Sobota 24. říjen 2020 22:19
reklama
Bossa volby USA
reklama
Dukascopy
reklama
Ceska mincovna

Češi se připravují na druhou vlnu, skupují notebooky. V rámci EU tak upevní svoji nadprůměrnou pozici v mobilním přístupu na internet

20.09.2020 10:09  Sekce: Online FX zpravodajství  Tisk

Obchody s elektronikou hlásí citelně zvýšení zájem Čechů o nákup notebooků, podobných zařízení či příslušenství typu webkamer nebo mikrofonů. Tuto nákupní horečku nyní stupňuje obava ze závažného průběhu druhé vlny pandemie koronaviru. A očekávání toho, že i podzim, podobně jaro, stráví prací mimo kancelář.  

Koronavirus ale letos jen uspíšil trend, který byl v ČR poměrně výrazný již před pandemií, totiž v loňském nebo předloňském roce.

Čeští zaměstnavatelé totiž již v roce 2018 nebo 2019 byli ke svým zaměstnancům poměrně velkorysí. Nešetřili benefity v podobě pracovního mobilu, tabletu nebo notebooku, tedy zařízeními, jež umožňují mobilní přístup na internet.

V loňském roce je podle údajů Eurostatu poskytovalo svým pracovníkům hned 83 procent tuzemských firem a podniků s deseti a více zaměstnanci. To je jedno z nejvyšších čísel v celé EU. Průměr za EU totiž činí 68 procent.

Největší podíl zaměstnavatelů, kteří zmíněné benefity poskytují, vykazují skandinávské země Finsko (96 procent), Dánsko (92) a Švédsko (87). Následují Chorvatsko a Litva (shodně 86 procent) a na šesté příčce pomyslného žebříčku je tedy už Česko. Zajímavý je rozdíl proti Slovensku, kde zaměstnance mobilním zařízením vybavuje pouze 62 procent tamních zaměstnavatelů, tedy o zhruba dvacet procentních bodů méně než v ČR. Nejméně velkorysí jsou vůči svým zaměstnancům v EU v Bulharsku (46), Řecku (56) a Rumunsku (58).

V případě benefitu typu mobilního zařízení nemusí jít vždy jen o velkorysost zaměstnavatele, ale také o touhu mít zaměstnance lépe pod kontrolou. Každopádně z hlediska ekonomiky jako celku je větší rozšíření pracovních mobilních zařízení přínosné, neboť zvyšuje efektivitu a produktivitu práce. Z tohoto hlediska je tedy umístění Česka třeba vnímat jako jednoznačně pozitivní, a zvláště po přihlédnutí k tomu, že česká ekonomika je prakticky nejprůmyslovější v celé EU. Přitom v průmyslu, například ve směnném provozu v průmyslovém závodě, lze mnohdy předpokládat menší potřebu mobilní komunikace než třeba v segmentu služeb.

Zaměstnavatelé v ČR se rozšiřováním nabídky benefitů snažili oslovit potenciální zaměstnance a udržet si ty stávající zvláště v posledních letech, kdy byla situace na tuzemském trhu práce vysoce napjatá, takže zaměstnavatelé si museli vhodné zaměstnance předcházet. Po letošním úderu koronaviru se tento přístup tuzemských zaměstnavatelů jeví jako ještě prozíravější, protože nyní je snazší přejít na režim práce mimo kancelář.

Mobilní internet se tím pádem zabydluje v Česku obzvláště rychle. Tento poznatek podporují zase jiná čísla Eurostatu. Podle nich Česko v loňském roce poprvé v historii dohnalo průměr EU, co se týče podílu obyvatel, kteří využívají zařízení k mobilnímu přístupu na internet typu notebooku. Loni takové zařízení využívalo 73 procent Čechů, což přesně odpovídalo průměru EU. Ještě třeba v roce 2015 přitom Česko v mobilním přístupu na internet za EU poměrně výrazně zaostávalo. Tehdy takový přístup využívalo v ČR jen 45 procent obyvatel, zatímco průměr za EU činil 54 procent (po zahrnutí Británie, která tehdy ještě byla součástí EU, pak dokonce 57 procent).  

Lukáš Kovanda
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Češi mají poprvé od roku 2011 vyšší kupní sílu než Slováci. A to hlavně díky tomu, že skončily intervence za slabou korunu
    ČR si může gratulovat. Poprvé od roku 2011 předčí Slovensko v průměrné kupní síle obyvatelstva. Slovensko navíc v pořadí překonáváme nejvýrazněji v tomto desetiletí (viz graf níže). Naše zaostávání z posledních let nebylo výsledkem přijetí eura na Slovensku, ale zejména naší intervence za slabší korunu.
  • Češi nejvíce důvěřují euru. Dobrou reputaci mají i švýcarský frank a tuzemská koruna
    Češi nejvíce důvěřují euru. Vyplynulo to z průzkumu agentury Ipsos. Na druhém místě se umístil švýcarský frank. Teprve těsně za ním skončila česká koruna. Výzkumu se účastnilo 525 respondentů, kteří minimálně jednou za rok cestují do zahraničí.
  • Češi opět potvrzují, že jejich finanční gramotnost roste
    V současné době lidé více než dříve přemýšlejí o rodinných financích. Každá krize vyvolává otázky, zda mají lidé dostatečně chráněn svůj majetek. Může však přinášet i novou investiční příležitost, kam své peníze uložit, aby neztrácely na hodnotě. Zlato je tradičně bezpečný přístav pro dlouhodobé investice. Jak ukazují čísla společnosti Zlaťáky, Češi se vrhli na nákup zlata již v polovině března.
  • Češi opouštějí daňové ráje, nechtějí být na „blacklistu“
    České firmy ve velkém začaly opouštět daňové ráje. Za první letošní čtvrtletí se jejich počet snížil o 259, což je větší pokles než za celý rok 2018, 2017 i 2016. Vyplývá to z dnešních informací poradenské společnosti Bisnode. Ve zrychleném tempu tak pokračuje proces, který započal v polovině probíhajícího desetiletí a který spočívá v „odlivu“ českých firem z daňových rájů.
  • Češi podceňují možný dopad koronaviru na ekonomiku ČR, nejen na aerolinky, hotely a restaurace
    Mezinárodní finanční instituce zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky, české zatím zůstávají v klidu.
  • Češi po 30 letech vedou před Slováky v kupní síle potravin, Slováci zase tolik neplatí za základní služby
    Po třiceti letech od roku 1989 si může Čech za průměrný plat koupit zpravidla několikanásobek objemu základních potravin, než si mohl koupit v době socialismu. Na zkoumaném vzorku potravin nejmarkantněji vzrostla kupní síla obyvatel u cukru (šestinásobně), kávy (4,6 x) nebo kuřete (4,2 x) či vajec (3,8 x). Také u všech dalších základních potravin, které byly porovnávány (viz tabulka v příloze), mají spotřebitelé větší kupní sílu dnes než v roce 1989 – s jedinou výjimkou, kterou je mléko. Polotučného mléka si mohli za socialismu lidé koupit zhruba o 5 % více než dnes. Toto srovnání samozřejmě nezohledňuje vývoj kvality produktů, jejich balení a dostupnost, která je s tehdejším obdobním nesrovnatelná.
  • Češi se bojí růstu nezaměstnanosti a zdražování, důvěra v českou ekonomiku však v srpnu celkově vzrostla. Varovný je propad nálady ve stavebnictví
    Celková důvěra v českou ekonomiku se v srpnu zlepšila, po třech měsících poklesu. Nadále však zůstává blízko svých minim za celé období od roku 2016. Ze svého bezmála pětiletého dna vzrostla oproti červenci důvěra v podnikatelském sektoru.
  • Češi se bojí zásahu ČNB a zdražení. Berou si hypotéky.
    Celkem 80 % nových bytů bylo v posledních letech financováno právě formou úvěrů. Se zdražováním hypoték se mnohem výho...
  • Češi se chovají jako Bridget Jonesová. Na nesplněném novoročním předsevzetí „zhubnout“ promrhají stovky milionů korun
    „Sobota, 31. prosince. Novoroční předsevzetí,“ zapisuje si Bridget Jonesová do deníku a pokračuje: „BUDU chodit do posilovny třikrát týdně – a nejen, abych si mohla koupit sendvič.“ V pokračování Deníku Bridget Jonesové hrdinka odhaluje, kolik zůstala předsevzetí dlužna. „Pondělí, 28. dubna,“ nadepisuje stránku, „Letošní počet návštěv posilovny: 1, cena roční permanentky: 370 liber; cena jedné návštěvy posilovny: 123 liber.“
  • Češi se loni rekordně báli inflace, bojí se i letos. Prosincové slevové a marketingové prodejní akce se ale e-shopům vydařily, ať už byly deklarované slevy skutečné či ne
    Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekávání zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu za celý rok 2019 rostl tempem 4,8 procenta, jen nepatrně pomaleji než o rok dříve, roku 2018, kdy expandoval tempem 4,9 procenta. Při zahrnutí motoristického segmentu pak dokonce svoji růstovou dynamiku zrychlil, a to z 2,7 v roce 2019 na 3,5 procenta loni. V letošním roce však růst maloobchodu citelněji zpomalí. Maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu poroste letos tempem 3,1 procenta. Důvodem bude zejména zpomalení růstu reálných mezd. Zatímco loni jejich růst podle všeho překonal čtyřprocentní hranici, letos skončí pod úrovní tří procent. Lidé se navíc loni v rekordní míře ve dvacetileté historii sledování obávali nástupu inflace. Tyto jejich obavy letos jen tak nepoleví, neboť růst spotřebitelských cen nyní překonává úroveň tří procent a je nejvyšší od roku 2012. Poměrně vysoká inflace „ukusuje“ lidem z mezd, takže ponižuje jejich reálný výdělek, a tedy i ochotu utrácet. Při nižším než loňském předpokládaném růstu nominálních mezd tak inflace v letošním roce sníží ochotu utrácet výrazněji než loni.
  • Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým
    Češi se rapidně začali bát propouštění. Důvěra v českou ekonomiku klesla na historické minimum, historicky nebývalým tempem.
  • Češi se teď bojí zdražování nejvíce za posledních skoro dvacet let… dokonce více než propouštění
    Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.
  • ČEŠI SE UČÍ INVESTOVAT, ZŮSTÁVAJÍ ALE SPÍŠE KONZERVATIVNÍ
    Objem prostředků ve fondech kolektivního investování postupně roste a ukazuje se tak, že Češi navzdory své pověstné opatrnosti přicházejí investování na chuť. Když se podíváme na vývoj v posledních 12 letech, tedy od předkrizového roku 2007, jediný opravdu výrazný meziroční pokles zaznamenal objem zainvestovaných prostředků naposledy právě se začátkem ekonomické krize v roce 2008. Od té doby je tendence s mírnými výkyvy rostoucí. Také vývoj v prvním pololetí 2019 potvrzuje postupné dlouhodobé navyšování podílu investic do podílových fondů na celkovém majetku domácností. „Obzvláště první kvartál 2019 přinesl enormní růst a výše prostředků poprvé překročila hranici půl bilionu korun. Navzdory avizovanému riziku nástupu ekonomické recese optimismus investorů zjevně stále přetrvává, což potvrzuje i rostoucí příliv investic do fondů,“ komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT.
  • Češi se v rostoucí míře obávají zdražování, propad nálady v průmyslu se stabilizoval
    Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno.
  • Češi si berou rekordně velké hypotéky, jejich výrazného zdražení se ale bát nemusí
    Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky překročila letos v lednu poprvé v historii ČR úroveň 2,6 milionu korun. Tento nárůst odráží pokračující vzestup cen nemovitostí. Celkový objem poskytnutých hypoték ovšem oproti prosinci 2019 poklesl.
  • Češi si v roce 2018 za paliva mírně připlatí
    Spotřebitelé v Česku se musí po novém roce připravit na další zdražování pohonných hmot i zemního plynu, a to navzdory meziročnímu zhodnocení koruny díky ukončení intervencí ČNB. Právě i díky kurzu koruny bude nárůst cen těchto energií nejspíš jen pozvolný, vyplývá z analýzy xPartners.
  • Češi si začínají šetřit na horší časy, koruna se toho nebojí
    Český statistický úřad dnes zveřejnil třetí odhad růstu HDP za poslední kvartál loňského roku. Podle něho domácí ekonomika nakonec ve srovnání s předchozím čtvrtletím přidala 0,8 %, v meziročním srovnání pak 2,6 %. Struktura růstu ukázala, že hlavním tahounem byl zahraniční obchod, spotřeba se naopak příliš nepředvedla. Obrázek dokreslily i informace ze sektorových účtů. Podle nich domácnosti již více šetří, naopak mzdy rostou pomalejším tempem. I tak ale ukrajují ze ziskových marží podniků.
  • Češi utrácí za elektroniku více než před rokem, navzdory koronaviru. Jejich spotřební apetýt ale v srpnu přesto poněkud ochladl
    Maloobchodní tržby vykázaly v srpnu slabší výkon než v červenci. Růst výkonu maloobchodu, který byl patrný po skončení jarní vrcholné fáze koronavirové uzavírky podstatné části ekonomiky, tak ustal. Po očištění o vliv rozdílného počtu pracovních dní činil červencový meziroční růst tržeb v maloobchodě 1,8 procenta, zatímco v srpnu 1,6 procenta. Stále jde o poměrně solidní výkon, vzhledem k míře, v jaké se lidé v ČR v srpnu obávali zhoršení své vlastní i obecné ekonomické situace.
  • Češi už mají doma víc zlata, než národní banka v trezorech
    Který národ vede v nákupech investičního zlata? Němci, kteří v přepočtu na osobu vládnou světovému žebříčku. Podle nejnovějšího přehledu marketingové organizace World Gold Council (WGC), která sdružuje nejvýznamnější těžaře zlata, na jednoho Němce včetně kojenců připadl vloni nákup přes 1,4 gramu zlata.
  • Češi v červenci utráceli málem jako před koronavirem, výjimkou jsou třeba auta. Trpí také segment ubytování, notně závislý na výdajích zahraničních návštěvníků
    Maloobchodní tržby vykázaly v červenci poměrně solidní výkon. Poprvé od letošního února meziročně rostly jak ve vyjádření očištěném o kalendářní vlivy, tak ve vyjádření neočištěném. Neočištěně vzrostly o tři procenta, tedy nejvýrazněji od letošního února. Po očištění si polepšily o 1,9 procenta.
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

reklama
Capital.com