WSJ: Evropané čelí nové realitě, kterou nezažili desítky let - chudnou

Život na evropském kontinentě byl dlouho předmětem závisti cizinců, zejména kvůli stylu označovanému jako umění žít. Nyní však rychle ztrácí svůj lesk, protože kupní síla Evropanů se postupně snižuje. Francouzi jedí méně foie gras a pijí méně červeného vína. Španělé šetří olivovým olejem. Finové jsou nabádáni, aby využívali sauny ve větrných dnech, kdy je energie levnější. Píše to americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).

Například spotřeba masa a mléka v Německu klesla na nejnižší úroveň za 30 let a kdysi rychle rostoucí trh s biopotravinami se propadl. Italský ministr hospodářského rozvoje Adolfo Urso v květnu svolal krizové zasedání kvůli cenám těstovin, které jsou tam oblíbenou základní potravinou. Jejich ceny se zvýšily o více než dvojnásobek celostátní míry inflace.

Současné potíže Evropy se vytvářely dlouho. Stárnoucí populace, která dává přednost volnému času a jistotě zaměstnání před výdělkem, přinesla léta nevýrazného růstu ekonomiky a produktivity. Pak přišel dvojitý úder v podobě pandemie nemoci covid-19 a vleklé ruské války na Ukrajině. Tyto krize narušily globální dodavatelské řetězce a způsobily prudký růst cen energií a potravin, čímž se zhoršily problémy, které se projevovaly desítky let.

Reakce vlád problémy jen prohloubily. Aby zachovaly pracovní místa, směřovaly své dotace především zaměstnavatelům. Když pak přišel cenový šok, tak spotřebitelé zůstali bez finančního polštáře. Naopak Američané těžili z levných energií a vládní pomoci určené především občanům, aby mohli utrácet.

V minulosti evropskému kontinentu mohl přijít na pomoc mohutný vývozní průmysl. Ale pomalé oživení v Číně, která je pro Evropu zásadním trhem, tento pilíř růstu podkopává. Vysoké náklady na energie a vysoká inflace na úrovni nevídané 50 let zhoršují cenovou výhodu zdejších výrobců na mezinárodních trzích a ničí kdysi harmonické pracovní vztahy. S oslabováním světového obchodu se stává slabinou Evropy také její silná závislost na vývozu, který u eurozóny tvoří asi polovinu hrubého domácího produktu (HDP) proti deseti procentům v případě Spojených států.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se soukromá spotřeba ve dvaceti zemích eurozóny od konce roku 2019 po očištění o inflaci snížila asi o jedno procento. V USA, kde je trh práce v dobré kondici a příjmy domácnostní se zvyšují, soukromá spotřeba vzrostla téměř o devět procent. EU má nyní na celosvětových výdajích spotřebitelů podíl 18 procent, zatímco Amerika 28 procent. Před 15 lety připadala na EU i na USA zhruba čtvrtina z celkového objemu.

Tato bolest zasahuje i velkou část středních vrstev. V Bruselu, jednom z nejbohatších evropských měst, stáli nedávno večer učitelé a zdravotní sestry ve frontě, aby získali potraviny za poloviční cenu z korby kamionu. Prodejce Happy Hours Market shromažďuje v supermarketech potraviny s blížícím se datem spotřeby a inzeruje je prostřednictvím aplikace. Zákazníci si mohou objednat potraviny brzy odpoledne a večer si je vyzvednout za sníženou cenu.

"Někteří zákazníci mi říkají, že mohou díky nám jíst maso dvakrát až třikrát týdně," říká Pierre van Hede, když rozdával bedny s potravinami.

Podobné služby se objevují v celém regionu a propagují se jako způsob, jak snížit plýtvání potravinami a zároveň ušetřit peníze. Společnost TooGoodToGo byla založena v Dánsku v roce 2015 a prodává zbytky potravin z obchodů a restaurací. V celé Evropě má 76 milionů registrovaných uživatelů, což je zhruba trojnásobek počtu z konce roku 2020. V Německu nabízí "zachráněné" potraviny, včetně těch s prošlým datem spotřeby, ve svém internetovém obchodě firma Sirplus, která vznikla v roce 2017. Stejnou nabídku má firma Motatos, která vznikla ve Švédsku v roce 2014 a nyní působí ve Finsku, Německu, Dánsku a Británii.

