Červená pre centrálne banky

Čtěte více

• Čerpadláři i obchody s potravinami si „mastí kapsu“, zneužívají inflace k navyšování marží. Lidé by se měli dát pozor při nákupu benzínu, másla, vajec, kuřat i mouky
  Čerpací stanice či supermarkety s potravinami. To jsou dvě místa, kde si dnes Češi mohou být takřka stoprocentně jisti, že si na nich prodejce „mastí kapsu“. Nezbývá než nakupovat ještě obezřetněji než kdykoli v minulosti a dobře zvažovat, kde a za kolik nakoupit.
• Čerpadláři opět „čarují“ s maržemi. Naftu naceňují o 10 korun na litr dráže než v předvečer invaze, přestože je dnes cena ropy v přepočtu do korun srovnatelná jako tehdy
  Cena pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu citelně klesla. Benzín se včera prodával celorepublikově průměrně za 41,38 koruny za litr, tedy o 62 haléřů na litr levněji než před týdnem. Nafta zlevnila dokonce o 1,50 koruny na litr, na 44,49 koruny za litr. Benzín i nafta jsou nyní nejlevnější za poslední více než měsíc.
• Čerpání evropských fondů v plném proudu
  V letošním roce musí Česká republika dočerpat všechny prostředky z programového období 2014-2020 (24 mld. EUR). Ve způsobu čerpání se přitom výrazně zlepšila. Pravidlo n+3 plní bez problémů, o žádné prostředky by tak přijít neměla. Zároveň se již rozjíždí nové programové období 2021-2027 (21 mld. EUR). Zde je rozjezd zatím pomalý, což je ale není nijak neobvyklé. Na využití prostředků má ČR čas do konce roku 2030, což je ještě dlouhá doba. Časově nejobtížnější bude využít prostředky z Národního plánu obnovy (7 mld. EUR).
• Čerpání z programu COVID III se týden od týdne zrychluje, ale stále je nadmíru pomalé: Pokud stát bude poskytovat pomoc firmám v rámci programu COVID III aktuálním tempem, program se dočerpá za zhruba 17 let
  Objem pomoci státu firmám a podnikatelům zasažených koronavirovou krizí se zvyšuje, a to dokonce zrychlujícím tempem, které je však stále ještě až příliš pomalé. Vyplývá to z údajů k čerpání v rámci jednotlivých programů COVID, které dnes v aktualizované verzi zveřejnila Česká národní banka.
• Čerstvá data: Čína mírně zklamala, Evropa naopak díky Německu pravděpodobně poroste rychleji
  Dnešek bude na nová data o poznání bohatší než včerejšek a první sérii výsledků z Asie a Evropy již máme za sebou. Níže to podstatné z dnešního rána.
• Čerstvá předpověď pro pár EUR/USD na 3. dubna 2024
  Trh zajímá hlavně to, kdo začne úrokové sazby snižovat jako první. A už při letmém pohledu na graf eura je jasné, že by to měla být Evropská centrální banka. Toto alespoň předpokládá většina účastníků trhu. Včerejšek byl ale patrně počátkem korekčního odrazu, který kromě překoupeného dolaru vyvolala částečně i revize prognóz inflace v eurozóně. Zatímco ještě nedávno všichni očekávali další zpomalení tempa růstu spotřebitelských cen, teď se předpokládá, že zůstanou beze změny. Jakmile se to potvrdí, dostane jednotná měna impuls k růstu. Pokud inflace zůstane na stejné úrovni, ECB může svůj cyklus snižování sazeb odložit.
• Čerstvá předpověď pro pár GBP/USD na 18. května 2022
  Po zveřejnění údajů o inflaci ve Spojeném království a následném poklesu pod úroveň 1,2400 se pár GBP/USD mírně zotavil a podle všeho se nad úrovní 1,2400 ustálil. Rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů podporují americký dolar a nedovolují páru získat trakci.
