Rozbřesk: Další ústup zahraničních investorů z českého dluhopisového trhu

Čtěte více

• Rozbřesk: Další nadílka nových státních dluhopisů na obzoru
  Český dluhopisový trh čeká další solidní nadílka státních dluhopisů. MF včera zveřejnilo emisní kalendář, podle kterého v dubnu nabídne investorům dluhopisy za 24 mld. korun ve splatnosti od tří do patnácti let. Za celý kvartál by pak mělo jít o maximálně 60 mld., které chce ministerstvo z trhu získat. A vlastně by to nemusel být ani problém. Úvod roku byl sice slabší z pohledu zájmu i výsledků emisí, nicméně situace na bondovém trhu se docela změnila k lepšímu. Zájem o dluhopisy roste, i když zahraniční investoři z tohoto trhu úspěšně couvají. Ze statistik státního dluhu se dá vyvodit (vyspekulovat), že nerezidenti bondy ani tak nevyprodávají, ale spíše čekají do splatnosti. Získané koruny však už do dluhopisů zpátky většinou neinvestují. Trh tak znovu opanovaly domácí subjekty, jejichž podíl z necelých 50 % v září loňského roku vyšplhal na více než 62 %. A pondělní splátka padesátimiliardového dluhopisu nejspíše jejich podíl dále navýšila. Trh se pozvolna a vlastně i bezbolestně vrací do podmínek před koncem intervenčního režimu. Nakonec proč by investoři spekulující na posilování koruny měli mít eminentní zájem nakupovat dlouhé papíry s vidinou, že jejich ceny budou klesat s tím, jak bude chtít ČNB normalizovat úrokové podmínky v ČR.
• Rozbřesk: Další prohra Mayové, bude následovat zamítnutí tvrdého brexitu?
  Theresa Mayová utrpěla v britském parlamentu další porážku. Nebyla sice tak výrazná jako první, ale i tak třetí hlasování o staro-nové “výstupní” dohodě nedává v dohledné době moc velký smysl. Budou tedy následovat hlasování jiná. Dnes se mají poslanci rozhodnout, zda chtějí tvrdý brexit. Pokud návrh velkou většinou odmítnou, oslabilo by to pravděpodobně tábor tvrdých brexitářů, kteří se nebojí chaotického odchodu z EU “bez dohody”. Na takovou zprávu by libra mohla zareagovat lehce pozitivně, stejně tak jako euro (na frontě s USD) a možná i středoevropské měny.
• Rozbřesk: Další propad evropského automobilového trhu
  Už čísla z minulého týdne ukázala, že se situace v evropském automobilovém průmyslu v průběhu října a listopadu zlepšila. Jak už ovšem naznačují předběžná čísla z Německa, nešlo o trvalejší zlepšení ani o lámání rekordů. Nicméně i to stačilo na výraznější zvýšení dodávek nových vozů zákazníkům. Prosincové registrace nových aut se tak alespoň vyšplhaly na tříměsíční maximum, ale i tak se meziročně propadly o 23 %, respektive o 15 % srovnáme-li je s prosincem roku 2019.
• Rozbřesk: Další propad prodejů aut v EU, tentokrát o více než tři čtvrtiny
  Už v březnu se evropský trh s osobními automobily, měřený registracemi nových osobních aut, propadl o více než polovinu, v dubnu to bylo meziročně dokonce o tři čtvrtiny. Pandemie koronaviru a s ní spojené restrikce a dobrovolné odstávky výrobců v podstatě zcela ochromily prodej osobních vozů napříč kontinentem a výrazný pokles prodejů byl patrný i v zemích, které k žádným razantním restrikcím nepřistoupily. Prozatím šlo o tzv. nákladový šok, který kromě zmíněných restrikcí a odstávek umocnilo i zamrznutí dodavatelských řetězců v rámci některých výrobních skupin.
• Rozbřesk: Další rok s deficitem. Ropa Brent u 75 dolarů
  Ačkoliv se české ekonomice velmi dobře daří a daňové příjmy narůstají, má státní rozpočet v letošním a stejně tak i v příštím roce hospodařit se schodkem 50 mld. korun. Alespoň s tím počítá návrh rozpočtu pro následující rok, který je postaven na více než tříprocentním růstu HDP, rekordně nízké nezaměstnanosti a solidním růstu mezd v ekonomice.
• Rozbřesk: Další slabší čísla z ekonomiky na obzoru
  Zatímco finanční trhy budou udržovat v napětí volby v USA, které rozhodnou o síle prezidenta v parlamentu, v ČR začaly dobíhat poslední čísla za třetí kvartál letošního roku. Samozřejmě tím úplně finálním, potvrzujícím kondici českého hospodářství, bude až HDP, nicméně v mezičase přichází várka dat z maloobchodu (včera), průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu (vše dnes). Jsou to čísla, která naznačí, jak moc reálný je optimismus ČNB předpokládající zrychlení ekonomiky právě v daném čtvrtletí.
