Sobota 27. duben 2024 14:20
reklama
FTMO král
reklama
Dukascopy new
reklama
Fintokei SwiftTrader
reklama
Fintokei SwiftTrader

V roce 2000 ekonomové (a politici s nimi) slibovali až 200procentní růst obchodu díky euru, dnes už se shodují, že dopad eura je nulový. Jde o velkou blamáž ekonomie

22.01.2024 09:02  Sekce: Burzovní zpravodajství  Tisk

Před skoro 25 lety politici slibovali, že euro zajistí 200procentní nárůst obchodu v rámci eurozóny. Tento mýtický Roseův efekt se však nikdy nenaplnil. Pak politikům ekonomové spočetli, že nárůst bude jen 33procentní, pak, roku 2006, že bude 23procentní, posléze 15procentní a nakonec, v roce 2018 zjistili, že je nulový. Jde o jednu z velkých blamáží ekonomie.

Pamětníci debat o euru z přelomu milénia si možná vybaví sliby, jak mocný vzestup obchodu a prosperity zajistí. Jak snad díky němu EU dožene a předežene Spojené státy. Dnes je stěžejním argumentem stoupenců eura, že nedá vydělat směnárníkům. Což je makroekonomicky zcela nepodstatné. Smutný úpadek.

Na vině je ovšem i ekonomie, která se až příliš dostala do vleku politických přání, ba zadání.

Jak se to mohlo stát?

Začněme zeširoka. Věda v celém světě prochází závažnou krizí, takzvanou replikační. Zejména v uplynulých deseti či patnácti letech se totiž vědcům příliš nedařilo replikovat předchozí závěry svých kolegů. Jinými slovy, nejsou s to je znovu potvrdit. Vyvstává tak palčivá otázka, zda předchozí, původní závěr byl správný a pravdivý. Což je alarmující. Replikační krize se totiž sice týká především společenských věd, jako je psychologie či ekonomie, ale také třeba lékařství.

Tým vědců kolem Briana Noseka z Virginské univerzity se v roce 2015 pokusil replikovat sto psychologických závěrů svých kolegů, kteří je publikovali v nejlepších světových akademických časopisech. Replikovat se podařilo jen 39 z nich, což značí, že zbylých 61 psychologických poznatků nemusí být pravdivých. Daniele Fanelli z London School of Economics v roce 2009 zjistil, že dvě procenta vědců falšují data, zatímco třetina se soukromě přiznává, že se uchyluje k pochybné výzkumné praxi, jako je vypouštění dat a faktů, jež nepodporují kýžený závěr. Čtrnáct procent vědců pak ví o svých kolezích, kteří data falšují, a 70 procent z nich zase ví o kolezích, kteří se uchylují k pochybné výzkumné praxi. Jsou-li podvody a podvůdky mezi vědci opravdu tak četné, jde nepochybně o zásadní příčinu, proč se mnohé závěry nedaří znovu potvrzovat; potvrdit zfalšovaný závěr si žádá dalšího podvodu, obdobného rázu i rozsahu.

Replikační krize vědy, konkrétně ekonomie, poznamenává i natolik zásadní problematiku, jako je přijetí eura, respektive výhodnost či nevýhodnost této jednotné evropské měny. V roce 2000 Andrew Rose publikoval v časopisu Economic Policy studii, podle níž by přijetí eura mohlo navyšovat zahraniční obchod s dalšími státy eurozóny až o 200 procent. Tehdy, na přelomu milénia, v době zavádění eura, se tak dechberoucí závěr hodil do karet politikům, kteří získali silný argument pro jednotnou měnu. Bohužel v žádné z následujících studií na stejné téma už se dalším ekonomům nepodařilo Roseův závěr potvrdit, tedy replikovat.

Například diskusní studie Tinbergenova institutu z roku 2002 dospívá k závěru, že zavedení eura navýší zahraniční obchod nikoli o 200, ale jen o 33 procent. Jenže ani tento výsledek se už nepodařilo uspokojivě replikovat. Ekonomové Harry Flam a Hakan Nordström v roce 2006 spočítali, že zahraniční obchod po přijetí eura narůstá nikoli o 33, ale jen o 23 procent. O rok později jejich kolegové José de Sousa a Julie Lochardová stanovili daný efekt pouze na 15 procent. Roku 2008 studie Review of International Economics už efekt vyčísluje jen na deset procent.

