Marshallův plán postavil na nohy západní Evropu, pomohl i USA

Hlavní údaje o americkém zákonu o zahraniční pomoci, jehož součástí byl Marshallův plán, který byl zveřejněn před 75 lety, 5. června 1947:

- Cílem Marshallova plánu (oficiálně Plánu evropské obnovy) bylo vytvořit širší koncepci pomoci USA válkou zdevastované Evropě. Jednalo se zejména o pomoc hladovějícím lidem (starý kontinent v roce 1947 sužovalo sucho i krutá zima), zabránění šíření komunismu a navázání hospodářské a politické spolupráce.

- V poválečné Evropě tehdy rostl již tak silný vliv komunistických stran (například v Itálii a Francii), jemuž se USA - v té době jediný stát disponující atomovou bombou - rozhodly čelit jak vojenskou, tak i hospodářskou pomocí. V březnu 1947 vyhlásily takzvanou Trumanovu doktrínu, jejímž projevem byla pomoc Řecku a Turecku.

- Dalším projektem byl pak Marshallův plán, jehož iniciátorem byl americký ministr zahraničí George C. Marshall, který zcela souznil s Trumanovou politikou. Bývalý náčelník generálního štábu si do vlády USA přinesl osobní autoritu, a právě proto se na něj obrátila skupina ekonomů a diplomatů, kteří připravovali plán pomoci Evropě.

- Marshall jej poprvé představil 5. června 1947 při svém projevu na Harvardově univerzitě. " ... Naše politika není namířena proti žádné zemi či doktríně, ale proti hladu, bídě, zoufalství a chaosu. Jejím cílem je obnova fungující světové ekonomiky ...", řekl generál.

- Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů byla nabídnuta všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu. Československá vláda Marshallův plán nejprve přijala (i hlasy komunistů), ale posléze jej musela na nátlak sovětského diktátora Josifa Stalina odmítnout. Stalin tehdy příliš nepochyboval, že hladová a rozvrácená Evropa mu spadne do klína.

- K Marshallově plánu přitom tehdejší československá vláda a hlavně občané vzhlíželi s velkou nadějí. Situaci z roku 1947 ale dobře charakterizoval výrok ministra zahraničí Jana Masaryka, podrobeného v Moskvě tlaku: "Jel jsem do Moskvy jako ministr zahraničí samostatného státu, vracím se jako Stalinův pacholek!"

- V americkém Kongresu se debata o Marshallově plánu vlekla, někteří senátoři jej zpochybňovali. Komunistický puč v bývalém Československu ale parlament pobídl k okamžitému hlasování. Prezident Truman zákon 3. dubna 1948 potvrdil. Vzápětí již mohla z USA vyplout první loď, vezoucí do Evropy 9000 tun pšenice.

- Projekt přinášel výhody oběma stranám. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup. Američané na základě Marshallova plánu poskytli západní Evropě v letech 1948 až 1952 pomoc za zhruba 17 miliard dolarů (tehdy více, než činil roční rozpočet ministerstva obrany USA). Na to zareagoval britský politik Winston Churchill: "Schválení Marshallova plánu Kongresem bylo mezníkem ve světové historii."

- Plán nakonec přijalo 16 západoevropských zemí, odmítl SSSR a jeho budoucí východoevropské satelity. Největší díl pomoci "ukously" Británie (téměř 3,2 miliardy dolarů), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy). Západnímu Německu stačilo 1,5 miliardy dolarů, aby se v roce 1951 vrátilo na předválečnou úroveň (podobně Rakousko a Itálie).

- Pomoc přispěla k hospodářskému boomu zemí (velká část směřovala do obnovení a modernizace infrastruktury), ale také ke zvýšení vlivu a prestiže USA v Evropě. Pravdou je rovněž, že plán přispěl k rozdělení Evropy, rozkol ale jen urychlil a potvrdil.

- Realizací Marshallova plánu byla pověřena Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC), předchůdce pozdější Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

- Generál Marshall byl v roce 1953 za své aktivity oceněn Nobelovou cenou za mír. Prezident Truman kromě doktríny "zadržování komunismu" proslul i leteckou pomocí obleženému Západnímu Berlínu. Kromě toho rozhodl také o svržení atomových pum na Japonsko a souhlasil s účastí USA ve válce v Koreji.

