Zdálo se tedy, že se ropa bude pomalu přibližovat zpět k hranici 80 dolarů za barel v případě Brentu a hlavní slovo bude mít střet nabídky s poptávkou. Nicméně Spojené státy začaly začátkem týdne vyvíjet tlak na importéry iránské ropy, aby přerušily všechny dodávky do 4. listopadu, kdy vyjdou plně v platnost americké sankce. Reakce na ropě se mohla zdát možná až přehnaná, jelikož OPEC slíbil, že budoucí výpadky z Iránu vykryje. Nicméně pokud by Irán neprodukoval žádnou ropu, jednalo by se o výpadek necelých 3 milionů barelů. To se zdá jako krajně nepravděpodobné, ale pokud se podíváme, kdo patří mezi dovozce iránské ropy, tak mohou kdekoho napadnout opět spekulace o další, spíše sekundární eskalaci obchodních válek. Největším odběratelem je totiž Čína, kterou následuje Indie a Jižní Korea a pak státy Evropské unie. USA se tak mohou snažit vyvinout tlak jak na Irán, tak na ostatní státy zapojené do obchodních válek. Důležité je také připomenout, že Irán podmínil své setrvání v jaderné dohodě tím, že ostatní signatáři zajistí odbyt iránské ropné produkce. Náhle je tedy v ohrožení i jaderná dohoda, což by ohrozilo nejen finanční trhy a trh s ropou, ale celkovou bezpečnost v regionu.
Přehled zemí kam exportuje ropu Irán (Zdroj: Bloomberg):
Cenu ropy ženou vzhůru v tomto týdnu i další fundamenty. Americké zásoby ropy klesly již třetí týden v řadě a pokaždé překonaly většinové očekávání. Středeční pokles zásob o 9,9 mil. barelů byl největší od září 2016 a předtím podobný jednotýdenní pokles zásob nastal až v prosinci 2013. Začal se snižovat i meziroční pokles zásob, což je poměrně překvapivé, vzhledem k tomu, že před měsícem se mluvilo o tom, že USA chybí dostatečná infrastruktura pro čerpání ropy z ropných úložišť v Dakotě a Texasu. Dalším důvodem proč by ropa mohla nabrat ještě na síle je již třetí týden po sobě stagnující těžba ropy v USA. Právě Spojené státy s Čínou a Indií vybízely OPEC k výraznějšímu navýšení ropné produkce, aby stlačily cenu ropy na nižší úrovně, což by pomohlo snížit provozní náklady a tím pádem realizovat mnohem větší zisky. Právě USA však může z velké části za výpadky uvalením sankcí na Irán a Venezuelu, kvůli zvláštní volbě prezidenta. Pokud by však trend stagnující produkce vydržel, otevírá se pro ropu další prostor pro růst. Americká ropa WTI přitom už vyrovnala letošní maxima a dostala se až na 73 dolarů za barel, což by mohlo donutit americká těžaře znovu využít vyšších cen ropy a zvýšit těžbu.
Investoři si tedy ani v druhé polovině roku neodpočinou a vypadá to tak, že ropa může klidně udělat 100 dolarů za barel, pokud se jí sejde několik fundamentů jako v prvním pololetí. Určitě je ještě brzo dělat unáhlené závěry, každopádně důležité bude, jak moc zasáhnou sankce iránskou produkci a jak bude reagovat Irán. Situace kolem obchodních válek také může promluvit do vývoje na ropě a budoucnost produkce ve Venezuele a Libyi je také velká neznámá.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA
