Analytici jsou před jednáním ČNB rozděleni, část čeká první pokles sazeb

Názory analytiků na postoj bankovní rady České národní banky (ČNB) k nastavení úrokových sazeb se rozcházejí. Část odborníků oslovených ČTK předpokládá, že rada ve čtvrtek zahájí cyklus snižování základní úrokové sazby jejím poklesem o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta. Další ale upozorňuji na makroekonomická rizika a očekávají v listopadu ještě stabilitu sazeb, první krok směrem k nižším sazbám podle nich přijde později. Guvernér ČNB Aleš Michl v říjnu v debatě se studenty ve Zlíně nevyloučil žádnou možnost při rozhodování bankovní rady.

"Prakticky všechna ekonomická data aktuálně ukazují na možnost zahájit proces snižování úrokových sazeb. Meziměsíční inflace je v Česku již zhruba půl roku klidná a nachází se na úrovních srovnatelných se zcela běžnými lety v historii. Utlumené maloobchodní tržby, mzdový vývoj i chatrná kondice celé ekonomiky činí potenciální opětovné vzedmutí inflace méně pravděpodobným. K opatrnosti bude bankéře nabádat téměř výhradně obava, že by inflace mohla chytit druhý dech v lednu příštího roku, kdy dojde ke standardnímu novoročnímu přecenění zboží a služeb. Pokud by ovšem chtěla bankovní rada vyčkat na data o lednové inflaci, musela by své rozhodnutí pozdržet až do březnového pravidelného zasedání, což se jeví jako neúměrně opožděná reakce," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Očekává proto, že bankovní rada sazbu sníží na 6,75 procenta.

Podobný názor má i analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška. "Snížení netrpělivě vyhlížejí všichni, kdo musí kvůli vysokým sazbám platit zvýšené úroky ze svých půjček, naproti tomu věřitelé možná doufají v delší setrvání na současných úrovních. Projevuje se to i na kurzu české koruny, ta v posledních dnech třeba vůči euru oslabuje, větší šanci totiž trh vidí ve snížení sazeb. Jak se rozhodnou, možná ještě nevědí ani sami centrální bankéři. Po více než roce vysokých sazeb a ruku v ruce s rychle klesající inflací jsou ale očekávání na snížení sazeb velká. Právě to by mohlo být pro ČNB klíčovým faktorem, proč se nakonec pro snížení sazeb rozhodnout," míní.

Opačný názor zastává zemský ředitel 4fin Vratislav Jůza. "I když finanční trh očekává brzký pokles úrokových sazeb, čemuž nasvědčuje i oslabující koruna, jejich snížení na příštím zasedání bankovní rady ČNB neočekávám. Sice zřejmě budou radní po delší době diskutovat o možném snížení 14denní repo sazby, ale lze předpokládat, že se nenajde pro toto rozhodnutí potřebná většina. Přeci jen strašák vyšší inflace tu stále přetrvává," uvedl.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler připomněl, že odhadovaná inflace na horizontu měnové politiky ČNB, tedy za rok až rok a půl, už je natolik nízká, že umožňuje centrální bance začít sazby snižovat. "Proti tomu však stojí řada nejistot a zejména lednové přecenění cen, které nelze v současnosti věrohodně odhadnout, a také komunikační nepříjemnosti pramenící z toho, že po případném listopadovém snížení sazeb bude zveřejněna říjnová inflace, která opět vzroste. Ačkoli tak bankovní rada na svém posledním měnovém jednání v září cestu ke snížení sazeb v listopadu nechala otevřenou, poslední komentáře a balancování bankovní rady mírně naznačují, že sazby v příštím týdnu setrvají ještě na současné úrovni a dolů půjdou v prosinci, případně až v únoru příštího roku," uvedl.

Na očekávaný říjnový růst meziroční inflace upozorňují i analytici Komerční banky. "Bankovní rada dosud ve své komunikaci kladla velký důraz na meziroční inflaci a začátek snižování sazeb podmiňovala jejím jasným směřováním ke dvouprocentnímu cíli. Zrychlení inflace oznámené krátce po možném listopadovém snížení úrokových sazeb by tak pro bankovní radu mohlo být problematické z pohledu komunikace tohoto rozhodnutí široké veřejnosti," připomněli. K poklesu sazeb podle nich ČNB sáhne až příští rok.

Hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová upozornila i na aktuální geopolitické souvislosti, které by mohly působit proinflačně, zejména konflikt na Blízkém východě. "Proto nakonec na zasedání 2. listopadu očekáváme ponechání základní úrokové sazby dále beze změny na sedmi procentech, a to až do konce letošního roku," uvedla.

