Česká ekonomika v době od července do září dobře odolávala nepříznivým mezinárodním vlivům

Čtěte více

• Česká ekonomika si udržuje dynamické tempo ekonomického růstu
  „Odložená pandemická spotřeba v kombinaci se strachem z dalšího zdražování vedla k výrazným útratám domácností. To se však v následujících čtvrtletích může změnit, protože lze předpokládat, že mnozí lidé si nakoupili do zásoby a nyní již budou své útraty omezovat. Pokles spotřeby pak může výrazně zpomalovat tempo ekonomického růstu v následujícím období,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika si ve druhém čtvrtletí připsala 1 %
  Tak přece jen o něco lépe a podle našich očekávání dopadly výsledky české ekonomiky za druhý kvartál. Bleskový odhad sice indikoval mezikvartální růst o 0,6 %, ale nakonec HDP vzrostl o 1 %. Je to stále jen poloviční růst ve srovnání s EU, avšak s ohledem na délku tuzemského lockdownu a v té době nastupující problémy průmyslu se vstupy, jde pořád ještě o solidní výsledek.
• Česká ekonomika si ve třetím čtvrtletí připsala 1.5 %
  Česká ekonomika si ve třetím čtvrtletí letošního roku vedla o trochu lépe, než naznačoval bleskový odhad HDP před měsícem. Podle dnes zveřejněných dat statistického úřadu se HDP v tomto období zvýšil mezikvartálně o 1,5 %, v meziročním srovnání to znamená nárůst o 3,1 %. Růst ekonomiky zajistila v podstatě jen domácí poptávka.
• Česká ekonomika si v závěru 2021 vedla nad očekáváními
  Podle předběžného odhadu ČSÚ vykázal český hrubý domácí produkt za čtvrté čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o 0,9 po předchozích 1,6 %. V meziročním srovnání se nakonec navýšilo tempo z 3,3 % na 3,6 % zatímco se očekávalo převážně její snížení. Trh počítal po předchozích 8,1 % růst o 2,8 %. Růst ekonomiky za celý loňský rok tak činil zhruba 3 %.
• Česká ekonomika stagnuje
  „Zpřesněné údaje o vývoji HDP zchladily optimistická očekávání. Zatímco podle původního odhadu ČSÚ česká ekonomika rostla mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně poklesla o 0,2 %, tak zpřesněné údaje statistiků přinesly jasnou zprávu – česká ekonomika stagnuje. V prvním kvartálu byl totiž mezičtvrtletní růst HDP nulový a meziročně zaznamenal HDP poprvé od prvního čtvrtletí 2021 pokles, a to o 0,4 %.
• Česká ekonomika stále nenabrala druhý dech
  Český statistický úřad dnes zveřejnil, že česká ekonomika dle předběžného odhadu vykázala ve druhém čtvrtletí tohoto roku mezikvartální růst o 0,1 %, což je v souladu s mediánovým odhadem trhu. My jsme očekávali na základě naší prognózy růst o jednu desetinu vyšší. Odhady ministerstva financí i České národní banky byly ještě více optimističtější. V meziročním srovnání HDP ve druhém čtvrtletí roku 2023 vůči stejnému období loňského roku pokleslo o 0,6 %, to je o 0,1 p. b. horší výsledek, než bylo predikováno trhy.
• Česká ekonomika stále postrádá růstový impuls
  Tuzemská ekonomika vstoupila do loňského závěrečného čtvrtletí v lepší kondici, jak ukázala říjnová data z reálné ekonomiky. Obáváme se však, že pozitivní vývoj dále již nepokračoval a odhadujeme, že maloobchodní tržby i průmyslová produkce v listopadu oslabily. Průmyslová produkce podle nás klesla o 0,4 % m/m vlivem nižší výroby aut, byť ta by měla i tak zůstat poměrně solidní. Dále čekáme, že maloobchodní tržby bez aut po silném říjnovém růstu v listopadu mírně klesly o 0,2 % m/m. To by mělo potvrdit fakt, že spotřebitelské výdaje zůstávají utlumené.
• Česká ekonomika šlápla na brzdu výrazněji
  Česká ekonomika ve třetím kvartále poklesla o 0,5 % (původní odhad -0,3 %) a překvapila trh i ČNB opět horším výsledkem. Kosmeticky byl sice revidován směrem vzhůru odhad za předešlý kvartál, i tak však meziroční propad zesílil na -0,7 % (versus náš odhad a odhad ČNB na -0,6 %). Znepokojivý je také pohled do struktury HDP - mezičtvrtletně padají prakticky všechny složky poptávky, kromě spotřeby vlády. Zatímco u zahraniční poptávky jsme takový vývoj předpokládali, tak pokles spotřeby domácností (-0,3 % mezikvartálně) a zejména investic (taktéž -0,3 %) je pro nás i centrální banku nepříjemným překvapením.
• Česká ekonomika teď spadla do recese. Brzdí ji strach lidí z inflace
  Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla tempem 3,6 procenta meziročně a 0,2 procenta mezičtvrtletně. Takový – zatím předběžný – výsledek je zhruba v souladu s očekáváními, případně je mírně překonává.
