Zádrhely ve výrobě aut přibrzdily i maloobchod

Čtěte více

• Za Den matek letos utratí Češi navíc 450 milionů. Hlavně za květiny, sladkosti, kosmetiku či šperky
  Na dnešek letos připadá Den matek. Obchodníci, včetně e-shopů, proto registrují nebo ještě očekávají zvýšené tržby. A to zejména za květiny, šperky, kosmetiku a delikatesy a sladkosti. Češi letos v souhrnu za tyto dárky utratí 450 milionů korun. O přibližně 40 milionů korun více než loni. Za vyšší výdaje může zejména rapidní inflace.
• Zadlužená Itálie stále drží podprůměrné tempo růstu
  Třetí největší ekonomika eurozóny si v prvním čtvrtletí udržela podprůměrnou růstovou dynamiku z posledního čtvrtletí loňského roku. Italský HDP vzrostl o 0,3 % mezikvartálně, v meziročním srovnání pak o 1,4 %. Pozitivně se na dynamice italského hospodářství podílela domácí poptávka, naopak dynamika čistého exportu přispěla k růstu HDP negativně.
• Zadlužení České republiky vzrostlo na 38,1 procenta HDP
  „Přestože se hospodaření České republiky v roce 2020 výrazně zhoršilo, náš dluh vůči hrubému domácímu produktu stále patří k nejnižším v Evropské unii. To nám dává prostor pro tvorbu stimulačních opatření, kterými můžeme nastartovat ekonomiku po odeznění pandemie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení čínských obchodníků s akciemi prudce kleslo, volatilita by mohla konečně polevit
  Pokud jde o obchodování na páku, Čína nemá příliš konkurenci. I zlaté období čínského obchodování na páku, ale zdá se pomalu zažívá útlum a situace na tamním trhu se snad konečně začíná normalizovat. Není žádným tajemstvím, že jednou z hlavních příčin bubliny na čínském akciovém trhu bylo obchodování na páku. Kombinace málo regulovaného trhu, dalšího uvolňování měnové politiky a klesající atraktivity předražených nemovitostí jako primární investice, vedla k tomu, že si čínský finanční průmysl prošel nebývalým zájmem o nové obchodní účty, který odstartoval příliv čerstvého spekulativního kapitálu. Růst cen akcií se však ukázal být neúnosný a po velkém boomu přišel krach a bolestivý návrat k normálu.
• Zadlužení hlavní brzdy skupiny: Volkswagen je tahounem zisku Porsche SE
  ‚‚Jsme přesvědčeni, že Porsche SE je výrazně podhodnoceno,‘‘ uvedl předseda představenstva Porsche SE Hans Dieter Poetsch, ale zdá se, že trhy s tím nesouhlasí, protože akcie se obchodují rozhodně pod úrovní svých konkurentů.
• Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 40,5 procenta
  „Především kvůli deficitnímu hospodaření ústředních vládních institucí se meziročně zvýšila míra zadlužení veřejného sektoru na 40,5 procenta. Česká republika však stále patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadlužení veřejného sektoru dosáhlo úrovně 44 procent HDP
  „Česká republika řeší dokonalou bouři. Po pandemii koronaviru přišla válka na Ukrajině kombinovaná s vysokou inflací a energetickou krizí. V důsledku těchto událostí výrazně narůstá naše zadlužení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Zadné vrátka pre paralelné euro
  Taliansko má plán B. Presnejšie povedané mini-B. Plán s názvom mini-BOT dokáže zabiť dve muchy jednou ranou. Dokáže zvýšiť dlh krajiny bez toho, aby krajina emitovala nové dlhopisy, a zároveň vytvorí potenciál pre nové peniaze v prípade potreby nahradiť euro. Má plán šancu na úspech?
• Za dobu Fialovy vlády zlevnil benzín reálně už o 20 %. Zlevňují jej ovšem pokračující mimořádně vysoké dodávky z Ruska a Ficův lobbing v Bruselu
  Vláda premiéra Petra Fialy bývá ve veřejné diskusi často spojována s drahými pohonnými hmotami, resp. hlavně s tím, že jejich zdražování dostatečně nebránila. Jenže jde do značné míry o zcela scestnou diskusi. Například benzín totiž za dobu úřadování Fialova kabinetu zlevnil reálně už takřka o 20 %. Jak to?