Zřejmě pod tlakem těchto stále se snižujících výpočtů příznivého dopadu eura se na scénu vrací autor původní studie, tedy Rose. V roce 2016 konstatuje, že se o 16 let dříve mýlil – „mea culpa“, píše doslova –, a uvádí, že vliv eura na rozvoj zahraničního obchodu v rámci eurozóny nelze spočítat.

Korunu všemu nasazují v roce 2018 Alina Mikaová a Robert Zymek, kteří v Journal of International Money and Finance nejsou schopni replikovat ani nový Roseův závěr, jelikož efekt eura na zahraniční obchod vypočítávají, a ne že ne; přičemž zjišťují, že je nulový. Navíc, tento závěr je zřejmě vlastně první, jejž se daří v oblasti zkoumání dopadu eura na obchod v eurozóně replikovat. Loni v září totiž ve stejném žurnálu, Journal of International Money and Finance,autoři Douglas Campbell a Aleksandr Chentsov shledali, že efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí eurozóny je v zásadě nulový. Dřívější studie, i ty zde zmiňované, podle nich dospěly k jiným závěrům, neboť prý vycházely z již překonaného, metodicky nesprávného přístupu.

Pokles vyčíslení dopadu eura na zahraniční obchod z až dvou set procent na nulu během 18 let ukazuje, že replikační krize se nevyhýbá ani ekonomii.

Za oněch 18 let ovšem nepřeberné množství politiků a dalších účastníků veřejné diskuse o euru – v Česku i v dalších zemích – použilo jako klíčový argument pro přijetí eura právě argument vysoce příznivého dopadu na zahraniční obchod. Tento argument se za uplynulé čtvrtstoletí natolik vžil, že je považován za téměř samozřejmý. Navzdory tomu, že se jej vědcům stále nedaří uspokojivě replikovat, tedy potvrdit.

Jak je možné, že se během necelých 20 let výsledek jednoho a téhož zkoumání liší v rozsahu od nuly do dvou set procent?

Napovědět může postupný pokles jednotlivých vyčíslení dopadu eura. Naznačuje, že i v rámci ekonomického výzkumu existují cykly, dokonce „vlny“, ba „módní vlny“. I ekonomové platí své hypotéky či školu svým dětem. Aby si na živobytí vydělali, činí mnohdy „kompromisy“, byť nemusí jít hned o falšování dat. Třeba se věnují výzkumu, jehož závěr bude nejspíše publikován v akademickém žurnálu. Což zpravidla znamená slušné peníze navíc k běžnému platu. Je-li zájmem státu třeba přijetí eura, vznikají studie jako ta Roseova z roku 2000. S tím, jak zájem státu opadá, neboť – například – euro je již zavedeno, opadá také jeho zájem, aby vznikaly studie, jež euro podporují. Opadá tedy i příslušná módní vlna vědeckého výzkumu. Množí se proto studie, které původní závěr – získaný v době kulminace vlny – již nejsou s to potvrdit a replikovat.

Na přelomu milénia, kdy při zavádění eura byla debata o jeho výhodách a nevýhodách poměrně intenzivní, dal výpočet dvousetprocentního efektu měnové unie na zahraniční obchod zjevně dobře vydělat i zmíněnému Roseovi. Jak už jsme řekli, politikům, kteří tehdy euro prosazovali, se jeho závěr nesmírně hodil. A jsou to opět politici, kteří mají zásadní slovo, ať už formální, či neformální, jaký bude rozpočet vědy a výzkumu, kolik půjde na jednotlivé výzkumné projekty či jednotlivé granty. Výzkum, jenž je v rukou politiků, respektive státu, totiž není před státním zájmem uchráněn.

