Jaké předvolební sliby Trump splnil?

Výběr předvolebních slibů amerického prezidenta Donalda Trumpa a stav jejich plnění:

Zeď na hranici s Mexikem:

Vybudování bariéry kvůli nekontrolované migraci a pašování drog slíbil Trump už během kampaně. Zeď má být 3200 kilometrů dlouhá, Mexiko její výstavbu i financování odmítá. Vztahy mezi oběma zeměmi se kvůli tomu vyhrotily a mexický prezident Enrique Peňa Nieto zrušil návštěvu USA.

Po lednové inauguraci Trump podepsal dekret, který budování hraniční bariéry předpokládá. Trump odhadoval, že stavba vyjde na deset miliard dolarů (236 miliard korun), některé další odhady jsou více než dvojnásobné. V březnu Trump před Kongresem prohlásil, že se zeď začne brzy stavět. Administrativa však nyní zeď, jakou Trump navrhoval, stavět nemůže, neboť na ni nemá od Kongresu peníze. Kompromisní návrh o financování vlády do konce září, na kterém se administrativa dohodla se zákonodárci, vyčleňuje 497,4 milionu dolarů (11,7 miliardy korun) na dodatečné úpravy stávající hraniční bariéry. Ze zmíněné sumy je pak 341,2 milionu dolarů (8 miliard korun) vyhrazeno na nahrazení zhruba 64 kilometrů staré hraniční bariéry novým oplocením.

Migrační dekret:

Během kampaně se Trump vyjadřoval nekompromisně na adresu uprchlíků, hovořil také o zákazu vstupu lidí z "teroristických států a národů" do USA a o "extrémně detailních prověrkách" muslimů přicházejících do Spojených států. Exekutivní příkaz, který dočasně zmrazil uprchlické programy a zakázal občanům sedmi muslimských států vstup do země, podepsal Trump 27. ledna. Výnos se stal předmětem právní bitvy i řady protestů a prezident od něj po odmítavém stanovisku několika soudců upustil. Začátkem března podepsal nový dekret, který na tři měsíce zakazuje vydávání víz občanům šesti převážně muslimských zemí (Íránu, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu) a na čtyři měsíce pozastavuje americké uprchlické programy. Platnost nového dekretu několik amerických soudů opět pozastavilo, konečné slovo bude mít zřejmě nejvyšší soud USA.

Odstoupení od Transpacifické smlouvy (TPP):

Odstoupení USA od smlouvy sliboval Trump během kampaně s tím, že ji nahradí dvoustrannými dohodami. Exekutivní příkaz podepsal 23. ledna. Prezidentův krok je spíše formální, obchodní dohodu 12 tichomořských zemí uzavřela před rokem vláda Baracka Obamy, americký Kongres ale dokument ještě neratifikoval.

Obamova zdravotní reforma:

Zrušení reformy, která se stala jednou z programových priorit Obamova prvního funkčního období, avizoval Trump již během předvolební kampaně. Krátce po své inauguraci podepsal první exekutivní příkaz, v němž nařídil minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotním programem svého předchůdce Obamy, než bude program zrušen. Sněmovna reprezentantů počátkem května schválila novou reformu systému zdravotního pojištění, nyní musí zdravotní reformu projednat Senát, kde bude pro republikány situace obtížnější.

Obnovení stavby ropovodů Keystone XL a Dakota Access:

O pokračování sporné stavby, která má spojovat naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu, rozhodl Trump příkazem koncem ledna. Projekt, který kritizují ochránci životního prostředí, předloni zrušil Obama. Trump dekretem oživil i ropovod Dakota Access. Proti jeho stavbě protestovali indiáni z kmene Siouxů v obavě, že jim poškodí zdroje pitné vody. Konečný souhlas s výstavbou Keystone XL vydala Trumpova administrativa koncem března.

Boj s klimatem:

O zrušení mezinárodní klimatické dohody, která byla přijata pod záštitou OSN na konferenci v Paříži v prosinci 2015, mluvil Trump již během své předvolební kampaně. Dlouho očekávaný krok prezident oznámil 1. června. Trump uvedl, že USA odstoupí od pařížské dohody mimo jiné proto, že dokument nezajistí, aby světové teploty klesly dostatečně rychle, a měly tak zásadní vliv na ochranu životního prostředí.

Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA):

Trump během prezidentské kampaně opakovaně označoval dohodu NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem za nevýhodnou pro USA a slíbil, že ji zruší. USA podle něj na dohodu NAFTA doplácejí ztrátou pracovních míst, které se přesunuly do Mexika s levnější pracovní silou. Trump po jednání s představiteli Mexika a Kanady, kteří si přejí zachování dohody, změnil názor s tím, že brzy začnou jednání o úpravě dohody NAFTA.

Daňová revoluce:

Trump se během předvolební kampaně vyslovil proti regulaci trhu a ohlásil "daňovou revoluci", jakou USA nepoznaly od dob Ronalda Reagana. Tématem je zjednodušení a snížení daní většině Američanů a podniků. Návrh daňové reformy, kterou představil Bílý dům 26. dubna, zahrnuje snížení daně z firemních zisků z 35 na 15 procent i nižší zdanění jednotlivců. Reforma, kterou musí schválit Kongres, podle Bílého domu podpoří hospodářský růst a zajistí pracovní místa i prosperitu střední třídě.

Jaderná smlouva s Íránem:

Jadernou smlouvu s Íránem, kterou v červenci 2015 uzavřelo šest velmocí včetně USA, označil Trump za "příšernou". Letos v dubnu prohlásil, že Írán nejedná "v souladu s duchem dohody". Ministr zahraničí Rex Tillerson ve stejné době uvedl, že smlouva nebrání Íránu ve vývoji jaderných zbraní, což je jejím hlavním cílem. Tillersonův úřad nicméně v květnu schválil pokračování režimu přijatého Obamou, kdy je třeba prodlužovat uvolnění sankcí vůči Íránu každých šest měsíců.

NATO:

Trump v rámci své předvolební kampaně hovořil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. Měsíc po jeho příchodu do Bílého domu viceprezident Mike Pence řekl, že USA přikládají transatlantickým vztahům značný význam. Prezident nyní tvrdí, že alianci za zastaralou nepovažuje, opětovně ale vyzývá členy ke zvýšení výdajů na armádu.

Přesun velvyslanectví v Izraeli:

Trumpův předvolební slib, že přesune americké velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, vyvolal loni značné pobouření hlavně mezi představiteli Palestiny a některých arabských zemí. Postavení Jeruzaléma je totiž jedním z hlavních problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Trump však 1. června podepsal doložku k zákonu, která odsouvá stěhování nejméně o dalšího půl roku. Prezident má nadále v úmyslu velvyslanectví do Jeruzaléma přesunout, nyní se ale rozhodl, že ho ponechá v Tel Avivu, aby co nejvíce zvýšil šanci na dosažení mírové dohody mezi Palestinci a Izraelci, vysvětlil Trumpův krok Bílý dům.

Boj s terorismem:

Již během své předvolební kampaně byl Trump zastáncem tvrdé ruky a schvaloval například tvrdší výslechové metody, obhajoval také další existenci věznice Guantánamo pro podezřelé z terorismu. Během kampaně se také vyznačoval ostrou protimuslimskou rétorikou. Při své květnové cestě do Saúdské Arábie Trump vyzval arabský svět k boji proti terorismu a označil Írán za jednoho z hlavních šiřitelů násilí v regionu. Analytici jeho projev analytici označili za klíčový bod jeho snahy o nové definování vztahů mezi USA a arabským a celým muslimským světem a za obrat od jeho ostré protimuslimské rétoriky z doby předvolební kampaně. Trump se nyní chce v očích Arabů od Obamy zřetelně odlišit a nabízí jim výlučně pomoc v boji s terorismem a dalšími hrozbami spolu s ekonomickou spoluprací; opouští tak dřívější snahy o prosazování lidských práv a demokratických reforem v oblasti.

