Lagardeová jako první žena vedla už francouzské finance a MMF

Trojí historické prvenství má na svém kontě bývalá výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová (63): jako první žena v historii vedla francouzské ministerstvo financí, stanula v čele MMF a nyní ji prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na summitu v Bruselu potvrdili do funkce první šéfky Evropské centrální banky (ECB).

- Francouzka Christine Lagardeová od července 2011 vedla Mezinárodní měnový fond (MMF). Letos v září oznámila odchod z funkce kvůli nabídce stát se šéfkou ECB. V čele ECB od 1. listopadu nahradí Maria Draghiho a bude čtvrtým šéfem ECB od vzniku instituce v roce 1998 a první ženou v jejím čele.

- Evropský parlament Lagardeovou podpořil 17. září. V 751členném evropském zákonodárném sboru pro ni hlasovalo 394 poslanců, 206 bylo proti, zbytek se zdržel. Souhlas parlamentu má ale spíše jen politický a symbolický význam, neboť europoslanci nemohou kandidaturu zablokovat.

- Za své hlavní cíle v čele ECB označuje udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám. "Osobně si myslím, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání," řekla nedávno v europarlamentu. Jednou z možností, jak v této věci může být ECB nápomocna, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.

- V čele MMF vystřídala Lagardeová Dominiqua Strausse-Kahna, který musel odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v newyorském hotelu. Zatímco v roce 2011 soupeřila o místo v čele MMF s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem, při opětovné volbě v roce 2016 byla jedinou kandidátkou.

- Lagardeová si jako šéfka MMF vysloužila uznání za to, že se v americkém Kongresu podařilo schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Za jejího působení v čele MMF fond například rozhodl o zařazení čínského jüanu do skupiny hlavních světových měn. MMF se pod jejím vedením podílel také na pomoci zadluženému Řecku, fond se zúčastnil jednání mezi evropskými institucemi a Aténami.

- Před třemi roky varovala před negativními dopady případného brexitu, pro který se nicméně britští voliči v referendu v červnu 2016 rozhodli. Lagardeová se také v poslední době postavila za americkou centrální banku (Fed), když ji prezident Donald Trump kritizoval za rychlé zvyšování úrokových sazeb. Loni v březnu pak v roli výkonné ředitelky MMF doporučila eurozóně vytvoření fondu, který by pomáhal členským zemím čelit hospodářským útlumům. Státy používající euro také vyzvala k větší rozpočtové integraci.

- Před nástupem do čela MMF za sebou měla Lagardeová bohaté zkušenosti z politiky. Od června 2007 byla čtyři roky francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu (jako první žena v této funkci a nejdéle sloužící ministr financí Francie od konce druhé světové války). Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.

- Jako ministryně financí si Lagardeová získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji časopis Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle listu Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně. Forbes ji také řadí dlouhodobě mezi desítku nejmocnějších žen světa.

- Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956 do rodiny univerzitního profesora. Od mládí aktivně sportovala, v 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté vystudovala angličtinu a právo na univerzitě v Nanterre a vystudovala i Provensálskou univerzitu.

- Kariéru udělala v právní firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Přes vedoucí pařížské pobočky se vypracovala až na vrchol do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala jako první žena prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.

- Stínem nad její kariérou je soud, před kterým stanula kvůli sporné arbitráži z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (přes deset miliard korun) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. V prosinci 2016 soud rozhodl, že se Lagardeová skutečně provinila nedbalostí, trest ani záznam do trestního rejstříku ale nedostala. Hrozila jí přitom pokuta a až rok vězení. Bezprostředně po verdiktu jí vedení MMF vyslovilo plnou důvěru.

- Vždy elegantní Lagardeová je rozvedená a má dva syny. Je vegetariánka a ve volných chvílích plave a cvičí jógu.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Lagardeová: Eurozóna by se měla více opírat o domácí poptávku
  Hospodářský růst v eurozóně by se měl začít více opírat o domácí poptávku, aby byl vyváženější a dokázal čelit ekonomickému útlumu v zahraničí. Přispět by k tomu měly mimo jiné rozsáhlejší veřejné investice. Uvedla to dnes podle agentury Reuters nová šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Eurozóna má zřejmě to nejhorší z krize sebou
  Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Eurozóna se navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace
  Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
• Lagardeová: Globální růst bude asi slabší
  Světová ekonomika pravděpodobně poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Uvedla to dnes šéfka...
• Lagardeová: Hospodářské oživení v eurozóně je zatím příliš křehké
  Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.
• Lagardeová: Hospodářské vyhlídky eurozóny se navzdory vysoké inflaci zlepšily
  Hospodářské vyhlídky eurozóny se v poslední době zlepšily, přestože inflace zůstává příliš vysoká a přetrvává také energetická krize. Na ekonomickém fóru v Davosu to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. ECB podle ní teď měnovou politiku měnit nebude, úrokové sazby se ještě zvýší. Vyjádřila se tak v podobném duchu jako členové Rady guvernérů ECB Klaas Knot a François Villeroy de Galhau.
• Lagardeová chce konec nejistoty po brexitu
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes vyzvala k co nejrychlejšímu...
• Lagardeová chce mít na eurobankovkách místo fiktivních staveb slavné Evropany
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND).
• Lagardeová chce po Řecku další reformy
  Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po dnešním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně ocenila pokroky Řecka ve finanční krizi a jeho ochotu k reformám. Dalších změn ale podle ní bude potřeba celá řada. Účast MMF na další půjčce Aténám v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD jasně nepotvrdila. Věc však vidí nadějněji.
• Lagardeová: Inflace v eurozóně už možná dosáhla vrcholu, měla by začít klesat
  Inflace v eurozóně už možná dosáhla svého vrcholu a začne brzy klesat. To by mělo pokračovat i v průběhu příštího roku, uvedla dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Potvrdila tak názor ECB, že za vzestupem inflace stojí přechodné faktory.
• Lagardeová je nominována na druhé období
  Nynější výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová byla nominována...
• Lagardeová: Krize v Evropě ještě neskončila
  Krize v Evropě navzdory hospodářskému oživení ještě zdaleka neskončila. V rozhovoru s německým listem Handels...
• Lagardeová: Kryptoměny nestojí za nic, měly by být regulovány
  Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to včera řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
• Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat
  Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
• Lagardeová: MMF by se za deset let mohl přestěhovat do Číny
  Mezinárodní měnový fond (MMF) by se za deset let mohl přestěhovat z USA do Číny. Mohlo by k tomu dojít, pokud bude pokračovat trend růstu čínské a ostatních rozvíjejících se ekonomik a pokud se tento vývoj odrazí v jeho hlasovací struktuře. Ve Washingtonu to včera uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová.
• Lagardeová: Nezvýšení dluhového stropu v USA může uškodit světu
  Vyhlídky světové ekonomiky zůstávají slabé, vyspělé země ale vykazují zřetelné známky oživení a obnovování...
• Lagardeová: Obnovené restrikce zbrzdily oživení evropské ekonomiky
  Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche.
• Lagardeová opět kandiduje do MMF
  Dosavadní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes oznámila, že se...
• Lagardeová: Oživení v řadě zemí zrychluje
  Dlouho očekávané oživení globální ekonomiky již zapustilo kořeny, asi tři čtvrtiny světa nyní zažívají nejsilnější hospodářský vzestup od začátku desetiletí. V projevu na Harvardově univerzitě to ve čtvrtek řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Naznačila tak, že MMF by mohl příští týden výhled růstu globální ekonomiky zlepšit.
• Lagardeová: Pokud uzávěry do dubna neskončí, bude to problém
  Evropská centrální banka (ECB) zatím kvůli zhoršení pandemie výhled měnit nebude, i nadále počítá na letošní rok v eurozóně s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,9 procenta. Na konferenci Reuters Next to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Problém ale podle ní nastane, pokud nynější uzávěry neskončí ani v prvním čtvrtletí.