Zdroj: Reuters, ČTK, Cyrrus, FinGO, Portu, 4fin, Komerční banka

Čtěte více

• Analytici: Inflace klesla nad očekávání díky zlevnění potravin a energií
  Pokles inflace v září předčil očekávání trhu, když meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 6,9 procenta po srpnových 8,5 procenta. Za výrazným snížením inflace stojí zejména zlevnění potravin a energií, shodují se analytici oslovení ČTK. Vývoj cen podle nich posílí argumenty, aby Česká národní banka (ČNB) ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent.
• Analytici: Inflace může být za celý rok nejvyšší od roku 2008
  Inflace v Česku zůstává zvýšená a za celý rok může být nejvyšší od roku 2008, odhadují někteří analytici oslovení dnes ČTK. Za rok 2020 bude podle jejich odhadu nad třemi procenty. Ke dvěma procentům by měla klesnout až v příštím roce. Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu mírně zpomalily meziroční růst na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta.
• Analytici: Inflace může vystoupat až k 15 procentům kolem poloviny roku
  Inflace zřejmě nadále poroste a může dosáhnout až 15 procent. Vrchol lze přitom očekávat kolem poloviny roku. Po zbytek roku ale meziroční růst spotřebitelských cen zůstane i tak dvouciferný. Ke dvěma procentům by se mohla inflace přiblížit nejdříve v polovině příštího roku. Navíc dnešní data jsou zároveň impulzem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z reakcí ekonomů na dnešní údaje o březnové inflaci.
• Analytici: Inflace potvrdila, že konec intervencí byl správný
  Údaje o březnové inflaci podle analytiků oslovených ČTK potvrzují, že rozhodnutí ČNB ukončit kurzový závazek minulý týden bylo správné. Inflace by podle většiny ekonomů měla v dalších měsících zůstat nad dvěma procenty, její růst ale bude brzdit posilování koruny. Proto také podle nich centrální banka nemusí spěchat se zvyšováním úrokových sazeb.
• Analytici: Inflace se může ve zbytku roku blížit tříprocentní hranici
  Meziroční inflace zůstane i ve zbytku roku nad dvouprocentním cílem centrální banky a může atakovat tříprocentní hranici. Shodli se na tom dnes analytici oslovení ČTK. Na očekávání růstu sazeb ČNB se podle nich nic nemění. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta, tempo růstu tak ve srovnání s květnem zpomalilo o 0,1 bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Největší vliv na zdražování měly ceny aut a pohonných hmot.
• Analytici: Inflace v dalších měsících překoná 10 pct, víc poleví v polovině roku
  Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší. Vyplývá to z dnešních vyjádření analytiků pro ČTK.
• Analytici: Inflace v prosinci klesla rychleji díky zlevnění potravin
  Meziroční inflace se v prosinci snížila víc, než očekával trh, když dosáhla 6,9 procenta. Přispělo k tomu především zlevnění potravin, jejichž ceny meziročně klesly poprvé v loňském roce, upozorňují analytici, které ČTK oslovila. V letošním roce očekávají výrazné zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen. Průměrná inflace za celý rok se podle nich sníží mezi 2,6 a 3,5 procenta proti loňským 10,7 procenta. Rozhodující budou údaje z ledna, kdy se obvykle mění většina ceníků.
• Analytici: Inflace v říjnu kvůli statistickým vlivům vzrostla nad osm procent
  Meziroční inflace v říjnu po osmi měsících poklesu vzrostla a bude se pohybovat mezi osmi a devíti procenty po zářijových 6,9 procenta. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Důvod růstu inflace je ale podle nich čistě statistický, protože Český statistický úřad (ČSÚ) loni započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Meziměsíčně se v říjnu ceny podle analytiků téměř nezměnily. ČSÚ zveřejní hodnotu říjnové inflace v pátek.
• Analytici: Inflace zatím zůstane vyšší, ČNB reagovat nebude
  Inflace v nejbližších měsících zřejmě příliš neklesne, důvodem bude mimo jiné letošní zvýšení spotřebních daní u tabáku a alkoholu. Od poloviny roku by ovšem již inflace mohla začít postupně klesat zpět ke dvěma procentům. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Podle nich nebude muset ČNB na nynější vysokou inflaci reagovat v únoru zvýšením úrokových sazeb, protože stále přetrvávají rizika spojená s negativním vývojem v zahraničí. Centrální banka navíc změnou sazeb reaguje na situaci, kterou očekává zhruba za jeden až 1,5 roku a aktuální inflaci tak již ovlivnit nemůže, vyplývá z vyjádření ekonomů.