- Jméno plánu se nyní objevuje i v debatách o ruské invazi na Ukrajinu. Americká ministryně financí Janet Yellenová například řekla, že Ukrajina bude potřebovat "masivní podporu" obnovy o rozsahu srovnatelném s Marshallovým plánem pro Evropu po 2. světové válce. O nutnosti obdoby Mashallova plánu hovořila nedávno během své návštěvy ČR i šéfka britské diplomacie Liz Trussová. "Potřebujeme strategický mezinárodní podpůrný plán pro Ukrajinu, který bude analogický k Marshallovu plánu," řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Mario Draghi poslal euro dolů
  Evropská centrální banka (ECB) na svém včerejším zasedání nepřišla s ničím novým. Její prezident Mario Draghi...
• Mario Draghi poukázal na ekonomická rizika
  Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala měnovou politiku beze změn. Její šéf Mario Draghi nicméně poukázal na růst rizik pro vývoj ekonomiky eurozóny, který je důsledkem řady faktorů, včetně zpomalování čínské ekonomiky a odchodu Británie z Evropské unie. Varoval, že hospodářský růst v eurozóně bude zřejmě slabší, než se předpokládalo.
• Markéta Krejzlová je mistryně Evropy v kickboxu
  Markéta Krejzlová je nová mistryně Evropy v kickboxu 🏆 WAKO v disciplíně lowkick do 48 kg. Obrovská gratulace!
• Markit: Britský průmysl v červenci klesl
  Aktivita v britském zpracovatelském průmyslu klesla v červenci nejrychleji za více než tři roky. Ukázaly to dnešní...
• Markit: Ekonomice eurozóny hrozí pokles
  Podnikatelská aktivita v eurozóně rostla v listopadu pomaleji, než se původně předpokládalo. Vyplývá to...
• Markit: Německý průmysl v září klesl
  Aktivita v německém zpracovatelském průmyslu v září poprvé po 15 měsících klesla. Ukázaly to konečné...
• Markit: Podnikatelská aktivita v Německu po šesti letech klesla
  Podnikatelská aktivita v Německu v září poprvé za více než šest let klesla, v celé eurozóně se pak její růst téměř zastavil. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit a které výrazně zaostaly za očekáváním analytiků.
• Markit: Pokles ekonomické aktivity v eurozóně zpomalil
  Pokles ekonomické aktivity v eurozóně v červnu zpomalil, hospodářské oživení však brzdí slabé zakázky...
• Markit: Průmyslová aktivita v USA roste
  Aktivita v americkém zpracovatelském průmyslu rostla tento měsíc nečekaně rychle a její tempo se dostalo...
• Markit: Výroba amerických továren klesla
  Celková aktivita zpracovatelského sektoru Spojených států v říjnu rostla nejpomalejším tempem za...
• Má Řecko stále naději na dohodu?
  Jednání s Řeckem o jeho záchraně před bankrotem a odchodem z eurozóny lze kdykoli obnovit. Řekli to...
• Mastercard a Nexo vydají společně první platební kartu krytou kryptoměnami
  Švýcarská kryptoměnová společnost Nexo a americký vydavatel platebních karet Mastercard se spojily a vydávají společnou platební kartu. Jako první na světě bude kryta kryptoměnami. Společnost Nexo to uvedla na svém webu. Firmy reagují na rostoucí rozšířenost a oblibu digitálních aktiv, napsala agentura Reuters.
• Mastercard se přidá k boji proti neregulovaným brokerům
  Světové platební společnosti Mastercard a VISA se chtějí podílet na boji proti neregulovaným brokerům. Společnost Mastercard uvedla, že někteří brokeři binárních opcí poškozují značku této společnosti.
• Má to americký dolar spočítané?
  Americký dolar prý bude během příštích 25 let jako rezervní měna nahrazen.
• Mayová bude v Bruselu dále jednat o vztazích s EU
  Následující týden bude pro budoucnost Británie klíčový, řekla dnes v rozhovoru s televizí Sky News britská premiérka Theresa Mayová. Londýn podle ní nepodepíše část brexitové smlouvy věnované výstupu z unie, dokud se s EU nedohodne na budoucích vztazích. O těch se chystá Mayová jednat příští týden v Bruselu. Britská premiérka také uvedla, že podle jejích informací jí v tuto chvíli nehrozí hlasování o vyslovení nedůvěry jako lídryni strany.
• Mayová dnes oznámila razantní odchod země z EU
  Britská premiérka Theresa Mayová dnes oznámila záměr dosáhnout takzvaného tvrdého brexitu, tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn ve společenství neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur, včetně soudního systému. Chce mít kontrolu na přílivem lidí z unijních zemí a hodlá s EU uzavřít zcela novou celní dohodu.
• Mayová hovořila se španělským premiérem kvůli Gibraltaru
  Španělská vláda je podle premiéra Pedra Sáncheze rozhořčena, že návrh dohody o rozluce Spojeného království a Evropské unie neoznačuje záležitost britského Gibraltaru za výlučnou věc mezi Londýnem a Madridem. Sánchez proto podle agentury AP varoval, že Španělsku nepodpoří dohodu, pokud nebude příslušně upravena. Britská premiérka Theresa Mayová ve středu večer Sánchezovi telefonovala a ujistila ho, že má zájem na takové dohodě, který se bude vztahovat nejen na Británii, ale i na Gibratlar a britská zámořská území, napsala dnes agentura Reuters.
• Mayová chce mít obchodní dohodu s EU
  Británie si přeje mít po brexitu "odvážnou a ambiciózní" obchodní dohodu s Evropskou unií. Prohlásila to dnes na ekonomickém fóru v Davosu britská premiérka Theresa Mayová. Oznámila přitom, že v očekávání dohody s unií Británie již začala vyjednávat své budoucí obchodní vztahy i s Novým Zélandem, Austrálií a Indií.
• Mayová: Irská pojistka by komplikovala uzavírání obchodních dohod
  Zavedení nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes irskou hranici by pro Británii přineslo jistá omezení v souvislosti s uzavíráním obchodních dohod po odchodu z Evropské unie. Před poslanci to včera připustila britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň uvedla, že na víkendovém summitu G20 ujistila amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vytvoření nové britsko-americké obchodní dohody.
• Mayová jednoznačně odmítá celní unii s EU po brexitu
  Britská premiérka Theresa Mayová kategoricky odmítá jakýkoli druh celní unie s EU po brexitu. Informují o tom dnes s odvoláním na vládní kruhy britská média po několikadenních spekulacích, že by Londýn mohl usilovat o částečné zachování celní unie.