Rozbřesk: Jak napjatý bude trh s ropou v roce 2018?

Čtěte více

• Rozbřesk: Jaké nástroje zbyly ECB pro boj s koronavirem?
  Christine Lagardeová má dnes nezávidění hodnou roli. Měla by investorům nabídnout lék na tržní paniku, ale má už prakticky vybraný zbrojní arzenál. Epidemie koronaviru zastihla ECB se sazbami v hlubokém záporu (-0,5 %) a s rozjetou politikou kvantitativního uvolňování. Přesto pravděpodobně nebude chtít stát se založenýma rukama. Zvlášť, když panika po mimořádných opatřeních Donalda Trumpa zastavující jakékoliv cesty z Evropy do USA pravděpodobně paniku ještě přiživí. Co tedy ECB dnes může nabídnout?
• Rozbřesk: Jak koruna obstojí v testu francouzských voleb?
  Česká koruna může projít při francouzských volbách zajímavým testem. Historicky se nikdy nejednalo o měnu, která by reagovala výrazněji na nárůst napětí v eurozóně. V tom zpravidla vynikal polský zlotý nebo maďarský forint, které jako výše úročené měny přitahují v dobrých časech více pozornost spekulativního kapitálu a ten pak v časech nervozity a napětí obratem zase odtéká. V tuto chvíli je ale situace na českém devizovém trhu jiná. Odhadujeme, že před vypnutím intervencí do Česka přiteklo velké množství kapitálu - kumulativní “sázky? na silnější korunu mohly podle našich odhadů na konci března dosahovat 50-60 miliard euro. Pokud půjde v průběhu francouzských voleb napětí vzhůru, bude to zatěžkávací zkouška pro trpělivost sázkařů na zisky koruny. Pokud jí neprojdou (a začnou dlouhé pozice zavírat), může tlak na dočasné ztráty koruny sílit. Co tedy čekat od francouzských voleb?
• Rozbřesk: Jak moc bude chtít ČNB trhy překvapit?
  Kalendář ekonomických dat a událostí napovídá, že tento týden rozhodně nebude patřit mezi ty nudné. Už dnes se pozornost finančních trhů zaměří na předběžné výsledky evropské ekonomiky, které by měly naznačit, jak si vedla většina zemí eurozóny v posledním kvartále loňského roku, kdy delta variantu koronaviru začal postupně vytlačovat v té době ještě málo známý omikron.
• Rozbřesk – Jak moc jsou vlastně italské banky solventní?
  Nejstarší banka světa Monte dei Paschi bude pro italskou vládu tvrdším oříškem, než původně myslela. Namísto původně požadovaných 5 miliard euro bude muset sehnat kapitál ve skoro dvojnásobném objemu (8,8 miliard euro). Takto výrazná revize požadavků na kapitál jednak citelně prodraží záchranu samotné Monte dei Paschi a současně přinese značnou nejistotu ohledně toho, kolik budou italské banky jako celek ve finále potřebovat kapitálu. ECB totiž bohužel své rozhodnutí navýšit kapitálový požadavek nijak blíže nezdůvodnila. V oznámení se uvádí pouze, že bance výrazně poklesla likvidita (1 měsíční z 12,1 miliard dolaru na 7,7 miliard dolaru). Pokles likvidity ale těžko může být sám o sobě důvodem k navýšení kapitálových požadavků - i když pokles likvidity bance výrazně ztěžuje život, likvidita a kapitál jsou dvě různé věci.
• Rozbřesk: Jak moc mohou být trhy nervózní z italské euroskeptické vlády a ropa z Venezuely?
  Výnosy italských dluhopisů po zprávě o sblížení dvou euro-skeptických stran (Hnutí pěti hvězd a Ligy severu) zamířily neomylně vzhůru, zatímco euro šlo současně dolů. Ke skutečné panice má ovšem situace na italských trzích hodně daleko. Výnos italského desetiletého dluhopisu zůstává stále hluboko pod úrovněmi po italských volbách a euro své ztráty hned druhý den smazalo. Je tedy vůbec čeho se bát?
• Rozbřesk: Jak moc se bát tržních výprodejů?
  České koruně se obrat nálady na globálních trzích vůbec nelíbí a oslabila v závěru týdne k 25,40 EUR/CZK. A není se čemu divit. Byla to právě kombinace nízkých globálních výnosů a nízké averze k riziku, která držela zahraniční hráče ve spekulativních pozicích v české měně. Uplynulý týden nám nabídl dobrou ochutnávku toho, jak by koruna mohla reagovat na případnou změnu klimatu. Pro všechny, co koruna zajímá, je tedy důležité odpovědět si na zásadní otázku - budou výprodeje na globálních akciových trzích a s nimi i strach dál narůstat?
• Rozbřesk: Jak moc se trefí ČNB s optimistickými sázkami na český růst?
