Mezi Tureckem a Řeckem dále roste napětí kvůli mořské těžbě

Obnovení tureckého průzkumu těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří dnes opět vyostřilo napětí mezi Tureckem a Řeckem. Zatímco Ankara oznámila, že se chystá vydávat nové těžební licence, Atény vyzvaly Turecko, aby stáhlo své lodě od řeckých ostrovů. Řecká vláda také vyzvala ke svolání mimořádného jednání ministrů zahraničí Evropské unie.

Turecko kontroverzní průzkum obnovilo v pondělí necelé dva týdny poté, co vláda v Ankaře oznámila jeho přerušení na základě diplomatických jednání s Řeckem zprostředkovaných Německem. Turecko znovu vyslalo trojici svých lodí do oblasti mezi řeckou Krétou a Kyprem poté, co Řecko minulý čtvrtek podepsalo s Egyptem námořní dohodu, která vymezuje pro tyto dvě země námořní hranice výlučné ekonomické zóny.

Čtěte více

• Meziroční růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl v souladu s prognózou ČNB
  Meziroční růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl v podstatě v souladu s aktuální prognózou České národní banky (ČNB). Informoval o tom dnes ředitel odboru makroekonomických prognóz ČNB Karel Musil. Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta. Mezičtvrtletně se ekonomická aktivita zvýšila o 0,5 procenta.
• Meziroční růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl vyšší, než odhadovala ČNB
  Meziroční růst české ekonomky byl ve třetím čtvrtletí o jeden procentní bod vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky rychlejší růst spotřeby domácností i vlády a přírůstek stavu zásob. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu činil 3,1 procenta. Prognóza centrální banky pro třetí čtvrtletí počítala s růstem o 2,1 procenta.
• Meziroční růst ekonomiky ve 4. čtvrtletí byl mírně vyšší, než odhadovala ČNB
  Meziroční růst české ekonomky byl v loňském čtvrtém čtvrtletí o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální zimní prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky především tvorba hrubého kapitálu, u které se hlavně projevoval výrazný příspěvek změny stavu zásob. Ten byl způsoben nuceným naskladňováním nedokončené výroby kvůli poruchám v dodavatelských řetězcích. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
• Meziroční růst polské ekonomiky ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalil
  Meziroční růst polské ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů zpomalil na 4,5 procenta z 9,2 procenta v prvním kvartálu. Uvedl to ve včerejším rychlém odhadu polský statistický úřad. Podle analytiků bude zpomalování hospodářského růstu pokračovat také ve druhé polovině roku, píše agentura PAP. V mezičtvrtletním srovnání se polský hrubý domácí produkt snížil o 2,3 procenta po nárůstu 2,5 procenta v prvním kvartálu.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v USA v lednu zrychlil
  Spotřebitelské ceny ve Spojených státech se v lednu meziročně zvýšily o 2,5 procenta. Inflace tak zrychlila z prosincových 2,3 procenta a dosáhla nejprudšího tempa od října 2018. Vyplývá to z dnešních údajů amerického ministerstva obchodu.
• Meziroční růst tržeb v eurozóně dosáhl 2,8 %
  Maloobchodní tržby v eurozóně v prosinci meziročně stouply o 2,8 procenta, tedy nejprudším tempem za...
• Meziroční růst výrobních cen v eurozóně v srpnu dosáhl rekordních 43,3 procenta
  Meziroční tempo růstu výrobních cen v eurozóně v srpnu zrychlilo a výrobní inflace vystoupila z červencových 38 procent na rekordních 43,3 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. V celé Evropské unii se výrobní ceny meziročně zvýšily o 43 procent po červencovém nárůstu o 37,9 procenta. Ceny i nadále tlačí vzhůru zejména růst nákladů na energie.
• Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem prý přetrvávají neshody kolem ropy
  Mezi Saúdskou Arábií a Ruskem stále panují neshody ohledně plánu na výrazné snížení těžby ropy. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z Ruska a z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+, která zahrnuje členy OPEC a další přední těžaře v čele s Ruskem, dnes bude o snížení těžby jednat formou videokonference. Jednání kromě vnitřních neshod komplikuje i neochota Spojených států připojit se k dohodě OPEC+.
• Mezi státy EU i firmami roste podpora pro zelené oživení ekonomik
  Stále více evropských vlád a velkých firem podporuje myšlenku, aby oživení evropské ekonomiky po koronavirové krizi vycházelo z klimatického plánu Evropské komise. K výzvě, aby chystané masivní investice byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, se už připojilo 17 zemí včetně Slovenska. EK tvrdí, že navzdory tlaku z některých odvětví nehodlá tempo přechodu k ekologicky šetrnému hospodářství zpomalit.
• Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl zlotý, koruna oslabila
  Mezi středoevropskými měnami si letos nejlépe vedl polský zlotý, který si od začátku roku připsal vůči euru téměř osm procent. Podpořil jej mimo jiné příchod nové vlády, která je vstřícnější vůči Evropské unii, uvedla dnes agentura Reuters. Česká koruna letos vůči euru naopak asi o dvě procenta oslabila.
• MF a ČNB doporučují, aby vláda zatím nestanovila termín přijetí eura
  Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
• MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
  Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF a ČNB opět nedoporučily vládě nyní přijímat euro
  Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vyplývá to z pravidelného materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, který dnes schválila vláda. Na twitteru o tom informovala Česká národní banka i ministerstvo financí. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF a ČNB zřejmě opět nedoporučí vládě nyní přijímat euro
  Ministerstvo financí a Česká národní banka zřejmě opět doporučí vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Vláda má totiž v pondělí na programu každoroční materiál MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Materiál takové doporučení vždy v posledních letech obsahoval. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
• MF čeká letos pokles HDP o 6,6 pct, příští rok růst o 3,9 pct.
  Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Podle něj se na úroveň před pandemií koronaviru ekonomika vrátí až v roce 2023. Z dnes zveřejněné prognózy by MF mělo vycházet při přípravě státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2023.
• MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,5 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,6 procenta HDP. Celkové zadlužení klesne na 43,5 procenta HDP po loňských 44,1 procenta, zejména v důsledku jednorázových operací, které loni působily směrem k vyššímu dluhu a letos působí opačně. Dnes to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• MF: Deficit veřejných financí by letos měl být 3,6 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by letos měl dosáhnout 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) po loňských 3,2 procenta HDP. Příští rok díky konsolidačnímu balíčku klesne na 2,2 procenta, uvedlo dnes v makroekonomické predikci ministerstvo financí. Zadlužení sektoru vládních institucí bude podle prognózy v nadcházejících letech růst.
• MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
  Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
• MF letos odhaduje růst HDP 2,4 procenta, příští rok pokles 0,2 procenta
  Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
• MF očekává letos hospodářský růst 1,2 procenta, inflaci 3,1 procenta
  Česká ekonomika letos vzroste o 1,2 procenta po loňském poklesu o 0,6 procenta. Průměrná celoroční inflace bude 3,1 procenta po loňských 10,7 procenta. Nezaměstnanost zůstane nízká a reálné mzdy se po dvou letech vrátí k růstu. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Deficit veřejných financí se podle prognózy sníží na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), a Česko tak splní jedno z kritérií pro zavedení eura, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda do konce funkčního období neměla stanovovat termín vstupu do eurozóny.