Další uzavírka obchodů těžce dopadne na živnostníky a firmy. Z jejich zisků přitom stát žije a podporuje zaměstnanost
Tuzemští živnostníci trpí, a ještě více budou trpět při chystaném rozšíření uzavírky ekonomiky. O tom není pochyb. Jejich strádání ovšem není až tak dramatické, jak se médii či opozičními lavicemi ve Sněmovně mnohdy nese. V loňském roce jich totiž citelně přibylo.
Ale popořadě. Jen letos v lednu své podnikatelské aktivity pozastavilo rekordních více než 25 500 živnostníků, což je o 50 procent víc než před rokem a nejvíce v historii ČR.
Zvláště dramatický nárůst počtu pozastavení podnikání zaznamenává velkoobchod. Zatímco loni v lednu „zavřelo krám“ jen 68 velkoobchodníků, letos v lednu už to bylo 834. To je tedy více než dvanáctkrát tolik než loni. Mohutný nárůst v počtu pozastaveného velkoobchodního podnikání ilustruje fakt, že pandemickou krizí nejsou zasaženi jen ti „viditelní“, tedy například restaurace či hotely, ale také jejich „neviditelní“ velkoobchodní dodavatelé. Zavřené restaurace nebo hotelu si všimne každý. To, že velkoobchodní sklad na kraji města, který jim zboží dodává, zdaleka nejede na plné obrátky, už zaregistruje málokdo.
I pokud bereme v potaz nejen provozy „viditelné“, ale i ty „neviditelné“, dostáváme ale stále jen kusý obrázek pandemického strádání živnostenského stavu. Je třeba jej rozšířit, zasazením do kontextu celkového a dlouhodobého vývoje. Takové zasazení vyznívá možná až překvapivě.
Loni totiž počet živnostníků, resp. osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), citelně narostl. Ano, narostl. Navzdory pandemické situaci tedy nedošlo k úbytku podnikajících osob, ale naopak k nárůstu jejich počtu. Ten je dokonce v případě těch podnikajících v rámci své hlavní činnosti nejvýraznější za posledních minimálně deset let!
Celkový počet OSVČ loni stoupl z více než 1,031 milionu takto podnikajících osob na více než 1,051 milionu osob, tedy o takřka 20 tisíc lidí. V procentuálním vyjádření se jedná o nárůst čítající 1,9 procenta. Přitom v období let 2011 až 2019 narůstal počet OSVČ průměrným ročním tempem 0,6 procenta, tedy ani ne třetinovým v porovnání s loňskem.
Ještě výraznější je loňský nárůst počtu OSVČ podnikajících v rámci své hlavní činnosti. Počet takto podnikajících osob narostl během roku 2020 z úrovně mírně nad 598 tisíci na více než 611 tisíc lidí, tedy o více než 12 tisíc osob. V procentuálním vyjádření se jedná o nárůst čítající 2,2 procenta. Ten je suverénně nejvýraznější za celé období let 2011 až 2020. V letech 2011 až 2019 totiž v průměru docházelo dokonce k úbytku OSVČ působících v rámci hlavní činnosti. Průměrná procentuální změna početního stavu takto podnikajících osob v daném období totiž představuje minus 0,7 procenta.
Důvodů toho, proč loni živnostníci nevymírali, ba naopak, je několik.
Zaprvé, živnostníci, resp. OSVČ měli za předchozí léta prosperity, tedy za období zhruba ohraničené léty 2014 až 2019, nastřádány finanční rezervy, které jim v drtivé většině případů umožnily loňský rok „přežít“ i tehdy, náleží-li jejich živnost mezi ty zvláště tíživě zasažené. To jsou živnosti v oblasti turistického ruchu, gastronomie, ubytování, dopravy a obecně sféry služeb. Finanční rezerva navíc mnohým ze zasažených živnostníků umožnila „koupit si čas“, takže během takto „koupené“ doby se mohli adaptovat na nové, ztížené podmínky, případně přeorientovat na jiný druh produkční činnosti. Takže například mnohé restaurace nabídly možnost donášky nebo okénkového prodeje, salony šijící do té doby pánské obleky zase začaly šít roušky, případně zdravotnické pracovní oděvy atp.