Sýrie:

Během předvolební kampaně označil Trump syrského prezidenta Bašára Asada za "špatného", ale přestal volat po jeho odstoupení. USA zaútočily 7. dubna střelami tomahawk na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu vedla syrská armáda chemický útok na město Chán Šajchún (zemřelo při něm přes osm desítek lidí). Rusko tento zásah považuje za porušení mezinárodního práva, USA pak za oprávněnou a zásadní akci. Podporu Američanům vyjádřil například Izrael, Saúdská Arábie, Austrálie, Francie, Polsko či Británie.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že měnovým párům dominovaly ty se švýcarským frankem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že největší pohyby zaznamenaly měnové páry s novozélandským a kanadským dolarem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že největší procentuální změnu zaznamenaly měnové páry s americkým dolarem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že měnovým párům dominovaly ty s kanadským dolarem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Za tabulky je patrné, že měnovým párům dominovaly ty s australským dolarem.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Z tabulky je patrné, že euro v minulém týdnu posilovalo, zatímco novozélandský dolar oslaboval.
• Jaké měnové páry se minulý týden pohnuly nejvíce?
  Jaké měnové páry se během minulého týdne pohnuly nejvíce? To prozradí tabulka níže, ve které můžeme vidět deset měnových párů s největší procentuální změnou za minulý týden. Za tabulky je patrné, že měnovým párům dominovaly ty s britskou librou.
• Jaké měny budou během prezidentství Trumpa nejcitlivější?
  Donald Trump složil v pátek přísahu a stal se 45. prezidentem Spojených států. Trump v inauguračním projevu v obecné poloze potvrdil plány na výrazné zvýšení výdajů na infrastrukturu, nic konkrétnějšího ale podle očekávání neřekl. Nicméně Donald Trump umí finanční trhy překvapovat a investoři by tak měli být v nejvyšší pohotovosti. Jaké měny by mohly být nejvíce citlivé během jeho prezidentství?
• Jaké měny mohou v příštích měsících růst?
  Analytici ze společnosti SEB (oddělení FX Strategy Research) tvrdí, že s růstem úrokových sazeb mohou během následujících měsíců současně růst také měny, kterých se to bude týkat.
• Jaké škody napáchal hurikán Sandy?
  Mohutná bouře Sandy zanechá odhadem za sebou škody na majetku v hodnotě kolem 20 miliard dolarů a na zmařených...
• Jak hospodářské problémy Německa táhnou dolů ekonomiky východoevropských zemí
  Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky východoevropských zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly dnešní statistiky. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvedla dnes agentura Bloomberg.
• Jak je to s intervencemi ČNB?
  Dnešní zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) nepřineslo nic nového. Základní úroková sazba zůstala...
• Jak jsou na tom řecké banky dle ECB?
  Čtyři největší banky v Řecku by za nejméně příznivých podmínek na trhu mohly do roku 2020 přijít asi o 15,5 miliardy eur (téměř 395 miliard Kč). Ukázal to výsledek zátěžového testu, o němž včera informovala Evropská centrální banka (ECB). Částka odpovídá poklesu kapitálové přiměřenosti o devět procentních bodů.
• Jak může ČNB překvapit v roce 2017?
  Díky zlepšujícím se domácím i zahraničním podmínkám a zrychlující inflaci počítáme v základním scénáři s uvolněním měnového kurzu ze strany České národní banky (ČNB) již během druhého čtvrtletí roku 2017. I pokud nepočítáme vnější prostředí a možné negativní efekty přicházející ze zahraničí, má ČNB stále hodně prostoru pro překvapení.
• Jak obchodovat italské referendum?
  Italové již tuto neděli rozhodnou, zda podpoří v referendu ústavní reformu prosazovanou premiérem Matteem Renzim. Výsledky hlasování mohou otřást italskou politikou. Veřejnost hodlá vyjádřit nespokojenost s vládou. Renzi prohlásil, že v případě neúspěchu rezignuje.
• Jak obchodovat maloobchodní tržby v USA
  Pokud jako obchodníci vyhledáváte volatilitu na americkém dolaru, může být ideální příležitost již dnes...
• Jak obtížná je "těžba" bitcoinů?
  Při takzvané těžbě internetové měny bitcoin se denně spotřebuje elektřina v hodnotě kolem 15 milionů dolarů. Tvrdí to na svých internetových stránkách list Forbes, který se odvolává na statistiky serveru BlockChain.
• Jakou politiku dnes Yellenová nastaví?
  Dnešní prohlášení šéfky americké centrální banky (Fed) Janet Yellenové bude stejně tak důležité nebo...
• Jak posílí koruna po konci intervencí ČNB?
  Průměrný kurz koruny by měl být na základě údajů zveřejněných Českou národní bankou ve čtvrtém čtvrtletí...