu ohrožuje ekonomické oživení.

03.11.2022 Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech dnes hlasovalo pět členů bankovní rady České národní banky (ČNB), dva žádali její zvýšení na 7,75 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl, podle kterého v bankovní radě převládla snaha zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. Na příštím zasedání bankovní rady se podle Michla rozhodne, zda sazby zůstanou zachovány nebo se zvýší. Guvernér očekává, že v příštím roce se budou úrokové sazby postupně snižovat.