Nad pravdivostí původního výzkumu se tedy vznáší stále větší otazník. Ale v jistém smyslu už je to jedno. Mouřenín posloužil, mouřenín může jít. A je jedno, zda se mouřenín jmenuje Rose, nebo jakkoli jinak. Jen je třeba mít na paměti, že momentálně, právě teď, vrcholí zase nejspíše nějaká jiná vědecká módní vlna. Stejně jako před 25 lety zjevně bylo módní – a výnosné – zveličovat přínosnost eura, může dnes být módní a výnosné zveličovat zase něco jiného. I vědci jsou jen lidé.

Lukáš Kovanda
Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • V reakci na bejrútskou explozi stoupá cena zlata, stříbra i ropy
    Cena zlata včera poprvé v historii uzavřela nad úrovní 2000 dolarů za troyskou unci. Konkrétně včerejší uzavírací cena žlutého kovu činí 2021 dolarů za unci. Během obchodování však cena zlata stoupá i výše, a to až nad 2030 dolarů za unci, což je cena z dnešního časného rána středoevropského času.
  • V reakci na zničení Kachovské přehrady rostou světové ceny pšenice či kukuřice. Útok je pohromou pro ukrajinské zemědělství
    Světové ceny základních zemědělských plodin dnes zdražují, a to v reakci na zničení Kachovské přehrady na Ukrajině. Trhy se obávají zaplavení a poškození sýpek a sil na toku řeky Dnipro. Hrozí totiž rozsáhlé plesnivění uskladněného obilí a dalších zemědělských plodin. Ukrajina patří k předním světovým obilnicím.
  • V rebríčku indexu ekonomických prekvapení stále vedie eurozóna. Nezmenil to ani Trump
    Hoci očakávania Trumpových stimulov dvíhajú americké mäkké dáta (dotazníkové prieskumy) do extrémnych výšin, tak v indexe ekonomický prekvapení ešte stále nie sú USA na prvom mieste. Pre mnohých to bude prekvapenie, ale v posledných týždňoch si ho drží eurozóna. Nie je to kvôli tomu, že by boli dáta z eurozóny úplne skvelé, ale kvôli tomu, že ich očakávania boli nízke, a preto sa ľahšie prekonávali. To isté platí pre Britániu, kde po referende klesli očakávania ohľadom dát extrémne, napokon sa však tento negatívny scenár nenaplnil:
  • V reťaziach Bruselu
    Británia sa rozhodla obetovať spoločný trh. Čítam to tak, že to bolo predovšetkým kvôli migrácii, ozývajú sa však aj hlasy, že k tomu prispela aj snaha konzervatívnej vlády vymaniť sa z „reťazí“ bruselských regulácií, ktoré tlmia podnikateľské prostredie v krajine.
  • Vrcholí investice mas. Kdy Bank of America větří Ikarův pád?
    Lákadlo akciových trhů na rekordních maximech zabírá. Fondy rozvíjejících se trhů zažily nejlepší týden za poslední pů...
  • Vrcholové formace na JPY párech, USD stále do strany
    Nový guvernér BoJ, Haruhiko Kuroda, přislíbil na počátku dubna trhu likviditu a BoJ se tak stal po FEDu další bankou...
  • Vrcholový evropský summit přináší první výsledky jednání evropských lídrů
    Vrcholový evropský summit přináší první výsledky jednání evropských lídrů. Ti se včera...
  • Vrchol týdne je tu, vychází americká inflace
    Trhy natěšeně čekají na dnešní výsledek americké inflace, která je již delší dobu jedním z hlavních hybatelů globálního vývoje. Pokles prosincové meziroční míry proti listopadu přijde takřka s jistotou a hrát roli bude rychlost snížení. Kromě americké inflace dorazí již za pár minut čísla z domácího maloobchodu, kde je očekáván výrazný meziroční pokles poblíž dvouciferných hodnot. Již včera Český statistický úřad zveřejnil statistiku inflace, kdy došlo k poklesu meziroční míry z 16,2 % na 15,8 %, zatímco trh očekával stagnaci. Důležitější ale bude výsledek za leden, kde je míra nejistoty kvůli vícero efektům velmi vysoká.