• Česká ekonomika utrpěla obří šok
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru způsobila historicky nejhlubší propad české ekonomiky. To nejhorší však již máme za sebou. Situace by se v následujících čtvrtletích měla zlepšovat. Celkový pokles našeho hospodářství za letošní rok by se měl pohybovat kolem úrovně 7,5 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vůbec nerostla, nepříjemně dnes překvapil ČSÚ. Podniky a firmy v Česku měly přesto nejlepší ziskovost za poslední řadu let
  Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
• Česká ekonomika ve svěrací kazajce
  „Pandemická opatření poničila naši ekonomiku. Do budoucna lze očekávat růst nezaměstnanosti a výrazné zpomalení růstu mezd. Mnozí lidé budou odkázáni na pomoc státu a výrazně se jim propadne životní úroveň,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,4 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ ve třetím čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,4 %, po předchozím růstu o 0,5 %. Oproti naší prognóze mezičtvrtletní stagnace HDP se jedná o mírně horší výsledek, který byl však zhruba v souladu s tržním očekáváním (pokles o 0,3 %).
• Česká ekonomika v kleštích inflačního šoku
  Ani červen nepřinesl úlevu inflačního šoku, který dále svírá českou ekonomiku. Dle včera zveřejněných údajů meziroční míra inflace znovu zrychlila, a to na 17,2 % z 16 % v květnu. Tento výsledek byl v souladu s naším i tržním očekáváním, v porovnání s jarní prognózou ČNB byl však růst cen o více než dva procentní body rychlejší. Inflační tlaky zůstaly i v červnu plošné, přičemž k 1,6% meziměsíčnímu růstu cen přispěly zejména náklady spojené s bydlením, jež odrážejí jak dražší energie, tak tzv. imputované nájemné, a také potraviny, které reflektují překotný vývoj na globálních komoditních trzích.
• Česká ekonomika v loňském roce vzrostla o 2,4 procenta
  „Růst české ekonomiky se opírá o vysokou zaměstnanost, která v loňském roce vzrostla o 0,7 procenta. Vyššího hrubého domácího produktu dosahujeme i díky investicím, které navyšují produktivitu práce,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Česká ekonomika v pasti dvojího deficitu
  Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí.
• Česká ekonomika v prvních třech měsících roku rostla více, než se čekalo. Lidé totiž hojně utráceli za služby a dařilo se i stavebnictví
  Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pozitivně překvapila. Podle dnes zveřejněného, zpřesněného odhadu ČSÚ rostla totiž meziročně o 4,8 procenta. Mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů počítali jen s růstem čítajícím 4,6 procenta.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,3 %
  Podle zpřesněného odhadu ČSÚ klesla tuzemská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 % po předchozím růstu o 0,6 %. Ve srovnání s předběžným odhadem z konce dubna jde o totožný výsledek. V meziročním srovnání došlo ke zmírnění hospodářského poklesu z 4,8 % na 2,1 %, primárně však vlivem nízké srovnávací základny loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nad míru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro 2 %.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 %
  Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ klesla v prvním čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně o 0,3 %, po předchozím růstu o 0,6 %. To byl mírně lepší výsledek, než s jakým počítala naše prognóza, která očekávala snížení HDP o 0,8 % a stejný byl i konsensus finančního trhu. V meziročním srovnání se pokles ekonomiky zmírnil z -4,8 % na -2,1 %, především však vlivem nižší srovnávací základy loňského prvního čtvrtletí, které již bylo zasaženo současnou pandemií. Ta významně ovlivnila také hospodářský vývoj v prvních měsících letošního roku, kdy počet nových případů nákazy a počet pacientů v nemocnicích dosahoval rekordních hodnot. Úroveň protiepidemických opatření tak byla nejvyšší v dosavadním průběhu pandemie. Mezičtvrtletní pokles ekonomické aktivity umocňuje také skutečnost, že ve čtvrtém čtvrtletí, konkrétně před Vánoci, došlo na zhruba tři týdny k významnému rozvolnění restrikcí, když při splnění hygienických podmínek mohly otevřít všechny obchody a také služby. Přes všechny problémy, kterým ekonomika v prvním čtvrtletí čelila lze však říci, že nakonec vykázala relativně dobrý výsledek a nadále tak prokazovala vyšší odolnost, které jsme byli svědky také v průběhu podzimní vlny koronaviru.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vlivem koronaviru výrazně poklesla
  Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku podle předběžného odhadu poklesla ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku o 3,6 %, když ještě na konci loňského roku rostla o 0,5 %. V meziročním vyjádření se ekonomická aktivita snížila o 2,2 %, po předchozím nárůstu o 2 %. Hlavním důvodem tohoto poklesu byla bezesporu restriktivní vládní opatření zavedená v průběhu března, jejichž cílem bylo bránit šíření koronavirové infekce. Oproti našemu odhadu, který počítal s mezičtvrtletním poklesem HDP o 7,6 %, byly tak skutečné dopady koronaviru na českou ekonomiku pravděpodobně méně závažnější. Trh se ve svých odhadech naopak moc nemýlil.