Rozdělený dluhopisový trh

Čtěte více

• Rozbřesk: Zvyšování sazeb v ČNB na spadnutí?
  Vyznění včerejšího zasedání bankovní rady bylo alespoň podle následné tiskové konference jednoznačné. ČNB chce brzy začít zvyšovat své hlavní úrokové sazby, protože se vše vyvíjí v podstatě v souladu s její prognózou. Odchylky reality od modelu považuje centrální banka za marginální a dokonce je spokojena i s posílením koruny o více než tři procenta.
• Rozbřesk: 2023 rokem ústupu inflace, ale i recese a nejistot. Cena plynu kolabuje, do Chorvatska s eurem
  Právě skončený rok 2022 byl v mnoha ohledech přelomový. Do Evropy se vinou ruské agrese znovu vrátila válka a drahé energie společně s vysokou inflací se staly makro problémem číslo jedna. Centrální banky musely opustit mantru extrémně nízkých úrokových sazeb a prudce otočit kormidlo měnové politiky. Z pohledů investorů pak byl minulý rok vyloženě tristní – ještě nikdy v historii nedošlo k tak prudkému synchronnímu propadu amerických akcií i dluhopisů. Co čekat na makro frontě od roku 2023?
• Rozbřesk: 26 nejbohatších vlastní stejně jako polovina nejchudších, co stojí za novými čísly?
  Stává se z toho skoro tradice. V průběhu ledna dostane světová elita v Davosu varování od nevládní organizace Oxfam - rozdíly mezi majetkem nejbohatších a nejchudších se nadále rozevírají. Podle Oxfamu 26 nejbohatších lidí vlastnilo více než nejchudší polovina světové populace (skoro 3,8 miliardy lidí). Jmění nejbohatšího muže na světě Jeffa Bezose dosahuje skoro 112 miliard dolarů - podle Oxfam pouhé jedno procento z něj je stejně velké jako roční výdaje Etiopie na zdravotnictví (země se 105 miliony obyvatel). Jmění dolarových miliardářů jako Bezose vzrostlo v uplynulém roce o 12 % především kvůli dalšímu růstu akciových trhů (data jsou brána k říjnu 2018). To zní vcelku uvěřitelně. Větší problém má řada ekonomů s odhadem jmění nejchudší poloviny populace.
• Rozbřesk: 6:1 pro zvýšení sazeb ČNB
  Bankovní rada ČNB letos už počtvrté zvýšila své úrokové sazby. Hlavní sazba – dvoutýdenní repo – se tím dostává na úroveň 1,50 %, kde byla naposledy v roce 2009, diskontní sazba na 0,50 % a lombardní sazba na 2,50 %. Pro vyšší sazby zvedlo ruku šest ze sedmi členů rady, zatímco jeden centrální bankéř preferoval ponechání sazeb beze změny, respektive dává podle guvernéra přednost pozvolnějším krokům s ohledem na chování ostatních centrálních bank v Evropě.
• Rozdali jsme všechny tři televize!
  Poslední 3D TV LG již našla svého majitele. Stal se jím pan Radek Macháček. Pan Radek byl optimista a věřil v pozitivní překvapení evropského summitu.
• Rozdělená Evropa: Bitva mezi úvěry a dotacemi
  Včerejším předložením návrhu rozpočtu EU na období 2021-27 zahájila Evropská komise období náročného vyjednávání. Očekává se, že ke konečné dohodě nedojde dřív než na červnové schůzce Evropské rady.
• Rozdělená Evropa: Dokáže Emmanuel Macron sestavit vládu?
  Příštím prezidentem Francie bude Emmanuel Macron. V tuto chvíli průzkumy odhadují, že Macron získá zhruba 60 % hlasů a Marine Le Penová 40 %. Je možné, že těsně před volbami Macronův náskok poklesne.
• Rozdělená Evropa: Nic není vyhráno
  Pařížskými ulicemi stále ještě zní ozvěna vítězství, ale nejnovější obyvatel Elysejského paláce ještě nemá ani zdaleka vyhráno. Evropská agenda brzy znova zaklepe Emmanuelu Macronovi na dveře, protože 11. května se očekává zveřejnění jarní ekonomické předpovědi Evropské komise a 17. května pak vyhodnocení francouzského rozpočtového schodku – což je vždy nepředvídatelné.
• Rozdelenie medzinárodných operácií Binance - najnovšie správy 🔍
  Holandsko (16.06.2023): Binance zastavila svoju činnosť v Holandsku po tom, čo nedokázala zabezpečiť licenciu poskytovateľa virtuálnych aktív (VASP). Ukončenie je účinné okamžite a bráni novým holandským zákazníkom otvárať si účty. Existujúci zákazníci si budú môcť vybrať aktíva až od 17. júla, pričom nebudú povolené žiadne ďalšie nákupy, obchody ani vklady. Binance predtým v apríli 2022 dostala pokutu vo výške viac ako 3 milióny dolárov za pôsobenie v Holandsku bez potrebnej licencie a registrácie.
