Ruská ekonomika je prý venku z nejhoršího

Ruská ekonomika se zřejmě dostala z nejhoršího v první polovině letošního roku, ve střední a východní Evropě je ekonomická situace takřka beze změn. Vyplývá to z pravidelného globálního výzkumu ekonomických podmínek ACCA (Asociace certifikovaných účetních) a IMA (Institut manažerských účetních). Sběr dat se uskutečnil začátkem června mezi 950 respondenty z řad členů ACCA a IMA po celém světě, včetně stovky finančních ředitelů velkých společností.

Firmy zapojené do průzkumu ohlásily v letošním 2. čtvrtletí prudký nárůst důvěry v Rusko, a to v souvislosti s přechodným nárůstem cen ropy, jenž pomohl také hodnotě rublu. Ačkoli se průzkumy shodují na tom, že spotřebitelská důvěra se proti počátku roku 2015 zvýšila, mluvit o skutečném zotavení Ruska je předčasné. Krátce před ukončením průzkumu byly totiž prodlouženy sankce EU a uzavřená dohoda mezi Organizací spojených národů a Íránem pak způsobila spirálovitý pokles cen ropy.

Střední a východní Evropa se jako celek nachází proti Rusku ve stabilnější situaci. Trvalé zlepšování situace v západní Evropě pomohlo především zemím s takzvanými nearshoringovými centry (nearshoring je jeden ze způsobů outsourcingu, fungující na mezinárodní bázi), mezi které patří například Maďarsko.

Z globálního hlediska prochází ekonomika těžkým, nestálým obdobím plným velkých adaptačních změn. Jen ve druhém čtvrtletí 2015 došlo k neúspěšnému zvýšení ceny ropy, několika očekávaným i neočekávaným snížení sazeb ze strany centrálních bank, oživení spotřebitelské nálady v západním světě a pádu burzy v Číně.

Oslabení důvěry lze dát do souvislosti se situací největších světových ekonomik. Mnohé firmy v USA v prvním čtvrtletí roku zasáhly silné sněhové bouře, výpadky v provozu přístavů a důsledky plynoucí ze silného postavení dolaru. Proti tomu Čína čelila zpomalování ekonomiky v prvním čtvrtletí a přehřátí akciového trhu ve čtvrtletí druhém. Právě zpomalení ekonomiky v Číně je faktor, který zasáhne hlavní světové vývozce komodit nejsilněji.

Téměř polovina účastníků průzkumu očekává, že vládní výdaje se v průběhu dalších pěti let zvýší, 35 procent respondentů je přesvědčeno o opaku. Firmy nejistou ekonomickou situaci neustále řeší urychleným snižováním počtu zaměstnanců. V uplynulém čtvrtletí 41 procent firem propouštělo nebo alespoň pozastavilo nábor nových zaměstnanců. To je skoro dvakrát tolik než počet firem, jež ve stejném období nové lidi přijímaly. Největším problémem z globálního hlediska bylo zvyšování nákladů, jejíchž dopadů se obávalo 46 procent respondentů.

"Čína je od globální finanční krize v roce 2008 považována za motor světové ekonomiky. Avšak obnovená stabilizace pevných základů ekonomik USA a západní Evropy opět ukazuje jako tahouna poptávky západní spotřebitele. Podíváme-li se na další čtvrtletí, podnikatelská důvěra by měla v důsledku příznivých ekonomických zpráv z USA a Číny stoupat. Stále je ovšem ve hře značný počet faktorů, které mohou situaci ovlivnit," uvedla Faye Chuaová z ACCA.

Ve druhé polovině roku 2015 mohou mít podle ní obrovský dopad na podnikatelskou důvěru výsledky schůzky členů OPEC týkající se omezení těžby ropy, to, jak se indickému premiérovi Nárendru Módímu povede zavádět reformy, stejně jako pokračující jednání mezi Řeckem a zbytkem eurozóny.