• Čerstvá předpověď pro pár GBP/USD na 2. dubna 2024
  Dobře se ví, že trh nemůže dlouho přešlapovat na místě a dřív či později se pohybu nevyhne. Navíc, čím delší je fáze stagnace, tím výraznější je následný skok. Obecně tedy nepřekvapí, že dolar v pondělí stoupal. Překvapí ale fakt, že se tak stalo v době, kdy Evropa ještě slavila svátky. Pokud je v Evropě, nebo ještě víc ve Spojených státech, svátek, trh obvykle trpělivě čekají, až se všechny trhy otevřou. Neméně zajímavé je i to, že trh se dal do pohybu, když byly zveřejněny údaje o americkém ISM PMI ve zpracovatelském průmyslu.
• Čerstvá předpověď pro pár GBP/USD na 23. ledna 2023
  Britská měna dál stoupala, i když Velká Británie oznámila, že celkové maloobchodní tržby klesly v meziročním srovnání o 5,8 %, a to po listopadovém poklesu o 5,7 %. Projekce přitom hovořily o –4,4 %. Po zveřejnění této zprávy libra samozřejmě trochu klesla, nakonec ale pozvolna stoupala. A mimochodem, stále je v rostoucím trendu, což považuji za naprosto absurdní. Libra navíc v průběhu několika málo týdnů vyskočila o téměř 500 bodů. A my přitom zoufale potřebujeme korekci. Nic takového se ale neděje, dokonce ani navzdory negativním makro datům. Vše silně připomíná banální spekulaci, vyvolanou očekáváním brzkého snížení sazeb Federálního rezervního systému. Nehledě na fakt, že Bank of England k tomu má stejně tolik důvodů, ba dokonce ještě víc. Spekulativní růst britské měny tudíž může znenadání vystřídat rychlý pokles, který velmi překvapí mnohé účastníky trhu. Ale dnes, dokud je makroekonomický kalendář prázdný, libra pravděpodobně poroste, byť v omezené míře.
• Čerstvá předpověď pro pár GBP/USD na 3. prosince
  Na počátku americké seance pár GBP/USD díky prvotní reakci trhu na chmurnou listopadovou zprávu o zaměstnanosti v USA prudce vzrostl nad úroveň 1,3300. Dolar ale znovu nabral sílu kvůli jestřábímu vyjádření Fedu a přinutil pár obrátit se k jihu.
• Červencová data ukázala zhoršující se kondici domácí ekonomiky
  Červencové výsledky průmyslové výroby, zahraničního obchodu i stavebnictví potvrdily zhoršující se kondici české ekonomiky. Pozitivně se na výstupu průmyslového sektoru i zahraničním obchodě odrazila vyšší produkce a vývoz automobilů, stejně tak i vyšší výroba elektřiny, plynu a tepla. Zklamaly naopak tradiční tahouni českého průmyslu, jako je kovovýroba. Za deficitem zahraničního obchodu stály vyšší i dražší importy ropy a zemního plynu. Příliš nepotěšilo ani české stavitelství, jehož výstup klesl již pátý měsíc v řadě.
• Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zklamala
  Červencová data z reálné ekonomiky výrazně zaostala za našimi i tržními očekáváními. Silně poklesl výstup průmyslové i stavební výroby, zahraniční obchod skončil poprvé od začátku roku v deficitu. Nepříznivě překvapil zpracovatelský průmysl, který po dvou měsících meziměsíčních růstu poklesl o téměř čtyři procenta. Meziměsíční snížení výstupu ale zaznamenala většina průmyslových odvětví. Nepotěšilo ani stavebnictví, které se po květnovém a červnovém růstu výrazně propadlo. Vstup české ekonomiky do druhého pololetí je tak vrávoravý a může signalizovat slabší výkonnost ve třetím čtvrtletí letošního roku.
• Červencová inflace překvapila pomalejším růstem
  Česká inflace v červenci pravděpodobně dál zrychlila, ovšem o poznání méně, něž jsme očekávali my i trh. Meziměsíčně vzrostly ceny o 1,3 % (oproti odhadu 2,6 %) a meziročně tak zrychlila “pouze” na 17,5 %. Velká část překvapení šla pravděpodobně na vrub pomalejšího zdražování energií - elektřina o 1,5 % a plyn o 1,3 %. Je proto pravděpodobné, že další výraznější navýšení cen nás čeká v průběhu srpna a září. A možná bude zdražování pokračovat i nad rámec dosud ohlášených změn ceníků - ceny elektřiny na (pro nás) relevantních burzách v průběhu posledního měsíce dál vzrostly a pohybují se okolo desetinásobků dlouhodobých průměrů.