• Analytici: Johnsonova dohoda je ekonomicky horší než ta od Mayové
  Nová dohoda o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie sjednaná premiérem Borisem Johnsonem je podle analytiků pro růst britské ekonomiky méně příznivá než dohoda jeho předchůdkyně Theresy Mayové. Uvedla to včera agentura Bloomberg.
• Analytici komentují řecké dluhopisy
  Vítězství levicové strany SYRIZA v řeckých parlamentních volbách nepovede i přes ostrou předvolební rétoriku nakonec podle analytiků oslovených ČTK k výraznějším změnám v řeckém dluhopisovém programu. Ekonomové spíše očekávají kompromisní dohodu v podobě prodloužení splatnosti nebo snížení úroků u řeckého dluhu. Stejně tak je nyní podle analytiků mimo jiné nepravděpodobný odchod Řecka z eurozóny.
• Analytici: Komodity v poslední době zlevňují, přesto letos výrazně zdražily
  Ceny komodit na světových trzích jsou sice výrazně vyšší než počátkem roku, nyní však kvůli silnějšímu dolaru a obavám z recese některé z nich klesají. Pšenice je tak od začátku roku už jen o šest procent dražší. Ropa je letos dražší o 36 procent a plyn o 163 procent, zatímco kvůli ekonomickému zpomalení výrazně klesla cena dřeva. Cena zlata je od začátku roku téměř beze změny. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytli analytici ke konci července.
• Analytici: Konflikt na Blízkém východě může oslabit korunu a zdražit ropu
  Ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě mohou pocítit i Češi, zejména oslabením kurzu české měny a zdražením pohonných hmot. Uvedli to ekonomové, které ČTK oslovila. Dopad na českou ekonomiku bude podle nich záviset především na dalším vývoji konfliktu.
• Analytici: Koronavirus je pro finanční trhy perfektní černá labuť
  Koronavirus je pro finanční trhy perfektní černá labuť. Nejistota a neznámo je totiž pro trhy to nejhorší, vysvětlují analytici současné nevídané propady akcií a jejich rozkolísanost v uplynulých týdnech. Krokům centrálních bank k uklidnění situace zatím podle nich trhy příliš nevěří. Vyplývá to z dnešní ankety ČTK mezi analytiky.
• Analytici: Koronavirus stáhne italskou ekonomiku do recese
  Italská ekonomika se podle analytiků kvůli negativním hospodářským dopadům epidemie nového typu koronaviru téměř jistě dostane do recese. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Itálie se přitom již v posledních třech měsících loňského roku snížil o 0,3 procenta.
• Analytici: Koruna bude i nadále pod tlakem
  Česká koruna bude mít příští rok s blížícím se koncem režimu forexových intervencí tendenci posilovat..
• Analytici: Koruna by během 12 měsíců mohla zpevnit o tři procenta
  Česká koruna by během příštích 12 měsíců mohla vůči euru postupně zpevnit o více než tři procenta a dostat se na 25,13 Kč za euro. Vyplývá to z průzkumu, který si mezi analytiky provedla agentura Reuters. Koruna by si tak měla vést lépe než například polský zlotý či maďarský forint.
• Analytici: Koruna by měla v roce 2024 mírně oslabit kvůli snižování sazeb ČNB
  Kurz české měny k euru by měl v roce 2024 mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB). Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna letos postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 Kč za euro, což je nejslabší úroveň od loňského srpna.
• Analytici: Koruna by při eskalaci konfliktu mohla oslabit až k 28 Kč/EUR
  Česká koruna by mohla v případě eskalace konfliktu na Ukrajině nebo v případě úplného přerušení dodávek surovin z Ruska oslabit až k 28 korunám za euro. V takovém případě by ale bylo možné očekávat intervence České národní banky. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Krátkodobě by nyní koruna mohla zřejmě svoje ztráty z předchozích dnů korigovat, ale v delším časovém období je proti jejímu posilování geopolitická situace. Řada investorů kvůli riziku začíná v takovém případě stahovat své investice z regionálních měn.
• Analytici: Koruna by v příštích měsících měla oslabit o několik desítek haléřů
  Česká měna by v příštích měsících měla oslabit ze současných hodnot, které jsou k euru nejsilnější od krizového roku 2008. Mohla by tak oslabit o několik desítek haléřů z pátečních 23,90 Kč za euro. Vyplývá to z odhadů analytiků, které oslovila ČTK. Posilování koruny z posledních týdnů podle nich souviselo s návratem rizikového apetitu k exotičtějším měnám, jako je koruna. Roli hraje i vyšší úročení domácí měny.