Nobelovu cenu za ekonomii mají David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.

"Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu," uvedla v prohlášení švédská akademie. Polovinu ceny dostane Card, o druhou polovinu se rozdělí Angrist a Imbens.

"David Card s využitím přírodních experimentů analyzoval dopady minimální mzdy, imigrace a vzdělání na pracovní trh. Výsledky mimo jiné ukázaly, že zvýšení minimální mzdy nutně nevede ke snížení počtu pracovních míst. Nyní rovněž víme, že na příjmy lidí, kteří se narodili v určité zemi, může mít pozitivní dopad nová imigrace, zatímco lidé, kteří imigrovali v dřívější době, mohou být novou imigrací negativně ovlivněni. A také jsme pochopili, že zdroje ve školách jsou mnohem důležitější pro budoucí úspěch studentů na pracovním trhu, než se předpokládalo," uvedla akademie věd.

"Data z přírodních experimentů je ale složité interpretovat. Pokud například o rok prodloužíme povinnou školní výuku pro jednu skupinu studentů, nebude to mít na všechny studenty ve skupině stejný vliv. Někteří studenti by stejně ve studiu pokračovali a význam vzdělání v jejich případě není reprezentativní pro celou skupinu. Otázkou tedy zůstává, zda je možné z prodloužení studia o rok vyvozovat nějaké závěry. V polovině 90. let Joshua Angrist a Guido Imbens tento metodologický problém vyřešili, když ukázali, jak přesné závěry týkající se příčiny a následků lze vyvodit z přírodních experimentů," dodala akademie.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Dnešním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Nizozemsko navrhuje fond pro státy tvrdě zasažené koronavirem
  Nizozemsko včera navrhlo vytvoření fondu na podporu zemí nejtvrději zasažených koronavirem a vyzvalo další členy Evropské unie, aby do něj také přispěli. Podle agentury Reuters o tom informoval ministr financí Wopke Hoekstra.
• Nizozemsko zhoršilo výhled ekonomiky
  Nizozemský úřad pro analýzu hospodářské politiky (CPB) dnes zhoršil odhad růstu tamní ekonomiky na letošní i příští rok...
• Nizozemsko zmrazilo ruský majetek za téměř 400 milionů eur
  Nizozemsko dosud zmrazilo ruský majetek a finanční transakce v celkové výši 392 milionů eur (9,7 miliardy Kč). Ministerstvo financí to uvedlo v dopise adresovaném parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Evropská unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavedla sankce, které se týkají stovek jednotlivců a subjektů.
• Nizozemský ministr: Evropa může v létě růst velmi silně
  Evropské země mohou v létě zažít mimořádně silné hospodářské oživení, k němuž přispěje stále rozšířenější vakcinace proti covidu-19. Řekl to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. V loňském roce ekonomika Evropské unie klesla o 6,4 procenta, neboť pandemie zastavila velkou část ekonomických aktivit. Nadále však platí nejrůznější omezení, což vyhlídky na letošní rok zastiňuje.
• Nizozemští zákonodárci schválili pomoc Řecku
  Nizozemští zákonodárci většinou hlasů schválili nejnovější dohodu o pomoci Řecku.
• Nižší inflace utvrdí v pokračování intervencí
  Pokles meziroční inflace v srpnu na 0,3 procenta podle analytiků oslovených ČTK utvrdí centrální banku v pokračování režimu forexových intervencí nejméně do poloviny roku 2016. Zároveň ale ekonomové uvedli, že pokles cen je způsoben především pohonnými hmotami, a proto nebude muset ČNB nijak zásadně svou měnovou politiku měnit. Inflace by měla zůstat nízká i v dalších měsících, odhadují analytici.
• Nižší periferní výnosy pomohly trhu jen dočasně
  Americký dolar (USD) je slabší oproti všem hlavním měnám. Evropské akciové trhy...
• Nižší šance na QE v Británii pomohla britské libře
  Šance na další zvýšení programu pro nákup aktiv (QE) se výrazně snížily, britská libra silně posiluje...
• Nižší zadlužení vyřeší zaměstnanost v EU
  Obnova důvěry veřejnosti v bankovní systém, snižování veřejných i soukromých dluhů a reforma...
• Nižší zdanění práce by podpořilo růst EU
  Členské země EU by měly nižším zdaněním práce podpořit tvorbu pracovních míst. Poznamenal to dnes eurokomisař...
• Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí
  Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
• Nomura: Česká republika, Maďarsko a Rumunsko čelí riziku měnové krize
  České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Podle agentury Bloomberg to ve své dnešní zprávě předpovídají analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings.
• Nomura se částečně stahuje z Evropy a USA
  Největší japonská makléřská společnost Nomura Holdings omezí svou makléřskou divizi a zruší stovky...
• Nomura: Short na NZD do příštího týdne
  V příštím týdnu zasedá novozélandská rezervní banka (RBNZ - Reserve Bank of New Zealand). Silný novozélandský dolar ohrožuje její prognózy ohledně inflace, což může přinutit centrální banku ke snižování úrokových sazeb. RBNZ ale pravděpodobně s dalším prohlášením ohledně měnové politiky počká do června.
• Nomura: Short USD/JPY, GBP/NZD a EUR/NOK
  Forexovým trhům minulý týden dominoval nově zvolený prezident Spojených států Donald Trump. Americký dolar do jeho tiskové konference posiloval, ale následně zahájil pokles. Trump investory a finanční trhy zklamal, protože neposkytl hlubší detaily své politické platformy.
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea vytvořila výhled pro vybrané měnové páry. Ve sloupci Q4 můžeme vidět cílové kurzy...
• Nordea: Výhled pro měnové páry
  Největší švédská banka Nordea přichází s aktualizovaným výhledem pro vybrané měnové páry. Ve sloupci...
• Norges Bank poprvé po sedmi letech zvýšila úroky
  Norská centrální banka Norges Bank dnes poprvé po sedmi letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu díky rychlejšímu ekonomickému růstu a inflaci. Měnový výbor dnes rozhodl, že hlavní úroková sazba stoupne na 0,75 procenta z rekordního minima 0,5 procenta. Banka současně v prohlášení uvedla, že v dalších letech bude zvyšovat úroky pouze velmi pomalu a obává se rizik, které může způsobit současný vývoj v zahraničí.
• Norilsk Nickel zvýšil plán investic v tomto desetiletí o 20 pct. na 35 mld. USD
  Ruská těžařská společnost Norilsk Nickel zvýšila plán investic do roku 2030 o šest miliard USD (136,1 miliardy Kč) na 35 miliard USD. Vyšší investice mají největšímu světovému producentovi palladia a rafinovaného niklu pomoci v modernizaci produkční infrastruktury. Řekl to agentuře Reuters viceprezident firmy pro strategii Sergej Dubovickij.
• Norská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Norská centrální banka dnes překvapivě snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na rovné jedno procento, aby pomohla ekonomice čelit dopadům pandemie nového koronaviru. Opatření na podporu ekonomiky dnes kvůli koronaviru představila i švédská centrální banka, která prostřednictvím komerčních bank půjčí švédským podnikům až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionu Kč), aby jim zabezpečila přístup k úvěrům.