Zadruhé, živnostníkům pomohla vládní pomoc ekonomice, která loni výrazně přispěla k udržení míry nezaměstnanosti na poměrně nízké úrovni, nejnižší v rámci celé EU. Vládní pomoc pomáhala živnostníkům jak přímo, tak nepřímo. Přímou pomocí byla například ta v podobě kompenzačních bonusů. Nepřímo pak živnostníky podpořily i programy, jako je Antivirus. Ty zásadně přispívají k tomu, že nijak výrazně neklesá počet zaměstnanců v ekonomice. To zásadně přispívá k udržení celkové poptávky v jejím rámci, včetně té po zboží a službách, které produkují právě živnostníci, resp. OSVČ.
Zatřetí, některé firmy zareagovaly na těžší ekonomickou situaci přechodem na „švarcsystém“, příp. jeho rozšířením. Takže vlastně přešly ze standardního vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec do vztahu dodavatelsko-odběratelského, který je pro řadu firem finančně úspornější, neboť figurují jako odběratelé výsledku produkční činnosti dodavatele, tedy fakturující OSVČ.
Začtvrté, loňský nárůst míry nezaměstnanosti, byť poměrně slabý, zapříčinil, že někteří z propuštěných zakládali živnost, aby tak nahradili výpadek v příjmech. I to tedy přispělo k růstu počtu OSVČ.
Sečteno, podtrženo, živnostníkům loni k „přežití“ pomohl hlavně jejich důvtip, nápaditost a schopnost improvizace a adaptace. Ale také dluh. Vládní dluh. Z něj se financují kompenzační programy nebo Antivirus. Ve finále tedy živnostníky zachraňuje daňový poplatník. Vláda sama žádné peníze nevydělává, jen rozděluje část hrubého zisku živnostníků a firem. Živnostníci tedy vlastně tak trochu zachraňují sami sebe. Své nynější přežití si zase pěkně zaplatí. Až budou opět moci vydělávat. A platit daně. Ty daně se zvýší, aby z nich mohl být splácen nyní enormně navýšený vládní, resp. veřejný dluh.
Říká se tomu „vládní pomoc ekonomice“, což obzvláště před volbami zní hezky. Ve skutečnosti jde mnohem spíše o svépomoc.
Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Čtěte více
-
Další špatná zpráva pro Deutsche Bank, investoři ale nepanikaří
Pobočka německého bankovního giganta Deutsche Bank v USA propadla v prvním kole stres testů. Těm banky podrobuje FED a další regulátoři. Pro banku je to velmi špatná zpráva, která přichází v době, kdy čelí nejhoršímu období ve své historii a hledá způsoby, jak přesvědčit klienty a investory, že se časy zlepší. -
Další špatné ekonomické zprávy dostávají trhy pod tlak, euro začalo ztrácet
Negativní ekonomické zprávy se na finančních trzích začínají projevovat. Včerejš... -
Další špatné zprávy z Evropy. Propad PMI dostává pod tlak indexy i euro
Pondělní seance přinesla již brzy ráno výsledky PMI z Evropy a hezký pohled to rozhodně není. PMI pro výrobu a služby zklamal shodně jak ve Francii, tak v Německu. Hlavně německá čísla ve výrobě jsou přitom děsivá. Tamní PMI se totiž v září propadl z již tak slabých 43,5b. na 41,4b. Trh přitom doufal v mírný růst na 44,6b. -
Další únik ropy z havarované lodi u Mauriciu je nejspíš zažehnán
Většinu zbývající ropy z poškozeného japonského plavidla u korálového pobřeží blízko ostrovního státu Mauricius už se podařilo odčerpat. Oznámil to dnes premiér Mauricia Pravind Jugnauth. Asi 1000 tun ropy předtím uniklo do moře. Premiér také uvedl, že Mauricius bude požadovat náhradu škody po japonské společnosti Nagashiki Shipping, která loď vlastní. Uvedla to agentura Reuters. -
Další úspěšná aukce státních dluhopisů