  • Vrcholy pod tlakom
    Nové maximáPočas včerajšieho dňa sme sledovali siln&am...
  • Vrcholy pod tlakom
    Nové maximáPočas včerajšieho dňa sme sledovali siln&am...
  • V roce 2013 novinář zníčil 13 Bitcoinů, prý jim nevěřil
    Když v roce 2013 redaktor magazínu Wired vytěžil 13 bitcoinů, rozhodl se je darovat charitě, neviděl v nich však žádný význam a rozhodl se je zničit. Toto rozhodnutí mu zabránilo v přístupu k současné hodnotě Bitcoinů 760 tisíc dolarů.
  • V roce 2015 čeká měny pěkně divoká jízda
    Měnový trh uzavírá rok 2014 pořádným řachnutím. Rok 2015 by dost možná mohl přinést vývoj historického významu.  Po le...
  • V roce 2015 může index S&P 500 dosáhnout 2 500
    Investoři mohou ze šuplíku vytáhnout spoustu modelů hodnocení, které podpoří obě tvrzení, tedy že americké akcie jsou buď nad- nebo podhodnocené...
  • V roce 2018 v ČR zaniklo nejvíce společností v historii
    V roce 2018 v Česku zaniklo přes 13 000 firem, což je nejvíce společností v historii. Více než 30 000 nových společností však naopak zase vzniklo, takže číslo není až tak alarmující.
  • V roce 2019 dosáhla průměrná mzda úrovně 34 125 korun
    „Průměrný zaměstnanec v Praze pobírá o 12 426 korun vyšší mzdu než průměrný zaměstnanec v Karlovarském kraji. Vysoké rozdíly ve mzdách napříč Českou republikou vedou k migraci za prací. To se projevuje na realitním trhu vysokým růstem cen nemovitostí ve větších městech,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • V roce 2019 vzrostly tržby obchodníků o 4,8 procenta
    „Loňský rok byl pro obchodníky úspěšný. Rostoucí příjmy českých domácností navyšovaly spotřebu. Obchodníci využili vyšší poptávky ze strany zákazníků ke zdražování. Výsledkem byl svižný růst maloobchodních tržeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • V roce 2020 bude zdražovat vše od vepřového, přes elektřinu a služby po nájmy. Mzdy ale porostou také
    V prvních měsících roku setrvá tempo růstu cenové hladiny spotřebitelských cen v ČR v blízkosti tříprocentní hranice. Nelze vyloučit opětovné „přestřelování“ této horní meze tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky. A pokud budou mezinárodní podmínky příznivé, nelze vyloučit ani zásah České národní banky, v podobě zvýšení klíčových úrokových sazeb.
  • V roce 2020 rostly spotřebitelské ceny v ČR nejvíce za osm let. Letos zdražování zmírní, i tak však zůstane znatelné
    V roce 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012. V roce 2012 činila inflace 3,3 procenta. Lidé v ČR tak loni čelili nejrazantnějšímu růstu spotřebitelských cen za posledních osm let. Taková situace přitížila zejména těm domácnostem, které se potýkaly se ztrátou zaměstnání, výpadkem či poklesem příjmu – začasté v důsledku koronavirové krize.
  • V roce 2020 zemřelo o 16 927 lidí více než v roce 2019
    „V rámci pandemie došlo k semknutí rodin, což vedlo ke snížení počtu rozvodů. Bohužel však došlo ke statisticky významnému nárůstu počtu úmrtí, rodilo se méně dětí a konalo se méně svateb. Z dat je evidentní, že naše země trpí kvůli pandemii koronaviru více než většina ostatních zemí na světě,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • V roce 2021 vzrostl počet kryptoměn o 100%
    Od doby kdy se kryptoměny staly populárnějšími jejich počet na trhu stále stoupá. Od roku 2009 kdy jedinou kryptoměnou byl Bitcoin se technologie sektoru vyvinuli tak, aby si ksaždyý mohl vytvořit vlastní.
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

Forex brokeři
FX Global
CentroFX
TopForex
reklama
InstaForex ETF