Země EU se shodly na pravidlech pro přeshraniční fúze společností

Členské země EU se shodly na své představě nových pravidel, která by měla usnadnit přeshraniční spojování, přeměny a rozdělování firem v unii. O dohodě na úrovni velvyslanců, která nyní rumunskému předsednictví umožní zahájit jednání o finální podobě směrnice s europarlamentem, informovala v tiskové zprávě Rada EU.

S návrhem přišla Evropská komise loni v dubnu. Zdůraznila tehdy, že stávající pravidla se mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší a často pro firmy představují zcela nepřiměřenou administrativní zátěž při nízké ochraně zaměstnanců i věřitelů či akcionářů. Sjednocením pravidel komise předpokládala pro každou podobnou operaci úsporu mezi 12.000 až 19.000 eury (309.000 až asi 490.000 korun).

Nová pravidla stanovují postup, která mají chránit zákonnost přeshraničních operací a zajistit zároveň, že zaměstnanci, společníci i akcionáři dostanou včas odpovídající informace o předpokládaných dopadech. Soubor ochranných opatření má chránit nejen zaměstnance, společníky či akcionáře, ale také věřitele dotčených firem.

Směrnice také podporuje používání internetových digitálních nástrojů a výměnu příslušných dat mezi digitálně propojenými obchodními rejstříky.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Země EU chtějí daň z finančních transakcí omezit
  Jedenáctka zemí Evropské unie, které chtějí zavést kontroverzní daň z finančních transakcí, dostala ze svého...
• Země EU chtějí dohodu o dlouhodobém rozpočtu EU na podzim 2019
  Členské země EU by podobu příštího dlouhodobého rozpočtu bloku chtěly dojednat na podzim příštího roku. V Bruselu se na tom včera shodli jejich prezidenti a premiéři. Diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027, byla prvním bodem summitu Evropské unie, který se v Bruselu konal včera a pokračuje také dnes.
• Země EU chystají plány pro čerpání z fondu obnovy, EK vidí chyby
  Pracovní verze plánů obnovy po pandemii, které země Evropské unie zasílají Evropské komisi (EK) k posouzení, mají nedostatky, jež by státům komplikovaly plné čerpání peněz z mimořádného krizového fondu. Po videokonferenci s ministry financí členských zemí to dnes řekl místopředseda unijní exekutivy Valdis Dombrovskis. Podle portugalského předsednictví státy směřují k tomu, aby v polovině roku mohly z balíku obsahujícího 672 miliard eur (17,6 bilionu Kč) dostat první peníze.
• Země EU chystají velké fiskální stimuly pro boj s koronavirem
  Země Evropské unie podpoří ekonomiku ochromenou šířením koronaviru masivními finančními stimuly, které pomohou jak v boji s pandemií, tak ve zmírnění jejích dopadů na nejvíce zasažená odvětví. Shodli se na tom ministři financí zemí Evropské unie během dnešní videokonference. Fiskální opatření by měla dosáhnout celkového objemu až jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) EU, uvedla v prohlášení euroskupina sdružující země platící eurem.
• Země EU jsou v pohledu na víceletý rozpočet stále rozdělené
  Výhrady k aktuálnímu návrhu víceletého rozpočtu Evropské unie dali včera najevo ministři členských zemí po včerejším zasedání, během něhož připravovali výchozí pozice ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu. Zatímco část čistých plátců považuje celkový objem rozpočtu navrženého předsedou Evropské rady Charlesem Michelem za příliš vysoký, státy východního a jižního křídla EU by chtěly více peněz.
• Země EU našly shodu na nejvyšší ceně 60 dolarů za barel ruské ropy
  Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
• Země EU odsouhlasily představu o unijním rozpočtu na rok 2018
  Státy EU dnes odsouhlasily svou představu o unijním rozpočtu na příští rok pro vyjednávání s europarlamentem a Evropskou komisí. Pozice členských zemí předpokládá 158,9 miliardy eur (4,15 bilionu Kč) v závazcích a 144,4 miliardy eur (asi 3,77 bilionu Kč) v platbách.
• Země EU podpořily další využití kohezních peněz na boj s nákazou
  Státy Evropské unie podpořily další využití peněz z kohezní politiky na boj s koronavirem. Velvyslanci unijních zemí dnes schválili návrh Evropské komise, který peníze dosud vázané ve strukturálních fondech umožní co nejpružněji čerpat na podporu zdravotnictví či odvětví zasažených současnou krizí.
• Země EU podpořily uvolnění rozpočtových pravidel unie
  Evropské vlády své ekonomiky ohrožené dopadem koronaviru budou moci podpořit mimořádnými finančními stimuly nad rámec běžných pravidel. Shodli se na tom dnes ministři financí zemí Evropské unie, kteří podpořili návrh Evropské komise na uvolnění fiskálních regulí.
• Země EU se před summitem přou o nové peníze na podporu ekonomiky
  Dva týdny před mimořádným summitem Evropské unie začíná mezi členskými zeměmi hlasitěji rezonovat spor o další společné financování unijní ekonomiky. Návrh závěrů vrcholné schůzky počítá se zřízením nového fondu, který by v reakci na masivní americké subvence podpořil zvláště zelené a digitální evropské projekty. Zejména Francie či jihoevropské země se o fondu vyjadřují pozitivně, nizozemský premiér Mark Rutte tuto myšlenku v úterý jednoznačně odmítl.
• Země EU schválily pravidla obrany proti obchodnímu nátlaku od Číny a dalších
  Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
• Země EU stvrdily vznik krizového fondu i úlevy pro aerolinky
  Země Evropské unie dnes formálně potvrdily dva návrhy, které mají členským státům a leteckým společnostem pomoci vyrovnat se s dopady koronavirové krize. Unijní země budou moci od středy začít čerpat peníze z nového fondu, který jim umožní přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion Kč) z politiky soudržnosti do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Aerolinky pak dočasně nebudou muset využívat své odletové a příletové časy na letištích. Uvedla to dnes Rada EU.
• Země EU tlačí kvůli záchrannému hospodářskému plánu na Nizozemsko
  Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.
• Země EU ukončily po letech řízení se Španělskem kvůli schodku
  Členské země EU dnes ukončily řízení, které bylo od roku 2009 vedené se Španělskem kvůli jeho nadměrnému schodku. Ministři financí dnes v Lucembursku potvrdili, že Madridu se podařilo schodek dostat pod unijní referenční hodnotu tří procent. Itálii, u které nedávno Evropská komise začátek analogického řízení označila za oprávněné kvůli vysoké míře dluhu, dnes země vyzvaly, aby učinila kroky k jeho snížení.
• Země G20 budou podporovat globální růst
  Ministři financí a představitelé centrálních bank skupiny 20 největších ekonomik světa (G20) se dohodli na podpoře...
• Země G20 společně podpoří růst
  Zástupci největších světových ekonomik sdružených ve skupině G20 se dohodli na společné podpoře...
• Země G7 by kvůli pandemii měly do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů
  Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 by měla do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů (přes 21 bilionů Kč), aby se globální ekonomika zotavila z pandemie a zůstala na cestě udržitelného růstu. Uvádí to zpráva, kterou si vyžádal britský premiér Boris Johnson. Plány předpokládají i transformaci energetického sektoru, aby se zpomalilo globální oteplování. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie a Itálie.
• Země G7, EU a další demokratické státy chtějí urychlit klimatickou neutralitu
  Skupina velkých světových ekonomik G7, Evropská unie, Argentina, Indie, Indonésie, Senegal a Jihoafrická republika chtějí urychlit přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost. Země to dnes po jednání na summitu G7 v bavorském alpském zámku Elmau uvedly ve společném prohlášení. G7 tvoří Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA, jejich summitů se ale tradičně účastní i EU. Ostatní nečlenské státy pozval do Elmau německý kancléř Olaf Scholz.
• Země G7 chtějí další sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
  Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie. G7 rovněž vyzvala Čínu k dodržování lidských práv.
• Země G7 chtějí potížím v eurozóně čelit společně
  Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se včera dohodli, že proti dopadům problémů...