Lufthansa chce zrušit 22.000 míst, z toho polovinu v Německu

Německá letecká společnost Lufthansa se chystá zrušit asi 22.000 pracovních míst, z toho polovinu v Německu. Odpovídá to asi 16 procentům pracovní síly. Informovala o tom dnes agentura AFP. Lufthansa, na kterou podobně jako na celé odvětví letecké přepravy doléhají dopady koronavirové krize, ještě na konci dubna předpokládala, že zruší asi 10.000 pracovních míst.

Mluvčí největší letecké společnosti v Evropě na středeční schůzce s odbory přiznala, že firmě vzhledem k situaci přebývá kolem 26.000 pracovníků na různé úvazky, což v přepočtu odpovídá 22.000 pracovním místům na plný úvazek.

"Budeme mít ve skupině Lufthansa o 22.000 pracovních míst přepočtených na plný úvazek méně, z toho polovina připadne na Německo," sdělila dnes Lufthansa agentuře AFP. Dodala, že se chce vyhnout nucenému propouštění, jak jen to bude možné.

Lufthansa se minulý týden zavázala k rozsáhlé restrukturalizaci, která mimo jiné zahrnuje rušení tisíců pracovních míst či prodej části majetku. Restrukturalizací byl podmíněn záchranný balík za devět miliard eur (239,4 miliard Kč), který aerolinkám poskytne nový německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF.

Firma vyjednává s odbory ohledně částečných úvazků zaměstnanců a dalších způsobů, jak snížit náklady na zaměstnance. Dohody chtějí obě strany dosáhnout před 25. červnem, kdy se koná mimořádná valná hromada, na které budou o záchranném balíku hlasovat akcionáři.

Odbory palubního personálu (UFO) leteckou společnost požádaly, aby se vyhnula nucenému propouštění. Odbory zastupující piloty pak uvedly, že jejich členové nabídli snížení svých mezd až o 45 procent, což představuje 350 milionů eur. Na oplátku žádají, aby společnost zachovala co nejvíce pracovních míst.

Akcie Lufthansy na zprávu reagovaly prudkým poklesem, krátce po poledni ztrácely přes sedm procent.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Lotyšsko požádá o členství v eurozóně
  Lotyšská vláda vyzve Evropskou unii, aby posoudila, zda je Lotyšsko připraveno na přijetí eura v příštím roce...
• Lotyšsko požádá o posudek k zavedení eura
  Lotyšsko v březnu požádá orgány Evropské unie o zhodnocení, zda může příští rok zavést euro. Novinářům to řekl premiér Valdis Dombrovskis. Lotyšsko by se tak stalo 18. členem eurozóny, z pobaltských zemí platí eurem prozatím jen Estonsko. To je v eurozóně od roku 2011 a je jejím nejmladším členem.
• Lotyšsko se stalo 18. zemí používající euro
  Lotyšsko se dnes stalo osmnáctým členským státem eurozóny. Pobaltská země přechází na jednotnou...
• Lotyšsko se stane 18. členem eurozóny
  Lotyšsko začne 1. ledna používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny. Bude druhou pobaltskou...
• Lotyšsko schválilo záchranný fond ESM
  Lotyšský parlament dnes schválil smlouvu o trvalém záchranném fondu eurozóny ESM, z něhož má být...
• Lotyšsko si podá přihlášku ke vstupu do eurozóny
  Lotyšsko zahájí v únoru kroky k tomu, aby se v lednu 2014 stalo 18 členem eurozóny.
• Lotyšsko úspěšně zvládá přechod na euro
  Lotyšští spotřebitelé i obchodníci se vcelku úspěšně vyrovnávají s nástupem eura, které se stalo měnou...
• Louis Vuitton kvůli vyšším nákladům na výrobu i na dopravu zvýší ceny
  Francouzský prodejce luxusního zboží Louis Vuitton ve středu celosvětově zvýší ceny. Reaguje tak na rostoucí náklady na výrobu i na dopravu, řekla dnes agentuře Reuters mluvčí jejího čínského zastoupení. Jedna z největších značek luxusních doplňků na světě patří k prvním, které zdražují, aby v prostředí rostoucích nákladů ochránily marže a zůstaly v zisku.
• LSE prodá svou firmu LCH Clearnet
  Londýnská akciová burza (LSE - London Stock Exchange Group) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v dnešním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• LTRO je znovu na stole
  Evropská centrální banka (ECB) se nechce cítit pozadu v podpoře ekonomiky nově vytvořenými penězi. Jen několik...
• Lukoil se kvůli levné ropě propadl ve čtvrtletí do ztráty
  Ruská ropná společnost Lukoil se ve druhém čtvrtletí letošního roku propadla do ztráty 18,7 miliardy rublů (5,5 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 181,2 miliardy rublů ve stejném období loni. Mohly za to nízké ceny ropy, oznámila včera společnost.
• Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o těžbu ropy
  Německý ministr zahraničí Heiko Maas včera vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval nejprve Maas v Aténách po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.
• Macron a Draghi společně vyzvali k reformě rozpočtových pravidel EU
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi dnes vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT).
• Macron a Merkelová mají dohodu za historickou, spokojen i Rutte
  Dohodu na parametrech fondu obnovy po koronavirové krizi a budoucího sedmiletého rozpočtu EU, jíž lídři unie dosáhli až dnes po čtyřech dnech a nocích vyjednávání, označili za "historickou" francouzský prezident prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová. Spokojen je s ní i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož tvrdý postoj někteří během jednání označovali za velkou překážku shody. Podle Rutteho vztahy Nizozemska s unijními partnery zůstávají silné i přes obtížná jednání na summitu.
• Macron a Merkelová představí novou společnou iniciativu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová dnes představí novou společnou iniciativu týkající se hospodářské obnovy Evropské unie po pandemii způsobené koronavirem. V překvapivém prohlášení o tom dnes informoval Macronův úřad, uvedla agentura Reuters.
• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.
• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
• Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
  Z dnešního summitu Evropské unie vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
• Macron chce, aby Evropa do 2030 měla deset technologických firem
  Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron včera v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.
• Macron chce silnější EU také v ekonomické oblasti
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí. Macron to řekl v projevu ke studentům pařížské Sorbonny.