Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, srpen 2023

Čtěte více

• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, duben 2024
  Dubnový průzkum spotřebitelské a podnikatelské důvěry je celkově ve znamení dobré nálady v české ekonomice.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Na důvěru v tuzemské ekonomice dopadá stávající vlna pandemie koronaviru: na počátku nového roku se nálada zhoršila jak mezi podnikateli, tak u spotřebitelů. Zhoršení důvěry není překvapivé s tím, jak omezení spojená se stávající vlnou pandemie dopadají na aktivitu ve vybraných odvětvích ekonomiky a na důvěru spotřebitelů, především skrze obavy z růstu nezaměstnanosti. Indikátory důvěry ovšem zůstávají výrazně nad úrovněmi z loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku dopadala omezení spojená s první vlnou pandemie.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Důvěra v tuzemské ekonomice se v květnu opět výrazně zlepšila a vzrostla na nejvyšší úroveň od prosince 2019. Ke zlepšení důvěry došlo ve všech podnikatelských odvětvích a znatelně se zlepšila nálada také mezi spotřebiteli. Výrazně se zlepšila důvěra ve službách, kde na sentiment podnikatelů příznivě dopadá avizované anebo už i probíhající uvolňování uzavírek spojených s pandemií. Uvolňování protipandemických restrikcí vedlo spolu se zlepšujícími se zprávami z ekonomiky k prudkému růstu spotřebitelské důvěry, příslušný ukazatel byl v květnu nejsilnější od loňského února.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Důvěra v tuzemské ekonomice se v dubnu výrazně zlepšila a vzrostla na nejvyšší úroveň od loňského března. Ke zlepšení důvěry přispěl vývoj ve většině podnikatelských odvětví a také znatelně lepší nálada mezi spotřebiteli. Roste podíl podnikatelů očekávajících zlepšení poptávky, což platí zejména o službách, kde se zjevně projevuje sázka na otevírání provozoven v souvislosti se zlepšením situace na poli pandemie. Nálada se výrazně zlepšila také v průmyslu a maloobchodu. Stavebnictví je tak jediným odvětvím, jež v dubnovém průzkumu hlásí zhoršení důvěry s tím, jak podnikatelé ve stavebnictví očekávají slabší poptávku a zhoršení své ekonomické situace.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
  Důvěra v tuzemské ekonomice se v červnu dále výrazně zlepšila a vzrostla na nejvyšší úroveň od února 2019. Ke zlepšení důvěry došlo ve všech podnikatelských odvětvích, především ve službách a obchodu, a viditelně se zlepšila nálada také mezi spotřebiteli.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, květen 2023
  Důvěra v české ekonomice se v květnu zhoršila, přičemž zhoršení důvěry bylo patrné jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, leden 2024
  Důvěra v české ekonomice v lednu přerušila sérii zlepšování, kterou zaznamenala ve všech měsících loňského závěrečného čtvrtletí.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, listopad 2023
  Důvěra v české ekonomice v listopadu mírně stoupla a dostala se tak na své tříměsíční maximum.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, prosinec 2022
  Důvěra v české ekonomice se v závěru letošního roku vrátila k meziměsíčnímu zhoršení, jehož tahounem byl slabší sentiment ve stavebnictví a v maloobchodu, zhoršení nálady hlásí také spotřebitelé.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, říjen 2023
  Důvěra v české ekonomice v říjnu poměrně výrazně stoupla, zlepšení se nicméně plně koncentrovalo jen do dvou oblastí: do průmyslu a mezi spotřebitele.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, únor 2023
  Průzkum důvěry v české ekonomice hlásí, že se v únoru prudce zhoršila nálada v průmyslu, zatímco důvěra mezi spotřebiteli se dále zlepšila.
• Spotřebitelská/podnikatelská důvěra, ČR, září 2023
  Důvěra v české ekonomice v září klesla, tahounem bylo zhoršení nálady jak na straně podnikatelů, tak mezi spotřebiteli klesla.
• Spotřebitelská poptávka v červenci zklamala
  Tuzemské maloobchodní tržby za červenec zklamaly. Jejich reálný objem bez prodejů aut se zvýšil meziměsíčně pouze o 0,1 %, zatímco my jsme očekávali růst o 0,5 %. V meziročním vyjádření byly tržby nižší o 1,8 %, což byl ve srovnání s naší prognózou (-3,0 % y/y) i tržním konsensem (-3,1 % y/y) naopak lepší výsledek. Na meziroční vývoj totiž působily revize historických dat, když statistický úřad zhruba o desetinu zvýšil meziměsíční dynamiku pro každý měsíc v období od listopadu 2022 až do červena 2023.