Naopak výdaje za luxusní potraviny prudce klesly. Němci loni spotřebovali 52 kilogramů masa na osobu, což bylo o osm procent méně než v předchozím roce a nejméně od začátku výpočtů v roce 1989. I když to částečně odráží společenské obavy o zdravé stravování a životní podmínky zvířat, podle odborníků tento trend urychlily ceny masa, které v posledních měsících vzrostly až o 30 procent.

Nízké výdaje a špatné demografické vyhlídky snižují atraktivitu Evropy pro mnoho podniků - od spotřebitelského gigantu Procter & Gamble po impérium s luxusním zbožím LVMH, které čím dál větší část tržeb vytváří v Severní Americe. "Americký spotřebitel je odolnější než ten evropský," řekl v dubnu finanční ředitel společnosti Unilever Graeme Pitkethly.

Ekonomika eurozóny podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) za posledních 15 let měřeno v dolarech vzrostla přibližně o šest procent, zatímco americká ekonomika o 82 procenta. Podle zprávy, kterou tento měsíc vypracovalo nezávislé Evropské centrum pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE), je průměrná země EU chudší v přepočtu na hlavu než jakýkoliv stát USA, s výjimkou států Idaho a Mississippi. Pokud bude současný trend pokračovat, bude v roce 2035 rozdíl mezi HDP na obyvatele v USA a v EU stejně velký, jako je dnes rozdíl mezi Japonskem a Ekvádorem, uvádí zpráva.

Slabý ekonomický růst a zvyšování úrokových sazeb zatěžují štědré evropské sociální státy, které poskytují oblíbené zdravotní služby a důchody. Evropské vlády zjišťují, že staré recepty na řešení tohoto problému jsou buď nedostupné, nebo přestaly fungovat.

Hlavní ekonom britské centrální banky Huw Pill v dubnu občany Británie varoval, že se musejí smířit s tím, že jsou chudší. Vyzval je také, aby přestali tlačit na zvyšování mezd. "Ano, všichni jsme na tom hůře," řekl a dodal, že snaha kompenzovat rostoucí ceny vyššími mzdami by jen podpořila další růst inflace.

Vzhledem k tomu, že evropské vlády musejí zvyšovat výdaje na obranu, a vzhledem k růstu nákladů na úvěry, ekonomové očekávají, že se budou zvyšovat daně. To zvýší tlak na spotřebitele. Daně v Evropě jsou přitom už teď v porovnání s ostatními bohatými zeměmi vysoké, odpovídají zhruba 40 až 45 procentům HDP ve srovnání s 27 procenty v USA. Američtí zaměstnanci si z výplaty odnášejí téměř tři čtvrtiny, když se vezmou v úvahu již zaplacené daně z příjmů a sociální zabezpečení. Naproti tomu francouzským a německým zaměstnancům zůstává jen polovina výplaty.

Chudnutí Evropy posílilo řady odborů, které na celém kontinentě nabírají desítky tisíc členů. Zvrátil se tak desetiletí trvající pokles členské základny. Vyšší organizovanost v odborech se však nemusí projevit v plnějších peněženkách členů. Mnoho zaměstnanců totiž upřednostňuje více volného času před vyššími příjmy, a to i ve světě, kde se spirálovitě zvyšuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Mnoho odborových svazů k tomu přihlíží a podporuje to. Největší německý odborový svaz IG Metall požaduje pro zaměstnance v kovoprůmyslu spíše čtyřdenní pracovní týden při zachování příjmů, než aby požadoval zvýšení mezd.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ

Čtěte více

• WSJ: Bidenovo ohromující utrácení dá ve volbách šanci republikánům
  Prezident Joe Biden má podle průzkumu RealClearPolitics po 100 dnech ve funkci podporu 53 procent Američanů. To je o 12 procentních bodů více, než měl 100 dnů po nástupu do úřadu předchozí prezident Donald Trump - ale i tak je to druhá nejnižší podpora pro jakéhokoliv prezidenta USA po roce 1945. V komentáři nazvaném "Joe Biden je muž za šest bilionů dolarů" to k plánovaným výdajům nynějšího prezidenta napsal komentátor ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) Karl Rove.
• WSJ: Binance kvůli poklesu zisku minulý měsíc snížila zaměstnancům benefity
  Kryptoměnová burza Binance minulý měsíc kvůli klesajícímu zisku snížila zaměstnancům benefity. Píše o tom na svém webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Stejný list minulý týden napsal, že největší kryptoměnová burza propustila v posledních týdnech více než 1000 zaměstnanců. Podle WSJ je to znamení, že firma má finanční potíže, deník ale dnes zároveň připomněl, že její zakladatel a výkonný ředitel Changpeng Zhao minulý týden zaměstnance ujistil, že podnik je stále v zisku.
• WSJ: Celní výjimka USA pro Evropu bez náhrady vyprší
  Americká vláda si nedokázala vynutit ústupky Evropské unie před pátečním vypršením celní výjimky a hodlá splnit svou hrozbu a zavést cla na dovoz oceli a hliníku z Evropy. S odvoláním na činitele obeznámené s americkým rozhodnutím to včera napsal list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Čína chce zamezit firmám s citlivými daty uživatelů vydávat akcie v USA
  Peking chystá nová pravidla, která zamezí vstoupit na akciové trhy ve Spojených státech čínským firmám, jež mají velké množství citlivých údajů o spotřebitelích. S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj tento krok patrně odradí zejména čínské internetové firmy, aby se snažily vstoupit na některou z amerických burz.
• WSJ: Čína chystá černou listinu technologických firem z USA
  Čína urychleně dokončuje černou listinu amerických technologických společností. Informoval o tom včera s odvoláním na obeznámené zdroje list The Wall Street Journal. Na seznamu se patrně objeví konkurent čínské společnosti Huawei, americký podnik Cisco Systems. Peking nicméně podle WSJ se sankcemi otálí, část čelných představitelů Číny chce o černé listině rozhodnout až po listopadových prezidentských volbách ve Spojených státech. Společnost Cisco věc nekomentovala.
• WSJ: Čína se připravuje na pád zadluženého developera China Evergrande
  Akcie problémové čínské developerské společnosti China Evergrande dnes na burze v Hongkongu prudce posílily. Investory uklidnilo, že se krachem ohrožené firmě, která dluží přes 300 miliard dolarů (6,5 bilionu Kč), podařilo dohodnout s čínskými majiteli jejích dluhopisů. Píše o tom internetový portál britské BBC. The Wall Street Journal (WSJ) informuje, že čínská vláda vyzvala úřady v celé zemi, aby se na pád společnosti připravily.
• WSJ: Čína zvažuje zrušení obchodních jednání s USA
  Čína zvažuje, že zruší jednání se Spojenými státy o vzájemném obchodu poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy od pátku zvýší současné desetiprocentní clo na zboží z Číny v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu Kč) ročně na 25 procent. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedl list The Wall street Journal (WSJ). Další kolo schůzek, od kterého se čekalo završení několikaměsíčního procesu, je přitom naplánováno na tento týden.
• WSJ: Čínské akcie ani po deseti letech nesmazaly všechny ztráty
  Čínské akcie stále nesmazaly všechny ztráty, které nabraly za finanční krize před deseti lety. Mnoho globálních investorů ale tvrdí, že budoucnost přinese lepší výsledky, a to z více důvodů, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Ten si v této souvislosti všímá, že z místa se za posledních deset let nepohnuly ani české akcie. Naproti tomu hodnota hlavního indexu amerických akcií S&P 500 se téměř ztrojnásobila, japonský akciový index Nikkei 225 se více než zdvojnásobil a panevropský index STOXX 600 přidal 64 procent.