• Rozbřesk: Další snížení sazeb ČNB na spadnutí. Americká recese a maďarské QE?
  Už příští čtvrtek bude centrální banka znovu rozhodovat o snížení její hlavní úrokové sazby. Na rozdíl od předchozích dvou jednání, kdy celkem repo sazbu ČNB srazila o 125 základních bodů na aktuální jedno procento, se budou centrální bankéři rozhodovat nad regulérní prognózou, o jejímž vyznění lze samozřejmě jen spekulovat. ČNB totiž prozatím nijak nenaznačila, s jak hlubokým a dlouhým propadem ekonomiky vlastně „počítá“. Nedávné komentáře o čtyř až pětiprocentním poklesu jsou nejspíše už pasé, a proto samotná prognóza bude tentokrát ostřeji sledovaným výstupem než kdykoliv jindy.
• Rozbřesk: Další test prognózy ČNB
  Zdá se, že ČNB má chuť své úrokové sazby znovu zvýšit, a dál tak postupovat na cestě v tzv. normalizaci úrokových sazeb. Prozatím ji od toho odrazoval vysoký stupeň nejistoty a rizika převážně externí povahy, zatímco domácí čísla spíše nahrávala vyšším sazbám.
• Rozbřesk: Další “test” prognózy ČNB
  To, že je český trh práce čím dál napjatější, potvrzují každý měsíc statistiky nezaměstnanosti. ČR se i nadále může chlubit nejnižší nezaměstnaností v historii a nejvyšší zaměstnaností a počtem volných pracovních míst v rámci celé EU. Dnes tento obrázek doplnily údaje o mzdách za druhé čtvrtletí, které naznačily, jak moc se právě tento nesoulad promítá do ceny práce a zda se tak naplňuje scénář ČNB počítající s posílením mzdových (a současně i inflačních) tlaků v české ekonomice.
• Rozbřesk: Další úspěšný rok za námi, 20 let eura oslaví ECB koncem QE
  Končí starý rok, a ještě než nás obchody zavalí (ne)odolatelnými nabídkami a povánočními slevami, je čas ohlédnout se, jaký vlastně byl. Pro českou ekonomiku to byl rok nepochybně velmi dobrý. Celoroční výsledky sice zatím neznáme, ale už teď je jisté, že růst HDP dosáhl téměř tří procent, inflace i tak zůstala blízko dvojky a nezaměstnanost poklesla na nejnižší úroveň v historii samostatné ČR.
• Rozbřesk: Další zatěžkávací zkouška prognózy ČNB
  Dnes čekala nejnovější prognózu ČNB další zatěžkávací zkouška, a sice v podobě HDP za třetí kvartál. Máme sice k dispozici předběžný odhad statistického úřadu, který naznačil další zpomalení ekonomiky až na meziroční 2,3 %, nicméně právě dnes jsme se dozvěděli zpřesněné číslo HDP, a především pak i podrobnosti o vývoji nabídkové i poptávkové strany naší ekonomiky. Ukáže se konečně, co ekonomiku ve třetím kvartále skutečně táhlo nahoru a co ji naopak drželo při zemi. Jaký byl vliv dopravy, obchodu a stavebnictví, o němž statistici hovořili v předběžném komentáři jako o motoru růstu v tomto období, a zejména pak, jaká byla tentokrát role největšího tuzemského odvětví – zpracovatelského průmyslu.
• Rozbřesk: Další zpřísnění opatření v Česku a v Německu a problémy průmyslu se podepíšou na výkonu ekonomiky
  Pandemie bude pro nastupující vládu bezesporu tématem číslo jedna. Rekordní počty nakažených v Česku i v Německu jsou špatnou zprávou nejen pro zdravotní systém, ale také pro ekonomiku. Přísnější opatření a přirozený pokles pohybu lidí (mobilita již podle dat společnosti Google klesá) opět dopadnou na sektor služeb. Je sice pravděpodobné, že to bude méně než před rokem, je třeba si ale uvědomit, že právě služby byly tentokrát hlavním motorem českého růstu v posledním kvartále.
• Rozbřesk: Další zrychlení inflace. Poslední argument pro další růst sazeb
  Dnešní inflační čísla přinášejí další zrychlení meziročního růstu cen. Už v červenci přitom inflace zrychlila o poznání více, než jsme předpokládali my i ČNB, a to zejména kvůli jádrové inflaci. Tu žene vzhůru na jednom z předních míst imputované nájemné tažené rostoucími cenami nemovitostí a cenami ve stavebnictví (ty se do imputovaného nájemného v CPI přímo promítají).
