Růst tržeb maloobchodu brzdí, ale zůstává silný

Čtěte více

• Růst sazeb se zatím týká hlavně bezpečných státních dluhopisů. Výnosy na rizikových bondech dál klesají
  Jedna zajímavost k velikosti rizikových přirážek a nezvyklému klidu, který momentálně na finančních trzích panuje. Čas od času na xPulsu píšeme o tom, jak mimořádně nízká je v poslední době implikovaná volatilita jak na evropském, tak hlavně na americkém akciovém trhu. Nízká implikovaná volatilita a s tím spojená vyšší cena akcií ale ve vztahu k reálné ekonomice až takové riziko nepředstavuje. Co však riziko do budoucna představovat může je nízká úroveň rizikových přirážek na trhu s dluhopisy – zejména pak u těch nejvíce rizikových dluhopisů. Poptávka po těchto aktivech totiž výrazně narůstá a jejich rostoucí cena dál tlačí dolů už tak nízké výnosy. To vše navíc v situaci, kdy se svět postupně připravuje na utahování měnové politiky a kdy díky rostoucím sazbám v USA výnosy u státních dluhopisů začaly pomalu růst.
• Růst spekulací na posílení koruny v únoru zpomalil
  Podle nejnovějších odhadů by mohla Česká národní banka utratit až 140 miliard korun za slabou korunu jen za prvních dvacet únorových dnů. Částce půl bilionu korun se tak přiblížil dosavadní letošní účet za devizové intervence. V únoru měla ČNB podstatně méně práce oproti začátku roku.
• Růst spotřebitelské poptávky v lednu pokračoval
  Maloobchodní tržby bez prodejů aut v ČR v lednu meziměsíčně vzrostly v reálném vyjádření o výrazné 1 % po utlumeném prosincovém růstu o 0,1 %. Meziměsíční růst přitom trval již čtyři měsíce v řadě. Meziročně byly tržby vyšší o 2,4 %, což bylo výrazně nad tržním konsensem ve výši 0,5 %.
• Růst spotřebitelských cen mírně zvolní
  Průmyslová produkce v září pravděpodobně meziměsíčně klesla. Problémy s dodávkami výrobních vstupů se nadále zmírňují, zároveň však dochází k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. Spotřebitelská důvěra v září dosáhla nového minima, což se pravděpodobně projevilo v meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb. Ten by se měl týkat jak motoristického, tak i nemotoristického segmentu. Inflaci by směrem dolů měly tlačit vládní opatření odrážející se v nižších cenách elektřiny. Proti tomu však působil výrazný růst cen potravin. Meziroční inflace by podle našeho odhadu měla klesnout ze zářijových 18 % na 17,2 % v říjnu.
• Růst spotřebitelských cen nesměle zpomaluje
  Spotřebitelské ceny v ČR v srpnu stagnovaly. Proti sobě šlo zejména sezónní zlevnění potravin a naopak mírné zdražení aut a pohonných hmot. Překvapení trhu ani ČNB se nekoná. ČNB tak na příštím zasedání nemá důvod měnit nastavení měnové politiky.
• Růst spotřebitelských cen v USA - komentář Martina Pohla, Generali Investments
  Vývoj inflace v září naznačuje, že šok způsobený pandemií pomalu odeznívá a dynamika cen se pomalu vrací k "normálu". Celkový i jádrový index spotřebitelských cen vzrostly shodně o 0,2% meziměsíčně, což odpovídá zhruba trendu z předkrizového období. Prudké výkyvy předchozích měsíců jsou podle všeho minulostí, avšak i v září zanechala pandemie otisk v dynamice cen. Cenové tlaky ustupují zejména v segmentu služeb, který je více citlivý na opatření proti šíření viru a na oslabení spotřebitelské poptávky a to by mělo dominovat dynamice cen i do budoucna, neboť podzimní vlna nedává příliš velké šance na změnu.
