Otázky a odpovědi kolem brexitu

Půl roku před odchodem Británie z Evropské unie přinášíme odpovědi na základní otázky kolem brexitu:

Co je to "brexit"?

Brexit je novotvar, kterým se označuje nadcházející vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Jde o zkratku sousloví "British Exit", tedy "britský odchod", míněno z EU. Brexit je první případ, kdy členská země z EU vystupuje, jednání o něm je tak zcela bezprecedentní.

Británie je v EU?

Ano, Británie se členem Evropského hospodářského společenství (EHS), z něhož se vyvinula dnešní EU, stala na třetí pokus 1. ledna 1973. Předcházející snahy Londýna o vstup v letech 1963 a 1967 blokovala Francie, kterou tehdy vedl prezident Charles de Gaulle. V červnu 1975 referendum v Británii potvrdilo, že země má v EHS zůstat. Při účasti těsně pod 65 procenty bylo pro setrvání přes 67 procent hlasujících.

Ale má přeci řadu výjimek, že?

Británie si v řadě oblastí domluvila speciální zacházení. Spolu s Dánskem například nemá povinnost přijmout společnou evropskou měnu, tedy euro. Země není účastna v schengenském prostoru volného pohybu, proto musí i občané zemí EU při příjezdu na britské ostrovy ukazovat pas. Spolu s Dánskem a Irskem si Británie může vybrat, zda se bude podílet na konkrétních politikách EU v oblastech spravedlnosti a vnitra. Od roku 1985 také speciální výpočet umožňuje výrazně nižší britský příspěvek do společné unijní pokladny (tzv. rabat).

Jak se tedy stalo, že odcházejí?

Tehdejší britský premiér a šéf konzervativců David Cameron i v obavě ze sílící Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) a aby čelil euroskeptickému křídlu svých toryů, slíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v unii "pro tuto generaci" vyřeší. Referendum pak skutečně britská vláda zorganizovala 23. června 2016. Bylo právně nezávazné, Cameronova vláda ale slíbila, že se jeho výsledkem bude Británie řídit.

Co hlasování předcházelo?

Premiér Cameron Britům také slíbil, že před referendem s ostatními státy EU dojedná další změny postavení země v unii tak, aby měli důvod hlasovat pro setrvání v evropském bloku. Diskuse skončily v únoru 2016 na summitu bloku a souvisely se snahou britské vlády omezit imigraci na ostrovy odjinud z EU, údajně nadměrné čerpání britských sociálních příspěvků lidmi z jiných států unie a podobně. Platit dohoda ovšem měla začít až poté, co Britové v referendu odchod z EU odmítnou.

Britská vláda v kampani před referendem zdůrazňovala hospodářský význam účasti v evropském bloku a varovala před negativními dopady odchodu. Zastánci brexitu vyzdvihovali obnovu plné suverenity země a tvrdili, že Británie vydělá už jen tím, že přestane platit do unijního rozpočtu. Jak se později ukázalo, kampaň pro brexit operovala s nepravdivými argumenty, bez problémů nebylo její financování a britská volební komise zkoumá vměšování cizích síl (často je zmiňován podíl Ruska).

Výsledek referenda byl tedy překvapením?

Hlasování 23. června 2016 především dopadlo velmi těsně. Při účasti 72,2 procenta oprávněných voličů se 51,9 procenta z nich vyslovilo pro vystoupení Británie z EU.

Premiér Cameron podle očekávání hned následující den oznámil svůj odchod, 13. července se vedení britské vlády ujala Theresa Mayová. Jen o pár dní později Británie oznámila, že se vzhledem k situaci vzdává role předsednické země EU, která ji měla čekat ve druhé polovině roku 2017.

Evropská unie reagovala prohlášením, že suverénního rozhodnutí britských občanů sice lituje, ale plně jej respektuje.

Ale Britové po referendu z EU neodešli!