Česká míra nezaměstnanosti v březnu setrvala na hodnotě 3,0 %, což je výsledek nacházející se hluboko pod naším i tržními odhady. Nezaměstnanost je tak v České republice nadále z historického pohledu extrémně nízká a stále se drží na nejnižší úrovni v rámci EU. Pro březen je zásluhou začátku sezónních prací v zemědělství a stavebnictví běžný pokles o 0,2-0,3 procentní body (odpovídá 14. - 20. tis. nezaměstnaných), který tentokrát podle očekávání nenastal. Již v březnu totiž vešla v platnost mnohá restriktivní opatření a firmy se tak potýkaly s existenčními problémy. Propouštění zaměstnanců tak bylo nasnadě, nenastalo však v takové míře, jak se obecně očekávalo. Lze však předpokládat, že nezaměstnanost v následujících měsících naroste. Vzhledem k nově nastalým skutečnostem jsme náš odhad nezaměstnanosti pro tento rok revidovali na 4,6 %. To je nárůst o téměř dva procentní body (120 tis. nezaměstnaných) v porovnání s loňskem. Jak moc v následujících měsících nezaměstnanost poroste, nyní závisí zejména na vládní podpoře zaměstnanosti. -
Další úspěšná seance pro dolar. Pomohly i překvapivě dobré výsledky maloobchodu
Po šesti dnech nepřetržitého růstu vše nasvědčuje tomu, že se dnes dluhopisovým výnosům konečně podaří umazat část obřího pohybu z minulých dnů. Výnosy v Evropě i v USA začínají pozvolna klesat a i když je korekce zatím jen relativně mírná, jedná se o další signál, že se trhy vracejí po amerických volbách zpět do zajetých kolejí. To signalizuje také situace na trhu s akciemi, kde dnes sice objemy zůstávají nadprůměrné, i navzdory zvýšeným objemům si však evropské indexy svou včerejší cenu více méně udržují a vyčkávají na nové impulsy. -
Další úspěšný den pro korunu, eurodolar těsně pod 1,34
Dnešek je úspěšný pro akcie, dluhopisy, euro i středoevropské měny. Naopak padá například ropa. Většina informací z... -
Další utahování měnových podmínek doma i v zahraničí
Ve čtvrtek minulého týdne ČNB podle očekávání zvedla opět úrokové sazby a zveřejnila novou makroekonomickou prognózu. Poprvé od začátku kurzového závazku obsahuje i očekávaný vývoj kurzu koruny. Podle nové prognózy by se měla míra inflace pohybovat i po zbytek roku nad dvouprocentním cílem. Ze zveřejněné trajektorie vývoje tříměsíčního PRIBORu (těsně pod 1 %) však nelze vyvodit další zvýšení úrokových sazeb v tomto roce. Guvernér J. Rusnok ovšem oznámil, že druhé zvýšení sazeb je „vysoce pravděpodobné“. Zbytek utahování měnových podmínek tak proběhne podle centrální banky skrze rychlejší posilování koruny, než s jakým počítá naše prognóza i trh. -
Další uvolňování od ECB?
V průběhu předchozího týdne došlo k reportování několika důležitých informací, které se odrazily ve vývoji amerických akciových indexů a některých komodit. -
Další uvolňování peněz jako příznak závislosti na růstu
Obavy z obchodní války, poklesu celosvětového ekonomického růstu a slabé inflace způsobily očekávanou rétoriku Fedu, který sice v červnu nechal sazby na nezměněné úrovni, ale varoval, že pokud budou hrozby pokračovat, čeká nás jejich snížení. -
Další várka nepříznivých údajů
Velký propad amerických výrobních údajů představuje nepříznivý signál pro ekonomiku. Ovšem údaje, na kterých skutečně závisí výše HDP ve třetím čtvrtletí, jsou nadcházející nevýrobní ISM. Ty budou k dispozici ve čtvrtek. -
Další varování pro českou ekonomiku. Podmínky v průmyslové výrobě v ČR se v dubnu prudce zhoršily, citelně zaostaly za očekáváním
Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v dubnu citelně zhoršily. S tak špatným výsledkem trh nepočítal. -
Další velká banka podváděla
„Neustále se zvyšující regulace na finančním trhu nejsou schopny zabránit velkým bankám, aby porušovaly pravidla hry,“ říká Senior Equity Trader BHS Jan Němeček. -
Další velký den pro Velkou Británii, inflace v eurozóně pod pokličkou; analýza EUR/GBP
Velká Británie dnes přišla s dalším úspěšným ekonomickým reportem. Míra nezaměstnanosti (za období od prosince do... -
Další vlna koronaviru zřejmě na obzoru. Zasadí poslední úder globální ekonomice?
Po tom, co svět doufal, že se situace kolem koronaviru postupně uklidňuje, státy začaly otevírat své ekonomiky a řešit dopady restrikcí k zabránění šíření pandemie. A není jich málo, některé podniky se dostaly do insolvencí, jiné zkrachovaly a bankrot dalších je možná jen otázkou času. Nezaměstnaných přibývá jako hub po dešti a centrální banky ve velkém řeší pobídky na podporu ekonomik. Jak však ukazují poslední dny, zdá se, že čeho se vlády a mnozí investoři obávali, se stává skutečností. Druhá vlna pandemie již pravděpodobně klepe na dveře. Počet nakažených po uvolnění opatření totiž stoupá rychleji a Peking hlásí nové ohnisko nákazy. -
Další vlna výprodejů zasáhla Spojené státy
Středeční obchodování na americkém akciovém trhu bylo ve znamení výprodejů. Včera chyběly jasné negativní zprávy, které by za tímto poklesem mohly stát. Jedná se tak nejspíše o vygradování dlouhodobějšího napětí na trzích v důsledku přetrvávajících obchodních válek a dalších geopolitických událostí, jako například chystané vypovězení smlouvy na redukci jaderného arzenálu. Průmyslový Dow Jones oslabil o 2,4 % a vymazal tak veškeré své zisky od počátku roku. S&P 500 ztratil 3,1 % a technologický Nasdaq klesl dokonce o 4,4 %. Nejvíce se výprodeje dotkly telekomunikačních (-4,9 %) a technologických firem (-4,4 %). Téměř 10 % ze své hodnoty odepsaly společnosti jako mediální Netflix či výrobce grafických karet NVIDIA. Významnější zisky si připsaly firmy ze sektoru utilit, a to 2,3 %. -
Další vlna zlevňování hypoték je tu, vyplatí se počkat. Moratorium skončilo a banky nekrvácí
Největší tuzemská banka dle velikosti bilanční sumy, ČSOB, začátkem října zlevnila své hypotéky, načež na ní navázaly další banky, včetně České spořitelny a Raiffeisenbank. Další vlna zlevňování hypoték je tím pádem tu. -
Další výborná data z USA. Důvodů ke korekci je stále minimum a výše se indexům zatím nechce
Na akciové trhy se dnes vrací objemy, ale volatilitě to příliš nepomáhá. Akciové indexy v Evropě pokračují v líném bočním trendu a dál vyčkávají na nové impulsy, kterých ale tento týden příliš nepřinese. Německý DAX tak zůstává stabilně pod hranicí 11 600 euro a podobně stabilní je situace od začátku týdne také na ostatních indexech. -
Další výrazné zisky pro euro. ECB rozšiřuje QE
ECB zvedla nákupy dluhopisů v rámci PEPP o 600 mld. EUR, zatímco trh kalkuloval s částkou 500 miliard. Tento program byl prodloužen aspoň do června 2021 a ještě aspoň do konce 2022 bude banka reinvestovat peníze z maturujících dluhopisů. Vedle toho běží standardní QE v objemu 20 mld. měsíčně plus 120 mld. do konce roku. Tam mají reinvestice trvat ještě dlouho po prvním budoucím zvýšení sazeb. -
Další zklamáni aneb dnešní NFP report, analýza EUR/USD
NFP report přinesl již druhé zklamání v řadě. Spojené státy dokázaly v lednu vytvořit pouhých 113 000 nových prac...