• Zádrhely ve výrobě aut brzdí maloobchod
  Maloobchodní tržby vyjma prodejů aut v září vykázaly meziroční tempo 3,6 %, téměř v souladu s naším očekáváním. Nicméně celkovou statistiku kategorie aut stáhla dolů více, než se čekalo, a to na 0,6 %. Současně ale došlo k vylepšení srpnových čísel. V meziměsíčním srovnání se dostavil pokles o 0,3 %, po zahrnutí aut o 0,8 %.
• Za Dušičky letos Češi utratí hodně přes miliardu. Z ekonomického hlediska jsou stále významnější než Hallowen, který slaví spíše jen mladí
  Zítřejší Dušičky jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 140 korun za osobu. Celkově pak přes miliardu korun (viz tabulka níže). Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
• Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu. Mnozí netuší, že pietní předměty budou moci nakupovat i zítra, protože počítají s plošným zákazem nedělního prodeje
  Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích (viz tabulka níže).
• Za Dušičky letos Češi utratí přes miliardu korun, budou nejdražší v historii. Připomíná si je stále osmkrát více lidí než dnešní Halloween, který slaví spíše jen mladí
  Dušičky, které si letos připomeňme už toto úterý, jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 160 korun za osobu. Celkově pak 1,2 miliardy korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci, například kvůli zdražování smutečních květin v důsledku drahého plynu, se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
• Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie, posiluje autokracie
  Dva stěžejní problémy, kterým dnes Západ čelí, nelze svádět na vnější síly. Za energetickou krizi, ani za rapidní inflaci ve své podstatě nemůže pandemie či Putin a jeho únorová invaze na Ukrajinu. Může si za ně Západ sám. V komentáři listu Wall Street Journal to píše člen jeho redakční rady Joseph Sternberg.
• Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
  Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
• Záhada drahých vajec objasněna. Obchodní řetězce si „mastí kapsu“, cena na pultech roste dramaticky rychleji než cena zemědělců
  V takřka celonárodní „detektivku“ se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
• Záhada jménem Tesla
  I přes nedávné skandály a přešlapy zakladatele Tesly Elona Muska jsou fundamentální ukazatele společnosti Tesla poměrně silné a výsledky za třetí čtvrtletí pravděpodobně splní očekávání.
• Záhada oslabující koruny: Proč koruna oslabuje navzdory zvýšení sazeb. Mohou za to spekulanti a jednomyslnost bankovní rady?
  Česká národní banka dnes poprvé po jedenácti letech po druhé za sebou zvýšila základní úrokovou sazbu. Její bankovní rada tak opět jako na předchozím, červnovém měnověpolitickém zasedání učinila jednomyslně. O to překvapivější se tedy na první pohled zdá být fakt, že koruna na jednomyslné zpřísnění měnové politiky reaguje oslabením. O skoro deset haléřů. Zatímco dnešní obchodování zahajovala na kursu 25,58 za jedno euro, dvě hodiny po zahájení tiskové konference guvernéra Jiřího Rusnoka, na níž motivy zvýšení sazeb přiblížil, oslabuje na úroveň 25,67 za euro. Máme snad přepisovat ekonomické učebnice?
• Záhada silného trhu práce v rozvinutých zemích rozluštěna?
  Světová ekonomika zpomaluje už od přelomu let 2017 a 2018. Jsou to již tedy téměř dva roky. Co nicméně zůstává do určité míry záhadou, je velmi dobrá situace na trhu práce v rozvinutých zemích. V USA je momentálně nejnižší míra nezaměstnanosti za 50 let, v Japonsku je míra nezaměstnanosti velmi nízká dlouhodobě a také trhy práce v Evropě na tom nejsou vůbec zle. Konec konců v Česku máme také nejnižší míru nezaměstnanosti v historii na úrovni kolem 2 %.
• Záhada trhu: Proč růst technologických gigantů nezastaví pokles akcií?
  Zpráva amerického ministerstva obchodu naznačuje růst jádrové inflace, a to hlavně kvůli vyšším nákladům na bydlení. Vzhledem k předpokládaným škrtům ve výdajích na začátku roku 2024 ale většina odborníků očekává, že Federální rezervní systém úrokové sazby nezvýší, i když určitá rizika tu zůstávají.