Zdroj: Reuters, ČTK, ACCA, IMA

Čtěte více

• Ruská centrální banka výrazně zvýšila základní úrok - na 7,5 procenta
  Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na 7,5 procenta. Je to více, než se očekávalo. Banka přistoupila ke zvýšení nákladů na úvěry v letošním roce už pošesté, a to kvůli trvale vysoké inflaci. Banka dnes v tiskové zprávě také naznačila, že by ve zvyšování úroků mohla pokračovat. Po překvapivě výrazném zvýšení základního úroku zpevnil i kurz ruského rublu.
• Ruská centrální banka zakáže stránky, které nabízejí kryptoměny
  Ruská centrální banka se chystá zablokovat stránky, které nabízejí kryptoměny, jako je bitcoin. Považuje je za pochybné a příliš rizikové finanční nástroje. Podle agentury Reuters to dnes řekl na konferenci o finančních derivátech viceguvernér banky Sergej Švecov.
• Ruská centrální banka zastavila zvyšování úroků na 16 procentech
  Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále ale zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila.
• Ruská centrální banka zavádí strop pro výběry z devizových účtů
  Ruská centrální banka včera oznámila, že od středy budou občané smět ze svých devizových účtů vybrat nanejvýš 10.000 dolarů (asi 233.600 korun). Opatření potrvá do 9. září. Pokud budou chtít majitelé kont vybrat přes stanovený limit, budou tak moci učinit v domácí měně. Informovaly o tom agentury Reuters a Ria Novosti.
• Ruská centrální banka zlepšila odhad letošního vývoje ekonomiky
  Ruská centrální banka dnes mírně zlepšila odhad letošního vývoje domácí ekonomiky. Nyní počítá s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o čtyři až pět procent, zatímco dříve předpovídala propad o 4,5 až 5,5 procenta. Zároveň však zhoršila odhad růstu v příštím roce na tři až čtyři procenta z dříve předpokládaných 3,5 až 4,5 procenta.
• Ruská centrální banka zvýšila kvůli inflaci základní úrok na 13 procent
  Ruská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 13 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Svůj krok zdůvodnila inflačními tlaky, k nimž přispívá růst domácí poptávky, se kterou zatím růst výrobních kapacit nedrží krok. Značný vliv má také oslabení rublu v letních měsících.
• Ruská centrální banka zvýšila úroky výrazněji, než se očekávalo
  Ruská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 procent. Pokračujícím zpřísňováním měnové politiky reaguje na slabý kurz domácí měny a vzestup inflačních tlaků. Většina analytiků v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka základní sazbu zvýší pouze o jeden procentní bod.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrok na 4,50 procenta
  Ruská centrální banka dnes překvapivě zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Zvýšení z rekordního minima zdůvodnila inflačními a geopolitickými riziky a zároveň naznačila, že další zvýšení může následovat. Analytici podle agentury Reuters čekali, že banka zatím nechá náklady na úvěry beze změny a cyklus zvyšování sazeb zahájí až na příštím zasedání.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrok na 8,5 procenta
  Ruská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod na 8,5 procenta. Reagovala tak na přetrvávající vysokou inflaci. Úrok zvýšila centrální banka letos už posedmé a ve svém dnešním oznámení nevyloučila, že bude ve zpřísňování měnové politiky pokračovat. Základní úroková sazba je tak nyní v Rusku nejvýše od září 2017.
• Ruská centrální banka zvýšila základní úrok na 8,50 procenta, překvapila tím trh
  Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.
• Ruská ekonomika klesla ve čtvrtletí méně, než uváděl první odhad
  Rusko opravilo údaj o poklesu ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Hrubý domácí produkt (HDP) se v období koronavirové krize a nízkých cen ropy meziročně snížil jen o 3,4 procenta namísto dříve udávaného poklesu o 3,6 procenta, uvedl dnes ve své konečné zprávě ruský statistický úřad. Pokles hospodářství tak výrazně zpomalil z osmi procent ve druhém kvartálu.
• Ruská ekonomika kvůli dopadům invaze ve třetím čtvrtletí klesla o čtyři procenta
  Ruská ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o čtyři procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Hospodářství země se potýká s dopady pokračující ruské agrese vůči Ukrajině.
• Ruská ekonomika kvůli sankcím ve druhém čtvrtletí klesla o čtyři procenta
  Ruská ekonomika ve druhém čtvrtletí podle předběžných údajů klesla v meziročním srovnání o čtyři procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Statistický úřad neposkytl žádné další podrobnosti. Podle analytiků byl pokles způsoben slabou spotřebitelskou poptávkou a následky sankcí.
• Ruská ekonomika letos klesne o pět procent, odhaduje ministerstvo
  Ruská ekonomika směřuje v letošním roce k poklesu o pět procent. Důvodem jsou především hospodářské dopady koronavirové pandemie i nízké ceny ropy, uvedla včera s odvoláním na ruské ministerstvo hospodářství agentura Reuters.
• Ruská ekonomika letos klesne o 10 procent, nejvíce od roku 1994, uvedl exministr
  Ruská ekonomika by v letošním roce mohla klesnout o deset procent, což bude největší pokles hrubého domácího produktu od roku 1994. Řekl to dnes agentuře RIA Novosti bývalý ruský ministr financí a nynější šéf Účetní komory Alexej Kudrin. Ruská ministerstva hospodářství a financí v současné době podle něj pracují na nových prognózách.
• Ruská ekonomika letos podle vicepremiéra klesne o méně než tři procenta
  Ruská ekonomika v letošním roce klesne o méně než tři procenta, tedy mnohem mírněji, než se očekávalo. Předpověděl to dnes první místopředseda ruské vlády Andrej Bělousov. Také letošní inflace v Rusku podle něj bude nižší, než se předpokládalo, napsala agentura Reuters.
• Ruská ekonomika letos podle vlády klesne mírněji, než se předpokládalo
  Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo odhad letošního vývoje ruské ekonomiky. Nové prognózy, ke kterým získala přístup agentura Reuters, předpokládají, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v letošním roce sníží o 4,2 procenta. Před třemi měsíci přitom ministerstvo předpovídalo, že HDP se letos propadne o 7,8 procenta.
• Ruská ekonomika loni klesla o 2,1 procenta, odhaduje statistický úřad
  Ruská ekonomika v loňském roce klesla o 2,1 procenta po růstu o 5,6 procenta v roce předchozím. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl ruský statistický úřad Rosstat. Pokles způsobily dopady rozhodnutí Moskvy vyslat koncem loňského února vojáky na Ukrajinu.
• Ruská ekonomika loni klesla o 3,1 procenta, nejvíce za desetiletí
  Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 snížil o 3,1 procenta. Zaznamenal tak nejprudší pokles za více než deset let. Vyplývá to podle agentury Reuters z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat.
• Ruská ekonomika loni zpomalila tempo růstu na 1,3 procenta
  Ruská ekonomika loni podle předběžných údajů vzrostla o 1,3 procenta. Výrazně tak zpomalila z 2,5 procenta v předchozím roce, ukázaly dnes údaje ruského statistického úřadu Rosstat. Výsledek ale mírně překonal očekávání analytiků. Ti v anketě agentury Reuters předpokládali, že hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 1,2 procenta, ruská centrální banka pak čekala růst maximálně o 1,3 procenta.