Míra nezaměstnanosti zůstává v EU stabilní

Míra nezaměstnanosti zůstává v Evropské unii proti předchozímu měsíci stabilní, bez práce v září bylo 11 procent lidí. V zemích platících eurem nezaměstnanost ve stejném měsíci dosahovala 12,2 procenta, ani zde nenastal pohyb. Údaje dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

V meziročním srovnání se zářím 2012 ale byla v letošním září nezaměstnanost o něco vyšší, tehdy v eurozóně dosahovala 11,6 procenta, v celé unii 10,6 procenta.

Eurostat dnes také zpřesnil údaje za srpen, zveřejněné na počátku měsíce. V srpnu podle upravených čísel činila míra nezaměstnanosti v zemích platících eurem 12,2 procenta, zatímco ve všech 28 státech Evropské unie byla na 11 procentech. Původně statistici uváděli hodnoty 12 a 10,9 procenta.

Práci letos v září v celé EU nemělo 26,872 milionu lidí, z toho v eurozóně 19,447 milionu. Proti srpnu tak práci ztratilo v osmadvacítce nově 61.000 osob, v zemích platících eurem 60.000 lidí. Od loňského září přibylo v celé unii 978.000 nezaměstnaných a v eurozóně 996.000 osob.

Česká republika se stabilními sedmi procenty nezaměstnaných se drží podle Eurostatu pod unijním průměrem. Úplně nejnižší nezaměstnanost byla v září v Rakousku (4,9 procenta), Německu (5,2 procenta) a Lucembursku (5,9 procenta). Největší míru nezaměstnanosti statistici zaznamenali v Řecku (červencových 27,6 procenta) a ve Španělsku (26,6 procenta). Meziročně se nezaměstnanost zvýšila v 16 členských zemích, v 11 poklesla a v ČR zůstala na stejné úrovni.

Pro srovnání, v září byla v USA nezaměstnanost 7,2 procenta, připomněl Eurostat.

V září bylo v osmadvacítce bez práce 5,584 milionů mladých lidí do 25 let, celkem 3,548 milionů z nich se nacházelo v zemích platících eurem. V meziročním srovnání se v celé unii jejich počet snížil o 57.000, v eurozóně však narostl o osm tisíc. Nejvíce mladých bez práce bylo v Řecku, Španělsku a Chorvatsku, nejméně v Německu a Rakousku.

Zdroj: Reuters, ČTK, Eurostat

Čtěte více

• Míra nezaměstnanosti v USA v lednu klesla, vzniklo 49.000 míst
  Ekonomika Spojených států v lednu vytvořila zhruba 49.000 nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti klesla na 6,3 z prosincových 6,7 procenta, oznámilo dnes americké ministerstvo práce. Růst zaměstnanosti se v lednu obnovil poté, co v prosinci podle zpřesněných údajů zaniklo 227.000 pracovních míst.
• Míra nezaměstnanosti v USA v říjnu klesla na 4,6 procenta
  Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v říjnu klesla na 4,6 procenta ze zářijové hodnoty 4,8 procenta. Americká ekonomika přitom vytvořila asi 531.000 pracovních míst, což je více, než se čekalo. Ve své zprávě to dnes oznámilo americké ministerstvo práce. Údaje signalizují, že největší ekonomika světa opět nabírá na tempu po výrazném zpomalení růstu ve třetím čtvrtletí, za kterým stál nárůst počtu případů nákazy koronavirem.
• Míra nezaměstnanosti v USA v říjnu stoupla na 3,7 procenta
  Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v říjnu stoupla na 3,7 procenta ze zářijových 3,5 procenta. Největší ekonomika světa vytvořila 261.000 pracovních míst, což bylo více, než se čekalo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo práce.
• Míra nezaměstnanosti v USA v srpnu klesla na 8,1 %
  Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v srpnu překvapivě klesla na 8,1 procenta z červencových 8,3 procenta...
• Míra nezaměstnanosti v USA v srpnu vzrostla na 4,4 procenta
  Americká ekonomika v srpnu vytvořila zhruba 156.000 pracovních míst, což je méně, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 4,4 procenta z červencových 4,3 procenta, vyplývá z dnešních údajů amerického ministerstva práce. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že v srpnu vznikne přibližně 180.000 pracovních míst.
• Míra nezaměstnanosti v USA výrazně klesla
  Ve Spojených státech vzniklo v únoru asi 295.000 nových pracovních míst, což bylo výrazně více, než se čekalo...
• Míra nezaměstnanosti v USA vystoupila na poválečné maximum
  Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta a dostala se tak na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Vyplývá to podle agentury AP z dnešních údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.
• Míra nezaměstnanosti v USA v září překvapivě klesla na 3,5 procenta
  Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech v září překvapivě klesla o dvě desetiny procentního bodu na 3,5 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce. Největší ekonomika světa přitom v září vytvořila zhruba 263.000 nových pracovních míst. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru předpovídali, že míra nezaměstnanosti zůstane na 3,7 procenta a ekonomika vytvoří 250.000 pracovních míst.
• Míra nezaměstnanosti v USA zůstala na dvouletém minimu 3,6 procenta
  Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstala v červnu na dvouletém minimu 3,6 procenta. Ekonomika vytvořila 372.000 pracovních míst, což bylo sice o něco méně než v květnu, ale mnohem více, než čekali analytici. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce. Potvrzuje se tak, že trh práce v USA zůstává silný, což poskytuje americké centrální bance (Fed) prostor k tomu, aby na svém zasedání tento měsíc mohla zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu.
• Míra nezaměstnanosti v USA zůstala v květnu na dvouletém minimu 3,6 procenta
  Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstala v květnu na dvouletém minimu 3,6 procenta. Celkem v květnu vzniklo 390.000 nových pracovních míst, což je o trochu více, než čekali analytici. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce.
• Míra zadlužení v EU v prvním čtvrtletí rostla
  Míra zadlužení členských zemí Evropské unie se v prvním čtvrtletí zvýšila na 84,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 83,6 procenta v závěru předchozího čtvrtletí. Nejvýrazněji podíl státního dluhu k HDP vzrostl v České republice, a to o 3,1 procentního bodu na 39,9 procenta. Dál ale zůstává jeden z nejnižších v unii. Vyplývá to z dnešních údajů statistického úřadu Eurostat.
• Míra zaměstnanosti byla v EU ve 3Q stabilní
  Počet zaměstnaných lidí v Evropské unii i v eurozóně se ve třetím čtvrtletní ve srovnání s předchozími třemi...
• Mise EU a MMF prý dorazí do Řecka v říjnu
  Zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu by mohli zahájit svoji první misi v Aténách v rámci...
• Mise MMF čeká letos pokles HDP v Česku 0,4 procenta, příští rok růst 1,2 pct.
  Česká ekonomika letos klesne o 0,4 procenta a v příštím roce vzroste o 1,2 procenta. Uvádí to hodnotící zpráva mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V říjnovém výhledu přitom MMF očekával, že letos český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 0,2 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Mise MMF také předpokládá, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) na počátku roku 2025.
• Mise MMF: Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 pct., příští rok o 3,5 pct.
  Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta a příští rok růst zrychlí na 3,5 procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. V říjnu fond počítal v případě české ekonomiky letos s růstem o 3,8 procenta a v příštím roce s 4,5 procenta.
• Mise MMF: Česká ekonomika v příštím roce zhruba o půl procenta klesne
  Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
• Mise MMF zahájila přezkum nového úvěrového programu pro Ukrajinu
  Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) zahájila první přezkum úvěrového programu za 15,6 miliardy USD (342,8 miliardy Kč) pro Ukrajinu, který fond schválil v březnu. Oznámilo to dnes ukrajinské ministerstvo financí. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard USD na podporu ukrajinské ekonomiky.
• Místopředseda EK: Brexit má pedagogický efekt
  Podle prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse má brexit "pedagogický efekt" na Evropany a v Británii kvůli němu nastalo vystřízlivění. Řekl to dnes v rakouské televizi ÖRF.
• Místopředseda Fedu Stanley Fischer oznámil rezignaci
  Místopředseda Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Stanley Fischer v říjnu odstoupí z funkce. Třiaosmdesátiletý Fischer v dopise prezidentovi USA Donaldu Trumpovi sdělil, že se pro rezignaci rozhodl z osobních důvodů. Jeho funkční období mělo skončit až v červnu příštího roku. Dolar po zprávě sestoupil na osmidenní minimum vůči koši předních měn.
• Místo výrobce krému Nivea v indexu DAX zaujme Siemens Energy
  Společnost Siemens Energy, která dodává energetickému odvětví turbíny, nahradí 22. března v hlavním indexu německých akcií DAX výrobce krému Nivea, firmu Beiersdorf. Informovala o tom ve středu večer německá burzovní skupina Deutsche Börse.