  Světová ekonomika šlape na plyn. Ve druhém kvartále eurozóna opět zrychlila (0,6 % mezikvartálně), podobně příjemně překvapuje i Japonsko a nakonec i Spojené státy (rovněž růst okolo 0,6 % mezikvartálně). Navíc silná červencová čísla z amerického trhu práce ukazují na dobrý výkon i ve třetím kvartále. To vše je nakonec dobře i pro Česko a i proto možná až překvapivě výrazně Česká národní banka minulý týden zvýšila svůj odhad českého růstu (na 3,6 % v tomto roce). Jestli udělala správně, mohou trochu naznačit již následující dva týdny.
• Rozbřesk: Jak mohou trhy reagovat na americké volby?
  Začíná americký volební týden. Hlasování by formálně mělo skončit v úterý 3. listopadu, ale sčítání hlasů se může protáhnout. Větší pozornost se tak může soustředit na výsledky senátních voleb a na to, zda se demokratům nepodaří ovládnout celý Kongres. Pokud by “zmodral” Kongres a demokratický kandidát Joe Biden vyhrál také prezidentské klání, byl by to pro trhy pravděpodobně signál, že poměrně hladce může projít mega stimulační balík v řádu několika bilionů dolarů, po kterém opakovaně volá americký Fed. To by byla dobrá zpráva pro většinu rizikových aktiv včetně středoevropských měn a koruny. V takovém případě by šly pravděpodobně také vzhůru dlouhé výnosy, a naopak pod tlak by se mohl dostat americký dolar.
• Rozbřesk: Jak mohou trhy reagovat na německé volby?
  Poslední průzkumy volebních preferencí hovoří jasně - první a druhá místa ve víkendových volbách v Německu jsou “rozdaná?. O co se tedy hraje? O nic méně než o místo třetí a budoucí podobu koalice.
• Rozbřesk: Jak může české ekonomice pomoci příchod uprchlíků z Ukrajiny?
  Počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku podle posledních údajů mobilních operátorů přesáhl 270 tisíc, zatímco registrovaných (s jednoročním dočasným vízem) jich je přes 205 tisíc. A při pohledu na humanitární katastrofu v Mauriopolu a v dalších městech na jihovýchodě Ukrajiny je pravděpodobné, že počet válečných uprchlíků bude ještě dál narůstat. Podle migračních studií z jiných válečných konfliktů je pravděpodobné, že se velká část nově příchozích v Česku usadí natrvalo. Pro českou společnost a ekonomiku proto nakonec bude důležité, jak dobře zvládneme nově příchozí integrovat.
• Rozbřesk: Jak (ne)mohou centrální banky pomoci v boji s koronavirem
  Trhy se budou snažit na počátku týdne vzpamatovat z nejhoršího akciového masakru od pádu investiční banky Lehman Brothers. Americký index S&P 500 ztratil za uplynulý týden 11 %. A zdá se, že nové zprávy přes víkend nenabízí moc čerstvého optimismu. Přírůstky případů mimo Čínu dál zrychlují, zatímco čínské PMI spadly na historicky nejnižší úrovně vůbec, stejně tak jako výnos desetiletého amerického dluhopisu.
• Rozbřesk: Jako by svět měl dvě tváře. Povzbuzení z USA, studené sprchy z Evropy
  Jako by svět měl dvě tváře. Ze Spojených států přichází velmi povzbudivá ekonomická čísla, která ukazují na solidní oživení (naposledy silné payrolls), přírůstky nakažených jsou víceméně stabilizované a očkování probíhá více jak třikrát rychleji než ve většině evropských zemí. Evropa nejen že je pomalejší ve vakcinaci, ale na většině starého kontinentu se rozjíždí třetí vlna pandemie – s čestnou výjimkou Česka, kde se podle posledních čísel snad daří krotit již čtvrtou vlnu. I proto poslední čísla na rozdíl od USA nevypadala nijak přesvědčivě – na globální trhy orientovaný průmysl sice pořád jede vpřed, ale maloobchod zažil na začátku roku jednu z nejstudenějších “sprch” od začátku pandemie.
• Rozbřesk: Jak ovlivní evropské embargo cenu ropy?
  Lídři členských zemí EU se včera dohodli na uvalení embarga na dovoz ruské ropy. Výsledná podoba je evidentně kompromisní – do konce roku by měla Evropa přestat nakupovat ruskou ropu dováženou po moři, která představuje přibližně tři čtvrtiny celkových dovozů. Skrze ropovod bude moci ruská ropa proudit dále, ovšem Německo a Polsko přislíbily zastavení dodávek prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, díky čemuž by se mohly celkové dovozy ruské ropy do EU snížit až o 90 %.
