DPA: Inflace v Turecku - když se z másla a masa stane luxus

Když se Sabri Yavuz vydá ráno prodávat na trh bílé zelí a citrony, už ví, že se večer vrátí domů s málo penězi. Na stole před ním leží hromady zelných hlávek, lidé ale nic nekupují, mnozí si stěžují na ceny. Yavuz coby otec rodiny často neví, jak dál. Míra inflace v Turecku nedávno překročila 64 procent a v příštích měsících pravděpodobně dál poroste. To přivádí zejména lidi ze středních a nižších vrstev do existenční krize, píše agentura DPA.

"Nemůžeme vyjít," stěžuje si pětačtyřicetiletý Yavuz, který prodává na trhu v Istanbulu.

Příčinou vysoké inflace je hospodářská politika, kterou v minulosti prosazoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten požadoval nízké úrokové sazby za každou cenu. Inflace prudce vzrostla a v říjnu 2021 dosáhla více než 85 procent. Teprve po volbách loni v květnu a změně v čele centrální banky a ministerstva hospodářství zahájil Erdogan změnu kurzu. Klíčová úroková sazba se výrazně zvýšila a v současné době činí 42,5 procenta. Boj proti inflaci si však žádá vytrvalost.

Skutečnost, že pro mnoho lidí je situace finančně mnohem napjatější, je patrná i v supermarketech, kde někdy máslo, zubní pastu, olivový olej a dětskou výživu v regálech jistí alarm. V loňském roce vytvořil designér Mahir Akkoyun samolepku, která vyjadřovala jeho nespokojenost se zvyšováním cen. Stálo na ní "Je tento výrobek příliš drahý? Poděkuj Erdoganovi" a vedle byla fotografie tureckého prezidenta. Autor byl rychle zatčen a obviněn, ale soud ho viny zbavil.

Zejména bydlení se pro mnoho lidí stalo nedostupným. Loni v listopadu byly jeho ceny v celé zemi v průměru o 86,5 procenta vyšší než v předchozím roce. Podle statistik nezaznamenala žádná jiná země OECD ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku tak prudký nárůst nájemného jako Turecko. Vzhledem k tomu, že zvyšování nájemného je zákonem omezeno na 25 procent, snaží se mnoho pronajímatelů své nájemníky všemožně vystěhovat. Civilní soudy jsou podle zpráv zaplaveny žalobami za vystěhování z nájmu.

Na krizi v oblasti nemovitostí si nedávno v rozhovoru, který vyvolal rozruch, postěžovala i guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová. V Istanbulu se jí nepodařilo sehnat cenově dostupné bydlení, a proto se přestěhovala zpět ke své matce. Šéfka centrální banky podle zpráv z médií vydělává kolem 5000 eur měsíčně (přes 123.000 Kč), což je jeden z důvodů, proč se její výroky setkaly s velkým nepochopením, například u lidí s nízkými příjmy.

Erol Güneş prodává kabelky na trzích šest dní v týdnu. "V Turecku patříme k nejnižší třídě. Máme se špatně, bohatí se mají dobře. Ale nikdo se to neodváží říct. Kdo to řekne, je za dvě minuty ve vězení," říká padesátiletý Kurd a otec dvou dětí. S penězi se snaží vyjít za pomoci deseti kreditních karet v peněžence. Zatím dluží 200.000 lir (asi 150.000 Kč). Tak jako on to dělají všichni.

Koncem prosince dohnaly dluhy tohoto dvaačtyřicetiletého otce čtyř dětí k tomu, že skočil ze třetího patra istanbulského nákupního centra do foyer. Držel se parapetu a křičel: "Mám hlad, moje děti mají hlad, jsem zadlužený". Vyvázl tehdy s těžkým zraněním.

"Inflace ničí střední třídu a vede k extrémům. Bohatí bohatnou, chudí chudnou," říká ekonom Şeref Oguz. V pouličních průzkumech lidé uvádějí, že chodí spát hladoví a ve věku nad 70 let musejí znovu začít pracovat, protože jim důchod nestačí na přežití. Minimální mzda, kterou podle vlády dostává 37 procent lidí, byla nedávno zvýšena na 17.002 lir (12.700 Kč). Odbory tuto částku kritizují jako příliš nízkou. Podle dělnické organizace Türk-Is činila hranice chudoby v prosinci 47.000 lir (přes 35.000 Kč).

Oguz nevěří vládní prognóze, že inflace do konce roku klesne na 34 procent. Pochybuje, že vláda bude mít dostatečnou sílu k tomu, aby s inflací bojovala. "K jejímu dlouhodobému snížení je třeba striktně pokračovat v ortodoxní hospodářské politice. Zároveň musí vláda opustit populistickou rétoriku a prosazovat razantní úsporný kurz ve veřejných výdajích," řekl.

V loňském roce vláda opakovaně rozdávala miliardové předvolební dary. Pozorovatelé předpokládají, že hluboko do kapes sáhne i před celostátními komunálními volbami, které se budou konat 31. března, aby vyhrála například v Istanbulu, což je v Turecku nejlidnatější provincie.

Zdroj: Reuters, ČTK, DPA

Čtěte více

• Dow Jones - Intradenní výhled 9.9.2016
  Preferovaný scénář: Krátké (short) pozice pod 18 470 s cílem na 18 300 a dále pak až na 18 265...
• Dow Jones na rekord čekal přes rok
  Přednímu indexu amerických akcií Dow Jones Industrial Average trvalo déle než rok, než se v úterý vyhoupl...
• Dow Jones překonal hranici 21.000 bodů
  Americké akciové trhy dnes obnovily růst a stoupají na nové rekordy, Dow Jonesův index poprvé překonal hranici 21.000 bodů. Investory na Wall Street i na dalších světových burzách podpořil úterní projev prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu.
• Dow Jonesův akciový index poprvé překonal 29.000 bodů
  Akcie ve Spojených státech pokračují v lámání rekordů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, během dnešního obchodování poprvé ve své historii překročil hranici 29.000 bodů.
• Dow Jonesův index poprvé překonal hranici 23.000 bodů
  Akcie v USA pokračují v lámání rekordů. Dow Jonesův index, který zahrnuje třicet předních amerických podniků, dnes poprvé překonal hranici 23.000 bodů. Index vystoupil až na 23.002,20 bodu. Poté však o část zisků přišel.
• Dow Jonesův index poprvé v historii překonal hranici 20.000 bodů
  Americké akcie dnes pokračují v růstu a Dow Jonesův index poprvé v historii překonal psychologicky důležitou hranici 20.000 bodů. Na nová maxima vystoupily také akciové indexy S&P 500 a Nasdaq Composite.
• Dow Jones zažil největší návrat od roku 1933
  Americký akciový index Dow Jones se dokázal po bouřlivém začátku letošního roku vrátit na konci čtvrtletí...
• Down Jones - Intradenní výhled 25.10.2022
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 30 860 s cílem na 31860 a dále pak až na 32 240.
• DPA: EU seškrtá seznam zemí vedených jako daňové ráje
  Evropská unie vyškrtne ze seznamu daňových oáz britské zámořské území Anguilla a ostrovní státy Dominika a Seychely. Podle zdrojů agentury DPA se na tom shodli zástupci unijní sedmadvacítky.
• DPA: Evropa chce prosadit rychlé zavedení globální digitální daně
  Německo, Francie a další evropské země se snaží prosadit rychlou globální daňovou reformu, která by zajistila spravedlivější zdanění velkých digitálních společností, jako je Google, Apple, Amazon či Facebook. Velké digitální firmy teď dosahují vysokých zisků ve státech, kde nemají oficiální sídlo. Podle odhadů díky tomu platí na daních méně než polovinu ve srovnání s průmyslovými podniky, uvedla včera agentura DPA.
• DPA: Koronavirus se v SRN potvrdil u 21.600 lidí, přes 70 zemřelo
  Počet prokázaných případů nákazy koronavirem v Německu včera podle agentury DPA překročil 20.000 a vyšplhal se na více než 21.600. Mrtvých, kteří zemřeli na nemoc COVID-19, je přes 70. Kvůli zvládnutí krize německá vláda výrazně upraví letošní rozpočet, jeho výdajová stránka stoupne o téměř 123 miliard eur (3,4 bilionu korun).
• DPA: Německá ekonomika by podle analytiků mohla klesnout o 5 pct.
  Německá ekonomika by podle analytiků mohla v letošním roce kvůli koronaviru klesnout zhruba o pět procent, tedy podobným tempem jako v roce 2009, kdy ji zasáhla globální finanční krize. Informuje o tom dnes agentura DPA. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
• DPA: Německá vláda sníží odhad letošního růstu ekonomiky
  Německá vláda sníží odhad letošního růstu ekonomiky na 2,6 z dubnových 3,5 procenta. Na příští rok pak výhled zvedne na 4,1 z dřívějších 3,6 procenta. Uvádějí to zdroje agentury DPA. Končící ministr financí Peter Altmaier čísla představí na středeční tiskové konferenci.
• DPA: Německé instituty sníží odhad letošního růstu HDP
  Přední německé hospodářské instituty sníží odhad letošního růstu německé ekonomiky o polovinu...
• DPA: Německo chce v příštím roce dát na regulaci cen energií 83 miliard eur
  Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.
• DPA: Německo se chystá v prosinci poskytnout firmám 17 miliard eur
  Německá spolková vláda plánuje v prosinci v případě předpokládaného prodloužení koronavirových restrikcí poskytnout dotčeným podnikům další finanční pomoc v objemu kolem 17 miliard eur (zhruba 446 miliard Kč). Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.
• DPA: Objem programu obnovy EU by mohl být nižší, než se navrhovalo
  Objem programu, který má ekonomikám Evropské unie pomoci překonat negativní dopady koronavirové krize, by mohl být výrazně nižší, než se původně navrhovalo. Podle francouzských diplomatů jsou totiž německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron připraveni snížit plánovaný objem nevratných plateb o 100 miliard eur na 400 miliard eur (zhruba 10,6 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura DPA.
• DPA: Ruská ekonomika roste, ale dopady války na Ukrajině jsou stále citelnější
  Ruská ekonomika sice navzdory západním sankcím roste, ale zásluhu na tom má především zbrojní průmysl. Slábnoucí rubl, klesající kupní síla, omezenější vývoz ropy a plynu a stále vyšší náklady na dovoz dávají Rusům čím dál více pocítit dopady rok a půl trvající války na Ukrajině. Ruská média o tom nyní otevřeně informují, přestože stát ekonomická data často tají. Dalším tématem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, protože migranti zemi opouštějí s ohledem na ekonomické problémy a někdy i hrozbu odvodu, píše agentura DPA.
• DPA: Vývoz z Německa míří za celý rok opět k rekordu
  Vývoz z Německa navzdory mezinárodním obchodním sporům a listopadové stagnaci by za celý rok mohl být opět rekordní. Za 11 měsíců loňského roku se vývoz zvýšil o 3,7 procenta na 1,222 bilionu eur (31,3 bilionu Kč). Za rok 2017 už přitom činil rekordních 1,279 bilionu eur, uvedla dnes agentura DPA.
• Draghi bude držet úroky nadále na minimu
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze...