Zisky velkých strojíren v Číně klesly

Zpomalování čínské ekonomiky si vybralo daň na hospodaření velkých čínských výrobců stavební techniky Zoomlion Heavy Industry Science a Sany Heavy Industry. Zoomlion se během prvního pololetí propadl do čisté ztráty skoro 310 milionů jüanů, zatímco loni ve stejném období měl zisk 900,1 milionu jüanů. Firmě Sany v pololetí klesl čistý zisk o skoro 76 procent na 335 milionů jüanů.

Čínští výrobci těžké techniky začali v minulosti expandovat, když Peking za finanční krize v roce 2008 zavedl soubor rozsáhlých podpůrných opatření. Nyní se ale tyto firmy potýkají s nadbytkem neprodaného zařízení a závodů, které nepotřebují.

Na oživení těžkého strojírenství podle znalců odvětví nemusí stačit ani investice za zhruba 40 miliard dolarů, které Peking slíbil na podporu projektu takzvané Hedvábné stezky. Tato iniciativa, zaměřená na propojení asijských a evropských trhů, má zahrnovat zejména ambiciózní rozvoj infrastruktury včetně nových železničních koridorů, dálnic, elektrických rozvodných sítí a soustav plynovodů a ropovodů ve střední, jižní a západní Číně s dosahem až do Ruska, Řecka a Ománu.

"Na trhu je teď příliš mnoho strojů," řekl nedávno agentuře Reuters šéf společnosti Zoomilon Čan Čchun-sin. Dříve podle něj firmy před velkými infrastrukturními projekty obvykle získávaly zakázky, teď ale nedostávají skoro žádné, i když se rozjíždí i několik projektů zároveň.

Tržby z prodeje stavebních strojů v Číně loni dosáhly jen 17 miliard dolarů, což je ve srovnání s rokem 2011 méně než polovina. Letos podle odhadů dál klesnou a dosáhnout jen asi 13 miliard USD. "Vůbec není přehnané tvrdit, že čínský trh je uprostřed katastrofálního dlouhodobého propadu," řekl na nedávné oborové konferenci předseda strojírenské firmy Guangxi LiuGong Machinery Ceng Kuan-kan.

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle oficiálních dat vzrostla o sedm procent. Někteří ekonomové ale o přesnosti tohoto údaje pochybují. Čínský premiér Li Kche-čchiang navzdory rostoucím obavám o zdraví čínské ekonomiky v sobotu prohlásil, že čínská ekonomika roste rozumným tempem a vláda je schopna zvládnout rizika, kterým země čelí.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Zisky čínských firem letos obnovily růst
  Zisky čínských průmyslových podniků se v prvních dvou měsících letošního roku vrátily k růstu...
• Zisky čínských průmyslových firem po čtyřměsíčním propadu stouply
  Zisky čínských průmyslových firem se po čtyřměsíčním poklesu v březnu zvýšily. Obnovily se tak naděje, že druhá největší ekonomika světa se začíná stabilizovat. Po snížení o 14 procent za první dva měsíce letošního roku se zisky podniků v čínském průmyslu v březnu zvýšily o 13,9 procenta na 589,5 miliardy jüanů (přes dva biliony Kč), uvedl včera statistický úřad NBS.
• Zisky čínských průmyslových firem rostly nejrychleji za šest let
  Souhrnný zisk čínských průmyslových firem loni vzrostl o 21 procent na 7,52 bilionu jüanů (24,2 bilionu Kč). Je to nejrychlejší tempo růstu od roku 2011 a přispělo k němu zejména snižování nákladů a expanze stavebního sektoru. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský statistický úřad.
• Zisky čínských průmyslových firem v červnu pokračovaly v růstu
  Zisky čínských průmyslových podniků se v červnu druhý měsíc za sebou zvýšily, tempo jejich růstu navíc bylo nejprudší za více než rok. Údaje jsou další známkou toho, že oživení čínské ekonomiky z koronavirové krize nabírá na síle, napsala agentura Reuters.
• Zisky čínských průmyslových firem zrychlily růst
  Zisky čínských průmyslových firem v prosinci vzrostly v meziročním srovnání o 17,3 procenta a jejich růst byl druhý nejvyšší za loňský rok po listopadovém tempu 22,8 procenta. Za celý rok 2012 se zisky zvýšily o 5,3 procenta na 5,6 bilionu jüanů oznámil dnes čínský statistický úřad.
• Zisky čínských státních firem loni rostly
  Souhrnný zisk firem, které vlastní čínská centrální vláda se v loňském roce zvýšil o 15,2 procenta na 1,4 bilionu jüanů (4,5 bilionu Kč). Růst zisku tak byl nejvyšší za pět let, vyplývá ze zpráv, které dnes zveřejnila čínská státní média. Provozní příjmy státních podniků pak vzrostly o 13,3 procenta na 26,4 bilionu jüanů.
• Zisky, které české měně přinesla ČNB, jsou pryč
  Česká měna dnes smazala přírůstky, které nabrala po čtvrtečním zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. K euru klesla zhruba o desetník na 26,12 Kč/EUR, vůči dolaru koruna následovala oslabení eura a odevzdala 30 haléřů. Kolem 17:00 se obchodovala na 22,23 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
• Zisky libře příliš dlouho nevydržely
  Britská libra povyskočila o pěkných 50 pipů na měnovém páru s americkým dolarem (GBP/USD) po...
• Zisky na ropě se už blíží 100 %
  Ropa zažívá v posledních týdnech silnou rally a potvrzuje tak názory, že únorových 26 USD za barel bude pro...
• Zisky přicházejí z emerging markets
  Americkému dolaru se s nástupem léta dostává silné podpory a posiluje napříč měnovým spektrem. Měny...
• Zítra můžeme čekat silná data z amerického trhu práce
  Průzkum agentury ADP dnes ukázal na nejvyšší přírůstek pracovních míst za posledních 10 měsíců, když...
• Zjednoduší EU pravidla fiskální politiky?
  Evropská unie by měla zjednodušit svá příliš komplikovaná rozpočtová pravidla, míní Reza Moghadam, šéf evropského...
• Z komodit loni nejvíce vynesl plyn s ropou
  Z komodit loni nejvíce vzrostla cena plynu (o 53 procent), ropy (45 procent) a elektřiny (24 procent). Z drahých kovů přineslo nejvyšší výnos lithium (25 procent), stříbro (16 procent) a zlato s diamanty (po devíti procentech). Naopak cena platiny vzrostla jen o procento. Vyplývá to z analýzy investičního fondu Quant.
• Z koronavirových úvěrů MMF jich 62 pct. šlo do Latinské Ameriky
  Zhruba 62 procent z objemu úvěrů Mezinárodního měnového fondu (MMF) poskytnutých v reakci na pandemii nemoci covid-19 směřovalo do 21 zemí těžce zasažené Latinské Ameriky. Uvedla to včera šéfka fondu Kristalina Georgievová.
• Zkrachovalá FTX upustila od snah o obnovení provozu své kryptoměnové burzy
  Zkrachovalá společnost FTX upustila od snah o obnovení provozu své kryptoměnové burzy. Namísto toho se zaměří na likvidaci svých aktiv a vrácení finančních prostředků zákazníkům. Uvedl to dnes právní zástupce podniku Andy Dietderich při slyšení u konkurzního soudu. Dodal, že FTX několik měsíců jednala s potenciálními investory, ale žádný z nich nebyl ochoten poskytnout dostatek peněz na obnovení kryptoměnové burzy.
• Zkrachovalá kryptoburza FTX dluží největším věřitelům 3,1 miliardy dolarů
  Zkrachovalá kryptoburza FTX dluží 50 největším věřitelům téměř 3,1 miliardy dolarů (73,5 miliardy Kč). S odvoláním na podání u amerického soudu o tom informoval zpravodajský server BBC. Kolaps druhé největší kryptoburzy na světě otřásl celým odvětvím kryptoměn. Soudní slyšení před americkým soudem bylo stanoveno na úterý.
• Zkrachovala nejznámější bitcoinová burza
  Přední burza pro kybernetickou měnu bitcoin Mt. Gox přestala fungovat. Její internetové stránky dnes nejprve nešly načíst a později se na nich objevilo krátké sdělení, podle kterého burza "prozatím" ukončila všechny transakce, aby ochránila sebe i své uživatele. Případný kolaps této burzy by mohl klientům přinést rozsáhlé ztráty. Šest dalších velkých burz s bitcoiny zveřejnilo společné prohlášení, ve kterém se od burzy Mt. Gox distancovaly.
• Zlaté cihly, které se před lety našly ve švýcarském vlaku, získal Červený kříž
  Zlaté cihly, které se před čtyřmi lety našly ve vlaku ve Švýcarsku, nakonec připadly Mezinárodnímu výboru Červeného kříže (MVČK) se sídlem v Ženevě. Informovala o tom dnes podle agentury AFP švýcarská prokuratura. Vyšetřovatelům se nepodařilo vypátrat majitele zlatého pokladu, a proto nakonec skoro čtyři kilogramy drahého kovu půjdou na dobročinné účely. Na nalezeném balíčku byl nápis "cenná zásilka MVČK", což naznačuje, že vlastník možná měl v úmyslu zlato organizaci doručit.
• Zlaté rezervy centrálních bank stouply za 10 let o 5000 tun
  Zlaté rezervy centrálních bank stouply letos na 35.000 tun zlata, což je o 5000 tun více než v roce 2009. Od roku 2012 se celosvětově vytěží okolo 3000 tun zlata ročně, za rok 2019 se produkce přehoupla přes 3500 tun. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato.
• Zlato a další drahé kovy zdražily letos o desítky procent
  Investice do zlata a dalších drahých kovů se za celý rok vyplatily, cena zlata stoupla o čtvrtinu, stříbra téměř o polovinu. Naopak ropa zlevnila skoro o čtvrtinu. Ceny komodit letos podle analytiků procházely prudkými výkyvy, hlavní příčinou byla pandemie koronaviru. Ještě do letošního března trhaly některé z nich rekordy, po březnových lockdownech se ale ceny propadly. Nakonec většina z nich zdražila. Vyplývá to z komentářů analytiků oslovených ČTK.