Lidé se chystají na krizi. Vykupují lékárny a vybavují si domovy

Čtěte více

• Lidé mají v pondělí poslední den pro vstup do režimu paušální daně, mohou ušetřit i přes 100 tisíc korun. Loni zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také letos
  Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají v pondělí poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
• Lidé masově vstupují na burzu. Mnozí z nich zapláčou
  "Nezkušení investoři nakupují akcie, které věhlasní investoři jako je Warren Buffett prodávají. Často se přitom diví, že dosahují horších výsledků," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidem v Česku zdraží uhlí, měli by se předzásobit, zima bude tuhá. Z růstu cen uhlí, plynu i elektřiny těží hlavně Rusko, tamní burza je na rekordu
  Lidé v Česku se musí připravit na citelné zdražování uhlí. Pokud nemají na zimu, která bude podle předpovědí nadprůměrně mrazivá, dostatečné zásoby, nechť se předzásobí co nejrychleji. Celosvětově totiž cena uhlí zvláště v posledních týdnech prudce stoupá. Za letošní rok se světové ceny uhlí více než dvojnásobily (viz graf níže).
• Lidem v ČR nebývale zdraží pečivo. Může za to vládní zadlužování i zelené politiky EU
  Pečivo v Česku od podzimu razantně podraží. Vyplývá to ze slov představitelů pekárenského průmyslu, která zazněla dnes na pardubických Dnech chleba. Někteří pekaři a zástupci pekařského svazu dokonce upozorňují, že ceny pečiva mohou vyskočit až o třicet procent.
• Lidé nechápou a nadávají: proč si vláda půjčuje 140 miliard, když přitom říká, že je třeba šetřit? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí
  Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
• Lidé nechápou a nadávají: proč vláda škrtá důchody, když si přitom půjčuje 140 miliard? Vláda se chytla do pasti svého strašení rozvratem veřejných financí
  Česká vláda si v Bruselu hodlá půjčit bezmála 140 miliard korun. Objemný úvěr schválila v rámci aktualizace Národního plánu obnovy. Veřejnost tomu ale příliš nerozumí a je rozhořčená: proč vláda na jedné straně přichází s konsolidačním balíčkem, proč chce kdekomu „utahovat opasky“, proč zpřísňuje podmínky důchodců, jak o tom nyní hlasují poslanci, proč dokonce snížením mimořádné valorizace penzí riskuje náraz u Ústavního soudu, když se na straně druhé chce půjčkou od Evropské komise dále výrazně zadlužit?
• Lidé průměrně spotřebovávají 27 236 korun měsíčně
  „Lidé v průměru utrácí o 2 530 korun měsíčně více než před rokem. Může za to odložená spotřeba z koronavirových časů i zdražování drtivé většiny zboží a služeb,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé přestávají utrácet. Daří se jen prodeji potravin a léků
  „Lidé odkládají dražší nákupy. Například tržby za prodej motorových vozidel se v březnu propadly téměř o třetinu. Situace se zlepší až ve chvíli, kdy lidé získají víru v lepší budoucnost. K tomu napomáhá rozvolňování restriktivních opatření,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé reagují na krizi a mění své chování
  „Lidé snížili svou spotřebu a začali více šetřit. Bojí se, že přijdou o práci a připravují se na krizi. Rovněž měli omezené možnosti, za co mohli utrácet, protože mnohé obchody byly zavřené a cestování do zahraničí bylo omezeno,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se bojí dalšího zdražování, nákupní horečka se po pandemii nakonec nekoná. Spotřebitelé vyhlížejí nejhorší rok minimálně od toho krizového roku 2013
  Velká nákupní horečka se loni v rámci otvírání ekonomiky po pandemii nakonec nekonala. Plyne to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Za celý rok vzrostly tržby maloobchodu o 4,4 procenta. To je nižší nárůst než v každém z předpandemických roků 2015 až 2019, přičemž loni navíc tržby v meziročním pohledu opticky navyšovala mimořádně snížená srovnávací základna roku 2020.
• Lidé se omezují i při nákupu potravin
  „Vzhledem k prudkému zvyšování cen dochází k omezování spotřeby, což se negativně projevuje na tržbách obchodníků. Lidé se ještě více orientují na akční nabídky a často preferují nákupy nejlevnějších variant nabízených produktů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se poflakují doma. Netflix na tom vydělává
  „Společnost Netflix varovala investory, že rozvolňování restriktivních opatření proti šíření koronaviru by mohlo vést ke snížit zájmu o poskytované služby. Za první tři měsíce letošního roku získal Netflix dvakrát víc uživatelů než obvykle. Od začátku roku vzrostly akcie společnosti o třetinu,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé se pomalu vrací do obchodů
  Maloobchodní tržby bez zahrnutí prodeje aut v dubnu oproti březnu vzrostly o 0,8 %. S ohledem na to, že už v dubnu došlo k rozvolnění opatření proti šíření pandemie, je to spíše slabší údaj. My jsme počítali s meziměsíčním růstem o více než 3 %. Jedná se o zklamání v rámci všech odhadů. Meziroční růst dosáhl sice díky nižší srovnávací základně na první pohled slušného růstu 7,5 %, ale i to bylo pod všemi odhady, které v průměru ukazovaly 10,5 %. Jedním dechem je ale třeba připomenout, že nejistota těchto údajů je stále velmi vysoká a není dobré dělat silné závěry. Je možné, že obnovení spotřeby domácností po uvolnění restrikcí nebude až tak rychlé, stejně jako je možné, že to domácnosti budou dohánět v dalších měsících, kdy rozvolňování nabralo na obrátkách. O vysoké nejistotě dat také svědčí silná revize předchozích údajů, když za březen nově Statistický úřad ukazuje meziroční růst o 9,2 %, zatímco původně uváděl ke zklamání většiny analytiků jen 6,6 %.
• Lidé se připravují na příchod krize
  „Lidé očekávají příchod horších časů a začali si více spořit. Přesto stále platí, že drtivou většinu svých příjmů hned utratí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni
  Lidé v Česku si berou na hypotéce stále více a více peněz. Růst objemu průměrné hypotéky je v posledních měsících dramatický i kvůli nebývalému růstu cen stavebních materiálů. Letos v červnu za výše průměrné hypotéky činila 3 161 080 korun. To je o více než milion korun více, než kolik činila výše průměrné hypotéky ještě v červnu 2018.
• Lidé si neodkládají peníze na horší časy
  „Češi málo spoří a dodatečně vydělané peníze utrácí. Takové chování je neodpovědné a může se lidem vymstít v případě zhoršení ekonomických podmínek,“ upozorňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé spotřebovávají zásoby potravin a vrací se do obchodů
  „Automobilky stále hlásí problémy s odbytem. Nižší poptávka zákazníků vedla ke snížení cen vozů v základní výbavě. Ty ve druhém čtvrtletí letošního roku zlevnily o 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé šetří, obchodníci trpí
  „Někteří lidé realizují útraty mimo území České republiky. Raději jezdí na nákupy do zahraničí, kde jsou mnohé produkty levnější,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé utrácí, obchodníci zdražují, tržby rostou
  „Vyšší tržby obchodníků jsou důsledkem rostoucích příjmů českých domácností. Vyšší poptávka po zboží a službách však vede k růstu inflace,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Lidé v Argentině se údajně v důsledku inflační krize obrací k Bitcoinu
  Nestabilita po desetiletí nutila Argentince hledat bezpečné útočiště v americkém dolaru. Podle agentury Bloomberg však dochází k překvapivé změně. Ekonomické reformy prezidenta Javiera Milei a slábnoucí směnný kurz zřejmě nutí Argentince opustit svou „zelenou“ tradici a hledat ochranu před inflací v bitcoinech.