• Červencová průmyslová produkce výrazně zklamala
  Průmyslová produkce v červenci meziročně reálně klesla o 2,8 %. Meziměsíčně byla nižší o výrazných 2,6 %. Meziměsíčně v plusu zůstalo pouze několik málo odvětví, a to výroba oděvů, nápojů, motorových vozidel, opravy a instalace strojů a výroba a rozvod elektřiny. Meziměsíční nárůst výroby motorových vozidel, ač drobný (0,4 % m/m), je vzhledem k celozávodní dovolené v největším výrobci automobilů Škoda Auto pozitivním překvapením.
• Červencové zasedání ECB: předběžný přehled
  Evropská centrální banka zasedá ve čtvrtek 27. července. Banka se chystá zvýšit úrokové sazby o 25 bazických bodů. O tom není pochyb, protože prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý měsíc oznámila další zpřísnění parametrů měnové politiky. Hlavní důraz bude proto kladen na postoj ECB. Klíčovými body zájmu budou formulace v doprovodném prohlášení a verbální signály šéfa ECB. Skutečnost, že došlo ke zvýšení sazeb, bude trh pravděpodobně ignorovat.
• Červencové zaškobrtnutí stavební produkce
  Stavební výroba v červenci meziměsíčně poklesla o 2,6 % a meziročně vzrostla o nepatrných 0,5 %, což je nejhorší výsledek za poslední tři měsíce, ale stále vysoko nad průměrem letošního roku. Oproti předchozímu měsíci poklesla aktivita napříč všemi sektory stavebnictví. Hlavním tahounem poklesu bylo však pozemní stavitelství. Z výsledku za jeden měsíc nelze vyvozovat silné závěry, nicméně se zdá, že letošní oživení stavebnictví je křehčí, než naznačovaly předchozí dva měsíce.
• Červencový index spotřebitelské důvěry v Británii: Tohle bude bolet
  Index spotřebitelské důvěry GfK ve Velké Británii přináší pochybnosti ohledně rychlého zotavení ekonomiky. Ještě v červnu se nacházel na minus 30 a v červenci zůstává na minus 27, i když se očekávalo minus 26. Jediným světlým bodem je zlepšení osobní finanční situace v následujících dvanácti měsících, způsobené zejména hlavně vyšší mírou úspor.
• Červencový výsledek průmyslu nečekaně hluboko v záporu
  Průmyslová produkce v červenci meziročně poklesla o 2,8 %. Odhad trhu počítal s mírným nárůstem, zatímco naše prognóza pokles – přesto finální síla poklesu byla ještě razantnější, než jsme v krátkodobé prognóze odhadovali. Za nečekaně silným snížením průmyslové produkce stojí pokles v odvětví výroby a rozvodu elektřiny a plynu, negativně se ale projevují i postupně ochabující kladné příspěvky ze strany automotive. Nepříliš pozitivně pak vyznívá i silný červencový meziměsíční pokles o 2,6 %, již po sezónním očištění.
• Červen – domácnosti spoří, firmy čerpají úvěry
  Bilanční suma bankovního sektoru se v červnu snížila o 0,2 % meziměsíčně a ukončila první pololetí na hodnotě 9 662 mld. Kč. Hlavní příčinou bylo snížení objemu vkladů u centrálních bank o téměř 167 mld. Kč. Naopak úvěry za klienty připsaly solidních 46,5 mld. Kč a vklady a úvěry u jiných úvěrových institucí vzrostly o téměř 79 mld. Kč. V meziročním srovnání je objem celkových aktiv vyšší o 9,6 %.
• Červenec – letní útlum nových úvěrů
  Celkový objem aktiv bankovního sektoru se díky 2,7% meziměsíčnímu růstu vrátil nad hranici 9 biliónů Kč (9 049,8 mld. Kč). Hlavními hybateli bilanční sumy zůstaly, stejně jako v předchozím měsíci, položky Vklady a úvěry u centrálních bank (+154 mld. Kč) a Pohledávky za klienty (+64 mld. Kč). V meziročním srovnání tempo růstu aktiv zrychlilo na 5,0 %.