• Rozbřesk: Jakože nízká inflace? To si asi děláte…
  Chodíte do obchodů? Jako normálně nakupovat? A máte pocit, že by ceny rostly v posledních letech v průměru jen o 2 % ročně? Já, když ráno vytáhnu peněženku, abych si zaplatil snídani, mám tíživý pocit, že tomu tak není. Centrální bankéři nás přitom neustále přesvědčují o tom, že inflace je proklatě nízko, ve světě plno rizik a proto je třeba stále přilévat olej do ohně (čti držet úroky blízko nuly a tisknout masivní objemy peněz). Přitom, když už se inflace ocitne viditelně nad inflačním cílem, tak centrální bankéři spustí oblíbenou písničku o tom, že vysoká inflace je způsobena faktory mimo jejich kontrolu. K tomu obvykle dodají, že centrální banka vlastně cílí na úplně něco jiného, než je růst agregovaného spotřebitelské koše, s nímž je konfrontována normální domácnost, která potřebuje nakrmit své děti, svítit a občas jezdit autem. K tomu dvě hezké historky z poslední dnů…
• Rozbřesk: Jak rychle zdražující nemovitosti ovlivní politiku ČNB?
  Česká národní banka se čím dál častěji zabývá vývojem na trhu nemovitostí. Je to logické. Poslední globální finanční krize ukázala, že nerovnováhy na realitním trhu dokáží nastartovat velké problémy, zvlášť pokud lidé nerozvážně naskočí do rozjetého vlaku a výrazně se zadluží na vrcholu realitní bubliny. I když tak daleko ještě nejsme, ČNB posiluje zbrojní arzenál, kterým by mohla nárůst “rizikového? financování nemovitostí krotit. Podle včera zveřejněné studie (http://bit.ly/2qRUGDB) totiž očekává, že ceny nemovitostí v tomto i v příštím roce dál porostou velice rychle (o 10 a 7,5 %).
• Rozbřesk: Jak se ČNB ve čtvrtek popere s vyšší inflační prognózou?
  Ústřední událostí tohoto týdne bude zasedání ČNB. Centrální banka se bude muset primárně vypořádat s tím, že inflace šla nahoru v posledních měsících o poznání rychleji, než očekávala. Oproti listopadové prognóze dosáhla cíle o půl roku dříve. O něco vyšší inflační prognóza by měla na prvním letošním zasedání soustředit pozornost ČNB primárně na přípravu ukončení intervencí. Trhy budou sledovat především, jak se změní rétorika bankovní rady ohledně načasování exitu.
• Rozbřesk: Jak se ECB popere s námitkami německých ústavních soudců?
  Na čtvrtečním zasedání ECB bude jedním z “nejžhavějších témat” přestřelka mezi Frankfurtem a Karlsruhe - přesně řečeno mezi Evropskou centrální bankou a německým ústavním soudem.
• Rozbřesk: Jak se ekonomika vzpamatovává z karantény
  Tento týden bude ve znamení nových reálných dat z ekonomiky, která ukážou, v jakém stavu se nacházely největší odvětví po začátku uvolňování restriktivních opatření zaměřených na boj s koronavirem, a to nejenom u nás, ale i v blízkém okolí. Už včera se trhy měly možnost podívat na vývoj nových zakázek v německém průmyslu, který byl v důsledku své exportní orientace koronakrizí zasažen extrémně silně. Květnová data naznačují, že z nejhoršího je německý průmysl už venku, avšak k předkrizové úrovni zakázek má stále ještě velmi daleko. Proto lze více než desetiprocentní meziměsíční nárůst objednávek jistě uvítat, avšak současně se nedá přehlédnout, že jsou stále o téměř 30 % pod úrovní loňského května nebo o 31 % pod únorovou hodnotou. V případě automobilového průmyslu, jehož dodavatelské řetězce sahají i do ČR, byly květnové zakázky v podstatě jen poloviční.
• Rozbřesk: Jak se Fed vypořádá s inflačními tlaky?
  Cena ropy Brent se včera dostala pod 100 USD za barel a snad tak poskytne částečnou úlevu spotřebitelům, i když jde samozřejmě o vývoj cen ropných produktů, a ne o ceny ropy surové. Ale i tak je zřejmé, že nabídkové inflační tlaky sílí. Nejen našemu pravidelnému čtenáři jistě neuniklo, že ceny energetických komodit a dalších v meziročním srovnání letí vzhůru.
• Rozbřesk: Jak se nám skládá obrázek české ekonomiky?
  Pomalu a jistě se nám již skládá obrázek české ekonomiky za první čtvrtletí. Podle předběžného odhadu sice po půlroční přestávce došlo k mírnému poklesu HDP v důsledku lockdownu, avšak dopad na trh práce už byl nesrovnatelně menší než na začátku pandemie. Míra nezaměstnanosti vzrostla v prvních třech měsících roku o tři desetiny procentního bodu na sezónně očištěná 3,3 %, nicméně zaměstnanost zůstala vysoká (téměř 5,2 mil. lidí) a ve srovnání s koncem roku už jen v podstatě stagnovala. Tak to alespoň vypadá z pohledu velkých čísel, za kterými se ovšem skrývá mnoho protichůdných trendů, které nepřekvapivě ukazují relativně vysokou flexibilitu tuzemského trhu práce.