• Růst spotřebitelských cen zatím zpomalit nechce
  Spotřebitelské ceny v ČR v červenci rostly rychleji, než čekal trh, ale v souladu s prognózou ČNB. Hlavním cenovým tahounem byly ceny rekreací. V dalších měsících i nadále čekáme zpomalování inflace vlivem oslabené poptávky, nicméně prozatím je tento efekt slabší, než s čím počítá naše prognóza.
• Růst spotřebitelských cen zrychlil a jádrová inflace láme rekordy
  Spotřebitelské ceny v červnu vzrostly oproti předchozímu měsíci o 0,6 % a ve srovnání s loňským rokem pak o 3,3 %. Česká inflace tak výrazně zrychlila. Za tím stály jednak vyšší ceny alkoholických nápojů a tabáku, kde i nadále působil opožděný vliv vyšší spotřební daně na cigarety. Výrazně se však zvýšila také jádrová inflace, která v meziročním vyjádření vystoupala až na 3,5 % z předchozích 3,3 %. Podle ČNB tato hodnota přestavuje proinflační riziko její současné prognózy. Podle nás je však aktuálně vysoká inflace pouze dočasnou záležitostí a v druhé polovině letošního roku očekáváme její snížení.
• Růst spotřeby nereflektuje vývoj příjmů
  „Příjmy českých domácností rostou výrazně pomaleji než spotřeba. To v mnohých rodinách způsobí vážné finanční problémy. Na vině je zdražování, které sužuje naši ekonomiku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Růst stavební produkce byl nejrychlejší za více než půl roku
  Stavební produkce v prosinci vzrostla meziměsíčně po sezonním očištění o 1,8 % a zaznamenala tak nejrychlejší nárůst od loňského května. Na něm se podílelo především inženýrské stavitelství, jehož produkce se zvýšila meziměsíčně o 3,9 %. To souviselo pravděpodobně s vyšší investiční aktivitou státu, která ke konci roku po předchozím relativně utlumeném vývoji zrychlila. Produkce však rostla meziměsíčně i v oblasti pozemního stavitelství, a to 1,1 %. Meziročně celková stavební produkce v prosinci vzrostla po očištění o sezonnost a kalendářní vlivy o 7,9 %, což však souviselo s nízkou srovnávací základnou roku 2020.
• Růst tržeb v maloobchodě pokračuje
  Reálné tržby maloobchodních prodejců klesaly rok a půl. Zlom nastal v loňském listopadu a od té doby tržby v maloobchodě rostou. Tento trend byl potvrzen i v letošním lednu, přestože panovaly obavy, zda stále Češi nebudou velmi ostražitě kontrolovat svou peněženku. Nakonec ale tržby v tomto sektoru meziročně vzrostly o 2,4 % a byly tak překonány prognózy naše i trhu.
• Růst úrokových sazeb ČNB bude v dalších měsících pokračovat
  Česká národní banka (ČNB) minulý čtvrtek rozhodla o dalším zvýšení základní repo sazby z 0,50 % na 0,75 %. Dnes zveřejnila písemný záznam z tohoto jednání bankovní rady. Ten ukazuje, že její členové hlasovali totožným způsobem jako v červnu. V pořadí druhé zvýšení repo sazby o 25 bb tak podpořil guvernér J. Rusnok, oba viceguvernéři M. Mora a T. Nidetzký, a také člen bankovní rady T. Holub. Výraznější nárůst úrokových sazeb o 50 bb podporoval i nadále V. Benda, zatímco zbylí dva členové O. Dědek a A. Michl hlasovali pro jejich stabilitu.
• Růst úrokových sazeb je pro dluhopisové fondy větší problém než kdykoli předtím
  Již dříve jsme se na tomto místě věnovali americkým úrokovým sazbám, které téměř jistě porostou jen velmi pomalu a pra...
• Růst úrokových sazeb je světový trend. Ovlivní to cenu akcií i kurzy měn
  „Úvahy amerických centrálních bankéřů mají silný vliv na vývoj akciových trhů. Po zjištění, že úrokové sazby by se mohly zvyšovat rychleji, došlo k propadu cen akcií. Předpoklad vyšších úrokových sazeb naopak posílil hodnotu dolaru,“ komentuje hlavní makléř BH Securities Martin Vlček.