• Rozdělení velkých technologických firem by mohlo být dobrou zprávou pro investory
  ODHALENÍ: Americké ministerstvo spravedlnosti podalo antimonopolní žalobu na reklamní technologie společnosti Alphabet. Následuje tak podobnou antimonopolní žalobu proti jejímu vyhledávacímu byznysu. Nebudeme se vyjadřovat k meritu věci, ale uvedeme tři body. 1) V oblasti antimonopolního práva, které se datuje do doby před více než sto lety, se při regulaci „bezplatných“ produktů nacházíme na neprobádaném území. 2) Historie ukazuje, že vyřešení těchto otázek může trvat desítky let. 3) „V nejhorším případě“ jsou restrikce a rozpady často pro akcionáře výhodné, od Standard Oil v roce 1911 po Microsoft v roce 2002, protože uvolňují hodnotu a ukončují nejistotu.
• Rozdiel medzi inflačnými očakávania v USA a Eurozóne je najvyšší od r.2010. Rast dolára nemusí stáť na pevných nohách
  Po Trumpovom víťazstve v prezidentských voľbách nastal zaujímavý vývoj na swapových trhoch. Došlo k výraznej divergencii vo vývoji inflačných swapov v USA a eurozóne. V oboch ekonomikách inflačné očakávania poskočili, v USA to však bolo oproti eurozóne niekoľkonásobne viac. Dôvody pre rast inflačných očakávaní ma napadajú tri
• Rozdiel medzi výnosmi 10 -ročných nemeckých a gréckych dlhopisoch na nových maximách
  je to úroveň 404 bodov, najviac od septembra 1998! Eurodolár na nových týždenných minimách je výsledkom......
• Rozdíl mezi brentem a WTI se přehoupl přes 5 dolarů, na FX je v centru dění další kolo vyjednávání o brexitu
  V Británii je dnes svátek, takže je Londýn zavřený a protože je navíc začátek týdne, na trzích panuje docela klid. Vidět to je jak na FX, tak na akciích, kde se objemy pohybují 40 – 75 % pod dlouhodobým průměrem. O zajímavá témata dnes ale nouze není a během dnešní seance nás zaujala hned dvě. Jedno se týká, Británie, druhé ropy.
• Rozdíl mezi FEDem a trhy se bude zužovat
  Vzhledem k nízké inflaci spotřebitelských cen v USA a ke zpomalení globálního růstu přistoupil FED k řízení úrokových sazeb, které by se nadále měly řídit opatrně, na bázi vývoje datové řady.
• Rozdrobené povolební Španělsko
  Ve Španělsku nastanou těžší časy. Parlamentní volby sice přinesly poměrně jasné vítězství vládnoucím lidovcům (zisky dokonce předčily očekávání)...
• Rozepře mezi USA a Čínou trvají. Volatilita stále vysoká
  Minulý týden na US indexech se opět nedá označit za nudný a pokračuje tak v trendu minulých volatilních týdnů. Pondělí bylo zkrácené o obchodní seanci na mnoha evropských trzích, ale US seance začala velmi svižně.
• Rozevírají se české mzdové nůžky, je tu „krize typu písmene K“. Mzdy rostou pomalu, důchodci nebo zdravotníci si ale stěžovat nemohou, zato kuchaři, číšníci nebo recepční pláčou
  Růst mezd v ČR v letošním prvním čtvrtletí zaostal za očekáváním. Průměrná hrubá měsíční mzda totiž stoupla reálně meziročně o rovné jedno procento. Vzhledem k inflaci čítající 2,2 procenta to znamená, že nominálně průměrná mzda přidala 3,2 procenta. Trh přitom předpokládal růst reálné mzdy čítající 1,7 procenta.
• Rozhazovačné orgie nekončí, odbory žádají jedno z nejvýraznějších navýšení minimální mzdy v tomto tisíciletí. Koronavirus si spletli s živou vodu
  Podle odborářů je koronavirus tuzemské ekonomice zjevně živou vodou. Žádají totiž takové navýšení minimální mzdy, jaké nebylo běžné ani v době uplynulých let prosperity. Nyní tedy odboráři zjevně míní, že prosperita je v době koronaviru ještě výraznější, takže si mohou dovolit žádat víc. Ekonomiku ale bohužel neskrápí žádná „živá voda“, jak by se mohlo zdát z odborářských požadavků, nýbrž dluh. Dluhem celá země hasí krizi, která by v důsledku koronavirové nákazy jinak již dávno vzplála. Dluhové hašení ukolébává nejvíce snad právě odboráře, což je na pováženou. Kdy jindy než v této náročné době by měli demonstrovat svůj soucit s tou částí společnosti, jež není odborově organizována.
• Rozhodla se ČNB bojovat s inflací agresivně skrze kurz, aby nemusela zvedat úroky?
  Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
• Rozhodne ECB o dalším uvolňování?
  Podle analytiků Fidelity International, globálního lídra v oblasti investic, Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zřejmě nepřistoupí k dalšímu uvolňování a stimulům. Nicméně se očekává, že Mario Draghi zopakuje závazek ECB k dalším stimulům, budou-li potřeba, a uslyšíme komentáře k vlivu Brexitu na evropské trhy.