• Rozbřesk: Další zvrat v obchodní válce, USA odkládají platnost nových cel
  Donald Trump včera zmírnil obavy z globální obchodní války, když odložil uvalení cel na některé výrobky a jiné ze “sankčního seznamu” úplně vyškrtl. Cla na telefony a vybranou elektroniku budou nově uvalena až od poloviny prosince a dovozy farmaceutického zboží a výrobků důležitých pro národní bezpečnost byly ze sankčního seznamu úplně vyškrtnuty. Trhy přivítaly tento krok s nadšením. Akcie táhly vzhůru zejména technologické tituly - Apple si připsal přes 4 % a širší index S&P 500 povyskočil vzhůru o 1,5 %. Naopak bezpečné dluhopisy smazaly trochu ze svých masivních zisků z posledních seancí, stejně jako zlato, které spadlo ze šestiletých maxim.
• Rozbřesk: Další zvýšení sazeb ČNB na obzoru?
  Začíná týden nabitý zajímavými událostmi, z nichž asi tou nejvýznamnější bude pro tuzemský finanční trh čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Centrální bankéři budou mít v rukou novou – letos už čtvrtou – prognózu, a proto se už asi nemá smysl vymezovat vůči té současné, která je už ze srpna. A nový výhled bude vedle pravděpodobného dalšího zvýšení úrokových sazeb tím nejzajímavějším výstupem listopadového jednání rady. Ukáže se totiž, zda ČNB zůstává i nadále optimistická ohledně dalšího zrychlování růstu české ekonomiky jako doposud, stejně jako přesvědčená o rychlém posilování koruny.
• Rozbřesk: Daňový balík Republikánů je pro dolar dalším bonusem, reforma však musí projít
  Všeobecná nuda, která po minulém hektickém týdnu zavládla na globálních finančních trzích, vybízí něco si říct o připravované daňové reformě v USA a jejím dopadu na dolar, neboť to je asi tak jediné, co může běžného smrtelníka v ČR na tomto tématu zajímat.
• Rozbřesk: Deadline brexitu se prodlužuje o další tři měsíce
  Už čtyři dny před termínem (v pondělí) se vyjasnilo, jakým směrem bude pokračovat brexit. A „překvapivě“ tím stejným jako doposud, neboť Británie dostala další tři měsíce na to, aby svůj odchod z unie završila. Do konce ledna tak možná bude jasné, zda Británie skutečně z unie odejde či nikoliv. Avšak je to přece jen dlouhá doba, během níž se může stát leccos - ať už jde o možnost předčasných voleb nebo referendového reparátu. Ve hře ovšem současně zůstává možnost divokého odchodu stejně jako zrušení brexitu. Pro firmy i finanční trhy se tak jen prodlužuje doba nejistoty a pro britské zákonodárce čas na to, aby si rozmysleli, jak dál.
• Rozbřesk: Deficit českého rozpočtu narůstá
  Po nejhorším dubnovém výsledku státního rozpočtu za posledních sedm let přišel na řadu i nejhorší květnový výsledek. Hospodaření státu v letošním roce stále zaostává za očekáváním (plánem), a tak se už za prvních pět měsíců podařilo vytvořit deficit přesahující hranici padesáti miliard korun.
• Rozbřesk: Deficit pozitivních zpráv narůstá
  Jestli je v posledních měsících nadbytek něčeho, tak především nepříznivých ekonomických zpráv z našeho blízkého okolí. Ať už jsou to stále jasnější známky slábnoucí evropské ekonomiky nebo zhoršující se nálady firem (viz Ifo) a analytiků (včerejší ZEW). Kdybychom měli hledat společného jmenovatele s touto expanzí negativismu, bude to nepochybně obava ze zhoršení mezinárodního obchodu, respektive potenciálního vyhrocení tzv. obchodních válek s následnými dopady na zahraniční trhy.
• Rozbřesk: Deficit překoná 100 miliard korun, ekonomika se bez pomoci na nohy ale nepostaví
  Český státní rozpočet v květnu pravděpodobně propadl do výraznějšího deficitu. Už ke konci dubna se hospodaření státu propadlo do deficitu skoro 94 miliard korun a v květnu pravděpodobně daleko výrazněji na stát dopadnou jednak výpadky daní (dané propadem aktivity i odklady) a současně postupně se rozjíždějící výdajové programy (jako programy Antivirus). Pomoc v Česku se rozbíhala spíše pomalu, ale i tak určité náklady (v řádu nižších desítek miliard korun) by měly být v květnovém rozpočtu vidět - deficit pravděpodobně výrazně přesáhne 100 miliard korun a za celý rok si lze představit i úrovně přesahující 500 miliard korun.