Microsoft: O práci letos může ve světě přijít čtvrt miliardy lidí

Čtěte více

• MF zhoršilo výhled ekonomiky, čeká letos pokles HDP o 0,5 procenta
  Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
• MF zhoršilo výhled ekonomiky, letos čeká pokles HDP o 0,2 procenta
  Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
• MF zhoršilo výhled ekonomiky, očekává letos pokles HDP o 0,5 procenta
  Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo dnes ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta.
• MF zlepšilo výhled ekonomiky, čeká růst HDP 1,4 procenta
  Ministerstvo financí zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Uvádí to nová makroekonomická predikce, kterou dnes představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V lednové predikci ministerstvo očekávalo hospodářský růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.
• MF zlepšilo výhled ekonomiky, letos čeká růst HDP o 0,1 procenta
  Ministerstvo financí dnes v nové prognóze zlepšilo výhled české ekonomiky pro letošní rok. Očekává letos růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,1 procenta, zatímco v lednové predikci předpokládalo pokles o 0,5 procenta. U inflace ministerstvo zhoršilo výhled o půl procentního bodu na průměrnou roční inflaci 10,9 procenta.
• Microsoft dokončil převzetí Activision Blizzard za 69 miliard dolarů
  Americká softwarová společnost Microsoft dnes po dlouhém přezkumu kontrolních úřadů dokončila dohodu o převzetí vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard v hodnotě 69 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč). Je to největší transakce Microsoftu v jeho 48leté historii, která firmě umožní zvětšit pozici na trhu videoher a lépe konkurovat lídrovi trhu společnosti Sony. Microsoft rozptýlil obavy evropských regulačních orgánů z konkurence a získal příznivé rozhodnutí amerického soudu. Informuje o tom server CNBC.
• Microsoft informoval, že do jeho podnikových systémů pronikli ruští hackeři
  Do podnikových systémů americké technologické společnosti Microsoft 12. ledna pronikla Ruskem sponzorovaná hackerská skupina, která ukradla některé e-maily a dokumenty z účtů zaměstnanců. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace na blogu Microsoftu.
• Microsoft koupí za 68,7 miliardy USD výrobce videoher Activision Blizzard
  Americká softwarová společnost Microsoft koupí za 68,7 miliardy dolarů (zhruba 1,5 bilionu Kč) vývojáře her a vydavatele interaktivního zábavního obsahu Activision Blizzard. Ten mimo jiné vlastní hry, jako je Call of Duty nebo Candy Crush. Akvizice má urychlit růst herní divize Microsoftu, oznámily dnes firmy ve společném sdělení. Po dokončení transakce bude Microsoft třetí největší herní firmou na světě podle výše tržeb za společnostmi Tencent a Sony.
• Microsoft krátce předstihl Apple jako nejhodnotnější firma světa na burze
  Americká softwarová společnost Microsoft dnes krátce předstihla Apple na pozici nejhodnotnější společnosti na světě s akciemi na burze. Akcie Microsoftu později začaly oslabovat a Apple se vrátil na první místo. Podle některých analytiků Microsoft Apple díky vývoji umělé inteligence (AI) patrně předstihne. Akcie Applu oslabují mimo jiné z obavy, že firma by mohla mít problémy s prodeji iPhonů v Číně.
• Microsoft má v USA doplatit na daních za roky 2004 až 2013 téměř 29 miliard USD
  Americký daňový úřad (IRS) požaduje po společnosti Microsoft doplatit za roky 2004 až 2013 na daních 28,9 miliardy USD (668,6 miliardy Kč) plus penále. Požadavek úřadu souvisí s kontrolou, jak firma rozdělovala svůj zisk mezi různé země a jurisdikce, oznámil Microsoft. Dodal, že se závěry IRS nesouhlasí, bude je rozporovat, a bude-li to nutné, obrátí se na soud.
• Microsoft sesadil firmu Apple z pozice nejhodnotnějšího podniku světa
  Společnost Microsoft sesadila firmu Apple z pozice největšího podniku světa podle tržní kapitalizace. Příčinou je pokles akcií Applu v reakci na výsledky hospodaření za uplynulé čtvrtletí. Microsoft naopak od zveřejnění výsledků hospodaření posiluje. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
• Migrace loni snížila výkon řecké ekonomiky
  Příliv běženců snížil v uplynulém roce hrubý domácí produkt Řecka (HDP) o 0,35 procenta. Vyplývá to z...
• Migrační vlna a euro
  V ekonomickém výhledu Německa a potažmo i celé eurozóny nesmíme zapomenout na dopady, které bude...
• Migranti prý nezvýší daně v Německu
  Německo nebude muset zvyšovat daně kvůli tomu, aby mohlo financovat stovky tisíc uprchlíků a dalších...
• Michel doufá, že rozpočtová jednání pokročí během hodin či dnů
  Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu by měl přinést pokroky během nejbližších hodin či dnů. Před začátkem schůzky unijních prezidentů a premiérů to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Všechny požadavky unijních lídrů jsou podle něj legitimní, bude je však potřeba sladit.
• Michel chce na summitu EU přimět lídry k rozpočtovým kompromisům
  Bez náznaků ochoty ke kompromisům zahájí ve čtvrtek lídři členských zemí Evropské unie vyjednávání o dlouhodobém unijním rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel si od mimořádného summitu slibuje průlom zablokované situace, k němuž potřebuje přesvědčit prezidenty a premiéry, aby ustoupili ze svých pozic. K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.
• Michel chce o záchranném plánu jednat s lídry zemí EU 19. června
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou o návrhu fondu obnovy a víceletého rozpočtu jednat na summitu 19. června. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, podle něhož by dohoda členských států mohla být hotova do letních prázdnin. Část zemí sice dnes návrh ocenila, řada států však dává najevo zásadní námitky a diplomaté očekávají náročná jednání.
• Michel chce s lídry jednat o tom, jak pomůže rozpočet EU z krize
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie by měl poskytnout zásadní pomoc na zotavení evropských ekonomik z koronavirové krize. Řekl to dnes předseda Evropské rady Charles Michel, který chce o zahrnutí rozsáhlých investic do návrhu nového rozpočtu jednat s evropskými prezidenty a premiéry při videokonferenci plánované na příští čtvrtek. Novou podobu finančního rámce na období let 2021 až 2027 nyní chystá Evropská komise (EK), podle jejíž šéfky Ursuly von der Leyenové by měly investice pomáhat unijním zemím s následky pandemie i v nejbližších letech.
• Michel: Lídři EU vykročili ke shodě na fondu, spory ale trvají
  Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
• Michel navrhl snížit objem rozpočtu EU, fond obnovy chce zachovat
  Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o 26 miliard eur. Jeho návrh, který za týden poslouží jako základ pro vyjednávání prezidentů a premiérů členských zemí, počítá se zachováním úrovně fondu obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem na 750 miliardách eur.