Česká republika je po šesti letech nejinovativnější ekonomikou Visegrádské skupiny, v předvečer „Davosu“ jde o nepochybně dobrou zprávu

Čtěte více

• Česká pošta na začátku příštího roku zvýší ceny základních služeb
  Česká pošta chystá na začátku příštího roku další zvýšení cen všech základních služeb. Zdraží mimo jiné i obyčejná nebo doporučená psaní. Ceny by měly stoupnout řádově o jednotky korun. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Generální ředitel pošty Roman Knap v rozhovoru v dnešních Lidových novinách uvedl, že zdražování je reakcí na rostoucí náklady, zejména drahé energie a pohonné hmoty.
• Česká pošta zdraží posílání balíků až o 15 % a psaní až o 11 %. Nutí ji k tomu drahé energie a pohonné hmoty
  Státní podnik Česká pošta od listopadu citelně zdraží zasílání dopisů i balíků. Nutí ji k tomu výrazně zdražující energie a pohonné hmoty. Rostou také platové náklady.
• Česká pošta zdražuje čtyřikrát rychleji, než jaká je inflace. Používá společensky i politicky stravitelnější a méně nápadnou „salámovou metodu“
  Státní podnik Česká pošta pořádně přidal na tempu zdražování svých služeb. Obyčejný dopis vyšel ještě v říjnu na 19 korun, od února to již bude 23 korun. Pokud by tímto tempem Česká poštu zdražovala i nadále, za rok se daná cena zvedne o přibližně 63 procent, což odpovídá čtyřnásobku celoroční průměrně inflace v roce 2022.
• Česká pošta zruší přes dva tisíce pracovních míst. Krok podniku prospěje, neboť bude lépe čelit výzvám doby
  Zrušení více než dvou tisíc pracovních míst ve státním podniku Česká pošta je krokem správným směrem. Zdá se, že se nejedená o žádný nahodilý děj, vyvolaný okamžitou situací, ale o výsledek širší, promyšlenější a dlouhodobější koncepce, který souvisí s tím, že podnik pod současným vedením lépe než dříve reaguje na výzvy doby.
• Česká pošta zruší stovky poboček. Když to zvládly banky, zvládne to i ona – a to banky zrušily přes 700 poboček
  Česká pošta se odhodlala ke kroku, který je v její nepříznivé hospodářské situaci prakticky nezbytný: zruší přibližně tři stovky svých poboček. Už se také ví, které to jsou. Dotčené obce a jejich starostové se samozřejmě ozývají. Nelíbí se jim to. Což je pochopitelné. Lidé v obci či městě zrušení pobočky pošty leckdy přičtou ke zlu místnímu starostovi mnohem spíše než vedení podniku, nebo dokonce ministerstva vnitra, „tam někde daleko v Praze“.
• Česká průmyslová výroba klesá hlouběji
  Průmyslová výroba po očištění o sezónní a kalendářní vlivy listopadu klesla o 1,1 % meziměsíčně a o 3,2 % meziročně. Loňský listopad měl meziroční kalendářní nevýhodu v podobě chybějícího pracovního dne. Bez očištění o kalendářní vlivy výroba klesla meziročně o 5,7 %. Analytici čekali pokles o 3,0 %, náš odhad počítal s poklesem o 4,4 %. S ohledem na slabost německého průmyslu, propad předstihových indikátorů a zprávy o omezení výroby v podnicích jako je nošovický Hyundai se něco takového dalo čekat. Dle statistiky k poklesu v listopadu přispěla nejvíce právě výroba dopravních prostředků.
• Česká republika a půjčka MMF: Bouře ve sklenici vody
  Z dosavadní veřejné diskuze v ČR se zdá, že půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu ...
• Česká republika byla v podstatě vymazána z turistických map. Cestovní ruch padl na kolena
  „Hotely se stravovacími službami jsou rizikové z hlediska šíření koronaviru. Proto někteří lidé zřejmě omezí klasické dovolené v resortech pořádané cestovními kancelářemi. Je však možné, že lidé projeví zvýšený zájem o dovolené na vlastní pěst například s využitím služeb Airbnb. Tento typ ubytování se obejde bez nadměrných kontaktů s dalšími turisty a z epidemiologického hlediska je srovnatelný s klasickým nájemním bydlením,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika digitální daní zbytečně riskuje. Daň je z mnoha hlediska problematická, riskujeme zhoršení vztahů s USA, takže je lepší počkat na mezinárodní řešení z pera OECD
  Zaprvé, může být v kolizi s GDPR. V praxi totiž může nastat třeba to, že pokud si Čech během dovolené ve Španělsku prostřednictvím svého mobilu otevře Google-účet, jeho mobilní telefon bude pro daňové účely považován za „španělský“, a to i přesto, že jej zakoupil v České republice a ve Španělsku je přechodně, pouze na dobu několika dní. Pro účely geolokalizace bude stále klíčová IP adresa, takže se zřejmě objeví nový typ daňového úniku, který bude zahrnovat přesměrování nebo zastření geolokalizace daného zařízení. Vyvstane zřejmě také právě otázka, zda je nabytí práv ke zdanění na španělském území na základě právě geolokalizace v souladu s legislativou GDPR, která vstoupila v platnost v roce 2018.
