Finanční vzdělávání

13.11.2023 Věnovat se rozvoji finanční gramotnosti má smysl už od útlého věku. U dětí, které pochopí koloběh peněz a jejich hodnotu, je vysoká pravděpodobnost, že v dospělosti budou úspěšně zvládat hospodaření s rodinným rozpočtem i spoření nebo investování. Nahlédnout pod pokličku rodinného rozpočtu přitom nechává své děti zhruba polovina rodičů (51 %), kteří si s dětmi povídají o příjmech a výdajích do rodinné kasy. Téměř 4 z 10 rodičů v průzkumu investiční platformy Portu nechávají děti spolupodílet se na nákupu nákladnějších věcí, čímž se je snaží motivovat ke spoření. Vlastní bankovní účet a platební kartu mají děti 38 % dotázaných rodičů. Osobní zkušenost a tzv. školu života upřednostňují jen 2 % rodičů, kteří s dětmi o financích vůbec nehovoří.

24.04.2023 Rostoucí zájem o investice, tažený technologickým pokrokem a ekonomickou situací, nutí stále více lidí angažovat se na kapitálovém trhu. Statistiky XTB naznačují stálou oblibu tradičního akciového trhu mezi investory. Je však nutné si uvědomit, že burza má své vstupní bariéry. XTB zavádí změny, díky kterým bude investování dostupnější.

06.02.2023 Společnost XTB právě představila své předběžné finanční výsledky za celý rok 2022. V tomto období společnost dosáhla konsolidovaného čistého zisku ve výši 163,3 milionu EUR, což je o 214,4 % více než v roce 2021. Vysoká volatilita na finančních a komoditních trzích a aktivní marketingové aktivity vedly k rekordnímu roku z hlediska počtu získaných klientů.

24.02.2022 Sociální investiční platforma eToro provedla ve spolupráci se společností Appinio ve dnech 4. - 15. února 2022 studii, ve které vyzpovídali 9500 drobných investorek ze 14 zemí.

07.06.2021 Podle aktuálních dat společnosti EMA data každý 13. Čech hodnotí svou finanční gramotnost jako špatnou nebo dokonce velmi špatnou. Přesto se právě tato skupina loni nevěnovala vylepšení svých znalostí. Má to ale v plánu – v roce 2021 se lidé se špatnou finanční gramotností chtějí v této oblasti vzdělávat až v 75 % případů.

27.01.2020  Průběžný důchodový systém lze při současném demografickém vývoji udržet beze změn jen stěží. Existují možnosti parametrických změn, které jsou sice jednoduché, ale podstatu problému neřeší. Zvýšení daní, aby bylo z čeho do systému přidávat peníze, snížení důchodů, aby se snížila potřeba peníze na penze vydávat, nebo zvýšení věku odchodu do důchodu, aby nebylo téměř vůbec potřeba důchody vyplácet. I když všechny tři varianty můžou být na první pohled pro stát lákavé, protože jsou jednoduché, také s sebou nesou riziko ne zcela vřelého přijetí důchodci, ať už se jedná o ty současné, nebo o ty budoucí. V případě zvyšování daní jde o opatření nepopulární zejména pro ty subjekty, na které zvýšení daní směřuje, ale může mít navíc také značné dopady na celou ekonomiku. Obzvlášť v sektorech, jako je finančnictví, kde je přesun kapitálu možný řádově v hodinách, může takovéto opatření nepřímo prostředky určené pro státní kasu (a tedy i penze) naopak velmi rychle snížit.