Slovinské banky budou potřebovat 900 milionů eur
Slovinské banky budou do konce července potřebovat kapitálovou injekci kolem 900 milionů eur. Tamní vláda to uvedla v návrhu plánů na ozdravení bankovního sektoru a veřejných financí. Jde o trochu nižší částku, než odhadoval Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten v březnu sdělil, že tři největší banky ve vlastnictví státu budou potřebovat asi miliardu eur.
"Konečnou částku potřebnou na rekapitalizaci nemáme, ale náš odhad je takový, že banky budou do 31. července potřebovat 900 milionů eur," uvádí se v navrhovaném plánu reforem, z něhož citovala agentura Reuters. Plán ale nevylučuje možnost další rekapitalizace.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru, takže nyní musí hradit většinu ztrát daňoví poplatníci.
Tři velké domácí banky NLB, Nova KBM a Abanka Vipa nyní drží ztrátové úvěry v celkovém objemu zhruba sedmi miliard eur, což je asi pětina slovinského hrubého domácího produktu. Vláda v rámci restrukturalizace bankovního sektoru zřídila konsolidační banku, do níž chce z těchto bank ztrátové úvěry převést.
Přesun většiny ztrátových úvěrů má začít v červnu. Konsolidační banka bude výměnou za ztrátové úvěry vydávat dluhopisy. Lublaň by podle navrhovaných plánů měla této "špatné bance" poskytnout záruky ve výši až čtyři miliardy eur.
Slovinská vláda by o plánu reforem na ozdravení bankovního sektoru měla rozhodnout do 9. června. Podle některých expertů ale v návrzích chybí například stanovení rozpočtových schodků a způsob, jak chce vláda vytyčeného cíle dosáhnout.
Slovinsko nedávno prodejem krátkodobých dluhopisů získalo asi 1,1 miliardy eur, což byl dvojnásobek původně očekávané částky. Po tomto prodeji teď země do konce roku potřebuje další dvě miliardy eur, aby pokryla rozpočtový schodek, rekapitalizaci bank a náklady na splacení dluhů.
Slovinská vláda tvrdí, že se obejde bez vnější pomoci. Podle některých ekonomů se Slovinci nakonec se záchranným fondem eurozóny dohodnou na preventivní úvěrové lince, aby uklidnili finanční trhy a snížili náklady na úvěry.
Zdroj: Reuters, ČTK, MMF
Čtěte více
-
Slábnoucí inflace umožnila ruské centrální bance snížit úrok na 7,5 procenta
Ruská centrální banka dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,5 procenta. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména slábnoucí inflací, za jejímž poklesem je série faktorů zavedených začátkem letošního roku. Další snižování sazeb už ale centrální banka nenaznačila. -
Slabší dolar mírně zvedl ceny ropy
Světové ceny ropy včera mírně stouply, a zastavily tak pokles z předchozích dvou obchodních seancí... -
Slabší libra podpořila britský export
Exportní zakázky britského zpracovatelského sektoru se v srpnu vyšplhaly na dvouleté maximum. Přispěl... -
Slabší růst by se mohl stát "novou realitou"
Růst světové ekonomiky zůstává nevýrazný a nerovnoměrný a není dostatečný na to, aby dokázal zahladit... -
Slabý jen už v Japonsku přináší ovoce
Toyota oznámila, že se chystá během druhého pololetí navýšit domácí výrobu o celých 10 %. Jako hlavní důvod... -
Slabý jüan - po obchodní válce válka měnová?
Čínská měna již několik měsíců ztrácí na hodnotě. Americký prezident Donald Trump Pekingu podsouvá, že chce devalvací zlevnit vývoz a zmírnit dopad amerických cel. Tak jednoduché to ale není, píše agentura DPA. -
Slabý PMI poslal GBP/USD zpět pod 1,5900
Měnový pár GBP/USD nebyl schopen zůstat nad hranicí 1,5900 a propadl se až k 1,5870. -
Slabý růst zpracovatelského sektoru USA
Tempo růstu aktivity v americkém zpracovatelském sektoru v lednu výrazně zpomalilo. Dostalo se tak na... -
Sledujte inflaci v eurozóně a rozhodnutí ECB
Tento týden se dostaneme dále v otázce uvolnění či neuvolnění měnové politiky Evropské centrální banky (ECB)... -
Slovensko kritizovalo řeckou vládu
Slovenský ministr financí Peter Kažimír dnes kritizoval řecké politiky za jejich přístup k jednání o... -
Slovinsko bude potřebovat zahraniční pomoc pro banky
Slovinsko bude pro dokončení svých bankovních reforem potřebovat finanční zdroje ze zahraničí. Uvedl to dnes... -
Slovinsko možná bude muset zažádat o pomoc
Hrubý domácí produkt Slovinska v prvním čtvrtletí klesl o 0,7 procenta. Oznámil to dnes tamní statistický úřad... -
Slovinsko prý bude pro své banky potřebovat až pět miliard eur
Slovinsko bude na rekapitalizaci svého zadluženého bankovního sektoru potřebovat až pět miliard eur... -
Slovinsko se zřejmě blíží k žádosti o pomoc
Slovinská premiérka Alenka Bratušeková dnes poprvé připustila možnost zahraniční pomoci pro slovinský... -
Slovinsko údajně nepotřebuje finanční pomoc
Slovinská vláda má dostatek peněz na rekapitalizaci domácího bankovního sektoru, a nebude tudíž... -
Slovinsko zvýšilo plánovaný rozpočtový schodek
Slovinsko se rozhodlo upravit plán rozpočtového schodku centrální vlády na letošní rok a zvýšit jej o 50 procent... -
Slovinský bankovní systém je prý slabý
Slovinský bankovní systém je slabý a důvěra v něj omezená. Řekl to dnes tamní ministr financí Uroš Čufer... -
Slušné HDP Švýcarska, USD/CHF pod tlakem
Měnový pár USD/CHF se dostal zpět pod oblast 0,9700 a aktuálně je na hodnotě 0,9674. -
Služby v USA rostly nejrychleji po 2 letech
Aktivita v americkém sektoru služeb v květnu rostla nejrychlejším tempem za více než dva roky. Výrazně akcelerovala... -
S Michlem jako guvernérem ČNB podle ekonomů nastane změna kurzu politiky ČNB
Jmenováním Aleše Michla guvernérem ČNB nastane změna kurzu měnové politiky banky v tom smyslu, že již nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Zároveň oslabení koruny, za kterým je právě jmenování Michla, zřejmě vyvolá i debatu ohledně intervencí ČNB ve prospěch silné koruny. Vyplývá to z dnešního vyjádření analytiků pro ČTK. Podle nich je také v této souvislosti nyní otázkou, jak dopadne červnové měnové zasedání rady ještě v současném složení. Podle ekonomů lze čekat výraznější růst sazeb. Již ve středu analytici ve vyjádření pro ČTK upozornili, že jmenování Michla může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky.