Ne, referendum jako takové jen dalo britské vládě najevo, co si její občané přejí. Premiérka Mayová musela získat souhlas parlamentu s dalším postupem, což se stalo až začátkem roku 2017. Teprve poté, 29. března 2017, poslala Mayová předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi dopis, v němž v souladu s lisabonskou smlouvou oznamuje záměr své země Evropskou unii opustit. Ještě před tím, než začali Britové vyjednávat s EU o svém vystoupení, svolala premiérka počátkem roku 2017 volby, které měly její pozici pro jednání posílit, ale nakonec překvapivě její Konzervativní stranu oslabily.

Co znamená "v souladu s Lisabonskou smlouvou"?

Článek 50 Smlouvy o EU uvádí, že každá členská země se může rozhodnout z EU odejít a stanoví, že stát přestává být členem dva roky poté, co toto rozhodnutí oznámí Evropské radě. Termín může být prodloužen, pokud se na tom jednomyslně shodnou všechny země EU. Podmínky odchodu má určit smlouva, kterou EU s dotyčnou zemí v mezidobí vyjedná. Tato smlouva má současně zohlednit rámec budoucích vztahů poté, co vystupující země z EU odejde.

Ale co to znamená v praxi?

V praxi to znamená, že Británie přestane být členem EU 29. března 2019. V tu chvíli se na ni přestanou automaticky vztahovat smlouvy a pravidla, která v unii platí. Toto datum odchodu si navíc Británie uzákonila.

Zároveň dostaly obě strany dva roky na dojednání a ratifikaci smlouvy, která přesně stanoví, jak bude takový odchod vypadat. Sedmadvacet zemí EU se dohodlo, že jejich jménem bude vyjednávat Evropská komise. Ta ustavila tým vedený Michelem Barnierem. Britskou stranu vedl nejprve ministr pro brexit David Davis, letos v červenci jej vystřídal jeho nástupce Dominic Raab.

Takže se začalo jednat. O čem přesně?

V první řadě o "rozvodové smlouvě" podle onoho padesátého článku, tedy o konkrétních podmínkách, za jakých Británie z EU vystoupí. Časový plán předpokládal uzavřít jednání v říjnu letošního roku tak, aby domluvený text stihl na obou stranách kanálu La Manche projít příslušnou ratifikací - v britském parlamentu i europarlamentu. Pokud totiž smlouva nebude 29. března 2019 ratifikována a platná, vypadne Británie z EU "natvrdo" a bez dohody. K takové možnosti se ještě vrátíme.

Ve druhé řadě se obě strany chtějí domluvit na tom, jak uspořádají své vzájemné vztahy poté, co Británie už nebude v Evropské unii. Konkrétní smlouvy v oblastech, jako je zahraniční politika, bezpečnost, hospodářství ale třeba i školství či věda a výzkum, bude možné pochopitelně uzavřít až poté, co Británie EU skutečně opustí.

Obě strany ale plánují už společně s podpisem "rozvodové smlouvy" odsouhlasit také společnou "politickou deklaraci" o tom, jak by tato budoucí spolupráce měla v řadě oblastí vypadat.

Co se už domluvilo ve smlouvě o britském odchodu?

Ostatní země EU si dopředu stanovily některé priority, jako je udržení stejných práv pro občany EU v Británii - a pro Brity v jiných zemích EU - jako měli před brexitem i po odchodu Británie z bloku. Na tom se už obě strany shodly.

Velké pozornosti se na počátku rozhovorů dostalo problému vyrovnání britských finančních závazků. Londýn nakonec uznal, že splní všechny své povinnosti ve stávajícím víceletém finančním rámci, tedy do konce roku 2020. Také tato část smlouvy je nyní dohodnutá.

Britská strana také stála o přechodné období, jehož trvání bylo domluveno opět do konce 2020. Také zde je souvislost s takzvaným víceletým finančním rámcem, tedy dlouhodobým rozpočtem EU: Británie bude moci až do konce roku 2020 čerpat ze všech unijních programů a podpor jako dnes.

Prakticky to znamená, že země na unijním jednotném trhu a v celní unii zůstane ještě 21 měsíců po svém odchodu z EU, což by mělo firmám i občanům dát právní jistotu a čas připravit se na nadcházející změny. Za přechodného období se na Británii bude vztahovat stejné právo jako dnes, EU na zemi dokonce bude nadále pohlížet jako na člena z hlediska mezinárodních smluv EU, například obchodních - Londýn tak ještě nebude moci samostatně uzavírat vlastní obchodní smlouvy.

Pokud během přechodného období přijme EU novou legislativu, Británie ji bude muset také přijmout, aby všude platila stejná pravidla.

Jediný rozdíl tak pro Londýn bude, že se nebude moci účastnit práce unijních institucí, nebude tak u stolu, až se bude jednat. I přechodné období už je oběma stranami rozhovorů odsouhlaseno. Platit ale může jen jako součást celkové dohody. Dojednaný text navíc neobsahuje možnost, jak by šlo případně přechodné období prodloužit.

Ukončení diskusí o velké části této "rozvodové dohody" tak obě strany oznámily už letos v březnu.

Tak kde to vázne?

Kromě některých techničtějších drobností, jako je britské odmítání požadavku EU na automatické uznávání evropských chráněných označení původu u potravin či tzv. governance (správa smlouvy, například řešení sporů), je to především citlivá otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem.

O co to s irskou hranicí vlastně jde?

O klíčový a politicky citlivý problém, související zároveň s unijním jednotným trhem, mírovým procesem v Severním Irsku a britskou suverenitou. Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná - na jejích obou stranách ostatně byly členské země Evropské unie.

Londýn i EU si při vyjednávání o brexitu daly za cíl tento příznivý stav z pochopitelných důvodů udržet i nadále. Cílem tedy je, aby i po něm na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží.

To je však složité v situaci, kdy se tato hranice fakticky stává vnější hranicí EU a Británie chce odejít z jednotného trhu a sama si určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla), což byl jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze jednání posunout byla už koncem roku 2017 domluvena "pojistka", navržená evropskými vyjednavači, která by platila, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení. V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a britskými ostrovy. Vláda premiérky Mayové ale zároveň jasně odmítá, aby pro britské Severní Irsko platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentuje, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Řešení se zatím nalézt nepodařilo. Strany si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla. Britové zatím nepředložili žádný návrh k tzv. regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Británie. Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není vláda. Nadto se kabinet Terezy Mayové v britském parlamentu opírá o klíčových deset hlasů unionistických poslanců ze Severního Irska.

Co s tím?

To zatím není jasné, jednání pokračují. Prezidenti a premiéři 27 zemí unie minulý týden v Salcburku jasně do Londýna vzkázali, že času je méně a méně.

Smlouvu o britském odchodu - včetně nějakého vyřešení irského gordického uzlu - je podle nich třeba domluvit v příštích několika týdnech tak, aby ji v principu mohli odsouhlasit na řádném unijním summitu 18. října. Následovaly by poslední diskuse a smlouvu by 27 unijních zemí finálně potvrdilo na mimořádném summitu o měsíc později, tedy v listopadu.

Klíčových tedy bude následujících několik týdnů, naplno se zřejmě začne jednat až po konferenci rozhádaných britských konzervativců, která začne v neděli v Birminghamu.

A když se to nestihne?

Tak se věc dál zdrží. Diplomaté připomínají, že finální potvrzení textu smlouvy by 27 zemí unie mohlo udělat ještě na prosincovém summitu bloku. Na ratifikaci textu dohody totiž budou podle odhadů potřeba přibližně tři měsíce.

Co se tedy 29. března 2019 stane, pokud bude dohoda o vystoupení domluvena a ratifikována?

Británie přestane být členským státem EU. Až do konce přechodného období, tedy do konce roku 2020, ale zůstane na unijním jednotném trhu i v celní unii a úřady, firmy i občané dostanou 21 měsíců, aby se připravili na novou situaci, která nastane od 1. ledna 2021. Londýn doplatí své finanční závazky do unijního rozpočtu a bude se dále účastnit všech unijních politik a programů jako dnes.

Dojednávat se naplno začne série smluv upravujících budoucí podobu vzájemných vztahů od oblastí jako je zahraniční politika, obrana a bezpečnost, přes obchodní a hospodářskou kooperaci až po spolupráci ve školství, vědě či výzkumu. Smlouvy se budou řídit politickou deklarací, jejíž text zdůrazňující zájem o co nejtěsnější kooperaci, Londýn a EU potvrdily zároveň s podpisem úspěšně dojednané smlouvy o vystoupení.

A ta politická deklarace už je domluvená?

Vůbec ne. Jasné dokonce zatím není ani to, jak detailní by tento právně nezávazný text vůbec byl.

Představu o budoucí spolupráci nabídla premiérka Mayová v sérii materiálů známých jako "návrhy z Chequers", za které doma sklidila kritiku. Po vydání komplexní bílé knihy k budoucímu vztahu s EU počátkem července čelila rezignacím dvou ministrů (pro brexit a zahraničních věcí). Spory v Konzervativní straně o obsah Chequers trvají dodnes. Ani v britském parlamentu neexistuje jasná většina pro žádný z modelů budoucí spolupráce, zejména pokud jde o obchodní část.

Unie pokládá britské představy o těsné kooperaci v zahraniční politice či bezpečnosti za pozitivní a dobrý základ k jednání, už ale odmítla nápady Mayové na společnou zónu volného obchodu pro průmyslové zboží a zemědělské produkty, stejně jako návrhy na inovátorské celní uspořádání.

Podle EU totiž není možné, aby Británie, která nebude členem unie, "vyzobávala třešničky" - tedy měla na unijním jednotném trhu stejná práva jako členové EU, ale nemusela dodržovat související povinnosti, třeba týkající se volného pohybu osob. Návrhy Londýna by také stavěly do značně výhodnější pozice britské podniky, protože by nemusely dodržovat legislativu vztahující se například k životnímu prostředí či k balení výrobků. U celního návrhu zase EU míní, že je protiprávní a stojí na nerealistických návrzích, které se opírají o zatím neexistující technologická řešení.

A co se stane 29. března 2019, pokud dohoda o vystoupení ratifikována nebude?

Nastane situace, označovaná jako "tvrdý brexit". Británie přestane být členským státem EU a okamžitě pro ni přestane platit unijní právo. Vzájemné obchodní vztahy a cla se začnou řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což může znamenat výrazné narušení dosud volného pohybu zboží všeho druhu. Nebude existovat žádné přechodné období.

Krach dohody o vystoupení bude znamenat, že na občany zemí EU bude okamžitě pohlíženo jako na občany kterékoli jiné země, Británie se nejspíš nebude cítit vázána povinností doplatit své závazky do unijního rozpočtu. A Irsko a Severní Irsko oddělí vnější hranice EU se všemi souvisejícími komplikacemi a kontrolami a hrozbami pro mír v Ulsteru.

Existuje ale navíc řada oblastí, kde neexistují vůbec žádné mezinárodní smlouvy či předpisy, jenž by mohly provizorně upravovat vztah mezi EU a Británií. Jde například o letectví, kde by mezi oběma bloky po tvrdém brexitu také nemuselo vzlétnout ani jedno letadlo.

Evropská komise stejně jako britská strana varují, že na takový nechtěný scénář skutečně může dojít. Komise už proto vydává informace pro širokou zainteresovanou veřejnost, kde vysvětluje dopady tvrdého brexitu napříč sektory. Apeluje také na podniky a občany, aby se včas seznámili s dopady brexitu a případně tomu předem uzpůsobili své chování, například úpravou dodavatelských řetězců.