• WSJ: Dluhový strop nefunguje
  Dluhové stropy, které americký Kongres stanovuje vládě, se jako brzda růstu rozpočtových deficitů a federálního...
• WSJ: Eurozóna možná obětuje Řecko
  Nesmiřitelným soupeřem nové řecké vlády, která chce zmírnit podmínky splácení svých obřích dluhů...
• WSJ: Francouzská "superdaň" končí
  Francouzští podnikatelé a investoři si na konci měsíce vydechnou. Vyprší totiž platnost "superdaně"...
• WSJ: Harvey bude mít zřejmě jen minimální dopad na ekonomiku USA
  Hurikán Harvey způsobil zkázu, která bude vyžadovat rozsáhlou obnovu. Podle analytiků však není třeba se obávat, že by přírodní katastrofa vykolejila americkou ekonomiku. Řádění hurikánu sice ve třetím čtvrtletí zřejmě mírně sníží hrubý domácí produkt USA. Podle ekonomů se však v případě přírodních neštěstí běžně stává, že veškeré negativní dopady vykompenzují v dalších čtvrtletích práce na obnově poničených míst, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Hospodářské problémy v Číně zhoršují vyhlídky velkých amerických firem
  Hospodářské problémy, kterými po pandemii covidu-19 prochází Čína, nepříznivě dopadají na velké americké firmy. Ty proto zhoršují výhled na zbytek letošního roku a některé z nich mají obavy, zda se očekávané oživení po pandemii vůbec dostaví. Napsal to dnes americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Jaká válka? Navzdory blízkosti KLDR je o japonské jeny zájem
  Vzhledem k tomu, že Japonsko dělí od Severní Koreje pouze několik set kilometrů, vývoj kurzů měn na světových trzích překvapuje i ty zkušené investory. Sotva pár hodin po tom, co americký prezident Donald Trump varoval Pchjongjang před "ohnivou zlobou, jakou svět neviděl", zamířil kurz japonské měny vzhůru k americkému dolaru i k euru.
• WSJ: KLDR navzdory sankcím vytvořila alternativní finanční systém
  Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance propustila více než 1000 zaměstnanců
  Kryptoměnová burza Binance v posledních týdnech propustila více než 1000 zaměstnanců, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na informovaný zdroj. Firma se potýká s vyšetřováním a regulačními zásahy v USA i v zahraničí, které by mohly radikálně omezit její podnikání. Podle zdroje škrty dále pokračují a burza by nakonec mohla přijít až o třetinu zaměstnanců. Před propouštěním měla po celém světě 8000 zaměstnanců.
• WSJ: Kryptoměnová burza Binance zvažuje úplný odchod z ruského trhu
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, uvažuje o úplném odchodu z ruského trhu. S odvoláním na mluvčího podniku o tom dnes informoval americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA
  Dopady konfliktů v Rudém moři, kde jemenští povstalci s podporou íránských revolučních gard útočí na velké obchodní lodě, doléhají především na Evropu. Narušena je totiž klíčová dopravní spojnice s Asií. Pokud se nepodaří situaci rychle vyřešit, hrozí, že Evropa bude ještě více ekonomicky zaostávat za Spojenými státy. Napsal to dnes americký ekonomický deník The Wall Street Journal (WSJ).
• WSJ: Musk plánuje uvést Twitter tři roky po koupi znovu na akciovou burzu
  Šéf Tesly Elon Musk plánuje uvést sociální síť Twitter tři roky po její koupi znovu na akciovou burzu. S odkazem na své zdroje o tom píše na webu deník The Wall Street Journal (WSJ). Miliardář podepsal dohodu o koupi Twitteru za 44 miliard dolarů (přes bilion Kč), kterou se firma po devíti letech z burzy stáhne. Musk zároveň v úterý na twitter napsal, že společnost by mohla začít vybírat za své služby mírné poplatky od firem a vlád.
• WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem
  S hrozbou ruské invaze na Ukrajinu se většina západních spojenců snaží podpořit Kyjev a uklidnit zranitelné členy Severoatlantické aliance. Německo se ale vydalo jinou cestou a dává přednost ruským zájmům před zájmy Západu, napsal Tom Rogan na stránkách amerického deníku The Wall Street Journal (WSJ). Preference Berlína jsou podle něj levný plyn, vývoz aut do Číny a klidný ruský prezident Vladimir Putin.