Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo

Čtěte více

• Vláda schválila memorandum s ČEZ o projektu továrny na baterie pro elektromobily
  Vláda dnes schválila memorandum mezi státem zastoupeným ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Na twitteru to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Očekávaná investice přes 50 miliard korun podle něj přinese minimálně 2300 pracovních míst. Z materiálu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun. Havlíček a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš memorandum podepíšou v úterý dopoledne.
• Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
  Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték až do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
• Vláda schválila rozpočet, který může dopadnout ještě lépe, než plánuje
  Vláda dnes schválila nový rozpočet na letošní rok s deficitem 280 mld. Kč. Oproti původnímu návrhu z pera minulé vlády je očekávaný schodek zhruba o 100 mld. Kč nižší, jak již bylo dříve avizováno v médiích. Na výdajové straně vláda plánuje uspořit oproti původnímu návrhu bezmála 80 mld. Kč. Z toho 62 mld. Kč by mělo připadnout na snížení běžných výdajů. Poklesnout by měly výdaje na energie a služby (o 13 mld. Kč), zpět na loňskou úroveň by se měly vrátit platby za státní pojištěnce (úspora 14 mld. Kč).
• Vláda stále nepochopila vážnost situace. Odklad hypoték je fajn, ale… musíme jít hlouběji do dluhu a umožnit kvantitativní uvolňování
  Ministryně financí Alena Schillerová navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o „nějakou symbolickou výši“. Navrhne také vládě, aby zrušila daň z nabytí nemovitosti.
• Vláda svým letošním hospodařením ostudu neudělá, na výjimečně dobrá léta však musí zapomenout. Zradila ji ekonomika i odložení startu třetí i čtvrté vlny EET
  Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila. Předpokládáme, že vládě se nakonec podaří splnit rozpočtovaný schodek, resp. zajistit, aby nedošlo k hlubšímu než rozpočtovanému schodku. Loni koncem listopadu státní rozpočet také vykazoval poměrně citelný schodek, a sice 21,6 miliardy korun, aby za celý rok 2018 nakonec vykázal přebytek, konkrétně necelé tři miliardy korun. Letos posun do kladného pásma čekat nelze, nicméně vláda by měla docílit právě toho, že státní rozpočet nevykáže schodek hlubší než rozpočtovaných čtyřicet miliard.
• Vláda UK nemůže aktivovat článek 50 bez souhlasu parlamentu
  Britský nejvyšší soud dnes rozhodl, že na Brexitu a aktivaci článku 50 se musí podílet parlament jeho odsouhlasením. Plány premiérky Theresy May jsou nyní značně nabourané a jistě se mírně zkomplikují. Jejím plánem bylo aktivovat článek 50 do konce března 2017, na tomto datu se dle tiskového mluvčí premiérky nic nemění. Vláda se proti verdiktu vrchního soudu odvolá. Ten tak rozhodl v poměru 8-3.
• Vláda USA částečně pozastaví svojí prací poprvé za 17 let.
  Kongres USA nechce jít na kompromis týkající se financovaní práce vlády. Včera v nocí, 30 Září, senát podruhé v posled...
• Vláda USA prosadila $1,2 bilionový finanční balíček
  „Americké vládě se podařilo protlačit zbylou část rozpočtového balíčku, který slibuje investovat do USA 1,2 bilionů USD do konce září. To podpoří americkou ekonomiku a finanční trhy,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
• Vláda USA si krátkodobě půjčuje nejdráže v dějinách, houstne totiž strach z bankrotu. Tento strach také může zhoršit opět se stupňující bankovní paniku v USA
  Vláda Spojených států si půjčuje nejdráže v dějinách. Důvodem je houstnoucí strach z bankrotu USA, k němuž může vést nebývale rozpolcený Kongres. Američtí zákonodárci totiž stále nejsou s to dohodnout se na navýšení limitu veřejného zadlužení. Bez tohoto navýšení nejspíše od letošního léta, možná ale už od začátku června, nebude možné řádně zajistit chod Spojených států.
• Vláda už začíná mluvit o zvyšování daní, zatím jen těch z „neřestí“. V příštích letech ale přijde na vznik zcela nových daní, růst daní z pohonných hmot, nemovitostí či na navýšení DPH
  Žít na dluh nelze věčně. Vláda se začíná vážně zabývat tím, jak zalátá rekordní výpadek veřejné kasy. V letošním roce je třeba počítat se schodkem minimálně 400 miliard korun. V příštím roce nelze vyloučit deficit až kolem 300 miliard korun. To dohromady představuje minimálně 700 miliard korun. Podstatnou část této obrovské sumy musí vláda vzít řadovým občanům a firmám ve formě daní, protože sama žádné peníze nevydělává.
• Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku
  Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.
• Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
  Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
• Vláda výrazně seškrtala mimořádnou valorizaci. Průměrně vydělávající důchodce tak jen letos přijde na penzích o 7100 korun, stát tím ušetří 20 miliard
  Důchodci se v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda dnes nepředstavila nový způsob jejího výpočtu.
• Vláda v září hospodařila přebytkově již čtvrtý měsíc v řadě. Pokud najde úspory za 15 miliard, může se letos „vejít“ do vytyčeného schodku 295 miliard
  Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.
• Vláda za pět měsíců „nesekala“ deficit přes 270 miliard korun, povolený deficit za celý rok převýší již během dvou týdnů. Stranjura tahá za záchrannou brzdu, může ale vyvolat dosud nejzávažnější pětikoaliční rozmíšku
  Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
• Vláda zastropovala ceny energií
  Česká vláda včera večer zveřejnila základní parametry zastropování cen energií pro maloodběratele, tedy domácnosti a živnostníky. Zvolená cenová úroveň je 6 Kč/kWh za silovou elektřinu a 3 Kč/kWh u plynu, obojí včetně DPH. Ekvivalentní velkoobchodní / burzovní cena elektřiny (bez DPH) je tedy kolem 200 EUR/MWh (pro lepší představu - o něco výše, než byla pro odběratele v režimu DPI spotová cena vloni v říjnu). Ceny by se měly snížit již od listopadu a měly by platit i v příštím roce.
• Vláda způsobila výplach na akciích ČEZ, zájem o dluhopisy Colt byl enormní
  Minulý týden přinesl pokračování růstu na evropských akciových indexech, pokud není řeč o pražském indexu PX (CZKCASH). Poklesy tuzemského blue chip benchmarku způsobilo středeční rozhodnutí vlády. Co se stalo a jaký to bude mít vliv na pokračování ČEZ se dozvíte již nyní v našem videu.
• Vláda zřejmě živnostníkům odpustí důchodové pojištění, kvůli koronaviru. Stát tím přijde o další miliardy, schodek tak bude rekordní v dějinách ČR
  Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce ulevit drobným podnikatelům a živnostníkům. Navrhuje jim prominout platby na povinné důchodové pojištění, a to po dobu šesti měsíců, od letošního března do srpna. Mnozí živnostníci, mnohé OSVČ, jsou totiž těžce zasaženi současnou ekonomickou krizí, kterou způsobuje šíření koronaviru a opatření pro boj s ním. Řadě živnostníků, třeba těm v pohostinství či v turistickém ruchu, zcela vypadl příjem.
• Vláda zvažuje restrukturalizaci ČEZ, možností je rozdělení firmy
  Vláda uvažuje o restrukturalizaci polostátní energetické společnosti ČEZ, ale ještě to vyžaduje důkladnější analýzy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru, který dnes zveřejnil server Hospodářských novin (HN). Jednou z možností je rozdělení firmy, připustil. Na informaci serveru Seznam Zprávy, že vláda oprášila plán na rozdělení ČEZ, aby získala kontrolu nad cenami energií, ve středu reagovaly akcie firmy na pražské burze osmiprocentním růstem.
• Vláda zvažuje, že v příspěvku na bydlení zohlední hypotéky. Šlo by o populistické opatření, které přisype finanční zajištěným lidem na úkor skutečně potřebných
  Vláda zvažuje, že do výpočtu příspěvku na bydlení zahrne také splátky hypotéky, příp. jiných úvěrů souvisejících s bydlením. Vyplývá to z dnešních slov ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. Zahrnutí splátek hypoték by ovšem bylo neadresným, populistickým opatřením. Takový krok by totiž příliš nepomohl těm skutečně potřebným. Tedy zhruba 25 procentům domácností, sestávajících z lidí chudých, případně ze zástupců nižší střední vrstvy. Tito lidé totiž zpravidla hypotéku nemají. Přitom stupňující se energetickou drahotou a obecnou inflací, včetně třeba inflace potravin, jsou zasaženi daleko tíživěji než zbytek populace. Výdaje za energie a potraviny tvoří v případě chudších domácností daleko větší podíl na celkových výdajích, než je tomu u bohatších.