• Spotřebitelská poptávka v ČR stále klesá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v září nadále klesaly. Meziměsíčně byly v reálném vyjádření nižší o 0,4 % po srpnovém poklesu o 0,8 %. Meziroční pokles po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní se prohloubil z -2,8 % na -4,0 %, což bylo zhruba v souladu s naší prognózou (-3,9 %) a mírně pod tržním konsensem (-3,7 %). Oproti předpandemickému únoru 2020 byla úroveň tržeb letos v září nižší o 7,7 %.
• Spotřebitelská poptávka v únoru nečekaně a silně klesla
  Maloobchodní tržby bez prodeje aut v únoru meziměsíčně klesly v reálném vyjádření o 0,8 %, zatímco ještě měsíc předtím rychle rostly o 1,3 %. Meziročně byly zmíněné tržby vyšší o 1,6 % a únorový výsledek tak zaostal za očekáváními, když tržní konsensus předpokládal růst o 2,3 % y/y. Směrem výše byl ale revidován lednový údaj, který původně ukazoval na meziměsíční nárůst o 1,0 %. Zklamání z únorového výsledku podtrhuje také fakt, že zatímco od října do ledna maloobchodní tržby meziměsíčně rostly a naznačovaly trend postupného oživování spotřebitelské poptávky, tak v únoru přišla poměrně výrazná korekce. Oproti předpandemickému únoru 2020 tak byly tržby bez prodejů aut v reálném vyjádření stále nižší o 5 %.
• Spotřebitelská poptávka zůstala i na začátku druhého čtvrtletí slabá
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut se v dubnu nadále snižovaly. Tempo meziměsíčního poklesu se však zmírnilo z březnových -1,3 % na -0,3 %. Nižší byly tržby za prodej pohonných hmot (-2,9 % m/m), ty za potraviny naopak nepatrně vzrostly (+0,2 % m/m), zatímco prodeje nepotravinářského zboží stagnovaly. Vynecháme-li období pandemie, kdy byla řada obchodů buď zavřena nebo určitým způsobem omezena, tak současná úroveň reálných maloobchodních tržeb odpovídá začátku roku 2018. V meziročním srovnání byly maloobchodní tržby bez prodejů aut letos v dubnu nižší o 7,7 %, což bylo výrazně pod tržním očekáváním (-6,1 %). Na této odchylce se ale podepsala také revize dat z předchozích měsíců směrem k horšímu. Zatímco původně statistici udávali, že v březnu tržby klesly meziročně o 8,1 %, po revizi se tento pokles výrazně prohloubil na -9,5 %.
• Spotřebitelské ceny opět vzrostly
  „Od začátku letošního roku dochází k růstu spotřebitelských cen, což zvyšuje míru inflace nad cíl České národní banky. V případě, že tento vývoj bude pokračovat, je možné, že centrální banka zasáhne prostřednictvím zvýšení úrokových sazeb. V průběhu letošního roku by úrokové sazby mohly vzrůst až o polovinu procentního bodu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spotřebitelské ceny opět zmírnily svůj růst
  „Vzhledem k postupnému zmírňování meziročního růstu spotřebitelských cen nelze očekávat, že by Česká národní banka zvyšovala úrokové sazby nad současnou úroveň. Případné snižování úrokových sazeb zřejmě přijde až ve chvíli, kdy se inflace dostane pod úroveň základní úrokové sazby,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Spotřebitelské ceny poklesly druhý měsíc v řadě
  Koronavirová nákaza i v dubnu přibrzdila růst cen, když meziroční inflace ztratila další dvě desetiny procentního bodu a dosáhla 3,2 %. Oproti březnu se pak spotřebitelské ceny snížily o 0,2 %. Tato hodnota je mírně nad naším odhadem i konsenzem trhu. Další zpomalení cenového růstu bylo dáno zejména nižšími cenami pohonných hmot, oproti březnu se však snížily i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Na druhé straně pokračoval růst cen potravin, kde byly vyšší zejména ceny zeleniny, ovoce a pečiva.
• Spotřebitelské ceny rostou pomalejším tempem
  „V České republice přetrvává problém vysokého růstu nákladů spojených s bydlením. Vlastnický vztah k bydlení se stává klíčovým faktorem, který určuje sociální postavení ve společnosti. Lidé, kteří bydlí ve vlastní nemovitosti bez hypotéky, mají v průměru výrazně vyšší disponibilní příjem než lidé, kteří bydlí v nájmu nebo musí splácet hypoteční úvěr,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.