Chování ceny na finančních trzích

06.12.2021 V článku Můj signál nepřichází, a tak čekám dál, jsme hledali paralely mezi chováním traderů na finančních trzích a mimo ně, v běžném životě. Základem našeho pátrání byla myšlenka, že část chování na finančních trzích je vybudováno neustálým opakováním různých činností v běžném životě. Článek jsme uzavřeli s tím, že tvorba návyků určitého druhu chování podléhá počtu jeho opakování, což nás přivádí k článku dnešnímu, který bude věnován psychologickým cyklům na finančních trzích.

19.10.2015 V tomto článku si objasníme názor obchodníků z týmu FXstreet.cz na horlivé diskuse a věčné pře traderů, jestli jsou úspěšnější a ziskovější obchodní systémy postavené na bázi indikátorů nebo naopak jsou dlouhodobě stabilnější obchodní strategie založené na bázi Price Action. V průběhu článku se pokusíme shrnout zkušenosti a poznatky, ke kterým jsme došli za několik posledních let reálného obchodování na finančních trzích.

27.06.2023 Léto je unikátní období roku, které vytváří specifické tržní podmínky. V tomto článku si připomeneme chování, kterého bychom se během letních měsíců měli na finančních trzích vyvarovat.

17.10.2016 Technická analýza je velmi rozsáhlá disciplína, kterou bychom mohli rozdělit na dvě základní části: Price Action a indikátory. V tomto vzdělávacím článku se budeme věnovat právě těmto obchodním přístupům a ukážeme si jejich výhody a nevýhody. V obou dvou případech se jedná o obchodní přístup, kdy obchodník nezahrnuje do obchodování možnost vlivu fundamentálních zpráv. To však neznamená, že by neměl brát na důležité fundamenty žádný ohled.

17.04.2023 Strach a chamtivost jsou dvě silné emoce, které významně ovlivňují chování obchodníků na finančních trzích. Tyto emoce mohou výrazně ovlivnit rozhodovací proces obchodníka a často vedou k iracionálnímu chování a neoptimálním výsledkům.

17.03.2020 Predikce vývoje finančního trhu zahrnují výhledy budoucího vývoje cenových ukazatelů a struktury trhu. Obvykle se zvažují historické ceny, objem obchodů nebo jiných idikátorů, jako jsou finanční výkazy, úrokové sazby a ceny komodit, aby resultovaly v to, co se nazývá cílová proměnná. Přesné předpovědi mohou společnostem pomoci naplánovat své dodávky tak, aby vyhovovaly požadavkům zákazníků, vyhýbaly se ztrátám a relizovaly ziskové investice.

26.01.2024 Měnověpolitické zasedání Bank of Japan, které se konalo 18. a 19. prosince 2023, skončilo rozhodnutím zachovat stávající stav měnové politiky. To zahrnuje pokračování záporné úrokové sazby ve výši minus 0,1 % a nákupy japonských státních dluhopisů (JGB) bez horní hranice, aby se výnosy desetiletých JGB udržely na úrovni kolem nuly. V diskusi členové vyjádřili potřebu pokračujícího uvolňování měnové politiky a zdůraznili její význam pro podporu mírného hospodářského oživení v Japonsku a vytváření prostředí příznivého pro růst mezd. Uznali současnou nejistotu, která obklopuje japonskou hospodářskou aktivitu a ceny, a upozornili na vliv globálních ekonomických podmínek, cen komodit a domácího chování při stanovování mezd a cen.

17.09.2018 Každý, kdo již strávil značnou dobu obchodováním na finančních trzích, vám řekne, že v tradingu žádný svatý grál neexistuje, kterým může být například nějaký indikátor, metoda či strategie, která obchodníkovi v každém obchodu přinese zisk, tedy že nebude mít žádnou ztrátu. Zkušení tradeři vám poví, že to je nesmysl a že ztráty jsou naprosto běžnou součástí tohoto byznysu. V dnešním článku se podíváme na tři důvody, proč svatý grál zkrátka neexistuje.

28.02.2020 Jsme svědky znepokojivých změn na globálních finančních trzích, které v nás vzbuzují obavy nad tím, kam směřujeme. Koronavirus šíří mezi investory paniku a zároveň poukazuje na křehkost trhů v posledních letech. Jak nedávno uvedl anglický deník Financial Times: "Koronavirus může být rozbuškou, která spolu s dalšími dlouho ignorovanými problémy spustí nekontrolovanou lavinu."

18.12.2017 Investování do zlata a nového typu měny, jak se někdy říká ne celkem správně „kryptoměny“ – Bitcoinu – spojuje jedno: Ubránit se před skrytou inflačně emisní daní, která se vyvinula z ražebného v době, kdy byla zrušena směnitelnost měn za zlato. Kdysi bylo nutné, aby měna byla kryta zlatem, a růst cen zlata v případě většího množství peněz, které banky vytiskly a dávaly do oběhu, omezoval jejich možnosti, pokud jde o výnos z ražby peněz. Dnes jsou náklady na rozmnožení elektronických peněz nulové a centrální banky si přisvojují veškerý výnos z jejich vnášení do oběhu, vybírají tak od subjektů ekonomiky, které si peníze pořizují, určitou specifickou daň, aniž by si to někdy subjekty držící peníze uvědomovaly. Ta přibližně odpovídá růstu ekonomiky a míře inflace. Takto získané prostředky dříve sloužily k monetizaci veřejného dluhu, dnes se stávají součástí globálního peněžního systému a slouží k jeho stabilizaci.