A co ty zmiňované smlouvy mířící do budoucnosti?

Taková série smluv se nejspíš začne dojednávat, jsou pro to přinejmenším praktické důvody, třeba v otázkách bezpečnosti, boje s terorismem, ale i klíčovém hospodářství. Je ale velmi pravděpodobné, že krach jednání o "rozvodové smlouvě" atmosféru takových rozhovorů nějakým způsobem ovlivní.

A můžou si to Britové celé ještě rozmyslet?

Z EU opakovaně zaznívalo, že britského rozhodnutí unie lituje, ale respektuje jej. Na otázku, zda je možné článek 50 lisabonské smlouvy zastavit či zvrátit, nemají právníci jednoznačnou odpověď, celá věc je ale s postupujícím časem stále akademičtější úvahou.

Nejvyšší skotský soud předložil v září Soudnímu dvoru EU otázku, zda by Británie mohla jednostranně stáhnout své oznámení o záměru vystoupit a zůstat tak členem EU bez toho, aby s tím buď musely jednomyslně souhlasit všechny členské státy, či aby musela země znovu projít přístupovými rozhovory jako jakýkoliv jiný uchazeč o vstup. Otázkou je, zda by ostatní země bloku souhlasily s tím, aby Británie zůstala za stejných podmínek, jako má dnes, či zda by po ní například nechtěly zrušení některých jejích výjimek a "opt-outů", včetně rozpočtového rabatu.

Copak si nemohou Britové uspořádat nové referendum?

To je teoreticky možné a je to zcela na britské straně. Jisté však je, že do 29. března 2019 zbývá půl roku a to je na přípravu věrohodného referenda s dostatečnou kampaní před hlasováním už jen velmi málo času. Není ale navíc ani jasné, jak by v takovém případě zněla otázka. Zda zvrátit brexit jako takový, zda by se Britové měli vyjádřit k dohodě dojednané premiérkou Mayovou, či by snad chtěli její úpravy? Po salcburském summitu navíc britská ministerská předsedkyně sama druhé referendum vyloučila. Shoda na něm není ani napříč politickými stranami v Británii.

A co když britský parlament smlouvu o odchodu země z EU odmítne ratifikovat, to pak přece žádný brexit nebude?

Kdepak. Takový vývoj by - kromě pravděpodobného pádu vlády a vnitropolitických komplikací v Británii - znamenal jen to, že by ve chvíli odchodu země z EU neplatila vyjednaná smlouva a nastal by výše zmíněný "tvrdý brexit".

Nelze prodloužit jednání o dohodě o vystoupení?

Podle padesátého článku Smlouvy o EU to lze se souhlasem všech členských států. Otázka ale je, zda by britská strana o prodloužení jednání vůbec požádala a co by pro to musela udělat u sebe doma. Vzhledem k tomu, že datum brexitu bylo v zemi uzákoněno, nemohlo by jít jen o požadavek britské vlády. Další potenciální komplikace by mohly být blížící se volby do Evropského parlamentu na konci května 2019. V souvislosti s brexitem už byl totiž upraven počet europoslanců, se zástupci Británie se v dalším období nepočítá.

Takže Británie bude po 29. březnu 2019 navždy z Evropské unie venku?

"Navždy" je velmi dlouhá doba. Británie bude mít jako každá jiná evropská země možnost opět požádat o vstup a absolvovat příslušné přístupové rozhovory. Většinu podmínek by jako nedávný člen pochopitelně splňovala, je však jen velmi nepravděpodobné, že by členské státy Londýnu opět povolily řadu výjimek a "opt-outů", které si země dokázala vyjednat za svého nyní končícího členství.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• OSN: Škody způsobené zemětřesením v Turecku přesáhnou 100 miliard dolarů
  Škody způsobené ničivým zemětřesením v Turecku přesáhnou 100 miliard dolarů (zhruba 2,2 bilionu Kč), uvedla dnes zástupkyně Rozvojového programu OSN (UNDP) v Turecku Louisa Vintonová. Podle médií dodala, že náklady na rekonstrukci budou pravděpodobně ještě vyšší.
• OSN varuje před kolapsem afghánského bankovního systému
  Organizace spojených národů vyzvala k urychlení přijetí opatření na podporu bank v Afghánistánu a varovala, že nárůst počtu lidí, kteří nejsou schopni splácet půjčky, nižší vklady a nedostatek hotovosti může způsobit v příštích několika měsících kolaps finančního systému. Podle rozvojového programu OSN (UNDP) ekonomické náklady kolapsu bankovního systému a následné negativní sociální dopady by byly "kolosální". Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na třístránkovou zprávu o afghánském bankovním a finančním systému, do které měla možnost nahlédnout.
• OSN: Zahraniční investice letos porostou
  Přímé zahraniční investice v letošním a příštím roce porostou, i když jejich příliv bude nižší, než v době vrcholu před deseti lety. Uvedla to ve své včerejší zprávě Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), ve které současně revidovala údaje za loňský rok. V roce 2016 investice nově klesly jen o dvě procenta místo původně odhadovaných 13 procent a činily 1,75 bilionu USD (40,9 bilionu Kč).
• OSN zhoršila výhled světového růstu na tento rok na 2,4 procenta
  Organizace spojených národů (OSN) včera zhoršila předpověď růstu světové ekonomiky na letošní rok na...
• OSN: Živelních katastrof ve světě přibývá, umírá kvůli nim ale méně lidí
  Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou nyní čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z dnes zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí.
• O solidární dani v Německu by mohl rozhodnout ústavní soud
  Německý ústavní soud by mohl rozhodnout o budoucnosti solidární daně na podporu chudších východních spolkových zemí. Naznačil to Spolkový finanční dvůr (BFH), který se jako nejvyšší německý soud pro daňové otázky nyní otázce solidární dani věnuje. Daň, která byla zavedena v roce 1991, nyní odvádějí pouze lidé s nejvyššími příjmy, což někteří považují za protiústavní.
• Osud brexitové dohody i Mayové je podle britského tisku nejistý
  Britský tisk se v dnešních komentářích k připravenému návrhu dohody o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie shoduje v názoru, že budoucnost ujednání i osud samotné britské premiérky Theresy Mayové jsou nejisté. Deníky uvádějí, že podoba brexitové dohody, na které se britští vyjednávači shodli se svými protějšky z Evropské unie, rozděluje politiky i veřejnost.
• Osud Credit Suisse má v rukou hrstka lidí, mezi nimi i matematik
  Ve Švýcarsku se dál jedná o záchraně druhé největší švýcarské banky Credit Suisse. Její osud má v rukou jen hrstka lidí, mezi nimi politik, ekonom či matematik, který posuzuje, zda má kdysi prestižní banka vůbec šanci sama se dostat z problémů. Do nich se dostala kvůli chybným rozhodnutím z minulosti a zejména kvůli ztrátě důvěry, která vyvrcholila tento týden a která odstartovala masivní odliv klientských vkladů.
• Otázky a odpovědi: Dluhový strop v USA
  Otázky a odpovědi k současnému vývoji ve Spojených státech, kde Kongres s prezidentem Barackem Obamou...
• Otázky a odpovědi k intervencím ČNB
  Dnes jsme požádali analytika FXstreet.cz o odpovědi na nejdůležitější otázky, týkající se loňských intervencí...
• Otázky a odpovědi kolem kyperské krize
  Základní otázky a odpovědi kolem krize na Kypru, kterému hrozí bankrot. Tamní parlament v úterý odmítl...
• Otázky a odpovědi k případnému Grexitu
  Otázky a odpovědi k případnému vystoupení Řecka z Evropské měnové unie (EMU; eurozóna)...
• Otázky a odpovědi - zvýšení dluhového stropu v USA
  Současná debata v americkém Kongresu o podobě zákona o státních výdajích zastínila fakt, že americká vláda se rychle blíží limitu, po jehož dosažení si už nebude schopna půjčovat peníze. Den, kdy narazí na takzvaný dluhový strop, připadá na 17. října. Většina ekonomů a investorů považuje právě spory kolem zvýšení dluhového stropu za mnohem významnější z hlediska dopadů na ekonomiku, protože v krajním případě mohou být zdrojem nové globální finanční krize.
• Otázky řeckého referenda prý musí být jasné
  Německý vicekancléř Sigmar Gabriel je s výhradami otevřený ohlášenému řeckému referendu o návrzích...
• Otec moderní ekonomie Adam Smith se narodil před 300 lety
  Jeden ze zakladatelů moderní ekonomie Adam Smith se narodil před 300 lety, 5. června 1723. Ve svých dílech se snažil shrnout vlastní poznatky a soudobé ekonomické teorie do uceleného systému. Liberální osvícenský myslitel proslul zejména zavedením pojmu "neviditelná ruka trhu". Ten znamená, že jedinec, který sleduje svůj zájem v konkurenci na svobodném trhu, zároveň neúmyslně podporuje růst bohatství všech.
• Otestuje AUD/CAD prolomený support?
  Měnový pár AUD/CAD při pohledu na 4hodinový graf prolomil směrem dolů klíčový support, který tvoří hladina parity 1,0000 a minoritní psychologická úroveň 0,9950. Tento měnový pár následně pokračoval v poklesu směrem k hladině 0,9800, od které se odrazil zpět k vyšším úrovním. Pokud věříte, že AUD/CAD bude nadále oslabovat, můžete nyní vyčkat na jeho návrat zpět směrem k již prolomenému supportu (pullback - nyní rezistence) a zde otevřít krátké (short) pozice.
• Otestuje AUD/CAD support trendového kanálu?
  Měnový pár AUD/CAD se při pohledu na 1hodinový graf obchoduje uvnitř krátkodobého klesajícího trendového kanálu a zdá se, že by mohl otestovat jeho support. Z grafu je zároveň patrné, že support trendového kanálu současně tvoří support krátkodobé klesající klínové formace. Pokud by se tento měnový pár odrazil od tohoto supportu zpět k vyšším úrovním, mohl by po překonání rezistence zmíněné klínové formace pokračovat směrem vzhůru a otestovat rezistenci klesajícího trendového kanálu. Jakého scénáře se nakonec dočkáme?
• Otestuje AUD/NZD prolomenou trendline?
  Měnový pár AUD/NZD při pohledu na 4hodinový graf zhruba v polovině tohoto měsíce prolomil směrem dolů rostoucí trendovou linii a dále oslabil. Nyní se však zdá, že tento měnový pár by v rámci korekce mohl posílit zpět směrem k již prolomené trendové linii, která nyní tvoří rezistenci (dříve support). Zde by mohli najít sílu znovu medvědi a AUD/NZD by tak mohl zamířit znovu k nižším úrovním. Dočkáme se tohoto scénáře?
• Otestuje AUD/NZD rezistenci klínu?
  Měnový pár AUD/NZD se při pohledu na 1hodinový graf obchoduje uvnitř krátkodobé rostoucí klínové formace. Tento měnový pár během dnešního obchodování otestoval support této formace, který koresponduje s úrovní 38,2 % Fibonacciho retracementu. Od této oblasti se AUD/NZD odrazil zpět k vyšším hodnotám a postupně by mohl posílit směrem k rezistenci klínové formace. Nejprve však bude muset překonat rezistenci v podobě předchozího swingového maxima okolo psychologické hladiny 1,0800. Dočkáme se tohoto růstu?
• Otestuje DAX support na 9 400?
  Pokračující pokles ropy zapříčinil i pokles německého akciového indexu DAX. Ten prolomil úroveň 9 563, což...