• Růst úrokových sazeb: rekordní nemovitosti a výhodnější drahé kovy
  Evropské centrální banky většinou drží základní úrokové sazby v záporných hodnotách. Poslední krok ČNB by mohl do ČR začít lákat zahraniční kapitál. To by přispělo k dalšímu posílení koruny. Silnější domácí měna mimo jiné sníží korunovou cenu drahých kovů. Tuzemští investoři by tak mohli po určitý čas nakupovat zlaté a stříbrné slitky a mince za výhodnější částky než doposud.
• Růst úrokových sazeb u hypoték se v říjnu zastavil
  Říjnové výsledky Broker Consulting Indexu hypotečních úvěrů zaznamenaly poprvé od začátku minulého roku nepatrný pokles hodnot. Průměrná sazba u hypoték meziměsíčně klesla o tři bazické body a její hodnota tak za říjen činila 5,87. Odborníci na hypotéky se shodují, že již došlo k zastavení dlouhodobého růstu sazeb a v nejbližších měsících čeká hypoteční trh stagnace úrokových sazeb.
• Růst v Číně má globální dopady
  „Hospodářský růst Číny se v loňském roce propadl na pouhá 3 %, což je téměř polovina z 5,5 %, které si stanovila vláda. Tento slabý výkon přiměl úřady k tomu, aby zrušily tři roky starou politiku nulového covidu a vydaly se na cestu růstu rychlým oživením druhé největší ekonomiky světa. To poskytuje globální impuls, od komodit až po evropské akcie.
• Růst v Evropě je velmi křehký, euro se dnes drží
  Na hlavních evropských trzích se stále přetřásá hlavně otázka energií a navrhovaných státních zásahů. V úvodu to vypadalo na pozitivní reakci ve víře, že společné řešení energetickou krizi, a s ní i dopady na ekonomiku, zmírní. Ceny plynu a elektřiny v Evropě také zamířily dolů. Následně však zlepšená nálada vyprchává a úvodní zisky hlavních akciových indexů se ztenčují. Většina z nich už se obchoduje pouze lehce nad nulou. Americe, která se rozjede po včerejším svátku, futures zatím věstí asi půl procenta růstu.
• Růst výnosů doléhá na techy, akciový optimismus odpoledne polevil
  Růst dluhopisových výnosů se protáhl i do dneška. Nestojí za ním vzestup inflačních očekávání ani větší optimismus o ekonomice. Podle nás je to hlavně o politice centrálních bank a očekávaném zmenšování QE. To je na trzích tradičně vnímáno intenzivněji v případě Fedu, ale týká se to i ECB a u sazeb i dalších bank. Americký 10Y výnos se dostal až nad 1,50 pct, načež své intradenní zisky trochu korigoval. I tak ale výnosy získávají pozornost, a to k nemilosti technologických akcií, jež jsou na jejich větší pohyby citlivé.
• Růst výnosů neprospívá zlatu; mráz v Texasu přinesl zvýšení dlouhých pozic v ropě
  Věnujeme pozornost pozicím hedgeových fondů ve futures a změnám, k nimž došlo v oblasti komodit, forexu, dluhopisů a akciových indexů v týdnu do 16. února, tedy minulého úterý, kdy index S&P 500 navzdory počínajícímu znepokojení z rostoucích výnosů dluhopisů dosáhl nového rekordu. Skokový nárůst reálných výnosů 10letých amerických dluhopisů způsobil další výprodej zlata a poptávka po zajištění proti reflaci se raději zaměřila na cyklické komodity, které patrně vydělají na omezené nabídce a postpandemickém růstovém sprintu. Dolar poskakoval nahoru a dolů, ale týden zakončil víceméně na původních hodnotách, takže nakonec nedošlo k výraznějším změnám spekulativních pozic.