• Česká republika digitální daní zbytečně riskuje. Trumpova administrativa chystá odvetu Francii za její digitální daň, pro Česko je to vztyčený prst
  Americká vláda včera oznámila, že by mohla uvalit až 100procentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy.
• Česká republika je příjmově rovnostářskou zemí
  Podle analýzy dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj došlo od roku 1985 k výraznému růstu nerovnosti v příjmech v ekonomicky rozvinutých státech světa. Zajímavé je, že se tak stalo i v zemích, které se pyšní rozsáhlým sociálním systémem jako je Norsko, Švédsko, Finsko či Dánsko. Nerovnost v příjmech mírně narostla i v České republice. V porovnání s ostatními státy však patří k extrémně nízkým. (více graf 1 a 2)
• Česká republika je vnímána jako spolehlivý dlužník
  „Přestože se hospodaření státního rozpočtu České republiky výrazně zhoršuje a dluh naší země rychle narůstá, ratingové agentury nás hodnotí jako spolehlivého dlužníka. Na tom se pravděpodobně nic nezmění ani po sanaci ekonomických dopadů pandemie koronaviru,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika loni hospodařila s historicky nejvyšším schodkem státního rozpočtu
  „Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus a nikoli vláda,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika má nejvíce obyvatel v novodobé historii
  „Při vzniku České republiky 1. 1. 1993 měla naše země 10 325 697 obyvatel. Od té doby se počet obyvatel navýšil o 556 538 lidí na aktuální úroveň ve výši 10 882 235 lidí. Jedná se o historické maximum v rámci našich novodobých dějin,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika má rekordních 10,9 milionu obyvatel
  „V roce 2023 se narodilo pouze 91 149 dětí, což bylo o 10 150 dětí méně než v roce 2022. Jelikož počet zemřelých převýšil počet narozených, tak došlo k přirozenému úbytku počtu obyvatel v naší zemi o 21 646 lidí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika na chvostu regionu
  Středoevropský region včera zaplavily údaje o vývoji HDP v jednotlivých ekonomikách. Zaznamenali jsme pozitivní i negativní překvapení...
• Česká republika podpoří vodíková auta
  Minimálně 2 stanice chce do konce příštího roku postavit společnost Unipetrol, majitel sítě Benzina. O vodíkovou technologii mají zájem i automobilky Toyota a Hyundai. O státní podporu pro rozvoj infrastruktury na alternativní paliva se tak hlásí další zdroj, kterým je vodík. Ministerstvo dopravy již na vládě prosadilo 2x takový počet peněz právě na vodíkové plnící stanice.
• Česká republika poráží Německo v ekonomickém růstu
  „Česká ekonomika těží z vysoké spotřeby obyvatelstva vyvolané růstem mezd, platů a důchodů. Dynamičtějšímu růstu naší ekonomiky však může bránit nastavení úrokových sazeb, které jsou ve srovnání s eurozónou na výrazně vyšší úrovni,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika ubytovala v loňském roce více hostů než v předpandemickém roce 2019
  „Cestovní ruch se v loňském roce definitivně vypořádal s následky pandemie. Počet ubytovaných hostů byl dokonce vyšší než v roce 2019. Bohužel však stále platí, že zahraniční hosté jezdí do České republiky jen na skok. Průměrně u nás tráví jen 2,4 noci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká republika utrpěla historicky nejhlubší propad ekonomiky
  „Budeme-li se snažit vidět sklenici poloplnou, můžeme říct, že naše ekonomika utrpěla menší propad, než předpokládalo mnoho renomovaných institucí. Zároveň se ukázalo, že s postupem času se naše hospodářství stává více rezistentním proti dopadům restriktivních opatření. Budeme-li však chtít vidět sklenici poloprázdnou, můžeme říct, že jsme z ekonomického hlediska zažili nejhorší rok v historii, a přitom jsme se výrazně zadlužili,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.